Pojďme pokračovat k tématu gnoze a k tomu, co s ním podle mne souvisí. Něco zaznělo již v prvním textu » na který navážeme a pustíme se i na „tenký led“. Protože můj přístup k historii lidstva a souvislosti s tím mnou viděné opravdu, ale opravdu každý rozumný oponent musí nutně smést ze stolu — pokud je tedy rozumný 😉 — to znamená, že je otrokem svého pozemského intelektu prezentovaného spojením vlastního ega a přebujelého předního mozku hýčkaného školstvím této společnosti. Vy, kteří jste schopni vnímat nejen hlavou, jako naprostá většina vašich spoluobčanů, ale i svým srdcem, si své v tomto textu určitě naleznete.

Ještě pár informací ke gnozi. Sami gnostici uvádějí, že ve všech civilizacích minulosti byla znalost Poznání vždy vyhrazena jen pro elitní skupinu lidí. Mystické znalosti v každé civilizaci byly skutečně praktikovány a zachovávány prostřednictvím kněžství a k tomu důkladně kultivovaných jednotlivců. Tito jednotlivci byli vychováváni k přísné sebekázni a museli splňovat vysoké morální předpoklady, aby mohli vstoupit do znalosti toho, co bylo utajováno. A jen takto prověření lidé měli v tehdejším společenství moc určovat nevědomé většině lidstva směr cesty jejich vývoje v době, kdy ještě ti ostatní nebyli zralí pro ono skutečné Poznání.

Poznání bylo tedy utajováno, dokud se hledající neosvědčil, že je ho hoden. Představitelé gnoze dnes tvrdí, že ono Poznání, i když nikdy nebylo vysvětleno veřejně, je nezměnitelné a že všichni praví zasvěcenci se shodují na základních principech tohoto Poznání, bez ohledu na jejich tradici nebo století, v němž žili.

Gnoze za tyto zasvěcence považuje zejména historické osobnosti jako Ježíš Nazaretský, Hermes Trismegistos, Mojžíš, Homér, Král Šalomoun, Buddha Šákjamuni, Indiánský tantrický mistr Padmasambhava, Eliphas Levi, H.P. Blavatská, Buddha Maitréja, Rudolf Steiner, Swami Sivananda, Nicolas Flamel, Basil Valentine, Master Moira, Max Heindel, Paracelsus, Arnold Krumm Heller, Dion Fortune, Samael Aun Weor a jiné. Podle ní tito autoři a mystikové v rozmezí 3000 let se všichni shodují a všichni popisují přesně stejné původní hodnoty, i když k tomu používají různé symboly a dialekty.

Poznámka: Ze seznamu těchto zasvěcenců jsem pro potřeby tohoto textu záměrně vynechal Mohameda, zakladatele islámu… po peripetiích s muslimskou agresivitou a waahábistickým pojetím džihádu se mi nikdo nemůže divit… satanův papež František Krista a Mohameda pomyslně staví vedle sebe a klade mezi ně rovnítko… já to ale udělat nemohu… a pokud hovořím o Poznání podle Krista, rozhodně rovněž nemám na mysli tu falešnou pokřivenou víru představovanou věřícím dnešními církvemi… existuje pravé učení Kristovo, které tím poznáním je… o tom pravém Kristově učení jsme si již něco řekli posledně a ještě řekneme… mnohem více o něm ale můžete najít na ragauian.cz — mj. i existenci svědectví o tom, že Vatikánské papežství i Mohamedův islám jsou již od kořenů zcela v moci stejné satanské síly. Mohamed je od počátku satanský, stejně jako katolický Augustin, od kterého se učil!

Pravé poznání je víc než víra!

Právě vnitřní poznání, poznání srdce, je podle gnostiků ona správná „úzká“ Cesta, o které mluvil Ježíš Nazaretský:

Tento Kristův výrok si ale ještě trochu rozeberme. Ano, souhlasím s adepty gnostického poznání, pokud považují onu širokou cestu do zatracení za cestu naprosté většiny lidí v každé generaci, kteří se orientují na poznání skrze náboženskou víru postavenou na základě deformace pravého Poznání poté, co se ho zmocnili řadoví lidé v populaci hledající cestu k moci, kterou jim náboženství otevírá. Lépe na tom nejsou ani ateisté. Když se tak nad tím do důsledku zamyslíte, i ateisté jsou lidmi věřícími. Jejich bohem je hmota, oni prostě /promiňte mi ten výraz/ věří v h*vno.

