Posledně jsme začali s komentovaným zveřejňováním fragmentů Tomášovy knihy » která byla ukryta s dalšími starými texty z Kristových dob v jeskyních Nag Hammádí v Egyptě. Rovněž jsme konstatovali, že způsob uložení a okolnosti nálezu zcela vylučují, že by na textech z Nag Hammádí někdy zapracovaly nenechavé ruce církevních cenzorů.

Ve svých komentářích vám ukazuji /nikoli na první pohled viditelné/ informace, které tento starý text přináší i vám, kteří dnes trávíte svůj čas hledáním smyslu své inkarnace. Také se znovu omlouvám, že tyto řádky jsou přednostně určeny těm z vás, kteří již prošli procesem rekonstrukce vlastní psychiky pod mým vedením » nebo ji zvládli jinak.

Vám ostatním se omlouvám, vězte však, že nikdy  není pozdě s touto rekonstrukcí začít a mít podíl na tom, o čem je zde řeč.

Věnujme tedy opět pozornost dalším fragmentům textu Tomášovy knihy.

KNIHA TOMÁŠOVA – dešifrovaný text

A Tomáš Pánovi řekl: “Proto tě prosím, abys mi pověděl to, na co se ptám, ještě před tvým výstupem do nebe. Když tě uslyším mluvit o skrytých věcech, tak i já o nich budu moci hovořit. Ale je mi zřejmé, že činit pravdu před lidmi je těžké.

Spasitel odpověděl pravíc: “Jestliže viditelné věci jsou vám skryté, jak byste mohli slyšet o věcech, které viditelné nejsou? Jestliže je pro vás těžké činit skutky pravdy, které jsou světu viditelné, jak budete činit ty skutky, které náležejí k výsostné velikosti a k plnosti, a které viditelně nejsou? A jak se můžete nazývat dělníky? V tomhle jste ještě učedníky a nedospěli jste k velikosti dokonalosti.”

Tomáš odpověděl a řekl Spasiteli: “Pověz nám o těch věcech, o nichž říkáš, že nejsou viditelné, ale jsou nám skryté.”

Spasitel řekl: “[Všechna lidská] těla jsou plozena [jako těla] zvířat. (…) Z toho samého důvodu ti, kteří jsou shůry, [neukazují se mezi] věcmi, které jsou viditelné, ale jsou viditelní ve svém vlastním kořenu. A jsou to jejich plody, jimiž se živí. Tato viditelná těla však pojídají tvory, jež se jim podobají. Proto se těla mění. A to, co se mění, hyne a podléhá rozkladu a nemá naději na další život, neboť tělo je zvířecí. Tak, jako hynou těla zvířat, zahynou i tito tvorové. Nepocházejí snad ze soulože jako těla zvířat? Jestliže i (lidské tělo) pochází ze soulože, jak může plodit cokoli jiného než zvířata? Proto jste dosud učedníky, ještě jste nedosáhli dokonalosti.”

Moje pozn. k pasáži textu: …Spasitel řekl: “[Všechna lidská] těla jsou plozena [jako těla] zvířat. (…)

O existenci zvířecí složky v sobě je informován každý člověk… samozřejmě i o způsobu, jakým přichází na svět, ví každý… cítí a vidí své tělo a vnímá jeho příbuznost s bytostmi zvířecí říše… z této neoddiskutovatelné skutečnosti však obvykle ani zdaleka nedokáže pochopit a přijmout to, co je pro něj a pochopení smyslu jeho života zde na zemi jedině důležité…

Moje poznámka k pasáži textu …tato viditelná těla však pojídají tvory, jež se jim podobají. Proto se těla mění. A to, co se mění, hyne a podléhá rozkladu a nemá naději na další život, neboť tělo je zvířecí. Tak, jako hynou těla zvířat, zahynou i tito tvorové…

Člověk ví, že byl zrozen a postupně si v průběhu života připouští i to, že musí zemřít… ano, lidské hmotné tělo pochází z přírody této Země… a proto je stejně jako těla zvířat smrtelné… o tom jistě nikdo z vás nepochybuje… ragauian vás od počátku naší komunikace přesvědčuje, že na rozdíl od zvířat kolem vás vy nejste jen tihle smrtelní tvorové… v textu z Nag Hammádí o tom Kristus hovoří takto:

