Vy již víte, že jsme zde na stránkách webu ragauian.cz podrobili podrobnému rozboru tzv. Tomášovo evangelium » které pochází ze starých kodexů nalezených v minulém století v Nag Hammádí v Egyptě. Způsob uložení a okolnosti nálezu zcela vylučují, že by na textech z Nag Hammádí někdy zapracovaly nenechavé ruce církevních cenzorů.

V současné době se ke mně dostal použitelný překlad dalšího textu nalezeného tamtéž spolu s Tomášovým evangeliem. Je jím text, který byl nazván oficiálně kniha Tomášova a pochází tedy ze stejné doby jako Tomášovo evangelium. Pro tento text proto platí beze zbytku rovněž má výše uvedená tvrzení o absenci vlivu cenzorských zásahů do znění tohoto textu.

Třebaže text místy není kompletní, kvalifikovaný překlad pochází ze stejné renomované dílny jako překlad Tomášova evangelia a je natolik zajímavý a na toto evangelium navazující svým smyslem i významem, že jsem se ho rozhodl vám přiblížit. A ve svých komentářích vás upozorním na často nikoli na první pohled viditelné informace, které tento starobylý text přináší i vám, kteří dnes trávíte svůj čas hledáním smyslu své inkarnace.

Bohužel, dá se tedy říci, že pravděpodobně může být tenhle článek pochopen pouze těmi z vás, kteří již prošli procesem rekonstrukce vlastní psychiky pod mým vedením » nebo ji zvládli jinak. Vám ostatním se omlouvám, nikdy však není pozdě s touto rekonstrukcí u mne začít a užít si i těchto informací naplno.

Existují nejméně tři oficiální hypotézy, které se snaží objasnit původ knihy:

První z nich poukazuje na skutečnost, že většina díla (3/5) je psaná formou dialogu, zatímco zbytek tvoří souvislý monolog kázajícího Spasitele. Je tedy podle autorů hypotézy možné, že Kniha Tomášova vznikla spojením dvou samostatných textů. Prvním mohla být samotná Kniha Tomáše a druhým sbírka Ježíšových výroků, ovšem v poněkud jiné podobě, než ji známe odjinud.

Podle jiných úvah byl původní předlohou dopis, který napsal židovský autor sympatizující s helénskou filozofií. Později mohla být jeho epištola přepracována při redakčních úpravách syrských křesťaňů. Postavu božské Moudrosti nahradil Ježíš Kristus a vedle něj se objevil apoštol Tomáš, na jehož odkaz církev v Sýrii podle tradice navázala.

Další hypotéza si všímá hned první věty, kde se pisatel představuje jako Mathias, což by mohl být Matyáš, Matouš i Matěj. Mohlo by se tedy jednat o pozůstatek ztraceného Matějova evangelia, které až do 4. století nepochybně existovalo. Citoval z něho totiž Kléméns Alexandrijský (150-215) a připomínal ho i Órigenés (185-254) a Eusebios z Kaisareie (263-339).

Po obsahové stránce je Kniha Tomášova zajímavá tím, že nabízí původní gnostickou interpretaci křesťanství. Slovy samotného Spasitele klade hlavní důraz na výzvu k poznání sebe sama (gnósi). Obrací pozornost učedníků k pochopení sebe sama /k „úzké cestě“ do vlastního nitra/, k nalezení duchovní pravdy a dosažení dokonalosti.

Nezabíhá však do složitých kosmologických výkladů, jako je tomu v případě některých typicky gnostických traktátů (Podstata archontů, Tajná kniha Janova, Pistis Sofia). Někteří badatelé se domnívají, že dialog mezi Spasitelem a jeho učedníkem může být chápán i alternativně jako vnitřní děj, jako rozmluva mezi Duchem – Kristem a jeho druhým já, “dvojčetem” Judou Tomášem (Juda může být přeložen i jako Jidáš).

Pro mne je ovšem klíčové to, že i v této Tomášově knize jasně zaznívají informace vedoucí k požadavku bezpodmínečné lásky k sobě, což je v podstatě gnostický přístup, který je v příkrém rozporu s pozdějším podáním klasické křesťanské římsko-katolické církve.

Věnujme tedy pozornost fragmentům textu Tomášovy knihy a ujasněme si, co vám, hledajícím pravdu a své místo v tomto světě, může tato kniha říci. A zajímejme se také o to, co je případně v těchto řádcích vám, kteří jste prošli kursem rekonstrukce svojí psychiky, případně ještě skryto.

KNIHA TOMÁŠOVA – TEXT

Tajné výroky, které řekl Spasitel Judovi Tomášovi a které jsem si já, Mathias, zapsal, když jsem chodil s nimi a naslouchal jejich rozhovoru.

Spasitel řekl: “Bratře Tomáši, dokud máš čas na světě, poslouchej mne a já ti vyjevím věci, o nichž jsi ve svém srdci uvažoval.”