Pokud ovšem ale jde o onu „úzkou bránu“, přesvědčil jsem se, že gnoze tak, jak je dnes praktikována, má k vědění o tom, jak a kde se ono skutečné vnitřní poznání důležité pro člověka hledá, poněkud dále než by člověk čekal. Dovolte mi v dalších odstavcích ozřejmit, proč.

Pan Jan Kozák v jedné své přednášce nás upozorňuje na něco, co sám nazývá ústředním tématem védského náboženství a pravěkého a starověkého náboženství vůbec. Tímto ústředním tématem má být tzv. „trojitostní pohled na svět“, tzn. starověké poznání, že svět je složen ze tří principů, z nichž dva jsou chápány jako neživé, temné, tvrdé a antagonistické. V pozdějším filosofickém stádiu indické kultury, ve filosofii sámkhya, se začaly podle něj tyto síly nazývat tamas a radžas, ale tady ve Védě se nazývají „nebe a země“, a ten svatý prostor života je ten prostor právě mezi Nebem a Zemí. Má to být prostor rozevření pomocí „křtu“, prostor Světla a síly poznání, která se dokáže ubránit nebo vymanit oběma těm ve své podstatě neživým mocnostem.

Tyto dva antagonistické principy tvoří údajně pověstnou indickou dualitu a snaha dostat se mimo tuto dualitu představuje podle těchto tří principů základní metodu postupu směrem vzhůru. Neustálým antagonistickým srážením se obou těchto světských sil „země“ a „nebe“ dochází údajně permanentně ke vznikání principu třetího, který ale není kompromisem či smíšeninou obou těch principů předchozích, ale je podle autora zcela novou kvalitou, se kterou je ve védské vizi právě spojován duch života a život jako takový.

Pan Kozák se dále zmiňuje o tom, že toto védské poznání mu připadá pro dnešní dobu jako velmi inspirativní, protože dnešní svět nezná tuto „trojitostní“ konstrukci a jestliže ano, tak ve zcela změněné podobě, kdy se snaží vytvářet ten „třetí princip“ pouze pomocí nějakého  kompromisu, tj. jako složeninu částečně přítomných sil duality. To se mu zřejmě příliš nelíbí, protože dodává, že to je jeden z důvodů, proč se řada věcí nedaří, protože zkrátka jako nemůže být napolovic těhotná žena, tak zrovna tak je pravda jenom jednotná a rozhodně nemůže být složena částečně z pravdy a částečně z omylu.

„Úzká“ cesta v pojetí starých Véd

Velmi dobře tak sice vystihuje rozdíl v oné „úzké“ cesty v pojetí starých Véd a pak i „úzké“ cesty v onom jím zmiňovaném stadiu staroindické kultury, který historicky Védy pak následoval. Ve svých závěrech, které k tomu přijímá, se ovšem podle mne, hluboce mýlí. Obě tyto varianty totiž nelze porovnávat a stavět vedle sebe a uvažovat, kterému pojetí dát přednost. Onen rozdíl mezi nimi je nutno vidět ve zcela konkrétní změně podmínek, které vývoj lidstva provázely, spojit to se změnou paradigmatu, který současné gnozi /a nejen jí/ pravděpodobně zcela uniká.

Abychom se mohli dostat k jádru věci, je nezbytné se vrátit daleko před ony výše zmiňované tři tisíce let, daleko před dobu těch zasvěcenců, kteří pak už skutečně mluvili jednou řečí, která měla společný zdroj. Musíme se spolu podívat na problém soužití dvou lidských ras, jak jsem se již o nich zmínil v textu prvním.

Používám zde slovo rasa v jiném významu, než bývá zvykem dnes. Mé pojmenování není původní, vypůjčil jsem si ho od autorů, kteří se touto problematikou zabývali už přede mnou. Konstatuji zde, že považuji za fakt, že přímé soužití dnešních lidí páté rasy a mnohem vyspělejších lidských bytostí čtvrté lidské rasy zde na Zemi, bylo realitou ještě zhruba ve třetím až šestém tisíciletí před našim letopočtem.

Existují totiž /tzv. moderní vědou opomíjené/ dochované historické materiály ze sumerské civilizace z období cca 3. až 4. tisíce let před naším letopočtem. Je zde i mnoho informací z období Atlantidy a posléze starého Egypta o tom, že tehdy početnému lidstvu páté rasy vládli „bohové“ a později polobohové, kteří vlastnili běžnému lidstvu nepřístupné znalosti a vládli technikou, která si mnohdy absolutně nezadá s tou naší dnešní a v mnohém ji překonává.

