I tento článek vychází z textu channelingu Pamely Kribbe z www.jeshua.com s názvem „Čas, multidimenzionalita a vaše Světelné Já“.
Podobně jako v předchozím případě doprovodím Jeshuův pohled ve své poznámce k jeho textu o určité informace, které, jak doufám, tuhle duchovní stravu shora učiní pro vás zde ponořené právě do těl lidí této Země alespoň o něco stravitelnější, abyste ji mohli lépe využít pro práci na svém vlastním vzestupu. Obsah věcně navazuje na předchozí text s označením /1/ a k jeho plnému pochopení by bylo dobré si onu jedničku přečíst. Prosím všechny, kteří moji práci na tomto webu již znají, aby prominuli, že nepřináší v zásadě nic nového. Spoléhám ale na to, že tento úhel pohledu srovnání dvou informačních toků, jednoho shora a jednoho zdola, může oslovit nové zájemce, kteří se dříve upínali pouze k tomu nebeskému a to pozemské nechávali stranou. To, co zde zaznívá a zazní, je totiž o tom, že obojí je propojeno a že je důležité věnovat pozornost oběma rovinám bytí.
Tak pojďme k samotnému základnímu textu Jeshuova channelingu. V této části hovoří o čase a jeho proměnách v souvislosti s vibracemi jednotlivých dimenzí:
Jako tělo prožíváte důsledně život jako směřující od bodu A do bodu B, jako duše můžete prožívat děje z minulosti i z některé alternativní budoucnosti tak říkajíc bez ohledu na nutnost dodržování linie od bodu A do bodu B, jako duch jste volní jak ten pták, pokud si ovšem tu volnost sami sobě dovolíte.
Naprosté většině lidí žijících kolem vás tato informace o možnostech, které máte díky své multidimenzionalitě, chybí a neumí ji nijak vědomě ve svůj prospěch použít. K tomu, abyste to uchopili jako faktický pohled, z kterého vidíte sami sebe, vám musíme něco málo vysvětlit o pojmu času »
Čas jako takový na nejvyšším stupni Jednoty neexistuje. Je to úroveň Ducha, Boha, čistého bytí. Na této úrovni neexistuje žádný vývoj, žádné „stávání se“, jen pouhé „bytí“tady a teď.
Na nejnižší úrovni jednoty, v hrubé hmotě naší reality, je oddělení prožíváno nejsilněji a proto je používáno prázdného, přímočarého pojetí času. „Prázdným“ myslíme vědecké, abstraktní pojetí času, které je naprosto zbaveno subjektivity a pociťovaného obsahu. Čas je v tomto pojetí objektivním uspořádáním mimo vás. Čas je něco, co leží nad vašimi zkušenostmi jako vnější rámec.
Ku příkladu „Životopis“, který jste zasílali, když jste žádali o práci, často obsahoval nějaký objektivní časový přehled faktů. V tom roce jsem dělal tohle, v jiném roce jsem promoval na té škole, atd. Zdůrazňovali jste zřejmé, vnější stránky věcí. Vnitřní stránka věcí jako motivace, smysl, subjektivita byly vynechány.
Na energetických úrovních, mezi jednotou a naprostou odděleností na hmotné úrovni, tedy na úrovni duše, kterou jako lidé vlastně tady jste, je čas realitou, která „kolísá“ v závislosti na vašich prožitcích. Čas je na této rovině bytí empirický pojem: jeho vnímání se liší podle toho, co a jak prožíváte emocionálně ve svém každodenním životě. Tento čas váš vnitřní čas není něčím vnějším mimo vás, ale je částí vás samotných, je závislý na prožívání konkrétního okamžiku.
Tento přirozený smysl času či rytmu je částí vašeho pozemského života, i když této skutečnosti často nevěnujete svoji pozornost. Subjektivita času, tj. fakt, že čas může být prožíván různě v různých situacích, je vám ovšem znám. Kolikráte jste si povzdechli ve chvílích, které jste prožívali krásné chvíle v přírodě, s dětmi či s partnerem, že „ten čas letí“, zcela jinak například prožíváte čas, když čekáte v ordinaci zubního lékaře či na nepříjemný pohovor se šéfem.
