Hledání světla

Janovo Zjevení, apokalypsa, 12. kapitola — co symbolizuje žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou dvanácti hvězd kolem hlavy?

Pokračujeme v dekódování Janova Zjevení. Minule to byla konkrétně symbolika sedmi pečetí » Již jsme dekódovali mnoho důležitých pasáží Apokalypsy, jak můžete vidět v seznamu níže. Před sebou ale máme ještě spoustu úžasných informací…

Nyní se dostáváme ke 12. kapitole, na kterou jsme narazili již v souvislosti s Fatimským zjevením » Především je třeba na rovinu a hlasitě říci, že většině lidí známý církevní výklad je chybný…

V první řadě: Už jsme si v tomto seriálu dokázali že zjevení Matky Boží ve Fatimě nemá absolutně nic společného s katolickou panenkou Marií… To stejné platí samozřejmě i pro ženu z kapitoly 12. — protože ona je tou Matkou Boží.

Ukázali jsme si tedy už z mnoha úhlů pohledu prostý fakt — totiž, že hlavním účelem Zjevení je poukázat a upozornit na příchod Imanuela alias Syna člověka. Někdy se tato událost popisuje také jako tzv. Druhý příchod Krista.

Ještě zopakuji že dále uvedený výklad vychází z knihy „Křik nebes“, jejímž autorem je Jacques Doukhan, profesor hebrejštiny a Starého zákona na Andrewsově univerzitě v USA.

1 A ukázalo se veliké znamení v nebi: žena oděná sluncem, pod jejíma nohama měsíc a na její hlavě koruna z dvanácti hvězd. 2 Byla těhotná a křičela, když v bolestech a mukách pracovala ku porodu. (Zj 12,1-6,13-14)

https://www.bible.com/en-GB/bible/509/rev.12.csp

Symbolika ženy v proroctví

V nebi se objevuje žena, korunovaná dvanácti hvězdami a zářící světlem slunce a měsíce.

V hebrejské tradici má obraz ženy dva významy. Buď za (1) žena představuje manželku nebo nevěstu Boha — prostřednictvím tohoto obrazu chápeme celý láskyplný vztah Boha k jeho lidu. Píseň písní, proroci Izajáš, Jeremjáš, Ezechiel, Ozeáš, Ámos a další svědčí o tomto podobenství, které Izrael znal od prvních kroků se svým Bohem.

Pozn. redakce: Lze to říci i tak, že Boží lid je touto nevěstou. Slovo církev je další slovo vatikánskou hierarchií silně překroucené — udělali si z ní mocenský nástroj, ale původní význam je nad Slunce jasný — totiž společenství, shromáždění božího lidu. Nikoliv mocenská organizace nařizující ovečkám, co si mají myslet. Jak nám řekne každá encyklopedie: Slovo církev znamená řecky κυριακή ἐκκλησία shromáždění Pánovo [z κύριος Pán — tj. Kristus a ἐκκαλεὶν svolávat], latinsky ecclesia shromáždění, hebrejsky קהל qahal slavnostní shromáždění Božího lidu. Proto žena-nevěsta také symbolizuje církev!

Když Ježíš mluvil o církvi, rozhodně neměl na mysli mocenskou organizaci, ve kterou se současná církev zvrhla, nýbrž společenství duší, duchovní rodinu! A jak je obecně známo, zvrhlá, padlá žena se nazývá nevěstkou. I o ní se ve Zjevení mnoho dozvíme…

Dále za (2) tato žena 12. kapitoly představuje matku. Je tedy obdařena prorockými zaslíbeními. To je první, co si Adam uvědomuje, když pojmenovává svoji ženu Evou, tedy „matkou všech živých“ (1.Mojž.3,20). Pro prvního muže představovala žena zejména záruku budoucnosti. Je prostředkem, který umožní semeni muže rozmnožit lidstvo. Pro autora 1. knihy Mojžíšovy nese žena símě, které zachrání lidstvo:

A položím nepřátelství mezi tebe a ženu a mezi símě tvé a símě její; ono tobě rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu. (1.Mojž.3,15)

https://www.bible.com/en-GB/bible/509/gen.3.15.csp

Je evidentní, že obě tyto funkce manželky i matky jsou na sobě závislé. Díky manželskému svazku se manželka stává matkou. V naší části z knihy Zjevení připomíná vidění ženy Josefův sen:

Měl znovu jiný sen a vyprávěl ho svým bratrům: Hle, znovu jsem měl sen, a v něm se mi klanělo slunce, měsíc a jedenáct hvězd. (1.Mojž.37,9)

Objevují se zde slunce, měsíc a hvězdy a představují Izraelovu rodinu — Jákoba, Ráchel a jeho dvanáct synů. V souvislosti s hvězdami tedy za (3) žena představuje Izrael, Boží lid — tj. církev — ovšem v pravém slova smyslu: Církev znamená v originální řečtině shromáždění Pánovo neboli Kristovo [z κύριος Pán — tj. Kristus a ἐκκαλεὶν svolávat]… a v podstatě to stejné hebrejsky קהל qahal — tj. slavnostní shromáždění Božího lidu.