…z toho samého důvodu ti, kteří jsou shůry, [neukazují se mezi] věcmi, které jsou viditelné, ale jsou viditelní ve svém vlastním kořenu. A jsou to jejich plody, jimiž se živí…

Je to napsáno trochu nejasně, viďte? Vaši esoteričtí průvodci životem vás již dávno vybavili informací o existenci vašich dvou „já“ a „Já“ ve vás… to jedno, to „Já“ /ducha/, označují jako pravé, to druhé, tedy „já“ /ego/ jako něco, čeho se prostě jednou musíte zbavit, když chcete patřit k těm „hodným“… vzpomínáte si? Kristus tady říká něco o tom, že ten, kdo je shůry, se neukazuje v tom viditelném, nýbrž je viditelný jen ve vlastním kořenu, tedy nikoli ve vibracích klasické hmoty. Ono „Já“ tedy na rozdíl od „já“ nevidíte — což naprosté většině lidí této Země stačí k tomu, aby žili v nevědomosti o tom, kým vlastně ve skutečnosti jsou. I vy jste vždy tuto informaci dříve přijímali a toužili naplnit ji v praxi, ale nikdy se vám to nedařilo… Mnozí z vás frustrováni neschopností, si s tímhle problémem poradit, jste nakonec narazili na web ragauian.cz a ejhle: Na něm a později v přímém kontaktu se mnou jste se přesvědčili o reálné existenci obou těchto svých samostatných částí a přijali jste jejich identifikaci v podobě mužské a ženské energie v sobě samých. Poté, když jste pochopili, že je to právě neláska, mnohdy i nenávist ducha /muže/ k egu /ženě/ ve vás, která stojí prakticky za všemi vašimi psychickými i fyzickými problémy, naučili jste se i způsobu, jak změnit své vnitřní nastavení, proč a jak dát v sobě prostor bezvýhradné lásce obou vašich „Já“ a „já“…  a váš život se začal radikálně měnit k lepšímu!

A Ježíš řekl: Odcházím k Otci a již mne nespatříte…

Je otázkou, proč Kristus o těchto věcech nehovořil před těmi dvěma tisíci jasněji? Odpověď možná najdeme v Kristových výrocích o „Synu člověka“ alias „Přímluvci“ zachycených ve starých textech. Všimněte si, že hovoří o Synu člověka v třetí osobě, čili evidentně má na mysli někoho jiného než je on sám » Zde jsou jeho slova /cituji/: „Říkám vám však pravdu: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám. On přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud: Hřích v tom, že ve mne nevěří; spravedlnost v tom, že odcházím k Otci a již mne nespatříte; soud v tom, že vládce tohoto světa je již odsouzen. Ještě mnoho jiného bych vám měl povědět, ale nyní byste to neunesli. Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. … On mě oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co přijme ode mne…“ 

Možná tehdy lidé pro to nebyli ještě zralí a informace o jejich vnitřní dualitě by je uvrhla do zmatků a problémů s identifikací sebe sama… Proto tuto pasáž o nutnosti pravé bezpodmínečné lásky k sobě vy, kteří to již dnes unesete, i vy, kteří jste tu přišli spolu se mnou shůry těm ostatním ku pomoci, dostáváte dnes, v čase konce věku.

Moje pozn. k pasáži textu: …nepocházejí snad /lidská těla/ ze soulože jako těla zvířat? Jestliže i (lidské tělo) pochází ze soulože, jak může plodit cokoli jiného než zvířata? Proto jste dosud učedníky, ještě jste nedosáhli dokonalosti.”…

Kristus zde nazývá své vrstevníky učedníky, kteří ještě nedosáhli dokonalosti… uběhlo dva tisíce let a já vám dnes mohu říci, že mnozí z vás, které jsem měl možnost poznat, během svých inkarnací v mezidobí oněch dvou tisíc let skutečně k onomu mistrovství dozráli. Mistry se ovšem stanete až tehdy, když vědomí svého „viditelného“ hmotného těla v rámci své součtové duše vyzvednete silou své vnitřní bezpodmínečné lásky ducha /toho „neviditelného“ ve vás/ z úrovně nízkých vibrací přírody této Země  do výšin vibrací blízkých svému duchu a ukotvíte je tam. A ukotvíte je tam natrvalo, aniž byste se byť jen občas jako na toboganu vrhali shůry dolů zpět do bazénu všedního života naplněného převážně vodou negativních emocí…

A tady vám chci říci něco, co je pro vás a váš vývoj velmi důležité…

Ne všichni, kteří jste prošli onou rekonstrukcí své psychiky, dnes dosahujete mistrovství… řada z vás přijala za své změny, které jsem vám ve vás pomohl nastartovat, ale takto zbaveni nepříjemného vnitřního přetlaku negativity se opět místy noříte zpět do emocí každodenní existence v rámci hmotného světa a postupně ztrácíte potřebný nadhled nad sebou a svými životy zde na Zemi.