Naše objektivní měření času je produkt lidské mysli, který si přeje rozdělit a třídit. Lidská mysl má abstraktní, jistý pořádek věcí z přirozených jevů na Zemi. Ale „čas samotný“ nezávislý na lidském faktoru neexistuje. Je to iluze, je to produkt druhu vědomí člověka, který si není vědom své multidimenzionality a je chycen ve stavu oddělenosti.
Čas je v plném smyslu slova „dynamikou stávání se“ na vnitřní úrovni. Pomáhá vám přesně popsat přirozený rytmus či tok věcí. Ale když ho pojímáte jako něco objektivního, co stojí nad vámi a proti vám, má tendenci vás omezovat a zneklidňovat. Nejste omezeni přesnou časovou řadou. Nejste přímočarou bytostí. Existují úrovně vašeho bytí, které jsou mimo časový rámec, který v současnosti prožíváte jako lineární čas.
Nyní chceme opět upoutat vaši pozornost k tomu aspektu vás samotných, kde je „lineární“ čas, obvyklé měřítko platné v této realitě, v podstatě k ničemu. Tedy podívejme se na čas znovu z hlediska vaší multidimenzionality.
Vzhledem k lineárnímu pojetí času nemůžete být přítomni na více než jednom místě zároveň. Označením „Vy“ se lineární koncept odvolává na vaše tělo, mozek a vaše vědomí, které je jaksi vázáno k tělu a mozku. Věda zatím nedokáže vysvětlit, jak jsou tělo a vědomí „svázané“, ale tvrdí, že vědomí nemůže existovat bez fyzického těla. Což je nehorázná ptákovina.
Vzhledem k „plnému“ subjektivnímu konceptu času jste přítomni tam, kde přebývá vaše vědomí. Kde jste v čase a místě je určeno zaměřením vašeho vědomí, ne polohou vašeho těla.
Ku příkladu: jste na nádraží, čekáte na příjezd vašeho vlaku. Ještě to zabere nějaký čas a tak si na chvíli sedáte a zíráte a nevšimnete si, že jste se dostali do mírně pozměněného stádia vědomí. Nyní přemýšlíte o někom, s kým jste včera mluvili. Snadno si vzpomínáte na tu konverzaci a živě si pamatujete, jak vás ovlivnila. Znovu prožíváte určité aspekty té konverzace, přitahujete je do přítomného momentu z minulosti. To, co vlastně děláte je, že cestujete do minulosti a navštěvujete znovu energie té chvíle. Vaše přítomná energie společně působí s energií minulosti a je schopna vytvářet změny ve vašem prožitku té chvíle a tak měnit záznam minulosti, který byl tehdy ve vás uložen.
Změnou záznamu minulosti samozřejmě neměníte fakt, že se stalo to, co se skutečně stalo. Jen si dáváte příležitost případně přepsat záznam o té události., který jste si v sobě uložili. Tím, že měníte pociťovaný záznam určité minulé události v sobě, máte možnost v souvislosti s ní prožívat případně pozitivnější nebo ještě více negativní postoj, než jste prožívali ve chvíli té události. Jen se zamyslete nad tímto příkladem.
Měli jste třeba rozhovor s někým, kdo se skutečně urazil vaší poznámkou, která ani v nejmenším neměla kritický záměr. Druhá osoba, s kterou jste hovořili, vám začala hubovat a poté odešla. Nyní jste se postupně cítili zároveň dotčení, zmatení, rozhněvaní a šokovaní. Poté, co jste přišli domů, jste byli několik hodin ustaraní, ale pak jste to nechali být a měli dobrý spánek. Dalšího rána jste museli na vlakovém nádraží chvíli čekat na svůj vlak a náhle jste si vzpomněli na tuto podivnou konverzaci, která tak překvapivě nevyšla.
