V předchozích dílech » už toho bylo řečeno mnoho o energetické podstatě pozemské reality i o tom, že tato realita je závislá na vědomí, které ji pozoruje »

Nyní je tu další, vpravdě gnostické poznání. Petr Chobot totiž mluví o smyslu života v těle na Zemi doslova z vlastních zážitků a z informací, které má tzv. „z první ruky“. Jistě, nemusíte mu to věřit… ale jeho informace mluví jasně a výstižně. Jednoduše dávají smysl a třeba moje intuice s ním silně souzní. Není důvod mu nevěřit, že tyto informace skutečně „vlastnoručně“ a osobně získal… Ne každý ovšem unese holou realitu bez iluzí — pravda může být pro leckoho šokující — obzvlášť, když jsme od dětství vychováváni ve lži všemožných náboženství, pokroucené esoteriky a všelijakých těch -ismů…

Dnes, na Konci věku je ale nejvyšší čas zbavit se duchovně-esoterických i materialistických báchorek, odhodit závoje iluzí a vykročit pevně ke svému pravému cíli! Jen Poznání nás osvobodí, jak pravil sám Kristus.

Dámy a pánové, držte si klobouky, bude to „jízda“! Veškeré iluze předem odložte!! A s PCH to nekončí, jízda pokračuje v dalších dílech a bude to stále divočejší 😉 Tato realita je mnohem více fantastičtější, než si lidé dokáží představit.

Je to skutečná, zcela reálná iluze!

Petr Chobot mluví mj. o tom, že život na Zemi v těle nefunguje tak, jak to prezentují esoterické pohádky. Ve skutečnosti je to v podstatě vězení, je to „skautský“ výcvikový tábor, je to posilovna duše… Petr nám oznamuje, že je nutno zapracovat na zvýšení vibrací vědomí. »Aktivizujte svá energetická centra, musíte ovládnout programy „břicha“« říká Chobot. »Je to skutečná, zcela reálná iluze« pokračuje…

Petr Chobot má ABSOLUTNĚ pravdu, ale zase nám neříká praktický návod: Musíte ovládnout programy „břicha“ říká…

Co to ale znamená? Přesně to, co nám již dlouho vysvětluje ragauian: Kultivovat a povýšit energie své nízkovibrační části — temné oddělené poloviny původní božské jiskry, tj. ega!

Dokážeme to efektivně jen pomocí tzv. lásky-k-sobě »

Znovu vám milí čtenáři zdůrazňujeme, že nejschůdnějším způsobem, jak se dostat ven z této pasti, je pracovat na kultivaci a vibračním pozvednutí ega, které řídí tělo » Tak se přiblížíme k opětovnému znovu-sjednocení sama-sebe a tzv. „novému zrození z ducha“. Tohle bohužel v odpovědích nezaznívá…

Potvrzuje se tam ale to, co jsme vám na ragauian.cz již opakovaně říkali: Astrální svět, kde žijete mezi životy, je jen další sektor pozemského vězení!

ragauian vám to říká jen malinko jinak — ALE hlavně praktičtěji — již dlouho vám říká, že po odložení těla se dostanete do vibračně sobě-podobné úrovně, kde jsou vám velmi podobné duše a proto i prostředí nevhodné pro další vývoj vaší duše. „Pořádně“ vyvíjet se můžete jen v těle. Neztrácejte čas a nemrhejte příležitostí současného života! Více informací najdete zde »

To co nás může zachránit je POUZE PRÁCE NA SOBĚ. A to TADY A TEĎ! Můžeme to brát jako hru, ale je to velmi tvrdá hra!

Následují nejzajímavější části z přednášky, kterou můžete vidět ve videu níže. Nicméně tištěná podoba se daleko lépe studuje a my tímto velice děkujeme Š.N., která pro ragauian.cz přepsala zajímavé klíčové části. Ve videu jsou Petrovy odpovědi na otázky z publika, přičemž tyto otázky jsou na nahrávce žel v podstatě nesrozumitelné. Označili jsme je alespoň čísly a popisem, který naznačuje jejich obsah. Pamatujte tedy, že jde o jednotlivá oddělená témata:

1. Proč na sobě pracovat dál?

Berte to, že tahle planeta je hra. Tato planeta je skutečně jen okrajová, bezvýznamná hra. Nemá to nějaký velký význam. Je to pouze psychologická hra, kde si rozvíjíte svaly duše jako v nějaké posilovně, jako když zvedáte činky někde v posilovně, tak tahle planeta, to je zvedání činek. Sama o sobě nemá žádný význam.

Je to v podstatě pro vás, pro váš vnitřní rozvoj a co si pamatuji, vzpomínám — tato planeta byla zvolena právě k tomu aby tady bylo možné prožívat silné věci a aby se tady prožívaly ty věci dynamicky a silně. V tomto smyslu se to snad povedlo.

Tato planeta je nevhodná k životu, je nevhodná k životu, protože je tektonicky příliš aktivní, mladá. Není to příliš příznivé k životu. Takže se vytvořil nějaký typ těl, který se… je otázka jestli se vůbec do tohoto prostředí hodí nebo nehodí. To už je odpovědnost těch, co vyrábějí těla a v podstatě se ta těla stále nějak upravují [PCH použil anglikanismus odvozený od upgrade]. Také se může stát, že se ocitnete v těle rasy, která už dávno neexistuje. To je klidně možné. Někdy se to stane. Protože spousta ras byla zrušena. Byla jich tady spousta, ta těla jsou jako značky aut.

