Další zajímavý pohled od vnitřního světa mladé ženy, která se ve své práci na svém nitru vyrovnává s energiemi svých rodičů a prožívá si jejich nádherné uvolnění. Všimněte si prosím, že se nejedná pouze o záležitost jednostrannou, ale odblokování nesmírně pomůže i protistraně, tedy těm, kteří jsou už mimo inkarnaci. Prostě vše je spjato se vším a kdo o tom zatím nic neví či dokonce nechce vědět, je duševně slepý jako malé kotě. Malé kotě ovšem brzy prohlídne, což velmi mnozí z těch, pro které je tato duševní slepota normou, již nikdy nedokáží. Zde je její příběh: 

Jsem ráda za den, kdy jsem si  objednala  Matrix a našla tam i texty Pavla Karpety.  Vbrzku jsem se stala jeho  „žákyní“ a absolvovala několik lekcí. Posuny a přesahy u mě byly asi podobné jako u  všech Pavlových studentů, avšak ráda bych zmínila poslední, který se týkal prožití si  období svého prenatálního života s maminkou v bříšku.

Postup jsem aplikovala  hned následující den, co mi ho Pavel vysvětlil – jsem totiž velmi netrpělivá. Všechno jsem pečlivě udělala podle návodu. A začaly se dít věci. První den po „aplikaci“  jsem cítila, že tam nahoře, kde jsou mí předci, je veliká radost. Viděla jsem  je,  jak všichni přicházejí k sobě, objímají se a jejich radost  mě cukrovala  takovou blažeností, která se dá slovy těžko popsat.

To však nebyl konec –  den následující moje maminka a můj tatínek spolu tančili a objímali se /to teda za svého života nepamatuji/,  pak se k nim přidaly obě babičky i dědečkové a tančili v objetí nějaké radostné kolo – a já jsem byla uprostřed jako  malé dítě,  ze kterého se radují a  dávají mu radost.

To bylo moc pěkné, ale ještě to není konec.

Dnes  totiž  se mi zjevili mí rodiče,  poděkovali mi za „operaci“, kterou jsem provedla.  Každý z nich se mi za něco  „omluvil“,  a vysvětlili jsme si, že z malých omylů se nemá dělat věda. Že totiž s odstupem je vše vidět jinak,  že je třeba mít pokud možno nadhled nad situacemi běžného života. Protože pokud se při pobytu na zemi propadáme do nelásky či nenávisti, pácháme velké škody, které nás zasahují nejen v tomto světě, ale i za ním. .

To podstatné byla harmonie, která mezi námi nastala. Řekli, že mi velmi děkují za rituál, který jim v „říši“, ve které jsou,  umožní povznést  se dál a výš. Díky tomuto rituálu a následnému uvolnění zablokovaných energií budou konat významnější dílo, než by konali bez něj. A to proto, že onen rituál vnesl nejen do mého, ale i jejich prožívání harmonii, celistvost, propojení. Tímto  novým, nádherným prožitím prenatálu se vyžehlila pro mne i pro mé rodiče minulost, díky které mohu já tady a oni tam žít lepší budoucnost.

Což zasahuje i do životů budoucí generace, která přijde po mně. Protože jsme stále všichni propojeni, ač jim obvykle naslouchat  neumíme. Jsme stále propojeni, byť o tom mnozí nic netuší.

Akt neodpuštění, nevyrovnání a zlo vede nejenom ke stagnaci, ale ničí budoucnost našich potomků, o kterých vůbec nic nevíme, ale přesto i k těm budoucím máme zodpovědnost – a tomto životě, jaký žijeme nyní.

Představa, že svými postoji a chováním mohu ovlivnit  život mého vnuka za sto let i vnučky za dvě stě let, mě vede ještě k většímu přemýšlení s konáním věcí, protože vše nejen souvisí se vším,  ale sahá do  budoucnosti s takovým přesahem, o kterém jsem dříve neměla ani tušení.

Přeji  všem podobné zážitky a podobná zjištění.

Studentka  Věra