Dochované historické materiály, například přeložené texty psané klínovým písmen na hliněných tabulkách ve starověkém Sumeru, jsou nepřebernou studnicí informací o těchto dobách minulých. Védská a obecně indická tradice zachycuje tuto část historie lidstva mnohem pravdivěji, nezatížena cenzurou či dokonce embargem na tyto informace uvalenými na ně křesťanstvím a „vědou“ západní civilizace. Mnoho zajímavých informací na toto téma najdete zde v rubrice Planeta X zde na webu.

Těch zpráv z nejrůznějších zdrojů se v čase nahromadilo již tolik, že dnes i ateistickými dogmaty hluboce deformovaná „věda“ západu pomaličku dochází k tomu, že začíná akceptovat zprávy staroindických a védských spisů o existenci velmi vyspělých civilizací minulosti a jimi vlastněných technologií, které jsou v mnoha případech i v jednadvacátém století pro nás /možná/ dalekou budoucností.

Zásadní moment v lidských dějinách

A jsme u jádra věci. Já totiž v historii gnose tak, jak jsem měl možnost se s ní seznámit, postrádám jednu velmi podstatnou pasáž. Tou pasáží je uvědomění si a přijetí naprosto zásadního momentu v lidských dějinách, kdy obyvatelé Země v podobě lidstva čtvrté rasy před zhruba pětatřiceti tisíci lety /pravděpodobně/ ke své obsluze stvořili /či odněkud sem dovezli/ zcela novou lidskou bytost, člověka rasy páté.

Lidskou bytost, pro niž je charakteristické, že vlastní /na rozdíl svých tvůrců/ hmotné lidské tělo vzešlé z přírody této Země. Tedy to zvířecí lidské tělo, které dnes nosíte vy i já.

Je nutno si uvědomit, že pozice uvedených „bohů“ v koruně Stromu života, pravda o nich, o jejich životě a jejich poslání, se od lidí páté rasy zřetelně odlišuje. Přijmeme-li jako fakt, že tyto bytosti vyšších ras, podobně jako my dnes, hledaly cestu z pasti nízkých /a stále se snižujících/ vibrací hmotného a jemnohmotných světů, cesta pro ně byla od té naší diametrálně rozlišná.

Problém těchto bytostí vyšších ras spočíval v potřebě odvrátit další vlastní pád svých vibračně nejnižších těl do jemnohmotných vibrací „nebe“ /astrálu/ a později i jemnohmotných dimenzí vibrací „země“ /jemná hmota/, který souvisel s postupným zhmotňováním jejich aktuálně nejnižších energetických těl. Jinak řečeno, jejich problém byl v rostoucí síle /zákonitě v nich sílícího/ ega, které postupně zeslabovalo pozici jejich ducha ve stále se vyvíjející  společné duši a činilo je stále méně vnitřně svobodnými. Podle mých vnitřních informací ještě bytosti na počátku třetí rasy dokázaly zhmotnit a odhmotnit svá těla podle vlastní vůle a potřeby. U lidí čtvrté rasy to bylo již minulostí a stali se závislými při svých výpravách mimo naši realitu i při cestování v ní stále více na technických prostředcích, které měli k dispozici.

Magie a tzv. „živlová bytost“

Poznámka: Pokud jde o problém stále sílícího ega, je třeba říci, že egem nazývám postupně vznikající zcela samostatné vědomí stále sílícího živlového obalu duchovního „Já“ při postupu těchto bytostí při dalším a dalším zhmotňování…  Individualizované entity živlových energií energetických těl, které vznikají nabalováním živlových energií na duchovní individualitu „Já“, je nutno považovat za samostatné sebe-vědomé bytosti poměrně nízké inteligence, která jim zajišťuje za příznivých podmínek trvalé přítomnosti vnitřního hybného energetického zdroje /tedy pravého „Já“/ možnost sebeorganizace a sebeřízení… je tedy možno konstatovat, že vznik ega, jako vědomí živlového obalu „já“ na cestě zhmotňování původně čistě duchovní energetické bytosti „Já“, je zákonitým procesem, který nemůže být v žádném případě jakkoli obejit… formování ega a jeho rozdílné kvality podle výše vibrace světů, v nichž /či snad lépe z nichž jsou stvořeny/ jsem měl možnost dokonale poznat v rámci své praxe v živlové magii, která se zabývá tvorbou „živlových bytostí“ na různých stupních jemnohmotných a duchovních světů… tzv. „živlová bytost“, kterou mág za určitým cílem tvoří, je v podstatě jemnohmotné tělo určité zvolené úrovně vibrací, která má stejný charakter života jako například lidská duše či v případě světů blízkých pozemskému i lidské tělo… jen v ní není přítomno duchovní jádro v podobě „Já“… klasická živlová bytost tedy má pouze své vědomí „já“, na rozdíl od živlové bytosti lidské duše, ve které je vedle „já“ přítomno i duchovní „Já“…a toto malé „já“ klasické živlové bytosti /bez přítomnosti „Já“/ je v tomto případě dotováno k samostatnému životu samotnou energií svého tvůrce – mága – nebo je vybaveno samonabíjením energiemi ze zdrojů, ze kterých vzešlo… o tvorbě z živlových energií  v planetárním rozsahu se zmiňuji v rubrice Nekonečný příběh… 

