Tento text vznikl jako výsledek pátrání autora, který chce vědět jak to bylo s Ježíšem doopravdy a jaké bylo originální Kristovské poselství. Církve nám tvrdí že mají „pravdu“… dokonce kvůli tomu samy sebe prohlašují za neomylné… ale právě tohle je soudnému člověku podezřelé! Tak došlo k rozhodnutí ověřit si věci sám.
Pokračujeme v našem detektivním pátrání po stopách Nového Zákona a Kristova poselství. Minulé díly najdete pohromadě v rubrice Tajnosti církve římské »
Není asi třeba zdůrazňovat, že se dostáváme do oblasti související s teologií — což velmi narušuje možnost objektivního vědeckého zkoumání důkazů a do hry vstupují emoce i mocenské zásahy… Křesťanství bylo (a doposud je) velmi negativně ovlivněno nástupem Konstantinovského cézaropapismu » který si z pozice moci — nikoliv pravdy — vytvořil dogmata, která mají s pravdou velmi málo společného »
Největší podvod
v duchovních dějinách lidstva
Ani skutečnosti ohledně tzv. zmrtvýchvstání a smrti Ježíše neunikly pokroucení — a za 2000 let v duších tyto nepravdy zakořenily velmi silně.
Všem, kteří nás podezírají z neúcty vůči Kristu, neustále opakuji, že se na tomto místě snažíme pouze o rehabilitaci Ježíšových myšlenek, jejich původního duchovního smyslu — jeho originální sdělení má totiž reálný a praktický význam pro život jednoho každého z nás všech.
Po poznání skutečného smyslu Ježíšova učení zjistíte, že jde o daleko víc, než lidstvu říkají současné církve, pro které se Ježíš stal jen beránčí maskou.
Jedním z největších omylů je učení o tzv. zástupné smrti Ježíše za hříchy lidstva — tento blud je jednou z největších herezí církve vůbec!
Nepočítám-li všechny možné církevní modloslužby, počínaje tou mariánskou »
Kdyby to byla pravda, že Ježíš svou smrtí vymazal hříchy lidstva, už by dva tisíce let vládl na Zemi mír, láska a spravedlnost. Jelikož však lidé evidentně trpí stejně jako dříve, znamená to, že lidské hříchy nesmyl!
Zapomněli nám říci, že
Ježíš byl gnostikem
Věřili byste tomu, že současní drakoniánští teologové ve službách nevěstky z Janova Zjevení, oblečené v šarlatu a purpuru » ještě stále odsuzují a proklínají Ježíšův gnosticismus proto, že učí o tzv. spasení duše cestou „vlastnoruční“ práce na sobě? Co myslíte, co tím asi chtějí dosáhnout?
Drakoniáni se člověku namísto vlastnoručních aktivit a tréninku vlastní mysli snaží podsunout myšlenkovou pasivitu a duchovně jej uspat! Za každou cenu zabránit jakékoliv lidské snaze o samostatné poznávání! Pročpak asi?!
A vůbec nám nějak zapomněli 😉 říci, že Ježíš byl gnostikem. Pokud slovo hereze definujeme jako odchylku od Ježíšova učení, tak ano… největší herezí vždycky byla a stále je cézaropapežská církev!
Důkazem jsou mj. nálezy raně-křesťanské literatury z Nag Hammadi » Nicméně i slavný Ježíšův výrok o pravdě je důkazem sám o sobě! Člověk nepotřebuje manipulátory aby mu řekli co je pravda. Prosím použijme všichni prostý selský rozum i intuici své duše a SAMI-ZA-SEBE se každý rozhodněme co je důležité, smysluplné a pravdivé…
Pravda vás vysvobodí
31 Židům, kteří mu uvěřili, Ježíš řekl: „Když zůstanete v mém slově, budete opravdu mými učedníky. 32 Poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí.“ (Jan 8:31-32)
https://www.bible.com/en-GB/bible/15/jhn.8.31-32.b21
Ježíš na rozdíl od církví neříká, že on má pravdu – on říká: Když se budete řídit mými slovy, poznáte pravdu. A to je gnostický přístup!! Intuice člověku potvrdí, že v Biblické symbolice pravda zastupuje poznání.
