Tento test je určen pouze pro vysoce již duchovně připravené lidi. Člověk bez této přípravy se o jeho provedení zaručeně nepokusí /ostatně, nechodí na tento web, takže se o něm ani nedozví/. Pro ty z vás, kteří se případně pro něj rozhodnete, pouze připomínám, že je nutno se tohoto testu zúčastnit srdcem a důkladně si ho prožít. Vaše mysl může poté pouze to prožité zpracovat a uložit do své paměti. Jinak je to k ničemu.

Samotný test je založen na vnitřní vizualizaci určitého předem vybraného děje mezi dvěma klíčovými samostatnými energetickými bytostmi ve vaší auře, tedy vaším egem a duchem. Je tedy určen prakticky jen pro ty z vás, kteří jste přítomnost těch dvou samostatných bytostí ve vás už nějakým způsobem zaregistrovali a přijali, případně vám, kteří o nich dosud nevíte, ale jejich existence vás nyní vnitřně oslovila a vy jste nakloněni jejich existenci v sobě přijmout.

Z čeho tedy vycházíme? Z mého výkladu v textech, a to zejména v rubrice Dualita lidského bytí na tomto webu, jste měli možnost přijmout jako fakt existenci celkem tří základních energetických bytostí ve své auře. Jsou to za prvé ego /samostatné poměrně nízkovibrační vědomí vaší hmotné bytosti pocházející z lůna Matky Země, čili ženské energie ve vás, vaše vnitřní žena/, za druhé duch / samostatné vysokovibrační  vědomí vaší duchovní bytosti pocházející z vesmíru, od Boha Otce, čili mužské energie ve vás, váš vnitřní muž/.

A třetí bytostí ve vás je vaše součtová duše, ve které se obě tyto samostatné bytosti, tedy ego a duch, reálně projevují. Tou součtovou duší jste vy sami jako člověk této Země, jehož vibrace vědomí se nacházejí podle dosažené vibrační úrovně v mnoha inkarnacích někde mezi nízkými vibracemi ega a vysokými vibracemi ducha. Vědomí ega je běžně v pozemské mluvě zváno vaším podvědomím, vědomí ducha pak vaším nadvědomím a vaše vědomí duše si nazvěme tzv. běžným denním vědomím, které je vám vlastní po dobu vašeho pobytu v těle a kterým právě teď vnímáte tyto řádky.

Všechny tyto bytosti jsou umístěny společně ve vaší lidské auře. Přirovnáme-li lidskou auru k domečku, ve kterém tyto tři bytosti žijí, můžeme si je představit následujícím způsobem: lidské ego, to je vědomí fyzického těla pocházejícího z Matky Země, tedy vaše ženská energie, které můžeme alternativně přirovnat ke zvířátku /je z masa a kostí podobně jako tvorové zvířecí říše/ nebo k dítěti ženského pohlaví. Obě tyto varianty jsou přípustné a při práci na sobě je možno je použít a vzájemně zaměnit. Dále pak je ve vaší auře lidský duch, to je vědomí duchovního těla pocházejícího z vesmíru, tedy vaše mužská energie a toho z důvodů, které níže v poznámce objasním, můžeme alternativně přirovnat k člověku nebo k mladému muži.

Pozn.: pro vás, kteří jste na mém webu stále ještě začátečníky, chci na vysvětlenou uvést, že přirovnání ženských energií /ženy ve vás/ ke zvířátku a mužských energií k člověku /muži ve vás/ rozhodně neznamená dehonestaci fyzické ženy oproti fyzickým mužům. Platí totiž, že fyzická žena i fyzický muž jsou ve své auře tvořeni jak egem, tak duchem, a u fyzických žen by měla být /ale v dnešní době často nebývá/ dejme tomu o pět procent více ženských energií a u fyzických mužů pak o totéž množství více energií mužských. V podrobnostech vás musím odkázat na ony články v rubrice Dualita lidského bytí.

Po tomto úvodu se dostávám k rámci mnou navrhovaného testu o tom, zda a nakolik máte skutečně rádi sami sebe. Ke správnému pochopení je nutné, abyste vzali v úvahu a přijali jako fakt zřetelnou podobnost vztahu vnitřní ženy a vnitřního muže v sobě se vztahem dvou lidí opačného pohlaví, tedy ženy a muže v běžném pozemském manželství. A to ne v manželství ledajakém, ale v manželství celoživotním, u tohoto vnitřního manželství bez možnosti rozchodu /s výjimkou smrti fyzického těla/.