“Jelikož bylo řečeno, že jsi mým dvojčetem a přítelem pravdy, zkoumej sám sebe a poznej, kdo jsi, jakým způsobem jsi byl a jakým budeš. Jelikož tě nazvou mým bratrem, nesluší se, abys neznal sám sebe. A já vím, že se znáš, neboť jsi už poznal, že já jsem známostí pravdy. A tak, zatímco se mnou kráčíš, ačkoli si to neuvědomuješ, už jsi poznal a budeš nazýván ‘tím, kdo zná sám sebe’. Neboť ten, kdo nezná sám sebe, nezná nic, ten však, kdo sám sebe zná, dosáhl už poznání o hloubce všeho. A tak jsi ty, můj bratře Tomáši, spatřil, co je lidem ukryto, to jest to, na co ve své nevědomosti narážejí.” A tak jsi ty, můj bratře Tomáši, spatřil, co je lidem ukryto, to jest to, na co ve své nevědomosti narážejí”.

Moje poznámka k pasáži textu… zkoumej sám sebe a poznej, kdo jsi, jakým způsobem jsi byl a jakým budeš…

Tuhle výzvu jistě znáte… poprvé ve svém mnohdy pěkně dlouhém životě jste pohlédli do očí sami sobě přece ve chvíli, kdy jste hleděli do očí ať již tomu pejskovi pod tím stolem v kuchyni » nebo tomu dítěti sedícímu v koutě oné prázdné místnosti… dva tisíce let byl mnou vám doporučený postup k nalezení sebe sama skryt vašemu vnitřnímu zraku a tohle lidstvo ho spolu s vámi vždy v minulosti hledalo marně… vy všichni skutečné lásky k sobě dnes již znalí jste každodenními svědky toho, jak málo se ve zkoumání a hledání sebe sama dnešní údajně moderní člověk liší od toho před dvěma tisíci lety… dá se říci, že prakticky nepokročil většinově ani o krůček… na zkoumání sebe sama a poznání toho, kým vlastně je, stále „háže bobek“, naprosto rezignuje na samostatnou práci na svém nitru a pokud přece jen zkoumá a hledá, obvykle padá do rukou šarlatánům, kteří ho zavádějí na scestí… Kristovo skutečné, nefalšované učení naprosto odlišné od toho římsko-katolického výkladu, jak je známo dnes, je bohužel zaházeno blátem předsudků a devastováno praxí křesťanských církví a jako zásadní zdrojový materiál pro vzestup lidských duší k dosažení stavu nové Jednoty sebe sama a duchovního znovuzrození chybně opomíjeno… šamanství a podobné praktiky, východní nauky a cesta k Bohu prostřednictvím úniku v meditacích nevedou ke kýženému cíli, jak jste se mnozí o tom již přesvědčili…

Moje pozn.: k pasáži textu… neboť ten, kdo nezná sám sebe, nezná nic, ten však, kdo sám sebe zná, dosáhl už poznání o hloubce všeho…

Ano, tak je to jednoduché… jen jediná čárka v této větě odděluje neznalost ničeho od znalosti všeho… ten, kdo nezná „sám“ „sebe“, ten, kdo nezná své druhé „já“, ten, kdo si neuvědomuje skutečnou přítomnost svých „já“ a „Já“ v tom pravém slova smyslu v „sobě“ „samém“, kdo svému „já“ a „Já“ a jejich vzájemnému vztahu  ve svém životě nevěnuje pozornost, ten podle Krista nezná a neví o svém životě, o životě lidském, absolutně nic… vůbec nic, co by stálo za řeč… a může být Ing, JUDr, MUDr či PUDr, může být libovolně velikým VIP /poslancem, senátorem, členem vlády, hercem, zpěvákem, mít peněz jako šlupek/, přesto bez této znalosti je pouhé nic, pouhopouhá a ubohá nula na cestě nikam… avšak ten, kdo zná „sám“ „sebe“, kdo poznal v sobě samém nelásku nebo přímo nenávist svého „Já“ k onomu pejskovi pod tím stolem a prožil si své dojetí, případně slzy poté, co objal jako „Já“  ono vnitřní dítě „já“ poté, co ho vyzvedl v koutě té místnosti, ve které stálo či sedělo opuštěno, zklamáno a plačící, ten dosáhl podle Krista poznání o hloubce všeho… a učinil-li vzápětí způsobem, který vy již dobře znáte, ty dva v sobě, které takto poznal, svojí bezvýhradnou vnitřní láskou „jedním“, tedy sjednotil-li je v „sobě“„samém“, aby dále kráčeli ruku v ruce vždy už jen spolu jedním směrem, získal sílu, které skutečně dokáže pohnout horou… je to ta síla, kterou vy již máte… síla, která byla, je a kdykoli bude schopna pohnout horou vašich vlastních problémů,kdykoli se ještě nějaké objeví… a pokud člověk  začne-li s využitím této síly své problémy řešit a vyřeší je, jako jste to udělali vy, nutně se stává podle záznamu Kristova výroku z Tomášova evangelia Synem člověka… ano, každý z vás, kteří jste to dokázali a jdete tou úzkou cestou ve svém nitru naplno a beze zbytku, se stáváte Syny člověka… proč tomu tak je a co to znamená, si řekneme níže… 