Symbolický význam tzv. narození z panny a tzv. zmrtvýchvstání
Když bych měl stav věcí shrnout co nejstručněji, tak byl archonticky překroucen a zmaterializován jak původní duchovní — symbolický — význam tzv. narození z panny, tak i — symbolický — význam duchovního zmrtvýchvstání. V tom druhém případě jde o tzv. znovuzrození v duchu a rozhodně tím není míněno vstávání duše z mrtvých spolu s hmotným tělem. Když si zkusíte věci dát do souvislostí, tak si můžete všimnout že apoštolové mluví o tzv. „oslaveném tělu“… tedy nikoliv tělo v současné podobě jak jej známe…
Proto nyní tak trochu otočím pořadí sdělení a začnu duchovním pohledem na tzv. zmrtvýchvstání Ježíše. V minulých dílech jsem citoval slovenskou prorokyni, která v roce 1998 ve své knize Věčné zákony sdělila velmi přesně fakta o Ježíšově narození a to včetně specifikace Ježíšova skutečného otce… fakta která nezávisle potvrzují Taborovu vědecko-historickou analýzu — ano shoda je skutečně dokonalá. Tato prorocká informace byla přinesena téměř o deset let dříve před publikováním Taborova výzkumu. Kniha Ježíšova dynastie vyšla až v roce 2006! Podrobněji jsou fakta shrnuta v předchozím dílu našeho detektivního pátrání »
http://www.ragauian.cz/vznik-krestanstvi-zakladni-predpoklady-o-ranem-krestanstvi-jsou-mylne/
Začnu citátem, kde se popisuje zmrtvýchvstání a ukřižování Ježíše. Doporučuji pomalé a pozorné čtení, jde skutečně o klíčovou záležitost. První věc, které si můžete povšimnout: Ona prorokyně tentokráte mluví jen o duchovních aspektech smrti a tzv. zmrtvýchvstání Ježíše. Tentokráte je velmi nekonkrétní co se týče historických faktů, místa atp… dokonce ani neříká, že Ježíš zemřel na kříži! Mluví pouze o duchovních zákonech!!
Bůh neporušuje své zákony
Dodávám, že z pohledu naší redakce je tato informace korektní, v souladu s platnými duchovními zákony. Mimochodem, tyto kosmické zákonitosti jsou v její knize Věčné zákony docela hezky vysvětleny tak, aby byly pochopitelné současnému člověku téměř 2000 let formovanému pokroucenou církevní verzí křesťanství. Jednoduše — Bůh neporušuje své zákony! A lidem známé fyzikální zákony jsou jen podmnožinou, neboli speciálním případem božských zákonů univerza — rozhodně s nimi nejsou v rozporu. Natalia de Lemeny Makedonová ve své knize píše na dané téma:
Zmrtvýchvstání Ježíše
Zmrtvýchvstání Ježíše po třech dnech bylo předpovězeno už dávno. I sám Ježíš to slíbil apoštolům před smrtí slovy, že odejde, ale za chvíli přijde zas. Po třech dnech se opravdu zjevil. Ale nezjevil se ve svém hmotném těle, jak by si to někteří věřící rádi vysvětlovali, neboť to podle věčných zákonů není možné. V té době by musel žít na Zemi druhý Ježíš, aby dokázal s jeho tělem to, co on dokázal předtím s Lazarem – donutit jeho mrtvé tělo, aby vstalo z hrobu. Jelikož takový na Zemi nežil, musel se Ježíš zjevit jen jako duše. O této alternativě svědčí několik důkazů přímo z Bible:
- Ježíš vešel po ukřižování přes zavřené dveře ke svým apoštolům. Kdyby přišel v hmotném těle, nemohl by přece překonat hmotnou překážku – dveře. Zákon stejnorodosti to nepřipustí a nakonec to Ježíš nedělal ani za života.
- Ti, kteří ho po ukřižování viděli, ho hned nepoznali. Viděli totiž jen ducha, proto zprvu pochybovali, zda je to on, nebo nějaký jiný duch či anděl. Až když k nim „promluvil“, uvěřili, že je to Ježíš.
Z uvedených faktů jasně vyplývá, že Ježíš se ukázal jako duše – v astrálním těle, které někteří viděli jasněji, jiní méně, podle otevřenosti jejich jemnohmotného zraku. Astrální tělo, protože je jemnější a propustnější než hmotné tělo, nemá tak pevné a jasné formy, proto Ježíšovy rysy nemohli hned poznat.
Tak jako apoštolové Ježíše viděli astrálním zrakem, tak si s ním i povídali pomocí astrálního hlasu a sluchu. K probuzení astrálních smyslů většinou dochází za velkých citových pohnuti, například po smrti milovaných osob.