Prostě pozapomínáváte na onu potřebu neustálé každodenní vědomé harmonizace svých „Já“ a „já“ ve vibracích blízkých vibracím ducha… Není mou věcí, abych vás na to v kontaktu s vámi případně upozorňoval — porušil bych tím vaše právo na uplatnění vaší svobodné vůle. Jak to s vámi skutečně vypadá a zda chcete to či ono, to je již plně ve vaší režii… Již posledně mnou vzpomínaný Ernst Oskar Bernhard, významný prorok první poloviny 20. století, ve svém díle „Poselství grálu“ ve  stati nazvané „Cizinec“ píše o tom, jak to bude vypadat jednou mezi těmi, kteří byli připravováni pro pomoc lidstvu, čili mezi těmi, kteří usilují stát se v sobě jedním a mají proto šanci stát se Syny člověka — z oné stati cituji: „…byli pozemsky vyzbrojeni pro příslušný úkol vším tím, co potřebovali ke splnění. Bylo jim to podáváno, darováno, tak nápadně, že to nemohli vůbec považovat za nic jiného než za dar… mnozí z nich tušili sice volání, cítili v duši cosi nezvyklého, nechali se však mezitím na své pozemské cestě omotat čistě pozemským a z části dokonce i temnotami tak, že nemohli sebrat sílu, aby se překonali k opravdové službě, kvůli níž směli být v této veliké době na zemi… jen nemnozí, pouze jednotlivci, projevili se skutečně tak, že byli schopni vrůst ve svůj úkol. Těm bude pak v hodině splnění dána desateronásobná síla, takže mezery již nezůstanou citelné, a ve věrnosti budou schopni vykonat dokonce víc, než by kdy dovedl veliký zástup těch ostatních…“  

Je to o vás, přátelé! Najděte si zde své místo a buďte bdělí! Udělat krok zpátky je tak snadné!

A Tomáš odpověděl: “Pane, říkám ti, že ti, kdo mluví o věcech, které jsou neviditelné a těžko vysvětlitelné, jsou jako (lidé), kteří vystřelují své šípy na terč v noci. Střílejí své šípy na cíl jako každý jiný, vystřelují na cíl, jenomže ten není viditelný. Až ovšem vzejde světlo a skryje temnotu, pak se ukáže dílo každého z nich. Pane, ty jsi naše světlo a (ty) osvěcuješ.”

Moje pozn. k pasáži textu: …(lidé), kteří vystřelují své šípy na terč v noci. Střílejí své šípy na cíl jako každý jiný, vystřelují na cíl, jenomže ten není viditelný. Až ovšem vzejde světlo a skryje temnotu, pak se ukáže dílo každého z nich…

I vy jste stříleli své šípy na terč v dříve prožívané noci svého bytí. Netušili jste, kde je ten pravý terč vlastně je… stříleli jste naslepo a cítili jste, že vaše šípy, ať se snažíte jakkoli, cíl nezasahují… postupně jste mnozí padali do pocitů marnosti a nemožnost zasáhnout cíl vás přivedla často až ke stavu psychiatry a psychology označovanému jako stav „vyhoření“. „Pane, ty jsi světlo a ty osvěcuješ“, říká Tomáš Kristu… a vy jste se toho světla  dočkali u mne.

Předal jsem vám to, co jsem převzal od Krista /děkuji mu za to/ a pak jste trefili pravý cíl. A konečně se vám ukazuje vaše dílo a je dobré. Nezapomínejte prosím ale, že ten cíl, t.j. harmonizace vašeho nitra a dosažení vnitřní rovnováhy ve vás samotných, je pro vás cílem nejvyšším a konečným. Pokud jste ho dosáhli, držte tento cíl v hledáčku a zapomeňte na jiné, podřadné cíle! Neusilujte o ně, neztrácejte s nimi energii, pamatujte: Mnoho psů zajícova smrt!

