Není to poprvé, kdy vám předkládám příběhy lidí, kteří  si /obvykle dobrovolně a z vlastního rozhodnutí/ učiní ze života peklo. I tento příběh je o tom. Zamyslete se nad ním a poučením, které z něho plyne dříve, než se pokusíte experimentovat a hazardovat se svým životem pod vedením všelikých šamanů a jiné havěti. Následky jsou hrozivé a trvalého rázu. Čtěte prosím: 

Dobrý den,

ráda bych s vámi sdílela svou zkušenost. Snažím se hledat na internetu a moc jsem nenašla, co se týče tématu schizofrenie. Chtěla bych zkusit touto cestou požádat a poprosit o pomoc a o radu, co by se dalo dělat s mou situací.

Stalo se mi to že jsem před 2 měsíci byla na tzv.rituálu „očištění“. Byly to bylinky z Amazonie rape (těžko říct, co v tom vše bylo namíchané). Celý rituál byl takový nečistý, několikrát jsem chtěla říct, že už končím, ale nějak to nešlo… Po tom měla přijít na řadu další látka, jakási changa (ayuhaska), už jsem byla z celého rituálu hotová a už jsem to ani nechtěla.

Pořádně nevim, co se vše dělo protože jsem usnula a pak jen přišel můj přítel, že si to dal a že skvělý. Těžko se to celý popisuje a tak jsem šla jak poslušná ovečka, že to taky zkusím, i když jsem vnitřně nechtěla. Ale jako by  v tom byly další síly, který ovládaly mou mysl…

Po vykouření této látky, což prý měl být malý duchovní zážitek /před tím mi šaman řekl, že pokud se budu bránit zemřu/, jsem viděla různé fraktály a takové věci. Udělalo se mi z toho špatně a začala jsem zvracet.

Viděla jsem energii země, ale motala se mi ze všeho hlava a nakonec to skončilo tím, že se mi tam objevil černý mág, který mi jakousi černou energii svázal nohy a něco čaroval. A že jsem se mu prý ztratila, ale že si mě teď už pohlídá a že u něj jsem už v bezpečí.

A má duše jen na něj koukala a řekla: už mě zase má!

Po skončení zážitku se mě šaman ptal, proč na něj tak koukám, ale já jsem cítila, že mu nemohu nic říct ani ostatním… Ještě ten den jsem byla plná energie a v pohodě, myslím, že druhý den na mě vše dolehlo a začala jsem mít pocity lítosti.

Pořád jsem chtěla brečet, pak vztek, nevěděla jsem pořád, co se děje, až jsem se setkala se svou kamarádkou, která mě dobře zná a bylo jí to vše jasné, že takhle to vůbec nemá být. A měla pravdu.

Najednou jsem pociťovala hromady strachu a snažila se očistit, ale vždy mi začaly brnět nohy a ruce jako na rituálu… Poté mi pomáhali někteří lidé z okolí, kteří věří na tyhle věci, to mi hodně pomáhalo překonávat a žít.

Nyní pracuji s jednou paní, která mi také hodně pomohla s očišťováním, ale jde o to, že pořád citím, že nemám tu svou empatii, to cítění… Cítím, jak stale nejsem ukotvená a útoky ze všech stran na mně pokračují.

Toto celé prožívám už dva měsíce a snažím se s tím pracovat, ale pořád mě to vrací k téhle události a tím nedokážu plně fungovat… Říkám si, že k psychologovi můžu jít kdykoliv ale ráda bych zkusila nejdřív tuto cestu a tuto variantu, kterou znám z vašich stránek.

Předem Vám mockrát děkuji za přečtení a za věnování Vašeho času moc si toho vážim.

Pěkné dny přeji

I.S.

Pozn.: v tomto konkrétním případě jsem se rozhodl nepomoci… pomáhám připraveným dostat se vzhůru a už mne unavilo vytahovat ze spárů démonů ty, kteří do té jámy lvové lezou dobrovolně a mnohdy i s jásotem…představte si, že vytahujete krokodýlovi z tlamy kořist, kterou uchvátil a o niž je přesvědčen, že má na ni právo… vždyť mi do té tlamy sama leze, říká vám… a vám je trapně, že ho necháváte o hladu… i on je bytost a dělá jen to, co umí… mám rád krokodýly i jejich oběti… a stále častěji se do jejich zápasu přestávám plést… počítejte s tím vy, kteří se chcete dát dobrovolně krokodýly lapit a sežrat… já vám podobně jako oné paní pravděpodobně jen popřeji štěstí… abyste se z toho dostali vlastní silou… jinak se nepoučíte…