- Tomáš nahmatal v Ježíšově astrálním těle ránu v boku ne hmotnou rukou, ale astrální. Podle zákona stejnorodosti by přece tělesně nemohl ucítit astrální ránu. Podobně pozůstalí necítí, když se jich po smrti dotýkají duše milovaných, aby je utěšili, neboť doteky duší nejsou stejnorodé s hmotou – jejich tělem.
- Podle Lukášova evangelia, 24. kapitoly, 44. verše i po svém zjevení Ježíš říkal apoštolům: „Toto je to, co jsem vám říkal, dokud jsem byl ještě s vámi, že se musí splnit vše, co je o mně psáno…, že Mesiáš bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých…“ a dále: „Po požehnání apoštolů je Ježíš vyvedl ven, vzdálil se a vznesl se do nebe ke svému Otci…“
Díky své lehkosti se astrální tělo mohlo vznést a zmizet ve vyšších sférách Země, ale ne až ke Stvořiteli. Tam se vznesl pouze Ježíšův duch, kterého apoštolové nemohli vidět, protože člověk nemůže vidět ducha, pouze duši.
Ukřižování Ježíše
V II. části Izaiášova proroctví se ve čtyřech písních vzpomíná Ježíš jako Pánův služebník. Prorok uvádí, že ho lidé odmítnou, potupí, bude bit a probodnou a že se tak stane pro hříchy lidí. Tato poslední část věty se pod vlivem temna vykládala takovým způsobem, aby odlákala lidi od pravdy.
Příčina se tu zaměnila s následkem. Přijali takový výklad, že Ježíš přišel na Zem proto, aby se dal ukřižovat, neboť jen svou smrtí mohl smýt hříchy lidí.
Avšak podle Abd-ru-shina Izaiáš měl varovat, že Ježíš zemře pro hříchy lidí, a ne že je svou smrtí hříchů zbaví, nebo že je dokonce z nich vykoupí.
Ježíš mohl lidi osvobodit od hříchů jedině poznáním, které přinesl, a to tak, že díky němu pochopí příčiny a důsledky svých vin.
Připomeňme si, že podle zákona o svobodné vůli každý nese důsledky za své činy sám, nikdo jiný je nemůže nést. Ani Boží Syn je nemohl za ně smýt jinak, jedině tak, že jim nabízel jejich pochopení.
Ježíš přišel na Zem opravdu pro hříchy lidstva čili následkem lidských hříchů. Kdyby si totiž lidé nebyli přivolali temné duchy, nemusel by přijít. Proto i zemřel v důsledku hříchů lidstva, a nikoli s úmyslem, aby je svou smrtí vymazal.
Kdyby to byla pravda, že svou smrtí vymazal tyto hříchy, už by dva tisíce let vládl na Zemi mír, láska a spravedlnost. Že však lidé trpí stejně jako dříve, znamená to, že lidské hříchy nesmyl.
Bůh vyslal současně s Ježíšem mnoho pomocníků, aby se předešlo jeho předpovězené kruté smrti. Ježíš přijal od Otce svou roli i s tím, že pokud selžou jeho pomocníci, bude muset podstoupit strašnou smrt. Těsně před ní však doufal, že se tak nestane, proto prosil svého Otce, aby ho minul kalich tohoto utrpení, jak říká Matoušovo evangelium, 26. kapitola, 39. verš. Kdyby Ježíš věřil, že svou smrtí vykoupí hříchy lidstva, přijal by smrt odevzdaně a nemodlil by se na kříži k Otci, aby lidem odpustil jejich zločin: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“ (Lukášovo evangelium, 23. kapitola, 34. verš) nebo by Otci „nevyčítal“ „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil.“ (Markovo evangelium, 15. kapitola, 34. verš). Kdyby tedy jeho smrt opravdu měla pomoci lidem, neprosil by za odpuštění jejich nesprávného jednání, ani by necítil zklamání z toho, že ho Otec „opustil“.