To tělo, které používáte teď, je jenom jeden z typů těla. Není to ani nějak výkonné ani dokonalé tělo. Je to spíš takové retro tělo. Něco jako když jezdíte v trabantu. Něco takového.

Skutečně, nemáte nějak zvlášť moderní těla nebo výkonná těla, skutečně je to tak. Je to zkušenost, pak zase budete používat nějaká jiná. Používali jste jiná, a budou vám vyrobena jiná těla těmi týmy, které to mají na starosti, to jsou nějací genetici, kteří mají na starosti tady tyhle věci.

Otázka 2. O tělesné schránce…

Ale kdepak, je to jako když sednete do trabantu. Ta těla mají svoje vědomí svoji biologii, když do toho sednete, to je stejné jako když sednete do auta, to je úplně to samé. Zavřete za sebou dveře a pak prostě už musíte se spoléhat na toho, kdo to auto vyrobil. Kdo ho vyrobil a kdo ho případně opraví, když vám nejede. Nebo ho neopraví. …vezměte si že jste poměrně dokonalé bytosti, které se vyvíjejí, sebe-poznávají se a prostě… jako je to trošku komické ale když si pamatujete věci, které se děly před touhle planetou, než jste sem přišli, tak vidíte ty zástupy, ty miliardy těch čekatelů, těch bytostí, které někde čekají… Je to jako plástve medu, tak to vypadá. Jsou to takové kapky a to jste vy. A já si vás pamatuji z doby před miliardami let. Než ještě se navrhla tato galaxie. To jsou všechno jen takové projekty… někdo to musí udělat, vytvořit a nemůže každý dělat všechno. Takže na tělo, jistě… se dá působit velice silně… ale vidíte to sami. Když to tělo není dokonalé, je to jako když si virtuozní klavírista sedne ke klavíru, který není funkční. Zkuste na něm hrát.

Otázka 3. Proč si sedáme do toho „auta“? Co se děje mezi životy a co je tzv. astrál?

To se ptejte sebe sama… to je váš problém…

Protože jsou ty entity zmatené, jsou zmatené a jsou vtažené [do těla]. Jako takhle, mezi inkarnacemi když se odpojíte tady od těch těl, od těch biologických modulů nebo těch shluků buněk co používáte, tak prostě nejdete do otevřeného vesmíru, nejdete do nějakých objektivních realit. Zůstáváte jednoduše tady, je to jako když z jednoho sektoru věznice vás přesunou do jiného sektoru věznice.

Astrál je jen další vězení, to není svobodný svět. Tady jste prostě ve vězení. Jste ve vězení, jste vězni, vaše těla jsou vězeňské mundury. A když jste jakoby „vedle“ v tom astrále, tam nemáte příliš mnoho svobody.

Miliardy těch entit, těch bývalých lidí jsou tam ve stavu asi jako když člověk spí. Zdají se vám sny, příjemné, nepříjemné. To záleží na prožitém životě. Prostě prožíváte tam různé halucinace, lidé tomu říkají ráje, pekla… jo to jsou halucinace všechno. Ráj je halucinace, peklo je halucinace — kolektivní. Pak jste rádi, když se dostanete aspoň do poškozeného těla. Takže pobyt v tom astrále může být mnohem horší než pobyt ve fyzické realitě. Mnohem horší. Jsou tam velice velice temné a nízké úrovně. A když jste na těchto úrovních, tak se snažíte za každou cenu dostat pryč. Za každou cenu. Takže jdete do slepého těla, hrbatého těla, poškozeného těla. Je to takový projekt, je to drsné. Ten výcvik to není jen na této planetě, to je i v astrálním prostoru. Tam je ten výcvik často ještě drsnější než tady. To jsou všechno pohádky, projdu tunelem, projdu do světla a tam bude všechno dobré. Jsou to pohádky… je to také iluze, ale zkuste za ní proniknout, komu se to povede?

Esoterici vymysleli spoustu líbivých pohádek. Já vám nebudu říkat líbivé pohádky. Já vám budu říkat tak jak to je, jak to skutečně vnímám, v podstatě od dětství opouštím tělo skoro denně.

Pamatuji si co bylo před tím, takže prostě není to vůbec takové, jak se to snaží prodávat esoterici, je to úplně jinak všechno. Je to opravdu jinak. Já vím že to nezní tak líbivě, hůř se to prodává ale jako v tomto směru zase je hloupé tajit pravdu, je to hloupé.

Otázka 5. A cíl toho všeho? Co bude dál?

…až se naučíte si silně zaktivizovat základní energetická centra, tak se dostanete z kriminálu [Země], to je všechno. [Co bude dál…] to uvidíte, to se nedá popsat. Člověk to nemůže pochopit… až se dostanete mimo tento projekt [Země], tak nebudete [uvažovat co je] lepší a horší. To lepší a horší je součástí lidského uvažování. To je součástí iluze [jménem] člověk… bytosti, které žijí jakoby v objektivním vesmíru, v objektivním bytí, tak existují úplně mimo kategorie štěstí nebo utrpení. Jsou oproštěné od těchto kategorií.

Otázka 6. Takže pak budeme svobodní?

Budete naprosto svobodní. Naprosto svobodní. Tohle, to je jenom výcvik, je to podobné tomuto: Asi tak to vnímám, jako když si děti hrají, někde je výkop, jáma a v nějaké bujnosti tam naskáčou a prostě pak se snaží dostat ven. Jenže to není tak snadné. Dostanou se ven až po určité době.

