Přeji vám všem tentokráte mimořádně dobrý den, vážení čtenáři. Potřebuji, abyste při čtení tohoto textu byli opravdu dobře naladěni, protože dnešní téma bude jistě pro některé z vás silná káva. Ale rozhodl jsem se tyto informace zveřejnit, protože bych rád dokladoval, že na mém webu nacházíte skutečně věci mimořádné.

A rád bych, abyste si třeba v souvislosti s níže uvedenými fakty o reálnosti existence pro většinu dnešních lidí neviditelných bytostí a možnostech jejich zásahů do naší každodenní reality uvědomili, že podobné věci se dějí i kolem vás dnes a denně. Že svět kolem vás zdaleka není jen světem, jak ho znáte z informací svých pěti hmotných smyslů, ale je pln bytostí astrálního charakteru jak dobrých, tak méně dobrých i těch docela nedobrých a pokud o tomto světě mimo běžnou denní realitu nic nevíte a ani nic vědět nechcete, často netušíte, odkud vám ta či ona rána v podobě nemoci, nehody či psychického úrazu přilítla a kde leží příčina vašich potíží.

O astrálních /rozuměj jemnohmotných bytostech/ tvořených člověkem z živlových energií jsem se na stránkách svého webu zmiňoval již nejednou. Stručně si zopakujme známá fakta:

Na všech rovinách bytí existují podobně jako v naší realitě čtyři základní živly, ze kterých je stvořeno vše. Jsou to živly ohně, vzduchu, vody a země. Jedná se o inteligentní energie, které existují v latentním stavu v podobě oceánů těchto energií na dané rovině bytí a je možné je vědomím formovat do potřebných tvarů a podob a vkládat do nich to, co si přejeme. Právě ve schopnosti formovat živlové energie vědomím je m.j. založeno tvrzení o tom, že jste jako lidé božími dětmi a že jste stvořeni k obrazu božímu.

Jenom připomínám, že právě díky své podobnosti bohům, kteří vás, dnešního člověka, vybavili vědomím, jste i vy v podstatě „mágy“ se schopností formovat tyto astrální energetické, běžnému oku neviditelné energetické bytosti, a také této schopnosti běžně /ač v naprosté většině nevědomky/ využíváte. Tvoříte svou myslí oživené shluky energií, jinak také astrální živé útvary nadané jistou inteligencí, které zrcadlí kvalitu vašich myšlenek.

Tyto oživené útvary vytvořené vaší myšlenkou a zabarveny vaším emočním nábojem ve chvíli svého vzniku s inteligencí sobě vrozenou berou na sebe určitou podobu a snaží v oblasti sféry příčin, tedy na astrální rovině, vytvořit předpoklady pro to, aby se váš myšlenkový podnět /vaše přání, vámi vyjádřenou potřebu/ realizovalo na některé z rovin lidského bytí. Tedy zejména na rovině vibrací lidské duše, ale mnohdy i s dopady do naší pozemské roviny existence.

Mohu vás ujistit, že neznalost zákona neomlouvá ani v oblasti, které se běžně nazývá magií. Váš strach z magie jako takové vydatně živený a podporovaný římsko-katolickou církví slouží již po staletí k tomu, abyste nic nevěděli o této oblasti své existence, která je přitom pro kvalitu vašeho života klíčová.

Upoutali vás tak do hmoty, ti prevíti v sutanách, a vy neznalí jemných energetických pochodů ve světě příčin /a tedy v sobě samých/ se dnes a denně trápíte z neznalosti dějů probíhajících ve vašem nitru strachy, úzkostmi a depresemi. Mnohdy se dopouštíte svým citem a myšlenkou opět z pouhé neznalosti řady přečinů proti zákonům Univerza, které se k vám vracejí oklikou jako bumerang v podobě karmy a přímých průserů v každodenním životě. Pokud byste tuhle oblast znali a respektovali její pravidla, bylo by vám a tomuto světu mnohem líp.

Církev a mocní světa nepotřebují silné, sebe si vědomé a sebe ovládající lidské bytosti, potřebují vystresované konzumenty chemikálií s libozvučnými názvy vzešlé z výrobních linek farmaceutických koncernů, kteří pro problémy sami se sebou se nemají čas dívat mocným tohoto světa pod prsty.

