Dostal jsem mail. Zajímavý mail. Možná, že by mohl zajímat i některé z vás. Ponechám ho bez komentáře:
Dobrý den, pane Karpeto,
na jaře tohoto roku jsem se seznámila s klukem, který je pro mě až nepochopitelně „v klidu“. Doslova z něho září pozitivní energie a za tu dobu, co ho znám jsem se u něj ani jednou nesetkala s pochybnostmi o sobě samém. Vlastně ani s pochybnostmi ohledně všeho ostatního. Nemám tím na mysli, že by byl, jak se dnes často používá, „zahleděn sám do sebe“, “ egoista“, že by „nezdravě přeceňoval“ svoje schopnosti.
Zkrátka jen nepochybuje sám o sobě, což mě doslova fascinuje.
Pravdou je, že se o něco na ten způsob pokouší spousta lidí v mém okolí ( včetně mě), ale ve skutečnosti je to jen jejich maska. Když pak nastane nějaká situace, se kterou si neví rady, rázem jsou z nich ustrašená uplakaná štěňátka.
On ale není.
Když jsem se ho ptala, jak je to možné, že je takový jaký je, řekl mi, že kdysi byl úplně stejná troska jako já. A že právě díky Vám je na tom tak, jak na tom je dnes.
Já se sebou bojuji celý svůj život. Když nad tím tak přemýšlím, nesnáším sebe sama už od svého raného dětství. Je zvláštní, že když o tom tak píšu, nebála bych se říct, že možná už od prenatálu.
Celý život mě provází nedůvěra v sebe sama a pocit naprosté neschopnosti. Občas se sice přihlásí o slovo moje neskutečně silná a nebojácná Martina, pak mám pocit, že nic není tak hrozné jak se zdá a že všechno zvládnu levou zadní, ale rychle se zase schová do kouta a vše je při starém.
Ze všeho nejvíc mě mrzí, že to odnáší především lidi z mého okolí. Lidi, které mám moc ráda a kterým ubližuju svou nedůvěrou k sobě samé.
Pokud by existovala možnost, jak se té nejistoty zbavit, byla bych za to neskutečně šťastná. Nechci lidi ve svém okolí trápit. A věřte, že jsem díky svým neustálým pochybnostem ublížila už spoustě z nich.
Děkuji, že jsem se Vám mohla svěřit, ať už mi odpovíte nebo ne.
Přeji Vám hezký den,
H.M.
A já jsem odpověděl. Možná si právě tady jednou přečtete něco od téhle ženy. Přál bych si, aby to zvládla.
Krásné 🙂 mě pan Karpeta také pomohl a dodnes jsem mu velice vděčná. Věřím, že má šanci každý z nás. I když třeba ne v tomto životě. Já mám okolo sebe lidi, kteří se ,, snaží,, ale to je vše jen na oko, bez práce nejsou koláče a tady jde o práci na sobě, bez které to prostě nejde. S pomocí pana Karpety je to snazší a jeho učení přínosné. Přeji všem, kdo nastupují na spravnou cestu, nebo už na cestě jsou, ať jsou šťastní a svítí na cestu všem ❤️
Jestli Ti řekl, že „byl stejná troska jako ty“ tak to se moc neposunul…Človek, který je na určité úrovni vědomí neposuzuje, nemá to zapotřebí. Možná to řekl/myslel jinak než vyznívá z kontextu Tvého komentáře, to je težko posouditelné.
Romano, fuj!.. když budeš soudit, budeš souzena.. člověk, který je na jistém stupni vědomí si váží těch, kteří mají jakýkoli stupeň vědomí a miluje je… jako já miluji tebe…