Žijte prostě „v Kristu“, svoji lásku k sobě, ke svým bližním a milujte své nepřátele tady a teď… Pak i bez jediného slova, naplněni bezpodmínečnou láskou, budete svítit jiným a splníte své poslání jako členové týmu Syna člověka.

Ježíš odpověděl: “Světlo existuje ve světle.”

Tomáš řekl: “Pane, proč toto viditelné světlo, které svítí pro lidi, vychází a zapadá?”

Spasitel pravil: “Jistě, ó, blažený Tomáši, toto viditelné světlo svítí pro vás, ale ne proto, abyste zůstávali na tomto místě, ale abyste (z něho) mohli vyjít. A až se všichni vyvolení zřeknou zvířeckosti, pak se světlo vrátí ke své podstatě a jeho podstata ho přijme, protože je dobrým služebníkem.”

Pak Spasitel pokračoval a řekl: “Ó, ty neproniknutelná lásko ke světlu! Ó, ty hořkosti ohně, který žhneš v tělech lidí a v morku jejich (kostí)! Rozněcuješ v nich noc i den a hoříš v jejich údech, opíjíš jejich mysl, (až) se jejich duše stává zmatenou. [To, co je v] jejich (tělech), uvnitř mužů i žen, ve dne i v noci, hýbe jimi [mocně a pálí] je skrytě i zjevně. Neboť muži se pohybují (…) a ženy (…) [Proto je] řečeno: ‘Každý, kdo hledá pravdu u pravé moudrosti, vytvoří si křídla, aby mohl letět, a uprchne před žádostivostí, která spaluje ducha člověka.’ A udělá si křídla, aby odletěl od každého viditelného ducha.”

Chtějí vás ovládat…

Moje poznámka k pasáži textu: …Spasitel pravil: “Jistě, ó, blažený Tomáši, toto viditelné světlo svítí pro vás, ale ne proto, abyste zůstávali na tomto místě, ale abyste (z něho) mohli vyjít. A až se všichni vyvolení zřeknou zvířeckosti, pak se světlo vrátí ke své podstatě…

Pochopte tuhle Kristovu informaci naprosto do důsledku: Jste zde ne proto, abyste si zde skvěle si žili, ale vracíte se sem opakovaně jen proto, abyste se naučili skvěle žít a pak se jednoho krásného dne rozhodli to skvělé bez lítosti opustit a najít cestu, jak odsud odejít jednou provždy.

Byli jste jako nehmotné duše vsazeni do hmoty /resp. jste se do ní kdysi více či méně dobrovolně svojí částí ponořili/, která je jen iluzí, jakousi kulisou, uměle vytvořeným pozadí », na kterém si hrajete své životní hry a sbíráte další a další zkušenosti a poznatky. Je kulisou, která vypadá lákavě a přináší vám mnoho příležitostí k vyvolávání „zachtivek a potřebuvek“, jak se tomu říká tam nahoře u nás ve Slezsku. Postupné opouštění těchto „zachtivek a potřebuvek“ soustředěných na dary tohoto iluzorního světa, slouží jako zkušební kámen vašeho odhodlání se z tohoto kolotoče inkarnací dostat ven a vrátit se společně zpět do Jednoty sebe sama, ze které kdysi vaše zvědavá a po vlastním poznání a zkušenostech toužící ženská část  utekla dolů na Zemi… Kristus vám dává i návod, jak to udělat: Chcete-li se zařadit mezi ty, kteří odsud odejdou, zbavte svoji vnitřní ženu /ego/ její závislosti na zvířeckosti, říká… Není jich málo, těch zvířecích závislostí, které by měla žena /ego/ ve vás opustit. Já si pro tentokrát vyberu tu část vašeho lidského bytí zde, v níž snížení lpění a případně odhození závislosti na „zvířeckosti“ může být /a pravděpodobně bude/ zejména pro vás mladší hodně obtížné… Ke „zvířeckosti“ totiž kromě mnoha jiných závislostí a nutkavých potřeb patří to, co mnozí na této Zemi považujete za natolik zajímavé a příjemné, že se toho možná budete vzdávat jen velmi těžce — jde o sex, plození dětí, rození dětí, otcovství a mateřství…