Je to tedy přesně o tom, o čem hovoří Thowtův vzkaz ze Smaragdové desky nalezené v devatenáctém stolení v jedné z egyptských pyramid, který nám sděluje nadčasovou moudrost o tom, že vše tady dole stejné jako to, co je nahoře.

Moje poznámka: Smaragdová deska (latinsky Tabula Smaragdina) je obvykle připisována Hermu Trismegistovi (řecké jméno egyptského boha Thovta). Její (těžko srozumitelný, mystický) text tvoří filozofický základ hermetismu. V esoterických kruzích jsou zde znázorněné principy pokládány za zásadní výroky a pravdy. Text Smaragdové desky se skládá z několika vět (zásad, pravd), přičemž nejčastěji je citována první věta: „To, co jest dole, jest jako to, co jest nahoře a to, co jest nahoře, jest jako to, co jest dole“, což má znázornit spojení materiálního a duchovního světa, vztah mezi mikrokosmem a makrokosmem.

Věřte mi proto, že nijak nepochybíte, představíte-li si auru jako domeček, v němž spolu bydlí vnitřní žena /ego/, vnitřní muž /duch/ a o generaci starší žena /duše/, matka té mladé ženy a tchyně onoho muže. Touto představou a její vizualizací  si později vytvoříme vhodný rámec pro rituál, kdy na podkladě průmětu situace z našeho vnitřního světa do pomyslné reality světa hmotného  se můžeme dostat k cenným informacím o sobě samých. V tomto konkrétním případě tedy o stavu existence či neexistence, resp. míře existence bezpodmínečné lásky těchto dvou samostatných bytostí /ženy a muže/ v naší auře.

Je to logické: zaposlouchejte se správně do tisíckráte vám v esoterice sdělované potřebě o tom, že máte „mít rádi sami sebe“. Tahle věta vám přece napovídá jasně a zřetelně, že existuje někdo, komu se tady říká „sám“ a že ten někdo má mít rád „sebe“. Ano! V tomto případě ale nejde o dvě dávky ze samopalu jako v Pelíškách, ale o dvě bytosti. O vnitřní ženu a vnitřního muže tak, jak jsem vám je popsal výše.      

Připustíme-li si ono „jak dole, tak nahoře“ v tomto případě, kdy v naší auře /domečku/ společně žijí tři rozdílné bytosti, tedy mladá žena /ego/, mladý muž /duch/ a matka /duše/ oné ženy a tchyně toho muže, bráno prizmatem běžného prožívání našeho pozemského života pak s trochou představivosti můžeme konstatovat, že vaše pozitivní či negativní vyladění vás jako člověka /tedy duše/ v rámci běžného všedního dne plně závisí na tom, v jaké fázi vzájemného vztahu se nachází právě ona mladá dvojice ve vašem nitru. Pokud je mezi těmi vnitřními mladými bytostmi ve vás /egem a duchem/ právě klid a mír a žádné rozepře, pak i vy jako člověk /duše/ prožíváte pozitivitu, klid a mír, pokud mezi těmi mladými bytostmi ve vás /egem a duchem/ vládne hádka a spor, jste i vy jako člověk /duše/ řádně negativně vyladěni, a zachycuje vás nervozita a nepokoj. Vaše vnitřní rozpoložení je tedy zcela závislé na tom, zda je vztah těch dvou ve vás právě harmonický nebo prochází fází disharmonickou. Čili lidově řečeno, zda se oni dva mladí lidé ve vašem nitru snášejí lépe nebo hůře.

Podobnost s pozemským manželstvím jako vyšitá, nemyslíte?

Moje poznámka: vezměme si klasický příklad… tvrdě se s manželem pohádáte o maličkost. Třeba jde právě o průval jeho dokonané nevěry a váš vlastní duch, nositel energie lásky ve vás, je znepokojen tím, že vaše ego, nositelka energie sobectví ve vás, místo odpuštění eskaluje dalekosáhlý konflikt hrozící rozpadem manželství a je ohrožena výchova dětí, které miluje. A vy, jako člověk této země, fyzická žena, jste v p*deli nikoli z faktu samotné nevěry jako z těžkého vnitřního rozporu mezi potřebou vašeho vlastního ducha zachovat rodinu pro vaše tři děti a chutí vašeho ega toho záletného chlapa umlátit válečkem na nudle. Platí tedy, že vždy, když je vám mizerně, je to proto, že vaše duše není schopna okamžitě zjednat mezi těma dvěma ve vás pořádek a je jí z toho hezky šoufl. A zklidnění nastane až za čas poté, když podobně jako dvojici manželů v hmotném světě situace přebolí a ti dva ve vás se rozhodnou, že jim ten virvajs doma nestojí za to. A vám jako člověku /tedy duši, či chcete-li oné matce a tchyni ve vás v jedné osobě/, se uleví a vracíte se emocionálně konečně zase k normálu.   