Nyní se na to díváte z jiné perspektivy a náhle si uvědomujete, proč vaše poznámka toho člověka tolik urazila. Vzpomínáte si na jistá fakta z jeho minulosti, na které jste předtím při konverzaci zapomněli. Nyní vidíte jeho emocionální reakci v naprosto odlišném světle, zvláště to, že s vámi nemá nic společného. Nebyli jste to vy, kdo způsobil jeho zranění; vy jste jen spustili staré zranění, které měl uvnitř. Tento pohled uvádí uvnitř vás do pohybu odlišnou emocionální odezvu. Cítíte pocit uvolnění, porozumění a ano, i „odpuštění“.
Moje poznámka: v tomto výše uvedeném momentu vlastně měníte záznam minulého děje v sobě… neměníte to, co se skutečně stalo ve fyzickém světe v minulosti, ale měníte záznam ve vašem podvědomí, tedy ve vědomí vašeho fyzického těla… původně prožitou nálož negativní zátěže můžete návratem k zaznamenané energii v podvědomí buď zčásti nebo zcela překrýt jinou interpretací prožití si té události, která nahradí ten prvotní záznam a může být pro vás a vaši psychiku duše řádově přijatelnější než záznam původní…
pro jistotu opakuji: to neznamená, že prvotní akce ve hmotě se neodehrála, ale že energie hněvu, šoku a nedorozumění mohou být transformovány do pochopení a odpuštění… vzájemným působením minulosti a přítomnosti se odehrálo něco, co by se dalo nazvat „spirituální alchymií“…
výše uvedený příklad je ovšem jen závanem větříku pročišťujícího vaše nitro oproti tomu, jaký průvan až vichřici můžete vhodným použitím tohoto způsobu manipulace s časem a emocemi učinit i díky své znalosti způsobu použití své multidimenzionality k odstranění velmi obtížných, mnohdy vaše fyzické zdraví ohrožujících /případně i dlouhodobých a dokonce i celoživotních/ traumat…
nebylo by vhodné, abych vám zde popisoval konkrétní návod, jak to udělat… k práci podobným způsobem na sobě či na jiných je nutno mít určitou praxi, kterou velmi pravděpodobně nemáte… ale samotný fakt, že si tuto možnost uvědomíte a přijmete ji v sobě za vlastní, bude pro váš život velkým přínosem…
jak bylo výše řečeno, podmínkou toho, abyste to ovšem dokázali realizovat na sobě samých, je zvládnutí vlastní multidimenzionality… musíte konečně přijmout za vlastní zásady vnitřní spolupráce jednotlivých částí vás samotných vyjádřené nejlépe v požadavku začít mít rád sebe sama či ráda sebe samu… protože je to právě vaše ego, které podobné srážky s blbci v hmotném světě takto emocionálně špatně prožívá a je to váš duch, který zpětně /a při dokonalém zvládnutí lásky k sobě prakticky s okamžitou platností/ dokáže vnést dodatečně do dané situace v minulosti /tedy jejího záznamu v podvědomí, ve vědomí vašeho těla, egu/ onen nadhled a přesvědčit své tehdy zraněné ego o tom, aby na danou situaci pohlédlo s odstupem, klidem a pohodou a přepsalo ji a tak to zraňující z ní vymazalo… tento vnitřní akt spolupráce mezi egem a duchem vnáší klid a pohodu do prožívání vaší duše a o to tu přece „gou“, jestli se nemýlím…
za všechny si zde rozeberme případ strachu z nepřijetí lidmi a tímto světem… ano, takový strach existuje a máte ho zcela jistě i vy… i vy, kteří se právě teď dušujete, že nic takového v sobě nemáte… protože tento strach není věcí, kterou si uvědomuje vaše duše… tento strach prožívá vaše ego a duše tímto strachem trpí, aniž by si to uvědomovala…