Izaiášovo proroctví o odmítnutí a probodnutí Hospodinova služebníka, které zákonici znali, mělo být varováním, aby to nedopustili, a ne omluvou jejich zločinu. Vždyť i o Duchu Pravdy — Imanuelovi řekl Ježíš, že bude odmítnut, a přece ho lidé přijali na celém světě, i když ne masově. Odmítnutí znamená vlastně to, že ho nepřijme většina. Ježíšova smrt se tedy dala předpokládat, protože Luciferova moc byla silná, ale proroctví mělo před ní Židy varovat a zabránit jí měli pomocníci, vtělení za tím účelem. (Natalia de Lemeny Makedonová)
Nakonec jsem se díky nekonkrétnosti Makedonové rozhodl, že poukáži ještě na další prorocký zdroj. Zajímavým způsobem dokresluje, co se dělo v úzké skupině Ježíšových nejbližších spolupracovníků. Tento popis dějů okolo ukřižování dokonale zapadá do kontextu informací, které jsem v našem detektivním pátrání objevil již dříve.
Esejské kořeny křesťanství
Mám na mysli specielně skutečnost že to, čemu dnes říkáme křesťanství, má kořeny v židovském duchovním hnutí Esejců. Jan Křtitel vyšel z této skupiny a i Ježíš velmi pravděpodobně prošel jejich školou. O Essénech víme např. to že byli mistry konspirace. Jakožto vysoce duchovně pokročilá skupina na svou obranu nepoužívali násilí, nýbrž lstivost. Své důležité spisy prokazatelně šifrovali, jak nám nechtěně potvrdil mimo jiné církevní cenzor soudruh s. Jeroným »
http://www.ragauian.cz/vznik-noveho-zakona-svitky-od-mrtveho-more-souvislost-s-esejci-i-ebionity/
Jak lze vidět mj. v Kumránské knihovně, také vytvářeli falešné spisky, které sloužily pro maskování před nepřáteli — ano už v době před Kristem měli své nepřátele — stejně jako je pak měli oba mesiáši, Jan i Ježíš. Tito dva velmi dobře věděli jaké podstupují riziko, když vyšli se svým vysokým duchovním učením na veřejnost… Jak to dopadlo s Janem víme velmi dobře… Následující informace dobře odpovídá způsobu, jakým se Esejská skupina bránila před nepřáteli… a je velmi pravděpodobné že jádro Ježíšova a Janova mesiášského hnutí tvořili právě bývalí esejci…
I tento zdroj považuji za velmi spolehlivý, jeho sdělení jsou v souladu s duchovními zákony… Pro ty co knihu Seth speaks ještě neznají a chtějí pracovat na poznávání sama-sebe, těm ji mohu srdečně doporučit. Jeho přístup je učitelský, systematický, chce se mi říci až vědecký. Kniha je dobře čtivá pro současného člověka a pro mne je mj. fascinující jak jeho sdělení odpovídá třeba i poznatkům moderní kvantové fyziky…
Pozn. 1: Jelikož jsem sám osobně byl od dětství manipulován falešným církevním obrazem Ježíše, uvědomuji si velmi dobře, že dále níže uvedený Sethův citát na téma ukřižování bude pro většinu západních lidí poněkud nestravitelný… snažně vás prosím milí čtenáři, odhoďte naprogramované předsudky a použijte pro zhodnocení následujích informací prostý selský rozum a intuici své duše. Zkuste toto sdělení vzít do úvahy alespoň jako hypotézu, která principiálně ani není v rozporu s předchozí slovenskou prorokyní…
Pozn. 2: Mimochodem, podle encyklopedií měla v Egyptě osobnost jménem Seth negativní význam (i když je zajímavé že to tak nebylo od počátku — v nejstarších dobách egyptské historie byl dokonce uctíván jako vítěz nad hadem Apopem a spojenec slunečního boha Re)… ale co je důležité: V biblickém a židovském kontextu je Seth (Hebrew: שֵׁתֿ, Standard Šet, Tiberian Šēṯ; Arabic: شيث Shith nebo Shiyth nebo Sheeth) třetí syn Adama a Evy, bohem seslaný jako náhrada za zabitého Abela!
Velký církevní podvod ohledně Ježíšovy rodové linie od Adama ke Kristu — zfalšované Lukášovo evangelium
Církev dokonce učí, že od Setha údajně vede přímá rodová linie k Noemu, praotci popotopních národů, a dál až ke Kristu. (Lukáš 3:23-38) I když zrovna Lukášovo svědectví je silně nedůvěryhodné a nese mnoho znaků falšování, jak jsem v tomto detektivním pátrání už vícekrát rozebíral v souvislosti s Ježíšovým narozením.