Navíc, tato žena je prorokem viděna uprostřed porodních bolestí; v biblické a židovské symbolice tento obraz za (4) představuje mesiášskou naději (Iz 13,8; Oz 13,13). Neboť tyto znaky charakterizující Izrael mučený nadějí jsou podobné jako u ženy, která bude rodit. Její touha vidět už narozené dítě se mísí s úzkostí z nejistoty a s bolestí, která proniká všemi jejími údy. Toto vše je vyjádřeno obrazem ženy, která trpí svým očekáváním.

3 A ukázalo se jiné znamení v nebi: hle, veliký rudý drak, mající sedm hlav a deset rohů, a na těch hlavách sedm diadémů (korun). 4 Jeho ocas vlekl třetinu nebeských hvězd; i svrhl je na zem. A drak stál před ženou, která měla porodit, aby její dítě sežral, jakmile porodí. 5 A porodila syna — muže, který má pást všechny národy železnou berlou. Vtom bylo její dítě vytrženo k Bohu a k jeho trůnu. 6 A žena utekla do pustiny, kde měla od Boha připravené místo, aby ji tam živili tisíc dvě stě šedesát dní. ... 13 Když drak uviděl, že byl svržen na zem, začal pronásledovat ženu, která porodila toho syna. 14 Ale té ženě byla dána dvě křídla velikého orla, aby mohla letět do pustiny na své místo, kde skryta před hadem bude živena čas a časy a půl času.  (Zj 12,3-6,13-14)

Zjevení má zcela nepochybně jediný účel: Ohlášení příchodu Syna Člověka na Konci časů

Každý si nyní může udělat jasno v tom, co doopravdy symbolizuje žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou dvanácti hvězd kolem hlavy.

V prvé řadě je třeba brát v úvahu, že rozhodně nešlo o katolickou panenku Marii… a přesto se neustále v církvi objevují snahy prostou pravdu překroutit a napasovat tyto verše na pozemský život Ježíše a jeho pozemské matky Marie. Na nebohého Heroda se pak pokoušejí shodit roli onoho symbolického draka. Herod byl ovšem jen malá ryba, onen drak to je jiná liga.

Prostý selský rozum zcela jasně vidí, že prorok předpovídá v době, kdy narození a život Ježíše byly minulostí. Nehledě na to, že Ježíš se před Herodem zachránil zcela jinak. Proč se stále pokoušejí jasná fakta překroutit v lež?

Ano, vážení čtenáři, s Marií ani s Ježíšem nemá 12. kapitola Zjevení absolutně nic společného! Ano, pozemská žena Marie nemá vůbec nic společného s Boží matkou, o které mluví Zjevení. Velice jasně jsme si již opakovaně vysvětlili fakt, že pozemská matka Ježíšova bohy rozhodně nerodila — bylo by to v rozporu s Božími zákony tohoto vesmíru. Ježíš se stal Bohem až o svém křtu a jeho bratři, které Marie měla s Josefem, také bohy nebyli, jak známo. Jednoduše: Prohlášení Marie za pannu a boží matku je velký podvod »

Dítě z 12. kapitoly viděno v kontextu celého Zjevení může být pouze a jedině prorokovaný tzv. Syn člověka — a vůbec — celé Zjevení je zcela nepochybně podřízeno jedinému účelu: Ohlášení příchodu Syna člověka na Konci časů. Což je událost identická s tím, co je někdy nazýváno jako tzv. Druhý příchod Krista!

Co znamená časový údaj „1260 dní“ resp. „čas a časy a půl času“?

Za důkladné zamyšlení stojí i prorocký časový údaj „tisíc dvě stě šedesát dní“ resp. „čas a časy a půl času“, který je zmíněn o kousek výše. Je to údaj ze Zjevení 12:6 a 12:14. Tento časový interval se opakovaně objevuje na mnoha místech Zjevení a rovněž tak je identický s časem, který platí pro První šelmu, jak jsme už dříve na tomto místě analyzovali při dekódování textu o Dvou šelmách » V současnosti proto můžeme spolehlivě určit, že toto období předpovězené Janem začalo v roce 538.

Rodící žena a drak

Tváří v tvář naději, která zaslibuje Boží zásah do dějin, prorok spatřuje v osobě draka protiklad naděje. Také zde vidění vychází ze symboliky Starého zákona. Od prvních stránek 1.knihy Mojžíšovy had ztělesňuje moc zla (1.Mojž.3). Je to on, kdo svádí první lidi a vede je k neposlušnosti a smrti. Proroci používají opět obraz hada, aby ilustrovali pyšnou a zlo páchající moc egyptského faraóna (Iz 51,9; srov. Ez 29,3; 32,2). Tento text ze Zjevení zapadá do této tradice. O několik veršů dále je drak jasně označen jako „ten dávný had, zvaný ďábel a satan“:

Drak, ten dávný had, nazývaný Ďábel a Satan, je svržen na Zem

7 A v nebi nastala válka: Michael a jeho andělé museli bojovat s drakem. Drak i jeho andělé bojovali, 8 ale neobstáli, a už pro ně nebylo místo v nebi. 9 A byl svržen veliký drak, ten dávný had, nazývaný Ďábel a Satan, který svádí celý obydlený svět. Byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním. (Zj 12,7-9)

Osvícený pohled proroka z knihy Zjevení poukazuje na podstatu draka. Ďábel je označován jako „ten, kdo svádí celou zemi“ (Zj 12,9). Podoba ďábla, která je zde připomínána, nemá nic společného s falešnými obrazy příšer s rohy a kopyty tak, jak jsou nám od mládí podsouvány. Ten kdo svádí je pokušitel a je to někdo, kdo se skrývá a maskuje za všemožné zavádějící důvody.

Kdo je to Satan nebo také Ďábel alias had, alias drak?

Upřesnění a potvrzení informace o skutečné Satanově roli lze nalézt také v opomíjené a většinově nepochopené biblické knize o Jóbovi:

8 Hospodin se pak Satana zeptal: Jestlipak sis všiml mého otroka Jóba? Neboť není na zemi jemu podobného, muže bezúhonného a přímého, bohabojného a odvracejícího se od zlého. 9 Satan nato Hospodinu odpověděl: Bojí se snad Jób Boha bezdůvodně? ... 11 Avšak vztáhni nyní svou ruku a zasáhni vše, co má; určitě ti bude do tváře zlořečit. 12 Hospodin řekl Satanovi: Hle, vše, co má, je ve tvé ruce; ... (Job 1,6-12)

https://www.bible.com/en-GB/bible/509/job.1.6-12.csp

Tento pozemský život je prostě jakási škola, kde lidé mají osvědčit co v nich je. Satan pracuje po dohodě s Bohem a v té škole v rámci výuky nalíčil člověku nástrahy a pokušení jako duální protiklad nabídky Božské strany. Lidé dostali od Stvořitele svobodnou vůli a sami se mohou rozhodnout co s ní udělají. Zda jsou rozhodnuti najít cestu k cíli, zpět do Jednoty k Bohu — tedy slovy Krista vstoupit do Království… zda složí maturitu… nebo zda se raději vrátí zpět do mateřské školy na úroveň Satanovy říše sobectví a oddělenosti. Je to i na vaší svobodné vůli, milí čtenáři.

Pro zájemce o podrobnější vysvětlení o smyslu toho všeho tady na Zemi můžeme doporučit seriál o dualitě našeho života, kde na mnoha symbolických příbězích můžete pochopit ten skutečný smysl. A nejen to, najdete tam i návod, jak tu školu s úspěchem absolvovat:

http://www.ragauian.cz/category/dualita-lidskeho-byti/

Pro knihu Zjevení ďábel existuje a existuje jako živá bytost. To je historická a objektivní skutečnost.

Popis zvláštní šelmy, která jej představuje, proto přesahuje podobu hada. S deseti rohy připomíná čtvrtou hrozivou šelmu z Daniela 7. kapitoly. Počet hlav (sedm) je posvátný a zároveň naznačuje nadpřirozený charakter draka-hada. Jde zde o představení absolutního a nadpřirozeného zla. Jeho rudá ohnivá barva ještě přidává na dojmu krutosti a násilí.

Tak jako žena ve chvíli porodu se zdála být zranitelnou, tak rudý drak se sedmi hlavami a deseti rohy působí hrozivě. Od této chvíle se dění kolem draka-hada soustředí na řadu útoků proti této ženě.

Ve Zj 12,7-9 Jan vidí, že tento konflikt začíná na nebeské scéně. Problém zla tedy není omezen jen na pozemské podmínky. Je to kosmický problém.

Proroci Izajáš a Ezechiel svědčí o stejném scénáři. Prostřednictvím svých proroctví o Týru a Babylónu popisují stejný starodávný zápas, který otřásl nebem a skončil stejnou tragédií — pádem jedné nebeské bytosti, která mířila příliš vysoko. „Byl jsi zářivý cherub ochránce, k tomu jsem tě určil, pobýval jsi na svaté hoře Boží… Na svých cestách jsi byl bezúhonný ode dne svého stvoření, dokud se v tobě nenašla podlost… Pro tvou krásu se stalo tvé srdce domýšlivým, pro svou skvělost jsi zkazil svoji moudrost, svrhnu tě k zemi… pohodím tě na zem jako popel.“ (Ez 28,14-18; viz Iz 14,13-15)

Existence zla se vysvětluje právě faktem, že země je ovládána Satanem a jeho přívrženci. Byli z nebe svrženi, vyhoštěni z Boží přítomnosti… Fakt, že Bůh do této situace zasadil zemi a lidstvo, může překvapit a vzbudit podezření, stejně tak, jako je obtížně stravitelné Jóbovo svědectví. Pokud ovšem pochopíte Satanovu roli v této škole, tak jste už na půl cesty domů…

-pokračování-