Při tvorbě a práci se živlovými bytostmi se tedy mág musí m.j. vyrovnávat se stále sílícím egem vždy, když tvoří bytosti z nížšího a nižšího astrálu. Je až neuvěřitelné, jak se taková bytost podobá svým chováním a jednáním člověku, který žije ještě hluboce ponořen do svého ega. Toto ego, věrno svému nosnému programu poplatnému nízkým vibracím „sobectví a oddělenost“ takovéto živlové bytosti /například při její tvorbě za účelem ochrany žijícího člověka před astrálními, ale i hmotnými útoky z okolí/, je mnohdy problémem i pro samotného mága. Velcí mágové minulosti /např. František Bardon /v díle Brána k opravdovému zasvěcení/ varují své následovníky před nebezpečím plynoucím z nezvládnutí těchto elementárních bytostí nízkých vibrací astrálního světa, které se díky svému egu mohou postavit proti svému tvůrci a energeticky na něm v krajních případech i parazitovat.

Pozn.: budete to možná považovat za neuvěřitelné, ale je to skutečně tak… přesně to se stalo i vám… vy jako lidé této Země jste sice původně duchem, oním „Já“ shora z duchovních světů… byli jste však při příchodu na tuto Zemi podle schváleného plánu shora ponořeni do hmotného těla tvořeného živlovými energiemi s vysoce vyvinutým samostatným egem… a přesně tak, jak o tom hovoří Bardon, ono vaše ego energeticky zneužívá přítomnosti vašeho ducha jako zdroje své životní síly a tváří se jako sebevědomý vlastník celé vaší bytosti… což znamená, že v naprosté většině případů nijak moc nepřipouští vaše vlastní pravé duchovní „Já“ k významnější pozici při rozhodování o existenci a postavení vaší společné duše a tedy vás samotných v tomhle životě a tomhle světě… dá se říct, že jste svým pravým „Já“ až na výjimky zajatci zvířecí bytosti v sobě se všemi pozivy, ale zejména negativy tohoto stavu až do chvíle, kdy vykročením po „úzké stezce“ dovnitř sebe sama to zvířecí v sobě a jeho působení odhalíte a bezpodmínečnou láskou si ho podřídíte… a to tak, abyste spolu učinili dva jedním a získali tak sílu pohnout horou… pohnout horou svých problémů, zejména však tou, která vám brání opustit kolo zrozování na této planetě a vrátit se domů k Otci…

Pokud si to ve svém srdci tady a teď můžete dát dohromady, vážení čtenáři /protože vám již absolutně nic netajím/, když to promítnete na zhmotňování oněch bytostí vyšších ras, které přicházely z čistých světů a zalíbilo se jim žít na planetě s podstatně nižšími vibracemi, pak to můžete chápat tak, že jejich čisté duchovní jádro na sebe nabalovalo postupně stále další a další obaly ze stále hrubších a hrubších živlových energií jemné hmoty a tato jemná hmota si postupně vytvářela své vlastní samostatné vědomí, odvozené od vědomí duchovního a jím oživované v podobě vědomí duše a pak i vědomí ega. Mnozí, kteří se těmto otázkám věnují, ego správně nazývají vědomím falešným, které nezná své pravé duchovní vědomí, které ho oživuje… a ono tomu tak skutečně je…

Ale tady je problém, který zůstává ze strany představitelů dnešní gnoze možná nepochopen. Původní, védská tradice starých dob akceptuje ve své verzi Poznání aktuální problém lidí čtvrté rasy! Ano, védské tradici je skutečně vlastní onen tzv. „trojitostní“ pohled na svět, o kterém nás pan Kozák informuje. Toto starověké poznání, existující v dobách pobytu oněch bytostí třetí a čtvrté rasy na Zemi, nutně z hlediska požadavku na návrat do čistých vibrací ducha /sattwy/ musí vidět oba dva další zmíněné védské principy v tehdejší realitě planety Země, tedy „zemi“ /v mém podání ego/ a „nebe“ /v mém podání duše/ jako strnulé, tvrdé a temné a musí se jich ve snaze o zpětný vzestup zcela zbavit. Tady skutečně kompromis neexistuje. Zatížena těmito energiemi zdola se zmíněná lidská bytost není schopna se zpět do duchovních vibrací povznést.