tento strach prožívá v určité intenzitě ego každého současně žijícího člověka… souvisí s traumaty prožívanými dosud nenarozeným dítětem v prenatálním období mezi čtvrtým a půltým měsícem těhotenství a dobou narození… tedy počínaje chvílí připojení duše k vyvíjejícímu se tělíčku v lůně matky, které se projevuje prvními pohyby dítěte…
první ranou do vazu dítěte se připravujícího na tento svět je fakt, že se od něj s neláskou odvrací jeho vlastní duch… příčiny tohoto stavu popisuji dostatečně jinde a můžete si je zde najít… a druhou ranou je nedostatek lásky vlastních rodičů, které dítě prožívá v době těhotenství… i v této záležitosti si podrobnosti zde na webu můžete dohledat…
dítě, které se cítí nemilováno vlastním duchem a registruje málo lásky za strany otce a matky žije a připravuje se na svět se stále s časem sílícími negativními pocity typu: jak to bude na tom světě, jak mne ten svět a lidí v něm přijmou, když teď jsem ještě v mámině bříšku a nikdo mne nemá rád tak, jak bych potřebovalo… a tenhle strach sílí a obvykle dosahuje maxima v okamžicích předcházejících samotné narození člověka… a ukládá se v podvědomí, tedy ve vědomí fyzického těla na celý život…
strach se projevuje od prvních dní člověka tím, že velmi špatně přijímá změnu… zvyká si na maminku a tatínka a na domov a velmi špatně přijímá pobyt mezi pro něj cizími lidmi a v cizím prostředí… jak ale roste a jeho ego se stává sebevědomější, strach postupně klesá a ego a tedy i člověk sám se adaptuje na změny ve svém životě snadněji a snadněji… optimální situace nastává ve chvíli, kdy se mladý člověk staví definitivně na vlastní nohy, vydělává, má partnera /partnerku/ a takzvaně svůj život pohodově zvládá… onen strach z nepřijetí lidmi a tímto světem však nemizí, je latentně stále v podvědomé připraven vyrůst a čeká na svou příležitost…
a tuhle příležitost onen strach dostává vždy, když v životě dospělého člověka dochází k nějaké výrazné změně postavení v rodině či ve společnosti… ztráta místa v zaměstnání vede k růstu pochybnosti o sobe samém a své schopnosti se postarat o sebe a svou rodinu, ztráta v partnerských vztazích vyvolává pocity selhání a nedostatečnosti v této oblasti… i jen změna místa bydliště může vést k tomu a taky vede, že si člověk obtížně zvyká na nové lidi kolem sebe a žije nějakou dobu pochybnostmi typu: jak se na mne ti lidé dívají, jak mne hodnotí, co si o mě myslí?
a strach znovu roste a pak poté, když se člověk za určitý čas se s danou změnou ve svém životě vyrovná a zvykne si, opět ustupuje do pozadí, aby opět čekal na svoji příležitost… škála příznaků tohoto strachu a jeho intenzita je u jednotlivců rozdílná a dispozice k onomu strachu z nepřijetí lidmi a tímhle světem jsou násobně vyšší u lidí, kteří jsou už poměrně vysoce produchovnění… ti se hroutí tam, kde egoistický člověk vlítne jak koule do postavení kuželek a všechno před sebou bourá… proto se s tímto fenoménem při provádění rekonstrukce psychiky duchovně disponovaných lidí setkávám prakticky ve stu procentech případů…
jistě vás teď napadá myšlenka: dobře, dejme tomu, že to je i můj problém… tak mi teď, ragauiane, aspoň naznač, jak je možné využít znalosti vlastní multidimenzionality i relativity faktoru času k tomu, abych se toho strachu zbavil? a já vám odpovídám: není nic jednoduššího, když se to ví a umí! jak?