A ta jáma je to, kde jste teď vy. Ono je to sice hezké říkat si, že všechno je iluze. Zkuste tu iluzi opustit. Zkuste projít zdí. Zkuste odletět z této planety jen tak. Zkuste to. Ano je to iluze, ale ta iluze je teď pro vás setsakra skutečná. Setsakra skutečná.

Stejně jako iluze narození, iluze smrti, iluze astrálu. Samozřejmě že vaše tělo tu není, je to iluze. Astrál tu není, je to iluze. Zkuste se z těch iluzí dostat.

Budu velice rád, když se to někomu z vás podaří. Takže pokud budete intenzivně pracovat na svých energetických centrech, budete je silně aktivizovat, vaše životy se začnou měnit.

Musíte ovládnout střed břicha!

Postupně zjistíte, že si můžete do svých životů cokoliv přidávat nebo z nich ubírat. Začnete skrze solar [pozn. redakce: tedy skrze ego] si tvořit realitu, začnete pracovat i se svým fyzickým tělem. Začnete si ho měnit. K tomu je potřeba obrovská síla, obrovská síla. A nakonec zjistíte, že skutečně to můžete celé rozprášit. Z tohoto inkarnačního řetězce se nedá dostat pouze teoretickým poznáním, bohužel ne. Dá se z něj dostat pouze tím, že se naučíte to tělo dematerizovat. Naučíte se ho rozpouštět. A tím to skončí, samozřejmě, že tím to skončí…

A k tomu musíte zcela ovládnout střed břicha. Jinak to nad vámi bude mít pořád moc.

Tzv. „centrum vůle v solar-plexu“ je jen jiný výraz pro EGO

Pozn. redakce: Petr Chobot mluví o centru vůle v solaru, kterému Indiáni říkají „inti ňawi“ — „sluneční oko“. Povšimněte si prosím, vážení a milí, že se zde mluví v podstatě o tom, co už od ragauiana víte o egu, které sídlí v břiše, v oblasti solar-plexu a které de-facto tvoří náš osobní svět » a jehož kultivací za pomoci lásky-k-sobě můžeme řídit svůj budoucí osud » Jen se pro to zde používají jiné termíny…

PCH sděluje: Čím je energie v našem solaru silnější a čistší, tím snadněji si splňujeme svá přání a dosahujeme v životě svých cílů. A co je patrně ještě důležitější — tím silnější a harmoničtější jsme osobnost. Člověk jehož solar je „rozsvícený“ snadno odolá jakýmkoliv snahám o jeho zneužití a manipulaci jím. Snadno rozpozná všechny pokusy o jeho využívání jinými a utne je vždy v zárodku. Andští šamani říkají: „Kdyby všichni lidé měli čistý solar, nemohla by existovat žádná náboženství ani jakékoliv jiné formy masového zneužívání lidí“. A pokud se člověk rozhodne, čeho v životě chce dosáhnout a jak chce žít, pak toho také s posíleným solarem dosáhne a žije tak.

Naši znalí čtenáři tedy již dobře vědí — v předchozím odstavci je řeč o egu — to vědomí ega má své centrum v oblasti břicha a 3. čakry na solar plexu. A ego je také úzce spojeno s řízením těla a s trávicím systémem, jak postupně objevuje i současná „věda“ » A tady je právě hlavní háček, respektive mezírka v informacích, které Petr předává: Ano, klíčem ke všemu je právě zvýšení vibrací naší oddělené poloviny, tedy ega, na tak vysokou úroveň, aby mohlo dojít k znovu-sjednocení sama-sebe. K opětnému splynutí obou rozdělených polovin naší vnitřní duchovní božské jiskry » A efektivní metodou k tomu je právě tzv. láska-k-sobě, kterou vás učí ragauian — nikde jinde toto utajované poznání nenajdete! Ve finále ovšem tu práci na sobě musíte udělat sami. Ano, klíč ke království Otce je uvnitř nás, přesně tak, jak zdůrazňuje Kristus v církevně utajovaném a cenzurovaném Tomášově evangeliu!

PCH pokračuje: Ty programy jsou dobře vymyšlené. Nepodceňujte ty, kteří vytvořili tento svět. Jsou to profesionálové. A kdyby ho vytvořili špatně, kdyby ho vytvořili tak, že vy jste schopni se z něho dostat jenom když něco trochu pochopíte, tak by už dávno neexistoval. Dávno by tady už nikdo nebyl. Takže je to vytvořeno velmi dobře a jeden program je pojištěn stovkou dalších programů.

Otázka 7. Opouštění těla?

…vyjít z těla se naučí každý z vás. Když budete na sobě pracovat 2–3 roky intenzivně. Každý z vás se naučí vycházet z těla. [Ale] dematerializovat tělo je nesmírně těžké a je otázka jestli se to v tomto životě někdo z vás vůbec naučí. Nebo v dalším nebo v dalším. To ještě může trvat třeba 30 dalších životů než se to naučíte. To není nic, to je chvilka. Pořád vám sem budou posílat někoho kdo vám to bude připomínat, nějakou technickou pomoc. Takže nikdo tady není nechán jen tak napospas. A zároveň se to nedá tak snadno vypnout. Nepočítejte s nějakým koncem světa a takovými věcmi. I kdyby tato planeta byla rozprášena na subkvanta, ocitnete se na jiné planetě velice podobné a budete pokračovat dál. …

„Výlet“ mimo tělo rozšíří vaše obzory a pochopíte, jak je to s planetou Zemí a naší „realitou“ doopravdy

…to už strašně rozšíří vaši svobodu, zjistíte že nejste tělo. To je nejdůležitější je zjistit že nejste tělo. Protože pokud se identifikujete s tělem nemáte šanci. Jste otrok, vězeň a tak i zůstanete do konce života, na astrále i v dalším životě pořád. Ještě tisíce let. Protože je to jako když se vězeň identifikuje s koulí na své noze, je to úplně stejné. Když pochopíte že nejste tělo, že jste entita která je v podstatě nebiologická, tak máte určitou šanci.