Jak se liší dnešní lidstvo páté rasy od původní Védské civilizace?

Pozdější filosofické stádium indické kultury, o kterém pan Kozák hovoří jako o filosofii sámkhya, vychází podle mne již z rozdílných premis, kdy éra pobytu „bohů“ třetí a čtvrté rasy zde skončila a jejich problém s možnou transformací ztratil na významu, který měl v době rozkvětu Véd za jejich pobytu v nejnižší jemnohmotné dimenzi této Země. Pozdější indická kultura reaguje s nejvyšší pravděpodobností na stav, kdy na Zemi zůstává v nejnižší jemnohmotné /a stále do nižších vibrací padající/ dimenzi již osamoceno dnešní lidstvo páté rasy, které se od lidstva rasy třetí a čtvrté liší tím, že vlastní hmotné zvířecí tělo pocházející z přírody této Země!

Připomenu, co již bylo výše řečeno: Jan Kozák se zmiňuje o tom /pokud tomu dobře rozumím/, že ono původní védské poznání mu připadá pro dnešní dobu jako přijatelnější než ono staroindické. Zpochybňuje změněnou podobu oné „trojitostní“ konstrukce, kdy staroindická tradice oproti védské klade důraz na vytváření onoho čistého třetího principu pomocí kompromisu obou základních principů, tj. jako složeninu obou částečně přítomných sil duality.

Celou vahou vědomí své odpovědnosti za tuto informaci před vámi všemi vidím v onom „trojitostním“ principu /jak jste již možná pochopili/ energii toho, co ve svých pracech dnes běžně nazývám pojmy ego, duše a duch. V porovnání s védskými a staroindickými záznamy jsou to pak země = tamas = ego, pak nebesa = radžas = duše a oním principem třetím, vibračně nejvyšším, je pak duch = sattwa. A to, že země = tamas = ego a nebe = radžas = duše jsou v podání Véd padlými temnými principy, jejichž bojem vzniká princip třetí, duch=sattwa, zachycuje potřebu těchto do jemné hmoty postupně klesajících již ne čistě duchovních bytostí třetí a později čtvrté rasy zde na Zemi odhodit jak energie země = tamas = ego, tak nebe = radžas = duše jako zákonité podmínky ke svému návratu do čistých vibrací duchovního světa. Proto ně byly tehdy země = tamas = ego a samozřejmě i nebe = radžas = duše principy padlými, kterých je třeba se zbavit — to je to popsané vzájemné střetávání těchto principů, které zasahuje a zraňuje nitra těchto lidí vyšších lidských ras a je pro ně výzvou k jejich opuštění a návratu „domů“.

Takže pozor: Ano, tady a jedině tady u těchto lidí čtvrté, případně třetí rasy může platit to, co Jan Kozák uvádí jako základní tezi gnoze na pozadí Véd, že totiž prosazování se onoho třetího principu ducha-sattwy skutečně není kompromisem či smíšeninou obou těch principů předchozích. Návrat vzhůru je možno uskutečnit jen po odhození obou těchto souborů nízkých energií beze zbytku, tedy bez kompromisu! Prostým přijetím /staro/nového principu, principu, ve kterém tyto bytosti žily před postupným pádem do jemné hmoty!

Změna cíle aneb žádoucí pravý cíl dnešního člověka

Ovšem člověk páté rasy, zdá se, aniž by si to vůbec někdo na této Zemi do dnešního dne pořádně povšiml, je na rozdíl od člověka třetí či čtvrté rasy žijících v Lemurii, Atlantidě, ale ještě i ve starém Egyptě a Sumeru /tady již současně s lidmi páté rasy/ člověkem již nikoli klesajícím do jemné hmoty postupným zhmotňováním v astrálních světech, nýbrž je symbolicky „uplácán z hlíny této Země“ svými stvořiteli z řad lidských vyšších ras /viz biblická Genesis/. Je jakýmsi hybridem zvířecího člověka vyšlého zezdola, tedy z přírody této Země s jeho již plně vyvinutým samostatným satanským vědomím „sobectví a oddělenost“ /podvědomí = tamas = země = ego / a duchovního člověka přišlého z vesmíru s jeho božským vědomím „láska a sjednocení“ /nadvědomí = duch = sattwa/. A žádoucím stupněm, ke kterému se má vyvíjet v podmínkách Země, nemá už být úplný návrat „zpět k Bohu“ do původních duchovních vibrací, protože ten už je nemožný, ale stabilizace duše v rovnováze mezi energiemi „tamasu“ a „sattwy“ ve vibracích blízkých vibracím duchovních světů. A proto o ní stará indická filosofie hovoří jako o něčem, co já nazývám součtovou duší a Jan Kozák kompromisem nebo smíšenině obou původně protikladných prvků.