je to tak jednoduché, když se ví, jak na to a umí se to… prostě vrátíte jako duch své ego do chvíle, kdy ona nešťastná negativní energie nelásky jeho tehdy ještě nesprávně se chovajícího k onomu dítěti v děloze matky vznikla a podpořena nedostatkem mateřské a otcovské lásky způsobila celoživotní trauma, a podobně jako smuteční hudbu na magnetofonovém pásku jednoduše přemažete například k lahodným valčíkem Na krásném modrém dunaji, přehrajete tedy na záznam uložené energie nelásky nově vytvořenými energiemi /radostně prožitými/, že vás oba rodiče měli moc a moc rádi… a trauma je pryč, nadosmrti pryč…
je to samozřejmě o dodržení určitých pravidel postupu, které vám nesdělím, abyste si z neznalosti nenadělali spíše škodu než užitek… ale garantuji vám, že na rozdíl od mnohých, kteří vám to slíbili, vzali prachy a nesplnili, u mne to skutečně funguje… máte strach z vody? panický strach? panický strach z výšky, z uzavřeného prostoru, jakýkoli panický strach? zavolejte, naučte se spolu se mnou pracovat se svojí multidimenzionalitou a faktorem relativního času a vyřešíme to… beze zbytku, v řádu několika dnů…
máte bloky, úzkosti, deprese, které vás trápí? proč vlastně? ozvěte se, ono to až tak nebolí… jen je třeba zbavit se onoho prokletého klišé, které vám vnutila tato společnost… dá se vyjádřit asi takto: já už jsem takový /taková/, já už jiný /jiná/ nebudu…
Kde ale je pak vaše svobodná vůle?
Dobrý den.
Za sebe popřeju klidné načerpání sil, protože to potřebuje určitě každý.
Pro spoluhledající bych si dovolil vložit odkaz k zamyšlení, myslím, že to není jenom plácání, ale moderní pojetí v linii hledajících před tisíci lety i dnes.Je tam zakodováno mnoho výroků všech avatarů.Samadhi není blaženost, ale především je to mystická smrt do morku kosti.Kristus upozorňuje nenechte se spolknout lvem, on neříká králíkem nebo slepicí, ale lvem a on věděl proč vybral lva jako obraz ega.
https://awakentheworld.com/transcriptions/czech-samadhi-1-mayo-iluze-a/
https://awakentheworld.com/transcriptions/cz-samadkhi-2-eto-ne-to-chto-ty-dumayesh/
V Tomášovi je to přesně řečeno takto »
#7 Ježíš řekl: „Blažený je lev, kterého pohltí člověk – a ten lev se stane člověkem.
A zavržený je člověk, kterého pohltí lev – a ten lev se stane člověkem.“
PŘESNĚ ŘEČENO (zkuste si to prosím procítit) TADY JE ŘEČ O „INTEGRACI“ LVA (=ega) DO DUŠE. JE TO O TOM, KTERÝ Z TĚCH DVOU, KTERÁ POLOVINA V DUŠI PŘEVLÁDNE. (Mnohokráte jsme už vysvětlili, že duše je „součtem“ ega a ducha ») ZA POMOCI KRISTOVSKÉ LÁSKY DOJDE K POVÝŠENÍ VIBRACÍ EGA, A DUŠE JAKO CELEK SE VRACÍ DO JEDNOTY. O tom je první polovina výroku #7
Přímo na to navazuje výrok #11
#11 Ježíš řekl: „Toto nebe pomine a to co je v tomto nebi pomine. A mrtví nežijí a živí nezemřou.
http://marcion.sourceforge.net/nag-hammadi-library/tomasovo-evangelium.html
…to je klíčové ragauianovo sdělení! Křesťané tomu říkají věčný život, i když většinou nevědí co činí 😉
Cituji z odkazu: „Lidské vědomí je široké spektrum. Na jedné straně se lidé ztotožňují se svým materiálním já. Na opačném konci je Samadhi, vzdání se vlasního já. “
anebo taky „Řešením není bojovat za mír nebo sipodmanit přírodu, ale prostě uznat fakt, že sama existence ega vytváří dualitu, tedy hranici mezi mnou a ostatními, mým a tvým, mezi člověkem a přírodou, mezi vnitřním a vnějším. Ego samo je násilí. Potřebuje hranici, bariéru mezi mnou a ostatními, aby mohlo existovat. “
Vždyť je to stále ta stejná falešná východňářská písnička o tom, že ego je prý falešné a špatné. Nezlobte se, ale když tohle čtu, po tom všem, co jsme se tady snažili vysvětlit… tak dokonale chápu proč je ragauian unavený…
Proč je tak těžké pochopit, že tento Kristův návod a ÚZKÁ CESTA JE O NÁVRATU DO JEDNOTY, OBOHACENI O KVALITY EGA? Jinými slovy ne do té původní Jednoty, ze které jsme se kdysi narodili… CO PŘESNĚ JE NEPOCHOPITELNÉHO NA TOM, KDYŽ SE VÁM TADY SNAŽÍME VYSVĚTLIT, ŽE JE TŘEBA S TÍM DRUHÝM (=egem) UZAVŘÍT MÍR A ZAČÍT SPOLUPRACOVAT?