Nepochybujte prosím, že jste k těmto činnostem „puzeni“ především pudy, které jsou jasným projevem hlubokého ponoření se do hmoty…

Jste prostě součástí dnešního lidstva, bičovaného masovými médii k vyvolávání především vaší touhy po sexu — a mnohem méně již po věcech s tím dále spojených — sex především ve své nejnižší podobě soustředěné na „zvířecí“ prožívání kontaktu s druhou bytostí /často bez potřeby prožívání duševního a duchovního souladu partnerů při projevech fyzické lásky/ je vám ze všech stran podsouván málem jako „základní“ smysl vašeho života. Ti, kteří vám prostřednictvím masmédií vládnou, dělají vše proto, aby se fyzický kontakt mezi mužem a ženou /a poslední dobou nejen mezi nimi/ stal „modlou“ vašich životů a smyslem vaší existence.

Chtějí vás ovládat pomocí základních pudů vaší zvířecí bytosti ve vás! Skutečným smyslem fyzické lásky, tak jak ji zamýšlel Stvořitel, je dát člověku již v raném, ryze sobeckém, období jeho vývoje v mnoha inkarnacích prvotní příležitost, jak alespoň na chvíli při extázi spojení prožít okamžiky ústupu sobectví a jeho rozpuštění ve víru duševního a duchovního propojení v partnerském objetí s někým jiným.

Je proto nutné, abyste vy, kteří jdete cestou spojení těch dvou „Já“ a „já“ ve vás, počítali i s tím, že přirozeným důsledkem stavu skutečné lásky k sobě je naplnění vnitřní potřeby lásky ve vašem nitru a nutně do jisté míry klesá zájem o fyzický kontakt s parterem za každou cenu… Budete mnohem více cítit potřebu k fyzickému kontaktu, jakožto projevu partnerské lásky, přistupovat jako k jakési „třešničce na dortu“, která doplní vaši /a pokud možno i partnerovu/ lásku k sobě samým na vyšších rovinách vašeho bytí a rozhodně jí nebude velet v prvé řadě „zvířecí“ chtíč či pud! Sexuální akt by měl vycházet především z potřeby prožívání  hlubokého duševního a duchovního porozumění, které se velmi čistě promítne do hmoty vašich těl. V opačném případě, řečeno po havířsku, se jedná ne o milování, ale o prachsprostou „dupačku“.

Moje poznámka k pasáži textu: …ó, ty hořkosti ohně, který žhneš v tělech lidí a v morku jejich (kostí)! Rozněcuješ v nich noc i den a hoříš v jejich údech, opíjíš jejich mysl, (až) se jejich duše stává zmatenou. [To, co je v] jejich (tělech), uvnitř mužů i žen, ve dne i v noci, hýbe jimi [mocně a pálí] je skrytě i zjevně. Neboť muži se pohybují (…) a ženy (…) [Proto je] řečeno: ‘Každý, kdo hledá pravdu u pravé moudrosti, vytvoří si křídla, aby mohl letět, a uprchne před žádostivostí, která spaluje ducha člověka.’ A udělá si křídla, aby odletěl od každého viditelného ducha.

Ano, je to nesprávně, když je touha po světle pojímaná na úrovni ega… tato touha pak stojí za vším zlem, které provází člověka na této Zemi, protože světlo na úrovni ega je transformováno do podoby „ohně“ tužeb a vášní, který rozněcuje nečisté touhy a žádosti lidské mysli. Tyto touhy ega ženou člověka stále výš a stále dál ve všem jeho pozemském konání a brání mu v poznávání čehokoli jiného… Ten oheň skutečně pálí skrytě i zevně — je například zřetelně přítomen v chování velmi mnohých nejen našich tzv. VIP v politice. Zkratku VIP si přeložte do češtiny např. jako „velké inteligentní prase“, to s ohledem na fatální spojení rozumu a zvířecího ega v těchto lidech. Právě intelekt /zcizený jejich někdejší načas či již trvale opuštěné lidské podstatě/ žene zvíře v nich za mocí a dominancí ve smečce lidské společnosti, v praxi tedy do politických bezskurpulózních rvaček o místa u politických koryt či žlabů. Touha ega je v chování lidí pohybujících se na výsluní kulturního a zábavního byznysu s jeho nutností vynikat do popředí i za cenu mnohdy promyšlených afér a skandálů… je i v chování nás všech v touze po stále větším množství zářezů na pažbách sexuální aktivity mužů a touze po stále větším počtu orgasmů našich žen… Nesnesitelný pozemský „oheň“ je skryt v tělech žen i mužů a musí být průběžně hašen i ve chvílích, kdy nás spaluje žádostivost po majetku, po vlastnictví všech těch předmětů spotřeby rozněcované reklamou v médiích, soutěžení v počtech dovolených podle principu „kdo výš, kdo dál a kdo za větší sumu peněz“, i v poměřování kvality a výkonu vašich aut s auty sousedů…