Tady je totiž jasná změna cíle. Původní nebeská lidská bytost postupně již natolik vypadla z Jednoty a klesla do jemné hmoty, že se o zbavení se „tamasu“ a „radžasu“ vlastní silou oné bytosti již nedá v žádném případě hovořit. Jestliže negativní impulsy žití na jemnohmotných úrovních, které jsou životním prostorem lidské duše člověka páté rasy, nestačily k zahájení procesu nápravy těchto „bohů“ dnešního lidstva a jejich cestě zpět vzhůru, bylo třeba přijmout plán „B“, k tomu jak to těm, kteří o to stojí, nakonec umožnit.

Stvořitel se s tím moc nemazal a tvorbu lidských bytostí páté rasy prakticky ze sobeckých důvodů oněmi „bohy“ samotnými proto nezastavil, jako to například udělal u dalších mnoha pokusů o tvorbu lidozvířat a jiných projevů jejich tvůrčí invence v oblasti manipulace s tvořivou silou Kryišaktí, jak o ní píše ve svém díle Ivo Wiesner. A využil tohoto zásahu nižších i docela nízkých „bohů“ do kompetencí Ducha svatého neboli Syna člověka a svých k tomu, aby mužské a ženské energie původního jednotného duálu těchto „bohů“ poté, kdy se od sebe již zcela vibračně oddělily, ponořil do jejich vlastního výtvoru /člověka páté rasy/ a zabil tak dvě mouchy jednou ranou.

Za prvé — dal jim tím najevo svoji nelibost nad nedodržováním jejich kompetencí a za druhé — současně spustil plán „B“ pro jejich návrat směrem vzhůru. Ženskou energii definitivně ponořenu do zajetí hmoty /ego/ spojil v hmotném těle člověka páté rasy opět s její vlastní partnerskou duchovní mužskou energií /duchem/. A řekl jim: ukažte, co umíte!

Vytvořil tak možnost opětovné obnovy funkčního spojení padlé části původní jednotné bytosti s onou vlastní originální božskou jiskrou na pomezí duchovního prostoru a celý proces podřídil jistým pravidlům hry. Mezi ta základní pravidla patří mnoho opakujících se krátkých inkarnací s přehráváním všech možných /zejména vztahových záležitostí/ mezi periodicky se společně rodícími skupinami duší do mužských a ženských hmotných těl a s pobyty v přísně vibračně rozdělených jemnohmotných světech v mezidobí mezi inkarnacemi.

Samozřejmě s možností postupného příklonu součtové duše po zpracování prožitých zkušeností z dané inkarnace k prožívání stále vyššího stupně programu ducha „láska a sjednocení“ oproti postupně slábnoucímu programu ega „sobectví a oddělenost“.

Když k tomu připočteme linie karmických vazeb, nevědomé projevy černé magie v provedení o této věci neinformovaných jedinců a stálý přítlak temných egregorů obhospodařovaných především již totálně z možnosti následného vzestupu vypadlých lidských i nelidských bytostí v hmotných a zejména jemnohmotných dimenzích těsně vedle té naší pozemské, máme z toho pěkný guláš, který snad bude nejlépe nazvat skautskou školou lidských duší.

Jak tohle poznání souvisí s dnešní migrační invazí do Evropy?

