První přikázání a jeho pravý význam.
Já jsem Hospodin, Tvůj Bůh! Nebudeš míti jiných Bohů mimo mne!
Kdo dovede tato slova správně čísti, uzří v nich již odsouzení mnohých. Těch, kteří nedbají tohoto nejpřednějšího přikázání.
„Nebudeš míti jiných Bohů!“ Tak mnohý představuje si těmito slovy příliš málo. Učinil si to příliš snadným! Považuje za modloslužebníky v prvé řadě ony lidi, kteří klekají před řadou postav, vyřezaných ze dřeva, z nichž každá jednotlivá představuje určitého boha. Myslí snad i na zbožňovatele ďábla a podobné zbloudilce, na které v nejlepším případě vzpomíná se soustrastí. Nemyslí však při tom na sebe. Jen se jednou klidně na sebe podívejte a zkoumejte se, nepatříte-li snad přece také k nim.
Jeden má dítě, které jest mu vskutku nade vše.
Dovedl by pro ně přinésti každou oběť a zapomíná pro ně na vše ostatní.
Jiný staví nade vše pozemský požitek…
…a při nejlepší vůli nebyl by ani schopen obětovati tento požitek za cokoliv, kdyby opravdu k němu někdo přišel s takovým požadavkem a dopřál mu svobodné rozhodnutí.
Třetí opět miluje peníze, čtvrtý ženu, pátý moc, jiný světská vyznamenání…
To jest modloslužba v pravém smyslu! Před tou varuje první přikázání! Zapovídá ji! A běda tomu, kdo není doslova poslušen přikázání! Toto přestoupení mstí se ihned tím, že takový člověk zůstává stále připoután k zemi, jakmile přejde do jemnohmotné říše. Ve skutečnosti se však připoutal k zemi sám. Tím, že lpěl na něčem, co patří na zemi! Zdržuje se tím od dalšího vzestupu, ztrácí poskytnutý mu k tomu čas a uvádí se tak do nebezpečí, že nevyjde zavčas z jemnohmotné říše vzkříšením do světlé říše volných duchů. Bude pak spolustržen do neodvratného rozkladu veškeré hmotnosti, který slouží k jejímu vzkříšení a znovuutvoření. To jest však pro lidskou duši jemnohmotná a duchovní smrt všeho osobního uvědomění a tím i zničení jeho formy i jeho jména pro věčnost!
Před tímto strašlivým koncem má chrániti poslušnost přikázání! Jest to přikázání nejvznešenější, protože jest člověku nejpotřebnější! Člověk jest bohužel příliš náchylným k tomu, aby se oddal nějaké zálibě, která ho na konec zotročí! U čeho však připustí, aby se mu to stalo zálibou, z toho si pak utvoří zlaté tele, jež staví na nejvyšší místo a tím učiní z něho modlu nebo bůžka vedle svého Boha, ba velmi často i nad Něho!
Jest však bohužel až příliš mnoho „zálib“, jež si člověk vytvořil a v největší bezstarostnosti si rád osvojuje! Jak jsem již uvedl, jest záliba oblíbení si čehosi pozemského! Je jich ovšem ještě mnohem více. Ale kdo si osvojil nějakou zálibu, ten na ní „lpí“. Když přechází pak do záhrobí k dalšímu svému vývoji, lpí na hrubohmotném a nemůže se tak lehce odtrhnout. Jest tedy brzděn, zdržován! Může se to také nazvati kletbou, která na něm ulpí. Postup jest vždy týž, nechť se slovy projevuje jakýmkoliv způsobem.
Kdo však v pozemském bytí staví Boha nade vše, nejen ve své představě nebo jen ve slovech, ale v cítění, tedy opravdově a ryze v úctyplné lásce, která ho poutá jako k zálibě, ten touto vázaností bude ihned usilovati do výše, jakmile se ocitne v záhrobí. Neboť bere tam s sebou úctu a lásku k Bohu, a ta ho udržuje a konečně nese až do jeho blízkosti, do ráje, do prvotního stvoření, do sídla čistých, ode všech břemen osvobozených duchů, jichž náklonnost vede jen k Boží čisté Pravdě.
Dbejte proto přísně na zachovávání tohoto přikázání. Uchráníte se tak od mnohých nepříznivých ran osudu, na jejichž odčinění by vám již nezbylo dosti času.
Možná si říkáte vážení čtenáři, k čemu mi vlastně jsou v životě tyhlety teorie. Od hladu mi to nepomůže a vůbec… Jak opakovaně na tomto místě naznačujeme, Desatero je jen základní příručka k tomu jak »přežít život« …pozor, tohle je míněno doslovně, nikoliv symbolicky! Není to nic, čím by vás někdo chtěl zbytečně sekýrovat a otravovat, je to jen ku vašemu prospěchu.
Lidské duše si na Zemi už dlouho užívají, aniž by tušily, kým že doopravdy jsou. Je ovšem na čase se probudit a pochopit »o čem to tady je«.
Malý příklad: Možná jste se už v Bibli dočetli o tzv. Druhé smrti… jako katolík vím, že církev toto neučí ani nevysvětluje… a přitom se to týká nás všech.
Pokud chcete doopravdy pochopit a poznat základní smysl lidského života, poznat »o čem to tady na Zemi je«, pak srdečně doporučuji následující seriál textů. Dodávám, že jde znalosti s přímým praktickým efektem pro život… nebudete litovat. Jsem svědkem.
http://www.ragauian.cz/stvoritel-satan-a-studijni-program-lidske-duse-v-hmotnych-svetech-1/
Zdroj
- Oskar Ernest Bernhardt, Poselství Grálu – Ve světle pravdy
Podle vydání Nakladatelství Hlas, Zlín, 1932, 1940, 1996 Přeložil Josef Kovář z původních německých textů, které mu Abdrushin zasílal a které vydal v nakladatelství Der Ruf v roce 1931. Poslední kontrola: 12.2009.
Součást projektu Duchovní podpora, http://Slovo.vzestup.net, http://DuchovniPodpora.vzestup.net