Nemusí to nic moc znamenat, že se naučíte opouštět tělo. Ale získáváte tím nějakou šanci a alespoň uvidíte, jak věci fungují…

Podíváte se na tu planetu zvnějšku.

Zjistíte, že je to skutečně jen malý objekt. Tahle planeta neznamená vůbec nic, není ničím zajímavá. Je to planeta jak říkám, dokonce nevhodná k životu. Ten biologický život který tady je není příliš jako vhodný vůbec. Nevím jestli vůbec měl být vyvinut. Je tady spousta parazitů, jsou tady viry, červi, bakterie a nevím co všechno. To není ve vesmíru běžné. Je to tady jako na smetišti. Takže pak zjistíte kde jste… Pokud se někdo narodil třeba v severokorejském „koncentračním táboře“ a žil tam celý život, tak si myslí, že je to norma. Asi tak na tom budete, až se jednou podíváte na tuto planetu zvnějšku.

Zjistíte, že rozumná bytost zde nechce být ani minutu na té planetě, že to je pro ni utrpení. Ať už tady prožívá naprosto cokoliv. Ať je chudá, bohatá ať je žebrák nebo miliardář. Rozumná bytost tady bude vždycky jenom trpět.

Neustále. Nemůže prožívat nic jiného než permanentní utrpení. I kdyby prostě jste byli někdo kdo má miliardy, kdo tady má zcela zdravé tělo, kdo má vše nač si pomyslí.

Pokud jste rozumná bytost, tak tu nebudete chtít být ani minutu. Protože zjistíte, že jste jednoduše uvěznění…

Navíc v sektoru vesmíru, který nikdo nebere vážně. Tato galaxie celá je naprosto okrajový sektor vesmíru, je to zóna, do které rozumná bytost nestrčí nos. Je to zóna, kde jsou tak nízké vibrace, tak strašně nízké vibrace, že vlastně navíc je to doména, kde se poschovávaly parazitní formy života. Prostě paraziti, kteří hledají právě rozvojové planety, hledají takovéto světy jako je tento. A na tisících planet jako je země se uhnízdily různé parazitní formy… nemyslím teď fyzické parazity, ale ty astrální nebo energetické parazity. Země je zamořená zóna vesmíru a rozumný tvor sem nestrčí nos…

Celé „bytí“ je velmi nebezpečné a nejisté.

Není to bezpečné, nikde to není bezpečné. Lidská bytost stále hledá jistotu a bezpečí. Ale to je přesně to, co nikde nenajdete. Nikde v celém bytí. Celé bytí je velmi nebezpečné a nejisté. Asi tak.

Přečtěte si všechny esoterické poučky a obraťte si je naruby a přiblížíte se k tomu co je to realita.

Otázka 8. Ale jsme přece součástí Absolutna [neboli Zdroje]?

Jistě. Přesně tak. Právě proto, že jsme součástí, nejen součástí… my jsme v podstatě jakoby výběžek toho absolutna doslova… A právě proto se to s námi nemazlí. Protože nejsme podceňováni.

…berte to jako že tato planeta je strašně náročný sport. Berte to tak, kdo si myslí že je člověk, nemá šanci. Asi tak. Kdo si myslí že někdy bude na této planetě šťastný, nemá šanci. Je potřeba se odtud dostat.

Esoterici vám vykládají báchorky!

Málokdo vám toto řekne. Všichni vás budou hladit po hlavě a budou vám vykládat pohádky, protože budou chtít aby se vám líbili. Budou chtít prodat to co říkají. Já to naštěstí nepotřebuji. A je mi celkem v zásadě jedno, co si kdo myslí o tom co říkám. Když vám tady na té planetě zbývá pár let, tak proč byste tady neřekli pravdu? Třeba to někomu pomůže.

Otázka 9. Co s tím?

Zkoušejte to sami. Zkoušejte tu netrpět. Já budu strašně rád když tu nebudete trpět. Ale myslím si že… přemýšlejte sami o tom co vás čeká v budoucnu v tomhle světě. Přemýšlejte o tom. Všechny vás čeká smrt. Dříve nebo později. Může to přijít zítra, za měsíc, za deset let ale přijde to. Každého z vás čeká smrt a je dobré o tom uvažovat.

Já bych doporučil alespoň každý den 5 minut o tom uvažovat. A potom vás přejdou nejrůznější esoterické tlachy.

Takhle uvažují indiáni… Každý den přemýšlejí chvíli o své smrti. A člověk potom si jakoby přestává hrát se sebou. Přestává sám sebe vodit za nos. Ono teoreticky můžeme, pravda, cokoliv. Ale prakticky není všechno pravda. Takže samozřejmě, co tady teď děláme, k čemu je tato práce, no k tomu abyste byli v životě aspoň zdraví, abyste měli dost síly, abyste si vyřešili ty ekonomické věci, vztahové věci, abyste v životě tolik netrpěli, abyste měli čas na sebe sama. Což už je skvělé. To už je skvělá věc. A skrze práci s energetickými centry se to může povést.