Poznámka: Tomu, kdo se podívá na historii lidstva z této stránky, se otevírá i pochopení např. pro takové fenomény, jako jsou únosy lidí mimozemskými entitami a pokusy o vytváření hybridů mezi nimi a člověkem… ve světech planet podobných naší Zemi na sebe berou univerzální uniformu lidského těla pádem z Jednoty sebe sama rozpolcené bytosti nízkovibračních mimozemských civilizací, které ještě neztratily definitivně šanci na spojení obou svých původních částí… cíl v podobě postupného opětovného spojení již znáte, znáte i podmínky, které musí být k vzestupu dodrženy, zmínil jsem je výše… ale kromě bytostí mimozemských civilizací, které přijímají na sebe lidské tělo a snaží se o vzestup, existují i ještě více nízkovibrační mimozemské civilizace, jejichž bytosti o svoji „doložku nejvyšších výhod“, tedy o ono spojení své ženské složky /ega/ s původní božskou jiskrou /duchem/, zcela /vlastní vinou/ přišly a nejsou proto schopny se vtělovat do těl lidí páté lidské rasy třeba na naší planetě Zemi… a jsou to ony, které se snaží formou vytváření hybridů sebe sama a lidí páté rasy obejít pro sebe zákazy shora a nějak se dostat k možnosti se do duchovních sfér oklikou vrátit… pojistky k zabránění tomuto stavu, doufejme, jsou dokonalé, protože cílem těchto bytostí pravděpodobně není „návrat domů“, ale infiltrace duchovních sfér a jejich transformace v bordel podobný tomu, který vládne v jejich současných životních sférách… komu to připomene současné dění s migrací do Evropy a její řízení ze strany Merkelové a spol. určitě se nemýlí… a pokud si za bytost v těle jménem Merkelová či Macron /o dalších „expertech“ EU nemluvě/ dosadíte nějakého pěkně oprsklého démona z vibračních podsvětních sfér, doberete se pravé podstaty existence německé kancléřky a těch ostatních i toho, proč a kam Evropu vedou… chápejte prosím, že oni velmi dobře vědí, jak manipulovat s vědomím dnešního člověka.

Konečný cíl: Váš pravý Otec má připraveny mnohé „příbytky“

Konečným cílem v tomto stadiu vývoje lidských bytostí páté rasy, vyvíjejících se zde na Zemi, již není úplný návrat zpět do Jednoty před pádem. Je jím v mnoha inkarnacích realizované postupné zušlechtění ega ponořeného v duši a její vzestup díky přesunu od nízkých vibrací ega blízkých programu „sobectví a oddělenosti“ k vysokým vibracím již transformovaného ega do vibrací velmi blízkých božskému programu „láska a sjednocení“. Proto sděluje Kristus svým učedníkům o tom, že Otec má připraveny pro ně mnohé příbytky, pokud v pozemské zkoušce obstojí.

To neznamená nic jiného, než že nemohou tedy již počítat s pobytem v božské rezidenční čtvrti v bezprostřední Boží blízkosti, ale s adresou pobytu v některé ze satelitních čtvrtí toho nebeského Jeruzaléma ve větší vzdálenosti od této rezidenční čtvrti. Je to samozřejmě ale každopádně nesrovnatelné se zdejším pobytem připomínajícím nejspíše nějaký zapadlý Kocourkov v barbarské pustině.

U bytostí páté lidské rasy předpokládám podle dostupných informací jako fakt to, že již nikdy nedojde k obnově původního stavu úplné vnitřní jednoty a tím i Jednoty s duchovním světem /chcete-li ke sjednocení s původní Jednotou-Bohem-Zdrojem/, ale lidská bytost páté rasy v optimálním případě už navěky bude /pokud projde onou úzkou cestou/ bytostí obsahující určité množství nekonfliktního ega jako faktoru zaručujícího trvalou osobní identitu takovéto bytosti s vědomím sebe-sama jako samostatné bytosti.

Poznámka: Jistě jste z výkladu pochopili, že i v tomto případě platí ono slavné „kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“… protože mnozí tihle „bohové“ z řad třetí a čtvrté lidské rasy si sami pro sebe připravili past, do níž taky v následujícím období sami hustě padali… stačí si přečíst něco od Edgara Cayceho nebo od jiných autoru, kteří živě popisují dnešní osudy bývalých „bohů“ z Atlantidy padlých do pasti hmotných těl dnešních lidí a žijících dnes mezi námi…    

U bytostí páté rasy tedy jde o zcela nový typ duality než v případě duality podle védského poznání. To předchozí bylo poplatno období, kdy ještě člověk páté rasy nehrál v životě lidstva obývajícího tuto planetu podstatnou roli a měl k realizaci cíle svých mnoha životů ještě hezky daleko. Staroindické zdroje totiž již reflektují onu změnu vzniklou příchodem oné naprosto odlišné vlny lidských bytostí páté lidské rasy, kdežto zdroje védské pracovaly s Pravdou zaměřenou na potřeby starší lidské civilizace, která byla v naprosto odlišném postavení.