Takže běžný člověk  jednadvacátého století běžně produkuje svými myšlenkovými a citovými vzněty „výrobu“ inteligentních shluků energií, tedy živlových bytostí, zhruba v poměru 100:1 ve prospěch těchto bytostí na bázi ryzí negativity, které mají v reálném světě naplnit jeho sobecké záměry. Případů, kdy běžný člověk tvoří tyto živlové bytosti naplněny energiemi pozitivity, je podstatně méně a je to proto na celkovém obrazu dění tohoto světa znát,

Vámi vytvořený shluk astrálních živlových energií odpovídá svým živlovým složením typu vašich vlastních živlových energií, tvořících vás samotné. Jste tedy jakýmisi bohy těchto bytostí a i vy je, podobně jako bohové stvořili vás, tvoříte k obrazu svému. Proto potkat v astrálním světě pozitivní bytost s rodným listem vystaveným nějakým sobeckým parchantem je prakticky nemožné. A že všude těch sobeckých parchantů je a jaké živlové oživené útvary tvoří, o tom jistě nikdo znalý tohoto světa nepochybuje.      

Nepodceňujte proto prosím Kristovu výzvu, abyste udržovali krb svých myšlenek čistým a nepřipravovali tak půdu pro události, které se vám budou dít poté, kdy vám vaše případné myšlenkové excesy budou přičteny tam „nahoře“ k tíži.

Tolik obecně k magii a nyní pojďme k dnešnímu tématu tvorby a spolupráce se živlovými bytostmi. Už jsem se zmínil, že nepíšu na toto téma poprvé, ale nové je tady to, že tentokráte nejde o tvorbu a spolupráci s bytostmi podobnými člověku, ale o bytosti, kterým dávám podobu zvířete. Jejich využití je všude tam, kde by sice bytost lidského typu bezesporu vykonala tutéž práci, ale podoba zvířete má v těchto případech prioritu z hlediska dosažení účelu, o který nám jde.

Pravdou je, že jsem s postupem doby v oblasti lidsky pojímané drobné magie stále méně činný. Poslední léta jsem se věnoval zejména magické práci na přípravě předpokladu určitých  energetických změn ve větším měřítku. Momentálně to vypadá, že vše je zhruba tak, jak má být a nyní už záleží na každém jedinci lidského rodu, jak se svými šancemi na transformaci sebe sama v příštím období naloží.

Takže si zase užívám trochu klidu a rád přijímám pozvání k návštěvám krásných koutů naší země. Dnes vám o jedné návštěvě právě takového krásného koutu s krásnými lidmi, které velmi rád nazývám svými přáteli, chci chvíli povídat.

Začalo to docela nevinně. Dostal jsem pozvání od Michala k návštěvě jejich zemědělské farmy v krásném koutu přírodní rezervace u severní hranice naší republiky s Polskem. Někdy v pátek odpoledne jsme se sešli na místě, tři hosté odjinud a rodina našeho hostitele. Oni domácí byli čtyři, Michal a jeho krásná a příjemná žena Eva a dvě nádherné dcerky pět a šest let.

Byl tam i Vojta se svoji přítelkyní. Vojta má rovněž malou zemědělskou farmu trochu níže ve vesnici pár kilometrů od místa, kde jsme se sešli. Místní byl i Honza, já a Roman jsme dorazili z jižních Čech. Páteční večer proběhl u grilu, jíst a pít bylo co a v nádherném letním podvečeru a pozdější noci nám bylo všem velmi příjemně. Probudili jsme se v sobotu do neméně krásného rána a těšili se na to, jak si den užijeme.

Prohlédl jsem si ještě před snídaní stádečko koní, ovcí, slepic a jiné havěti a pomazlil jsem se se štěňátky kangalského ovčáckého psa, Michalovy pýchy, k tomu účelu z Turecka dovezeného. Pes byl někde na pastvinách, jeho graciézní družka zvící velikosti telete právě obhospodařovala svých devět několikatýdenních štěňat. Štěňata měla již velikost, která mne odradila od jejich zvedání s ohledem na má bolavá záda a abych pravdu řekl, i když mám pro strach uděláno, odradil mne i pátravý pohled té psí mámy, která si svá štěňata žárlivě hlídala.

Možná v předtuše příštích událostí jsme se u pozdní snídaně kromě jiného dali do řeči i na téma ochrany stáda ovcí a koní před vlky. Dozvěděl jsem se, že vlků v pohraničních lesích stále přibývá i o tom, že dávají chovatelům o sobě stále důrazněji vědět. V lesích kolem se podle odhadu myslivců pohybuje kolem dvaceti vlků a klasická technická opatření v podobě elektrických ohradníků jsou pánům vkům prostě k smíchu. Loví ve smečce a pokud by měli psi majitele mít nějakou šanci, muselo by těch psů být tolik, že by jim farmář musel dát sežrat v průběhu roku více ovcí, než spořádají oni vlci při občasných návštěvách.

Bylo mi také řečeno, že stát trvá u vlků na stoprocentní ochraně. Podle stávající praxe by vám spíše prošel pokus o vraždu člověka než zastřelení vlka. Postihy jsou opravdu veliké.