A takhle si můžete rozebrat ve svém životě vše, co vás potkává. Když se ti dva ve vás rádi nemají nebo se dokonce nenávidí, váš život jako duše stojí za zdrávas královno. Proto vždy říkávám, že tahle planeta a život na ní je školou lidských duší. Vnější svět se svými problémy, ranami do vazu a záludnými útoky vlastně slouží vám k tomu, aby ti dva ve vás stále na sebe naráželi a přiváděli vás jako duši do drobných, větších i opravdu velkých životních krizí. A tlačí vás to k tomu, abyste se to naučili konečně zvládat a onu bezpodmínečnou lásku těch dvou bytostí ve vás konečně ustavit.

Ono totiž, přátelé, kdysi, když jste ještě byli jako božské Jiskřičky u Boha, tuhle lásku jste v sobě měli a byli jste ve svém vnitřním manželství v krásné Jednotě těch dvou ve vás. Pak jste z ní, té Jednota sebe sama, tak trochu vlastním přičiněním vypadli a vaším úkolem je v tomto slzavém údolí v řadě inkarnací přijít na to, jak se naučit  sami sebe opět bezpodmínečně milovat a tak se vrátit do jednoty sebe sama blízko k Bohu.

To je realita, vše ostatní jsou pohádky Ovčí babičky.

Proto je to tak jednoduché začít žít v klidu, v pohodě a prožívat štěstí. Chce to jen jako duše naučit ty dva v sobě, aby se měli rádi. A to rádi bez podmínek, to znamená dokázali si odpouštět v případě průseru prakticky okamžitě.

Myslíte, že to nejde?

Ale jde!

A  je to tak jednoduché, když se to umí!

Chcete-li se přesvědčit, dejte si šanci a čtěte dál!

A začněte třeba tímto testem.

Budete na něm pracovat způsobem, který nazývám „řízenou vizualizací“. Pojďme si to řádně vysvětlit, aby se nám to potom povedlo. Nakreslete si prosím na čtvrtku papíru obdélník tak asi od oka deset centimetrů na výšku a pět centimetrů na délku a nechť to pro vás představuje půdorys kuchyně v onom vašem fiktivním domečku aury. A popíšeme si situaci, kterou si v oné kuchyni budete „řízeně“ vizualizovat. Pro test skutečné lásky k sobě nemusíme na scénu pouštět onu matku a tchyni. Tu nechme dívat se na zajímavý seriál někde v jejím pokoji třeba v prvním patře.

V samotné kuchyni si v nákresu onoho půdorysu označte na spodní pěticentimetrové „stěně“ /na obrázku je blíže k vám/ souměrně podle svislé osy obdélníku prostor pro okno do zahrady. Prostě si udělejte dva body půl centimetru vlevo i vpravo od osy a pro jistotu ho, to okno, ještě vybavte dvěma krátkými šikmými čárečkami jako otevřenými okenicemi směrem ven z kuchyně.

Venku, pod oním obdélníkem, máme tedy zahradu a asi tak centimetr níže pod oknem si namalujme nevelký obláček. Ten obláček pro nás při vizualizaci později bude představovat keř šeříku, který je právě rozkvetlý do nádherných květů a intenzívně voní.

V kuchyni, přímo u okna, si symbolicky namalujme přiměřeně velký kroužek, který bude při vizualizaci pro nás představovat vašeho vlastního ducha. Tedy ve smyslu výkladu výše člověka /muže/, kterého si představíme, jak stojí u okna a hledí ven. Pro jistotu si tedy nakreslete od onoho kroužku šipku směrem do venkovního prostoru.