Ale pozor, v žádném případě nelze u lidí páté rasy dosáhnout vytčeného cíle, tedy onoho kompromisu mezi egem a duchem /zlem a dobrem/ formou antagonistického sporu, čili boje protikladů. Ti z řad esoteriků /a gnostiků zvlášť/, kteří chtějí se svými egy bojovat, mohou s nimi /zbytečně!/ bojovat až do skonání světa. Nejméně jistě do vlastního zákonitého ponoření se do onoho slavného symbolického biblického jezera plného síry.

U lidí páté rasy je možno totiž dosáhnout vytčeného cíle, tedy onoho kompromisu mezi egem a duchem /zlem a dobrem/ jedině prostřednictvím vědomého vybudování si vnitřního vztahu bezpodmínečné lásky ducha a ega /lásky mezi mužským a ženským principem v nás/.

Je nutno dosáhnou rovnováhy či sladění obou těchto principů postupnou eliminací a zvyšováním původně nízkých vibrací ega k vibracím velmi blízkým vibracím partnerského ducha.

Jako první vám přinesl tuto informaci právě Ježíš Kristus, který svojí tezí bezvýhradné lásky zpochybnil a posléze učinil nepotřebným princip „oko za oko“ a „zub za zub“ Starého zákona židů. Řada původních pravých křesťanů onou „úzkou“ cestou vzhůru dokázala ze Země skutečně uniknout. A aby jim neutekly všechny ovečky z nově zřízeného katolického ovčince, vlci v rouše beránčím v podobě mocichtivých kreténů propadlých hluboce svému satanskému egu, vám stále dokola přehrávají až do dnešních dnů zcela falešné představení o božství Ježíše Krista a o jeho údajném opětovném návratu pro vás, kteří jste jeho. A vy jste v minulých inkarnacích měli díky tomu tu cestu, která tady podle sdělení Krista po celých dva tisíce let stále existovala a nadále existuje, zcela díky těm nemakančenkům v sutanách mimo své zorné pole a nedokázali jste ji najít.

Vím to. Protože jinak byste tu už nebyli.

Kristus tohle jako zasvěcenec samozřejmě předvídal. Proč myslíte, že se v církví nezpraseném Tomášově evangeliu nachází jeho výrok, který zní:

¹¹³ Jeho učedníci mu řekli: Kdy přijde království? (On pravil:) Nepřijde, když bude očekáváno. Neřekne se: “Hle, je tady!”, nebo: “Hle, tam!”. Vždyť království Otce je rozšířeno po celé zemi a lidé ho nevidí.

Ano! Vždy jste ho měli a i v této chvíli ho máte na dosah! Jen při vašem vyladění na tuto společnost, své předsudky a díky vaší neschopnosti být sami sebou v bezpodmínečné lásce k sobě samým tento vstup do království vašeho Otce jako by byl na opačném konci zeměkoule, kam nikdy ani náhodou nezabloudíte!

Tak je to a ne jinak!

hMohlo by vás také oslovit slovo proroka dvacátého století Ernsta Oskara Bernharda, který pod pseudonymen Abd-ru-shin ve svém stěžejním díle Poselství grálu, Ve světle pravdy připomíná /cituji/:

Ten, kdo věří v Syna Božího a jeho slovům a tyto v sobě učinil živými, tedy nese je v sobě ve správném výkladu a jedná pfodle nich, nepotřebuje samozřejmě vyčkávat na zaslíbeného Syna Člověka, protože tento nemá přinést nic jiného než totéž, co přinesl již Syn Boží. Avšak podmínkou při tom je, že slovům Syna Božího skutečně porozuměl a nelpí tvrdošíjně na bludné tradici. Připoutal-li se někde na bludy, pak nemůže dokončit svůj vzestup, dokud neobdrží objasnění, které zůstává vyhrazeno Synu Člověka, protože omezený lidský duch není sám schopen oprostit se z ovíjejících se rostlin, které nyní Pravdu neprodyšně přebujely.

Právě TOHLE objasnění je obsahem toho, co vám ragauian již dlouhou dobu zprostředkovává. A je to právě TOHLE objasnění, na které naprostá většina lidí kolem vás zvysoka kašle.

Tohle je zpráva, kterou ragauian přináší vám, pozemským lidem páté rasy, ve chvíli, kdy tato Pravda již nepodléhá žádnému jinému utajení než neschopnosti lidí ji pochopit a přijmout.

Proto jste a budete tříděni. Vytřídí sám sebe k zániku své dosud nesmrtelné duše každý, kdo tuhle zprávu nemíní slyšet a podle ní se zařídit!

-pokračování-