Prostý selský rozum na první pohled vidí kardinální nesmysl ve kterém se nám falešný Lukáš snaží vnutit Ježíšův rodokmen vedoucí od Adama, přes Setha…. a končící u Josefa. Nezdá se vám vážení čtenáři, že tu něco neštymuje? Můžete hádat co… 😉 Ano ano, židé své rodokmeny vždy pečlivě zapisovali a u synů hrdě uváděli jméno otce… současně ovšem podle církevní dogmatiky Josef nemá s narozením Ježíše nic společného…
Více podrobností v minulých dílech, např zde »
Amen amen, vážení a milí, něco tu pěkně smrdí! Důsledky si prosím domyslete sami, nechci vám podsouvat žádné závěry… které jsou totiž zcela evidentní…
Skutečný symbolický význam Ježíšovy tzv. Poslední večeře Páně
Seth mluví, 591. sezení, 11. srpna 1971
Při večeři Páně Kristus řekl: „Jezte, toto je mé tělo,“ potom zvedl kalich a pravil: „Pijte, toto je má krev.“ Tím chtěl naznačit, že duch je obsažen v každé hmotě, je oddělen a propojen zároveň. Chtěl ukázat, že jeho duch je nezávislý na těle, a tudíž se se svým tělem neztotožňuje. To vše však bylo špatně interpretováno a pochopeno.
Pozn. redakce: Pro pohodlné studium jsou zde vloženy odpovídající pasáže z Písma…
Ježíš řekl: Já jsem to světlo, které je nade všemi. Já jsem vším. Vše ze mne vyšlo, vše se ke mně navrací. Rozštípněte dřevo, já jsem tam. Zvedněte kámen a také tam mne naleznete.
(Tomášovo evangelium 77)
1 Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh... 3 Všechno vzniklo skrze ně a bez něho nevzniklo vůbec nic, co je. 4 V něm byl život a ten život byl světlo lidí... 9 Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka, to přicházelo na svět. 10 Na světě bylo, svět skrze nějvznikl, a svět ho nepoznal. 11 Přišelo do svého vlastního, a jeho vlastní ho nepřijali. 12 Těm však, kteří ho přijali, dalopravomoc stát se Božími dětmi, těm, kteří věří v jeho jméno. 13 Ti se nenarodili z krve ani z vůle těla ani z vůle muže, nýbrž z Boha. 14 A Slovo se stalo tělem a přebývalomezi námiv nás. (Jan 1:1)
Zde už není žádný Řek a Žid, obřezaný a neobřezaný, barbar a divoch, otrok a svobodný. Všechno a ve všech je Kristus! (Koloským 3:11)
Amen, amen, takto je to správně: A Slovo se stalo tělem a přebývalo v nás. Jak nám prozradil soudruh Kratochvíl v knize EVANGELIUM PRAVDY: »Novověké překlady knih Nového zákona vykládají řecký text záměrně negnósticky. Takových sporných míst je mnoho, zvláště v evangeliu podle Jana.«
Události okolo ukřižování
Seth mluví, 591. sezení, 11. srpna 1971
Pro vaše poučení: Historický Kristus nebyl ukřižován. Původně neměl takto zemřít, ale ostatní považovali ukřižování za nezbytné, aby bylo naplněno proroctví.
Kristus se toho neúčastnil. Došlo ke spiknutí, které vedl Jidáš a jehož cílem bylo prohlásit Ježíše mučedníkem. Jidáš se bál, že pravý Ježíš bude ukřižován. Takže dal za úkol Šimonovi stát se Mesiášem a zachránit život historického Ježíše. Šimon byl jedním z oklamaných, ale věřil, že on je Ježíš a má naplnit proroctví.
- Byl tedy zvolen Šimon, kterého omámili a přesvědčili, že je Mesiáš a musí vláčet svůj kříž (Lukáš 23). Člověk, který věřil, že je Ježíš, se ptal: „Petře, proč jsi mne opustil?“
- Petr třikrát zapřel Ježíše (Matouš 26), když prohlásil, že člověk na kříži skutečně není Kristus.
- Přišla Marie a oplakávala muže, který uvěřil, že je její syn. Soucítila s ním. Byl ukřižován, aby tak naplnil staré židovské proroctví.