Pokud ale opravdu chcete se dlouhodobě stát šťastnou bytostí, tak je důležité uvažovat i třeba trošku hlouběji a přemýšlet o tom co bude potom dál. Co bude po fyzické smrti, co pak bude v dalších životech…

Protože stojí to za to o tom občas uvažovat. Možná že to někomu může znít morbidně ale v podstatě je to tak. Čeká nás to. A všichni ať je to tibetská jóga, indická jóga, ať je to ten systém andský… tak všichni ti moudří mužové a ženy ve všech kulturách ať to byli Sufiové, křesťanští mystici, bogomilci (bogomilové) tak všichni mluvili o tom samém: Jsme ve vězení, jsme vězni.

Člověk má jenom jeden cíl — stát se andělem!

Bogomilci třeba — to byli gnostici » tak oni dokonce už někde v devátém, desátém století popisovali velice přesně emzáky, mimozemšťany. Že jsou tady „strážci“, oni jim říkali archonti. Strážci tohoto vězení (pro bogomilce byla planeta vězením), kteří mají velké holé hlavy, kteří jsou malí, mají tenké prsty. Přesně popisovali ty [dnes známé] Greys, šediváky v osmém, devátém století. To si můžete všechno najít v dobových záznamech. Oni říkají:

To jsou ti, kteří nás udržují tady v tom vězení. Člověk má jenom jeden cíl, stát se andělem. Oni tomu říkají „anděl“, my můžeme říkat „stát se vyspělou bytostí“. Ale k tomu, aby se stal tou vyspělou bytostí, skutečně musí prohlédnout tu iluzi. Pochopit, že opravdu na této planetě [pro nás] není „doma“, nejsme tu doma.

Má to svůj význam a smysl.

Ano, je to jistě krásné jako matka Země… ale ani vaše matka není vaše matka. Nejsme tu opravdu doma. Na tom se všichni shodli. Všichni mystici všech dob se shodli, že je třeba usilovat ještě o něco dalšího. Nejen o tělesné zdraví nebo o ekonomický úspěch nebo úspěch sociální a ve vztazích. Protože ten cíl je větší.

Náš cíl je větší — dostat se nějak odtud. A věřím, že se nám to může krok za krokem povést. Vyhrabat se z té jámy… a až se z ní vyhrabeme tak budeme mít silnější svaly samozřejmě. Budeme mít silnější svaly a zjistíme že to celé k něčemu bylo. Že to sice bylo namáhavé a že to bylo náročné a že v mnoha životech jsme prožili i velmi nepříjemné věci a že ve skutečnosti nás to velmi obohatilo a najednou vlastně máme spoustu zkušeností a jsme hlavně silnější bytost.

Protože, kdo toto neprošel, tak něco v něm není, něco se v něm nevyvinulo. To sebepoznání je pak větší… bytost, která existuje v ideálních podmínkách, tak vlastně nepozná sebe sama tak dobře, pak neví… třeba [jak] reagovat když se setkáte s nějakými velice těžkými situacemi, tak vlastně nevíte jak reagovat… Neznáte sebe sama do takové míry. Takže já osobně si myslím, že tento projekt [Země], to vytvoření těchto světů tohoto typu (nejste v tom sami samozřejmě, takových světů jsou miliony) má svůj význam.

A na druhou stranu to identifikování s tou rolí člověka (kdo chce proč ne) ale ti andští šamani to říkají jednoznačně, čím víc si myslíš, že jsi člověk — tím víc budeš trpět.

Oni sami mají (to se ale z toho jazyka špatně překládá)… takový hezký výraz poetický, že ti šamani říkají „musíš být jenom duše nebo duch, který je lehce přioděný tělem“. Takhle musíte vnímat sebe sama, jako ducha který má na sobě lehce, jako takový pláštík, přehozené to tělo. Ale v podstatě ví že je duch. Je to těžké, protože spousta věcí nás od toho odrazuje a my se hodně identifikujeme s tou danou lidskou rolí.

To poznáte až půjdete do toho minulého života, že vlastně v tom životě jste byli trošku jiná osobnost. Ono každé to tělo má svoji biochemii, když dostanete nové tělo, to je jako krotit divokého koně, to je jako rodeo. Protože každé to tělo má svoji biochemii, každé má svoji psychologii. Tu získá od předků, geneticky. Já např. moc neberu vážně v tomto směru některé rysy lidí, protože vím že se změní, že v dalším životě zase ta osobnost bude trošku jiná. V jednom životě je ten člověk je hodně prudký, v jiném je flegmatický jo, to je hodně dáno ve skutečnosti biochemií těla, ničím jiným, biochemií mozku, geneticky. Takže každé to tělo je trošku jiné. Když máte to pohlaví ženské nebo mužské… tak samozřejmě, když jste muž tak uvažujete trošku jinak, než když jste žena. To tělo vás silně ovlivňuje. Ovlivňuje vás prostředí ve kterém se vyvíjíte. To programování, robotizace v dětství [výchova, zkušenosti] »

V každém životě jsme trochu někdo jiný.