Moje poznámka: prosím, berte to tak, že onen duch /vnitřní muž/ nemiluje své ego /vnitřní ženu/ a proto, i když s ní žije po dobu svého života v jednou domě, za žádnou cenu se nikdy /pokud možno/ nedívá dovnitř onoho domu /svého těla/ a nezabývá se tou bytostí, která je s ním uvnitř. A uvědomte si, tou bytostí ve vás, která je aktivní, nemá stání, pořád něco vymýšlí a hledá v hmotném světě a poté i mimo něj, je právě váš duch /muž/.Ego /žena/ ve vás je tou pasivní bytostí, která žije svými city, myslí srdcem a velmi touží po lásce, klidu a štěstí. A vzpomeňte si třeba na své začátky v esoterice! Kolik času /a peněz/ jste věnovali tomu, abyste směrem ven do svého okolí svými pohledy /podobně jako v našem příběhu ten duch/z toho okna vyhledávali a nacházeli či spíše nenacházeli/ odpovědi na otázky, které vás zajímaly. Hledali jste a možná stále hledáte odpovědi na své otázky typu: kdo jsem, proč tu jsem a čím je tento svět. Hledali jste venku ze sebe, v knihách, na seminářích, přednáškách, v meditacích vysoko na nebesích a kdoví kde ještě a byli jste opakovaně zklamáváni a nenalézali ty pravé a definitivní odpovědi, které by za to stály. Je to naprosto logické. Na tohle hledání odpovědí v církvích, ve víře, ve vědě, v meditacích, ve zkušenostech jiných lidí /prostě ve vnějším světě/ se přesně vztahuje Kristův výrok o tom, že existuje široká cesta, kterou jsou mnozí /a podle mne téměř všichni/ a která ale k Bohu nevede. A je to opět Kristus, který vám radí, abyste se vydali cestou úzkou, kterou kráčí jen někteří /podle mne téměř nikdo/ a která ke štěstí, klidu, pohodě a v konečné fázi i k Bohu vede.

Tuto v poznámce zmíněnou Kristovu dualitu široké cesty a cesty úzké si pro tento náš konkrétní případ představte jako dualitu hledání čehokoli směrem ven a její opak, tj. hledání uvnitř sebe, uvnitř chrámu své duše, ve vlastním nitru.

A pokračujme dále v popisu vybavení kuchyně, aby vaše budoucí vizualizace mohla být dokonalá. Při pohledu od okna do místnosti je na protější stěně /ona kratší čárka nahoře/ umístěna kuchyňská linka. Označte si ji třeba dvojitou vlnovkou, není třeba nic kreslit, tu každý zná a pro vás nebude problém si kuchyňskou linku vizualizovat. Při pohledu od okna si nakreslete na levou zeď delší úzký obdélník, to budeme mít kredenc /skříň s nádobím/. Na pravou zeď si nakreslete další obdélník značící pohovku. A uprostřed kuchyně si namalujte čtverec, to znamená pohled shora na čtvercový kuchyňský stůl. Židle můžeme zanedbat, ty prostě vynecháme.

Nu, a když jsme si zaznamenali v kuchyni onoho člověka /muže, ducha/ jako onen kroužek u okna, kterak se dívá ven z místnosti, chybí nám tam ještě žena /ego/. V tomto případě využijeme mnou výše avizované možnosti záměny ženy a zvířátka, v našem případě pejska, a zakreslíme si ve svislé ose obdélníku /kuchyně/ malou úzkou elipsu, která bude představovat onu ženu, tedy v našem případě pejska. Nakreslete si půlku té elipsy pod čtvercový stůl a druhou půlku elipsy vytáhněte mimo stůl směrem k onomu oknu a kroužku označujícími pozici člověka /muže, ducha/. Při oné vizualizaci si pak místo elipsy představíte pejska většího plemene, třeba kolie, labradora nebo prostě pejska, kterého vám vaše představivost právě vykreslí. Vy, kteří jste pejskaři, tam velmi pravděpodobně uvidíte svým vnitřním zrakem pejska, kterého máte či jste mívali doma A to vůbec nevadí.

Pejsek má zadeček ukryté pod stolem přední část těla venku, tlapky natažené před sebe, jak to pejsci při odpočinku vleže dělají a tlamičku má položenu na těch packách a dívá se na záda toho člověka /muže, ducha/, který se kouká z okna. 

A jsme připraveni k zahájení rituálu, jinak testu přítomnosti skutečné bezpodmínečné lásky k sobě samému či samé vizualizací osobních vztahů obou samostatných bytostí ve vás, tedy vnitřního muže a vnitřní ženy. V našem případě pak při oné vizualizaci mezi člověkem a pejskem v té kuchyni. Podotýkám, že pokud se k provedení testu odhodláte, přesně se podřídíte programu Boží vůle pro svoji osobu a vaši andělé kolem vás vám budou nápomocni, abyste pochopili, „vo co tady gou“.

-pokračování příště-