- Ježíšův hrob byl prázdný, protože stejná skupina těla odvezla. Marie Magdalena Krista spatřila u jeho hrobu. (Matouš 28)
- Kristus měl obrovskou psychickou energii, tou způsobil, že se na jeho těle objevily rány. Ježíš věděl, že bez ran na těle by nikdo nevěřil, kým je. Stigmata byla důkazem jeho smrti. (Viz Jan 20) Byl to způsob identifikace, aby mu lidé věřili, když vysvětloval skutečný chod událostí.
Svým následovníkům se pak zjevoval ve fyzické i nefyzické podobě. Vysvětloval, co se vlastně stalo, ale ti, kdo se nezúčastnili spiknutí, mu nerozuměli a mylně vnímali jeho prohlášení. Jedl, aby dokázal, že je stále živ (Jan 21, Lukáš 24), ale lidé si mysleli, že duch může také přijímat potravu. Nechtěli se vzdát své víry v ukřižování a vzkříšení.
Kristus později změnil styl svého chování a svým stoupencům se zjevoval v mimotělesné, nefyzické podobě. (Jan 20, 21, Matouš 28, Lukáš 24.) Snažil se jim vysvětlit, že není mrtvý, ale oni jej přijali jako symbol. Jeho fyzická přítomnost už pro ně nebyla nezbytně nutná.
-konec citátu-
http://www.sethmluvi.cz/texty/sethovy-promluvy/zasedani-591/
Shoda s biblickým Novým Zákonem
Ubezpečuji vás milí čtenáři, že jsem si osobně začal ověřovat zda zdánlivě fantastické Sethovy informace mají nějaké důkazy. Poněkud překvapivě jsem dospěl k závěru, že pevnou oporu pro jeho tvrzení máme přímo v Bibli.
Jelikož se nám tato kapitola už nebezpečně nafoukla, tak biblickou analýzu ohledně kauzy ukřižování naleznete až v dalším díle.
A pak, ještě než se vrátíme k Taborovým výzkumům, dáme v rámci objektivity slovo také jeho odpůrcům a jejich protiargumentům v kauze Talpiotské hrobky.
Znak nad vstupem do hrobky vzbuzuje v člověku zajímavé asociace…
Jak poznat sám-sebe
Tento díl dnes stylově zakončím úžasným Sethovým výrokem, který se shodou okolností v jeho knize nachází hned před informací o Ježíšovi. Mluví Seth:
Než se rozloučíme, rád bych vás představil vám samým.
Nikdy nenajdete sami sebe, budete-li střídat učitele nebo odbornou literaturu. Nikdy nepoznáte sami sebe, budete-li se držet daného druhu meditace.
Jen tichým zahleděním se dovnitř svého já můžete poznat skutečnou realitu, kterou prožíváte, se všemi vztahy, které existují mezi vaším současným já a vnitřní podstatou, která má multidimenzionální charakter.
To si vyžaduje odhodlání, snahu a touhu. Pokud si neuděláte čas na studium svých subjektivních stavů, pak si nemůžete stěžovat, že na své otázky dostáváte pouze mylné odpovědi. Po ostatních nemůžete chtít, aby vám podávali důkazy o platnosti vaší existence. Tak se jen ocitnete na prahu další propasti…
Každý čtenář by se měl naučit vnímat svoji realitu z vlastního pohledu a najít způsob, jak rozvíjet své já, které si dříve neuvědomoval. Charakter této knihy a způsob jejího vzniku jasně dokazují skutečnost, že lidská osobnost má daleko více možností a schopností, než se jí připisuje.
-konec citátu-
A kdo je to ten sám, který má poznat sebe?
Zajímá vás, kdo je ten SÁM, který má poznat SEBE? Čtěte texty Pavla Karpety v rubrice Dvě cesty a Dualita lidského bytí a pochopíte, co se vám Seth snaží naznačit… Poznáte i jaké je to největší tajemství o kterém mluvil Ježíš v Tomášově evangeliu!
I proto je zde náš web. Ty nejdůležitější informace o podstatě lidského vědomí jsou k nalezení zde » Nezapomeňte: Každý je sám tvůrcem svého osudu!
Literatura:
http://pragma.cz/kniha/sethovy-promluvy/
http://www.spiritualdecision.com/CZ_gral_vecne-zakony_home.html
Tento článek je součástí série Tajnosti církve římské » o necenzurované historii církve: O tom, jak lidstvu bylo Kristovské poselství utajeno i o tom jaké bylo doopravdy. Text je rovněž doplňkem seriálu Dualita lidského bytí » který ono Kristovo poselství rozebírá prakticky.