Představte si, že byste se narodili třeba v Iránu nebo v Číně. Tak budete úplně jiná bytost. Ano, něco ve vás bude podobného, ale ve skutečnosti ta vaše osobnost bude odlišná od té, která se vyvinula v tom prostředí ve kterém jste byli vychováváni a kde jste vyrůstali [nyní]. V každém životě jsme trochu někdo jiný. Jednak tělo na nás působí, jednak výchova, prostředí. Takže ve skutečnosti tohle odvádí naši pozornost a my se identifikujeme s vlastnostmi, které považujeme za svoje. Jsou to ale doopravdy naše vlastnosti? To je právě otázka.

Ve skutečnosti, jak říkají ti andští šamani, čím víc se identifikujete s tím svým jádrem, s tím duchem, tím lépe pro vás, protože taky berete věci ve větším klidu, s nadhledem v životě. Neberete je tak fanaticky, tak fatálně. Nenecháte se tak lehce vyvést z míry v životě.

Traumatizovat se jinými třeba lidmi nebo nechat se drtit různými situacemi, když si uvědomujete, že to vše pomine… Že jste teď v nějakém těle, v nějakém prostředí, ale najednou zjišťujete… zvlášť když poznáte svoje minulé životy, tak najednou zjišťujete, že i v těch nejtěžších životních situacích se dokážete usmát, že se na to dokážete podívat s odstupem. Což je nesmírně blahodárné. Je to osvobozující, prostě netrpíte tolik v životě, neberete to tak strašně jakoby vážně. Na druhou stranu k tomu samozřejmě… abychom tady mohli fungovat, tak musíme nějak konat a musíme něco dělat a bránit se třeba v určitých životních situacích tomu či onomu. Ale mám tu zkušenost, že lidé dokonce fungují lépe v tom běžném životě, když to právě dokážou přesně tak [z nadhledu ducha], když nejsou v takovém stresu a nenechají se tak unášet emocemi, unášet situacemi a když si alespoň občas najdou jakoby v sobě tu chvíli nebo vytvoří si ten moment, když se na to podívají jako s tím odstupem: „Mám to zapotřebí takhle se traumatizovat?“ Takže vlastně i ve skutečnosti, i ten praktický život zvládají lépe lidé, kteří třeba víc poznají ty své minulé životy a víc chápou tu situaci ve které tady jsou.

Já budu strašně rád samozřejmě, když vy budete prožívat své lidské životy v blahu a ve štěstí, to je jasné. Kdo by nechtěl že. K tomu je nutné se čistit, aktivizovat ta centra a nějakým způsobem na sobě pracovat. V podstatě tak, jak to tady [na této akci] děláme, přesně takovým způsobem je možné toho dosáhnout.

Astrální svět a reinkarnace duše.

Ale doporučuji také trochu se seznámit s tím, čím doopravdy jsme ve svém jádru, abychom byli připraveni konečně i po té fyzické smrti… Samozřejmě, kdo je víc soustředěný do svého nitra, tak po té fyzické smrti není v žádném astrále. To je jasné. Ten je prostě někde úplně jinde a má možnost si vybírat prostředí. Dostane se zcela mimo ten tzv. astrál.

Ale bohužel obrovské množství lidí, kteří tady prožívají ty inkarnace, tak jsou v tom astrále… no a je to prostředí, které sice má spoustu vibračních vrstev, spoustu vrstev, které jsou třeba velice odlišné, ale v zásadě nenabízí až takové možnosti, protože v podstatě vám to vnutí další inkarnaci… Prostě vám ji to vnutí, prostě vás to šoupne do dalšího embrya, ať chcete nebo ne. Je to až komické, protože tam… já mohu do těch oblastí vstupovat, takže tam mohu vidět to, jak tam fungují ti ex-lidé [bez hmotného těla]. Tam většinou máte zbytkový obraz svého biologického „já“ z předchozího života a myslíte si, že máte to tělo, které jste měli v předchozím životě. Tam nějakou dobu jakoby fungujete v kopii toho těla… pak jednoho „krásného dne“ (tam nejsou dny ani noci) přijdou nějaké bytosti, které sotva vnímáte (protože většinou vibrují tak rychle že je nevidíte)… Ony vás popadnou a řeknou: Podívej, tady je takový rybník, skoč tam. Tam vás strčí a ten rybník je embryo. A najednou jste v dalším embryu — a takhle to prožívají miliardy lidí — opravdu. Miliardy lidí. Není to tak vědomé, jak si mnoho lidí představuje, opravdu ne, bohužel ne.

Bytosti v astrálním světě.

Víte co, na astrále je spousta bytostí, které mají nějakou roli, práci. To jsou taky bývalí lidé. Oni jsou přesvědčeni, že to co dělají je dobré. Jakoby se o vás starají, jsou to průvodci, jsou to bytosti, které vám ukazují třeba ty demoverze vašeho dalšího života, jsou v různých komisích… ale je to všechno strašně nízká úroveň. Všechny ty komise, všechny ty věci, to všechno můžete přeskočit. Můžete se na to úplně vykašlat.

To všechno je, jak říkám, jenom jiný sektor věznice. Ti, kteří to dělají, nejsou vědomí. Jogín by řekl: Všichni jsou až po uši v karmě. Ti v těch komisích, ti kteří před tou komisí stojí, ti kteří vás vedou do dalšího života, to všechno je karma. To všechno je iluze.