Moje poznámka k pasáži textu… a tak jsi ty, můj bratře Tomáši, spatřil, co je lidem ukryto, to jest to, na co ve své nevědomosti narážejí…

Přesně tak, jak spatřil Tomáš v sobě samém s Kristovým přispěním, co mu bylo dosud skryto, přesně to bylo skryto i vám, než vám to ragauian ukázal… a bohužel vás je jen pár, ti ostatní kolem vás na to ve své nevědomosti skutečně dnes a denně narážejí, aniž by věděli o tom cokoli… narážejí dnes a denně na onu nelásku či rovnou nenávist mezi svými dvěma „já“ a „Já“, o kterých nic nevědí… a nevědí nic ani o příčinách té nelásky a jejích dopadech na stav své duše a svého bytí zde na Zemi… proto své problémy nedokážou řešit… a hora jejich problémů je s lety tíží stále víc a víc… neříkají zdravotnické statistiky něco o tom, že již nejméně třetina dospělých občanů našeho státu pravidelně užívá antidepresiva?.. proč asi?.. Kristus v Tomášově evangeliu říká, že když se vnitřně vaše „já“ a „Já“ sjednotí, stanete se Syny člověka… ano, je tomu tak… a stáváte se Syny člověka, abyste ve svém životním okruhu udělali práci, která si nezadá s prací Kristových apoštolů před dvěma tisíci lety… z mých textů znáte přece onen okřídlený výrok Ernsta Oskara Bernhardta /píšícího pod pseudonymem Abd-ru.shin/, který se ve svém díle Poselství grálu-Ve světle pravdy zmiňuje o tom, že /cituji/: »Ten, kdo věří v Syna Božího Ježíše Krista a Jeho Slovo a snaží se je učinit v sobě živým, kdo tedy je má ve svém nitru ve správném výkladu a podle něho jedná‚ nepotřebuje samozřejmě čekat na zaslíbeného Syna Člověka, poněvadž On nepřinese nic jiného než to, co Syn Boží již přinesl. Ale je tu ovšem předpoklad, že slovům Syna Božího skutečně rozuměl a nedrží se tvrdošíjně mylného podání a tradice. Jestliže se někdo připoutá na omyly, pak nebude moct dokončit svůj vzestup, pokud se mu nedostane vysvětlení, které je zůstaveno Synu Člověka, poněvadž omezený lidský duch sám není schopen, aby se uvolnil a vytrhl z popínavého býlí, které nyní zarostlo Pravdu.«

Rozumíte, prosím? Pokud jste tedy tentokráte slovům Syna Božího v podání Syna člověka skutečně rozuměli, jednáte podle nich a řídíte-li se jimi, pak se už nedržíte tvrdošíjně mylného podání a tradice… a jste nyní členy jeho týmu, týmu Syna člověka… Syn člověka není titul, který je vyhrazen jen jemu… on byl první, vy ho s určitým odstupem následujete… proto se i vy stáváte Syny člověka a váš úkol je ono vysvětlení pravého Kristova učení, které se vám dostalo, šířit dále mezi lidi ve vašem bezprostředním okolí… a vaše práce je pro povznesení těch, kteří jsou také ještě Jeho a dosud to nevědí, naprosto klíčová…

A velmi, velmi důležitá! Když se měl „ragauian“ nedávno možnost Krista dotázat na to, jaká bude pomoc cizích čistých civilizací lidstvu v této těžké době, bylo mu řečeno, že již žádná. Veškerá je již totiž tady. Tou pomocí je totiž právě váš příchod na tuto Zemi, vaše bytí zde a vaše probuzení se ke kvalitám ducha.

To vy jste členy týmu Syna člověka a svojí prostou přítomností pomůžete členům rodiny, svým dětem i řadě lidí v blízkém okolí. To vy pomáháte ostatním vyzařováním své osvícené duše, dokud jejich církvemi a touto společnstí obluzený duch nebude sám schopen se uvolnit a vytrhnout z popínavého býlí, které nyní zarostlo Pravdu, jak je psáno v Poselství grálu. A to vám bude ve chvílích klíčových událostí dána schopnost rozšíření vaší aury tak, aby v ní mohli najít oporu a pomoc i ti, kteří ji až tehdy, ve chvíli poslední, začnou hledat…

-pokračování-

Zdroje:

https://probud.se/media/pdf/Kniha_Tomasova.pdf

Pokorný Petr, Oerter Wolf B. – Rukopisy z Nag Hamádí, Vyšehrad Praha 2008

Wikipedia, Book of Thomas the Contender http://en.wikipedia.org/wiki/Book_of_Thomas_the_Contender