#48 Ježíš řekl: „Pokud se spolu usmíří dva v tomto jediném domě, řeknou hoře: ‚Přemísti se!‘ a přemístí se.“
#49 Ježíš řekl: „Blažení jsou Jediní [=SJEDNOCENÍ] a vyvolení, neboť naleznete království…“
Samadhi je prožití vlastní duality.Vy jste už moc daleko pro běžné lidi.Většina lidí nechápe, opravdu nechápe tuto dualitu ego-Já a věří jenom tomu co vidí.Přesně ve smyslu Descarta myslím tedy jsem a věřím pouze tomu co vidím a na co si mohu sáhnout 90%.10% je pokřtěno takže ty se už nemusí starat o nic…(krčím ramenama) – To je realita.
Samádhi je ukotvení se v tom kdo opravdu jste a vede k pochopení jak v této hmotě fungujete.
Máte pravdu východ nepraktikuje Kristovskou lásku k sebe sama a snaží se ego už jenom potlačovat a zůstanou tak snad na půl cesty.
Prvním krokem ale musí být pochopení kdo opravdu jste, ale k tomu nestačí si to jenom přečíst je daleko lépe to vnitřně prožít.
Pak můžete milovat svoje vozítko a hmotnou realitu plnou náručí, protože víte že je pouze dočasná.
Petře moc děkuji za reakci. Doopravdy si moc vážím této výměny…
Nejspíše to tak bude, většina asi nechápe tu dualitu, že tam jsou dva…
Proto také osobně hodně zdůrazňuji potřebu Poznání sebe-sama!
Víte co bych ale MOC rád věděl? …proč ti „východňáři“, kteří už ego našli a taky často (alespoň tvrdí že) si to prožili (a KAŽDÝ může cítit svou jinovou polovinu, každý může nalézt důkaz v sobě!)… proč tak velmi často nechtějí rozumět a nechtějí slyšet kristovskou informaci o sjednocení sebe-sama? Je vážně tak těžké pochopit, že když potřebuji integrovat a sjednotit oddělenou část původní božské Jiskry, že nemohu tu oddělenou jinovou část odvrhovat… nemohu jí fackovat a zavírat do „vězení“… ??
A POZOR!! Ono to není jen „vozítko“… je to zcela jasně část zdrojové božské Jiskry »
Poradí někdo, jak to lépe a pochopitelněji lidem podat?
No,východ bere ego jako hlavní zdroj samsary tedy věčného koloběhu zrození a smrti.Je to na ose já, krmení já(tužby,vášně), následek karma, vtělení a odčinění karmy.
Cílem je poznání Já, likvidace ega, poznání že žádné ego neexistuje(žít na základě intuice) a povznesení Já ke světlu a tím ukončení samsary.
Nicméně moje samádhí odstartoval stav bez ega jako když zevlujete na něco, ale předmět neregistrujete-jste duchem i myslí mimo sebe.Pouze v srdci jsem cítil sílu a jasnost Boha a srdce se začalo jako by rozšiřovat.První myšlenka a ani myšlenka to nebyla, byla to nějaká intuice vzadu na temeni hlavy, která mi prošla hlavou bylo z Tomáše zlomíš klacek, zvedneš kámen.Tato „myšlenka“ byla špuntem který odstartoval Poznání.Pláč … sorry.
V pátek to zkusím popsat podrobněji.
Abdrushin na str.98 říká o posledním soudu, že bude rozmétáno hrubozrné ale i jemnohmotné-prosím o vysvětlení.
Co všechno je ego já netuším, ale ještě hledám a zkoumám, takže ještě nemám tu podstatu ega.