Ony si myslí, ty bytosti, že to je skvělé, perfektní, řeší s vámi váš předchozí život, ten se probírá do detailu… proč? Z jakého důvodu? Jaký to má důvod? To má význam jenom pro bytost, která je na to fixovaná, jejíž pozornost je na to silně fixovaná. Ale když opustím tělo a třeba jsem v kontaktu s bytostmi, které opravdu jsou soustředěné na svoje nitro, tak ty tam vůbec nejsou tady v těch prostorách. Ty jsou v podstatě svobodné. Můžou tu planetu opustit. Jsou úplně v jiném modu existence. Ano, mohou vstupovat do astrálu, do fyzického světa… Což jako běžně, když zemřete, když už nemáte fyzické tělo, tak se nemůžete tady pohybovat v lidském světě. Jedině že byste tady někde byli zaseklí a tady tzv. strašili. Takových je tady hodně. Ale to jste fixovaní třeba na jeden byt, na jeden dům, nebo na pár čtverečních metrů. Ale tak, abyste se sem mohli vracet a vidět, co se tu děje, to vůbec není možné…

Všechno záleží na úrovni aktivace středohrudi, břicha… je to všechno tady o tom. A když ta frekvence (vibrace) je dostatečně vysoká, a síla těch center je dostatečně velká, tak se dostáváte do stavu, kdy po té fyzické smrti těla můžete do jakéhokoliv místa ve fyzickém světě snadno vstupovat.

Sice vás tu [pak] většinou nikdo nevidí, ale můžete se tu pohybovat jak chcete. Můžete tu dokonce i působit třeba na vědomí žijících lidí, tak či onak. A můžete se pohybovat celým astrálem, ale ani zde, ani tam, nejste chyceni. Můžete se pohybovat v podstatě celým vesmírem. Samozřejmě, že jsou úrovně, do kterých se třeba nedostanete.

Vesmír je silně hierarchický.

Nezní to hezky, ale vesmír je silně hierarchický, silně hierarchický. Je rozčleněný na vibrační stupně. Jsou formy života, pro které my jsme morčata. Sice ano, všichni jsme součástí Absolutna, žížala je součástí absolutna, člověk je součást absolutna a bytost, která pohybem myšlenky vytvoří bilion galaxií je také součást Absolutna… Ale mezi tou žížalou, člověkem a tou kosmickou bytostí je určitý rozdíl… Asi tak. I kaktus je součást Absolutna. I cihla.

V podstatě Absolutno je všechno. Ale v úplně jiném smyslu než třeba věří různí esoterici a podobně.

Během toho šamanského výcviku, tam je to všechno jasné, tam je to jako v tom Matrixu. Červená pilulka nebo modrá pilulka. Chceš žít v iluzi a nebo chceš v podstatě jít do nejistoty. Svým způsobem do něčeho docela těžkého, ale chceš poznat tu pravdu? Protože je možné se plácat v iluzích jak dlouho člověk chce a stejně tak můžu být i v pekle — protože ty „ráje“ po té fyzické smrti, to je dokonalá past. Dokonalá past. Tam se cítíte dobře — a to je horší než peklo. Protože z toho pekla máte tendenci se dostat pryč. Ale ten ráj je mnohem horší než to peklo, protože tam se cítíte dobře. A ztrácíte tam drahocenný čas.

Otázka 10. Jak je to s existencí času?

…zkuste to. Přeleťte o sto let do budoucnosti… Ano, někdo to umí. Ten, kdo to umí, má právo říct, že čas neexistuje, kdo to neumí tak ne.

Otázka 11. Co nás zachrání a spasí?

V podstatě to, co nás dokáže v uvozovkách „jako zachránit“, to je práce. Intenzivní práce na sobě.

To věděli, jak jogíni, tak bogomilci, tak ti andští šamani. Jedna věc je jasná, nezachrání nás kecy. Nezachrání nás teorie, opravdu ne, opravdu ne.

Já jsem zažil mnoho lidí-teoretiků ve svém životě, většina z nich skončila dost špatně. Skončili bez jakéhokoliv výsledku. Jsme přesvědčeni dneska už o tom, že nás nezachrání teoretické vědomosti, protože ty teoretické vědomosti jsou v podstatě úplně k ničemu.

My si můžeme stokrát říkat třeba právě to, že čas neexistuje a že hmota neexistuje a že jsme Absolutnu. Ano. Ale jaký to má proboha význam? Vůbec žádný, absolutně žádný.

Protože stejně umřeme, stejně dostaneme nějakou nemoc, nebudeme mít peníze, budeme mít problémy se vztahy atd. A v dalším životě to samé nebo horší třeba… Pokud jsme nevyužili potenciál, že jsme se dostali na toto území… Země je pekelná planeta, ale my jsme měli obrovské štěstí, že jsme se inkarnovali v tom pekle do toho nejlepšího, co to peklo nabízí. Vezměte si, že skutečně my ve srovnání s většinou obyvatel této planety žijeme naprosto skvělé a úžasné životy. I tady jsou úrovně, vezměte si celý třetí svět. Totální peklo. Navíc dneska chemicky zamořené, zamořené jedy. Pak jsou taková polopekla, Rusko, USA… i tam ty podmínky jsou horší než v Evropě. Víme to, že jsou horší.

Ještě do té hry vstupuje ta zákeřnost, když nevyužijete potenciál v jednom životě, tak se v dalším většinou inkarnujete do horšího prostředí.

Bohužel. Je to opravdu tak. Třeba člověk, dejme tomu, se inkarnuje v Evropě, nevyužije toho, v dalším životě to bude Súdán, Čína… skutečně. Nebo nevyužije potenciál v USA, tak příští život, budiž, když má štěstí, tak třeba Brazílie… USA je na tom hůř vibračně, tam se jakoby nežádá tolik od té bytosti… Tak se inkarnuje třeba trochu líp… do Kolumbie, do Panamy.