Ruku na srdce, přemýšleli jste někdy o tom, jaká vášeň, jaká potřeba stojí třeba za mnohdy nekonečnými seriály prohlížení videí a fotografií z vašich dovolených na sešlostech rodiny a přátel? Co vede člověka k falšování dokladů o vzdělání či korupci při jejich neoprávněném získávání?

Vy, vybaveni moudrostí pohybu na „úzké“ stezce k šťastnému životu na této zemi a k Bohu již víte, jak se tomuto ohni vyhnout. Hřejte se, ale nenechte se spalovat — protože ten kdo je spalován  touhami a žádostivostí po věcech vezdejších, se již v čase „konce věku“ nezadržitelně počíná nořit do onoho pověstného „jezera síry“, o kterém jsem už kdysi prohlásil, že možná je zdravé na bolesti v zádech, ale jinak není rozhodně o co stát.

Kristus vám říká: Každý, kdo hledá pravdu u pravé moudrosti, vytvoří si křídla, aby mohl letět, a uprchne před žádostivostí, která spaluje ducha člověka.’ A udělá si křídla, aby odletěl od každého viditelného ducha.”… kdo může, porozumí a zařídí se podle toho…

Ještě odstavec závěrem: Výše jsme si položili otázku, proč JK ve svých výrocích k apoštolům více nezdůraznil nutnost lásky k sobě samým jako spouštěcího mechanismu komplexní vnitřní změny ke znovuzrození v duchu a také jsem se na tuto otázku již pokusil odpovědět. Je důležité si to uvědomit, protože se stále se najdou lidé, kteří zpochybňují mou práci učení zájemců o tuto dovednost lásky k sobě. Zpochybňují ji s tím, že Kristus ní takhle nikdy nehovořil… Ano, možná nehovořil /pokud berete v úvahu cenzurovanou církevní Bibli/, ale poslechněte si znovu jeho slova /cituji/: …ještě mnoho jiného bych vám měl povědět, ale nyní byste to neunesli. Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy… Zřetelně zde naznačuje, že by to /tehdy/ ještě lidé kolem něj nebyli schopni přijmout, ale po dvou tisíci letech je na tuto veškerou pravdu alespoň malá, velmi malá, část lidí připravena a slyší na ni, když je jim mnou předložena… Je to totiž podobné jako u automatu na kávu — hodíte příslušnou minci a uvnitř proběhne automaticky proces přípravy lahodného nápoje. Začnete skutečně milovat sami sebe a spustíte v sobě proces nádherných změn, který vás může, vytrváte-li, přivést zpět do Jednoty se sebou samými a tudíž i do jednoty s Bohem. Onou pomyslnou „mincí“ je tedy právě zvládnutí skutečné bezpodmínečné lásky k sobě. Podobně, JK nehovořil o nutnosti ochrany před energetickým vampýrismem — ale vy už z vlastní zkušenosti víte, že milovat své nepřátele tak, jak vám JK doporučuje, dokáže jen ten, kdo před nimi a jejich útoky ochrání svoji auru a její energie. Opět tedy v podobě oné mentální ochrany získáváte další „minci“, která nyní již spolehlivě spouští to, co vám JK doporučil už tehdy, aniž by vám blíže vysvětlil, jak se to dělá…

-pokračování-

---

Zdroje:

• https://probud.se/media/pdf/Kniha_Tomasova.pdf
• Pokorný Petr, Oerter Wolf B.: Rukopisy z Nag Hammádí, Vyšehrad Praha 2008
• Wikipedia, Book of Thomas the Contender http://en.wikipedia.org/wiki/Book_of_Thomas_the_Contender