Za usmrcené domácí zvíře vlkem sice dostanete náhradu, ale ta není nijak oslnivá. Vyplatit by se vám chov ovcí napadaných vlky mohl jedině v případě, že budete chovat ovce tzv. bez „papírů“, tedy nějaký podřadný druh v nízké ceně nákupu a budete mít s vlky dohodu o tom, že je budou pravidelně likvidovat. U chovných kvalitních plemen vždy utrpíte ztrátu a z platby státu za zabité zvíře vám tak akorát zůstanou oči pro pláč.

Bylo něco před polednem v tuhle sobotu, když hostitel přijal první zprávu o tom, že vlci na vzdáleném konci pastviny dali o sobě vědět. Lidé ze sousedství našli nějaké potrhané ovce a chlapi se sebrali a odešli zjistit rozsah škod. Já se svými francouzskými holemi jsem zůstal hlídat základnu a strávil den hraním karet s oběma dívkami. Děvčata hrát karty uměla, a tak jsem byl rád, že se nehrálo o peníze, protože bych si pak na cestu domů na benzín asi musel vypůjčit od přátel.

Sešli jsme se až v podvečer a prozatímní zpráva o stavu ovcí na místních pastvinách nebyla nijak oslnivá. Ze stáda našeho hostitele nepřežilo šestnáct kusů, u sousedů byly ztráty devět kusů. A to podle zkušeností pravděpodobně nebude konečné číslo. Ovce se pohybují na velkém prostoru a je tedy stále šance, že budou objeveny další oběti.

Zajímal jsem se o další postup. Padlé ovce je nutno traktorem postahovat na jednu hromadu, pořídit přehlednou fotodokumentací a informovat příslušný úřad. A objednat odvoz do kafilerie, kde budou těla ovcí zpracována na masokostní moučku, která se v konečné fázi používá jako krmivo pro nejrůznější havěť a pak se v podobě kuřat, husí a kačen dostane až na váš stůl.    

Překvapila mne informace, že pouze asi desetinu usmrcených ovcí vlci alespoň zčásti sežrali. Měl jjsem za to, že zbytek byl prostě vlky zabíjen pro „zábavu“ a pro „výchovu“ mladé vlčí generace.Paní Eva mne poučila o tom, že u těchto šelem funguje jakýsi amok, kdy zabíjejí, co jim přijde před tlamu. Teprve když začnou žrát, nechají zbytek stáda na pokoji. 

Když máte stádečko něco přes stovky ovcí a půjčili jste si na provoz a fungování své živnosti chovatelství od státního fondu,  nejste z dané situace nijak zvláště nadšeni. Mladá paní, manželka našeho hostitele, jíž oficiálně ty ovce patřily, navíc k nim má osobní vztah a bylo to pro ni velmi smutné, až v dané chvíli šokující.

Protože v partě lidí, kteří se sešli u večerního ohně, byli i další místní, zeptal jsem se, zda nemají obavy třeba o souběžně provozovaný chov koní, či krav na mléko. Bylo mi řečeno, že stádečko koní chované naším hostitelem, to jsou potomci originálních mustangů z amerických prérií a proto nejsou nijak zvláště na útoky vlků choulostiví. Jednoho hřebce, už staršího, si majitel stáda drží právě z toho důvodů, že je na vlky absolutně alergický a svými kopyty dokáže své stádečko klisen dokonale před nimi ochránit. Majitel stádečka dojnic mi zase sdělil, že jejich ustájení je natolik blízké obci, že si tam zatím vlci netroufli. Ale je to podle něj otázka času, kdy i tam zaútočí.  

Mne, původně městského člověka, který sice se s přírodou potýkal po celých patnáct let v první linii jako technik-havíř a který /proč si to nepřiznat/ oné přírodě podobně jako ti vlci nám lidem bezohledně bral to, co je její /tedy uhlí/, získané informace velmi zaujaly a nadchly. Po opětovně krásném večeru a prodloužené noci u hřejivých plamenů táborového ohně a dobré whisky jsem se probudil do dalšího, opět krásného rána. Moje dlouholetá praxe v životě na Ostravsku mne nechává v podobných případech imunním před kocovinou, kterou po ránu procházeli moji přátelé a tak jsem si po ránu povídal se oběma slečnami.

A ty mne informovaly, že maminka je velmi smutná, že ti vlci ji zabili tolik jejich oveček a že v noci i plakala. Pak se objevili chlapi a snídani jsme si udělali svépomocí, bez zásahu ženské ruky. Před polednem mladá paní přišla a byla opravdu trochu zlomená. A mne nenapadlo nic lepšího, než ji utěšit.

I řekl jsem ji: Udělám ti astrálního psa na ochranu tvého stádečka, chceš?

 

Jak to dopadlo, to si necháme na příště.

-pokračování-