Ještě tady v tom je takový chyták. Není to tak jednoduché, jak si lidi myslí, opravdu ta hra je tvrdá. Opravdu velmi tvrdá. Ta hra, do které jsme vstoupili, na kterou jsme přistoupili.

Můžete to brát jako počítačovou hru, kdy se i náramně bavíme kdo kolik získá kreditů, kdo kolik kreditů ztratil… Do toho vstupují nejrůznější chytáky — třeba právě ty líbivé esoterické fráze a báchorky. To je součást chytáků té hry. Různí duchovní učitelé, esoterici, falešní nějací guru atd. To všechno je součást té hry, abychom se ještě víc pobavili. Protože v každé té počítačové hře jsou nějaké chytáky, překvapení různá atd. Je to náročné. Zároveň je to obrovská zábava.

Moje zkušenost je taková, že každý se dokáže odtud velmi dobře dostat. Ale je nutné na sobě pracovat. Je to možné. Je to jediná cesta tady odtud.

Nejsme hmotné bytosti, ale k tomu musíme skutečně nějakým způsobem přispět. Je možné opravdu dosáhnout toho, že se zbavíme té hmoty. Ale té hmoty se nedá zbavit tak, že od ní člověk uteče. Je možné jedině ji ovládnout zevnitř. Pak se jí jakoby zbavíme a pak můžeme kdy budeme chtít být hmotní a kdy budeme chtít být nehmotní…

To není totéž jako utéct. Fatální budhistické a jogínské omyly…

Protože třeba i na Východě… tam trošku ty věci nebyly úplně pochopeny, ty hlubinné pravdy… v tom smyslu, že třeba vznikla ta [chybná] koncepce, že je třeba utéct ze „samsáry“. Utéct prostě… To nejde utéct. To fakt nejde.

Čím víc člověk před tím utíká, tím víc ho to obklopuje. Tak to není možné. Takže zevnitř se lze té hmoty zbavit tím, že ji vlastně ovládneme. Že pochopíme, co to ta hmota je. Budeme schopní, když budeme chtít… být hmotní a když nebudeme chtít tak nebýt hmotní.

-pokračování-

---

Tento článek je součástí velké série o tom co je to vlastně realita » Série začíná důkazy o holografické podstatě našeho Univerza v této části zde »

Od popisu fungování duše se propracujeme až k podstatě Univerza. Poznáme že duchovní a hmotný svět vůbec nejsou odděleny. Podíváme se mj. jak věda dokázala, že vesmír je složen pouze z energie a že naše zdánlivá „realita“ existuje až poté, co ji naše vědomí pozoruje. Podíváme se na důkazy o Einsteinově omylu a na problémy s tzv. Standardním modelem vesmíru. Nejnovější experimenty ukazují, že vládnoucí Standardní fyzikální model je pravděpodobně špatně a tzv. Velký třesk se možná vůbec neodehrál.

Jakkoliv to zní šíleně, na naší fantastické cestě za poznáním zjistíme, že holografický a kvantový model vesmíru vysvětluje fungování naší reality zdaleka nejlépe. Mnohé zcela seriózní vědecké důkazy podporují teorii, že celý náš viditelný vesmír je „jen“ holografickou projekcí ve vědomí lidstva. Jakousi velmi pokročilou iluzí, virtuální realitou, simulací vypočítanou na stvořitelově kvantovém počítači, simulací tak pokročilou, že vědomí inkarnované v lidském těle dokonale zapomnělo, kým doopravdy je. Je čas se probudit vážení a milí. Buďte moudřejší než materialisté a poznejte sami-sebe, osvoboďte se ze zajetí iluzí, poznejte cíl své Cesty a skutečný smysl života!

---

Zdroj a další informace:

• https://www.petr-chobot.cz
• http://www.collective-evolution.com/2013/12/05/the-illusion-of-matter-our-physical-material-world-isnt-really-physical-at-all/
• The bizarre nature of reality as laid out by quantum theory has survived another test, with scientists performing a famous experiment and proving that reality does not exist until it is measured. https://www.scientificcomputing.com/news/2015/06/experiment-proves-reality-does-not-exist-until-it-measured
• If the universe is a computer running along conventional programming lines, then who are we? And who programmed this virtual reality simulation?  And why? That is philosophy, certainly. And it is religion. And it is still science. http://www.bottomlayer.com
• Reality check: The hidden connections behind quantum weirdness. https://www.newscientist.com/article/mg23431200-200-realitys-comeback-the-hidden-network-that-controls-what-we-see/
• http://www.karlrichard.com/reality-check-the-hidden-connections-behind-quantum-weirdness/
• Your Brain Is a Time Machine: Why we need to talk about time. https://www.newscientist.com/article/2132847-your-brain-is-a-time-machine-why-we-need-to-talk-about-time/
• http://www.collective-evolution.com/2015/07/20/quantum-experiment-shows-how-time-doesnt-exist-as-we-think-it-does-mind-altering/
• http://www.bottomlayer.com/bottom/basic_delayed_choice.htm
• http://www.news.com.au/technology/science/quantum-theorys-crazy-reality-demonstrated-by-australian-scientists/news-story/9dd80d89dc11348ab0476267e0395004
• http://www.nature.com/nphys/journal/v11/n7/full/nphys3343.html