Petře moc děkuji za sdílení, víte moc rád bych pochopil tu nepochopitelnost pro východní odmítače ega. Cítím že NYNÍ NA KONCI VĚKU NEMÁME UŽ ČAS a je velmi důležité předat těm, co na to mají, ono Poznání jak otevřít Úzkou bránu a dojít k cíli. Znovu-sjednocení a návratu do Jednoty.
Ano, tento váš citát se shoduje s tím co jsem už pochopil o tom východním pojetí… cituji:
„východ bere ego jako hlavní zdroj samsary tedy věčného koloběhu zrození a smrti.Je to na ose já, krmení já(tužby,vášně), následek karma, vtělení a odčinění karmy. Cílem je poznání Já, likvidace ega, poznání že žádné ego neexistuje(žít na základě intuice) a povznesení Já ke světlu a tím ukončení samsary.“
Základní problém a nepochopení vidím v tom, že ono ego je sice svým způsobem iluzí a PŘEDEVŠÍM NÁM UMOŽŇUJE VNÍMAT POZEMSKOU ILUZIVNÍ REALITU… nicméně rozhodně EXISTUJE. TAKŽE když vám nějaký východní guru sugeruje že ono Ego (=persona) neexistuje, tak prostě musí lhát… Ano je v tom část pravdy, stejně jako v katolickém učení… a obojí stejně vede do nicoty. DO sebevraždy duše.
A kdokoli těm falešným prorokům věří tak je na dobré cestě jak zabít svou duální duši a zničit svou osobnost (= personu = ego).
PS: prosím název kapitoly k tomu Abdrushinovi na str.98, mám e-book, kde je číslování jinak.
Zkuste mi prosím Petře alespoň za sebe říci, zda si nějak můžete procítit a pochopit tu informaci o tom že…
…když potřebuji integrovat a sjednotit oddělenou část původní božské Jiskry, že nemohu tu oddělenou jinovou část odvrhovat… nemohu ji přece chtít zabít a zavírat do „vězení“…
Znovu mohu srdečně doporučit náš rozbor, kde Paul Birnie, autor knihy „The Secret of Manifestation“ říká: Ve své knize „Tajemství manifestace (projevení)“ popisuji svět, který vidíme a věříme, že je skutečný… Birnie popisuje velmi smysluplně iluzi ve které žijeme, ale současně tam I VELMI JASNĚ ZAZNÍVÁ ŽE TA NÍZKOVIBRAČNÍ ČÁST JE ČÁSTÍ PŮVODNĚ JEDNOTNÉ JISKRY.
http://www.ragauian.cz/ve-dni-kdy-jste-byli-jednim-stali-jste-se-dvema-jestlize-se-stanete-dvema-co-ucinite-tajemstvi-manifestace-duse-jeji-energeticke-pole-a-bozska-jiskra-co-je-pole-nuloveho-bodu-alias-bozsky-matri/
JE ALESPOŇ TROCHU POCHOPITELNÁ ta absurdnost, kdy východňáři se snaží potlačit tu část, díky které tady zažívají nejen negativitu ale i spoustu úžasných věcí…? Namísto toho aby se jí pomocí KRISTOVSKÉ LÁSKY k sobě-sama SNAŽILI POVÝŠIT VE VIBRACÍCH…
…ani nemluvě o tom že jiná Cesta nahoru pro nás není, protože ego nemůžeme přemoci. Je přece vcelku obecně známo např. i to že když se někdo zabije, tak si jej ego a karma přitáhne v příštím životě znovu. Nene, není cesta zabitím ega…
K dotazu na proroctví nejdříve citát:
20. Poslední soud.
…
…
Při tomto koloběhu stvoření možno si představiti obrovskou nálevku nebo obrovskou dutinu jemnohmotného druhu, ze které v nezadržitelném proudu trvale vytryskují právě tak jemnohmotná prasemena, která v krouživých pohybech usilují o nové spojení a vývoj. Přesně tak, jak to již zná a správně zaznamenala věda. Třením a zhušťováním utvářejí se husté mlhoviny, které se stávají hrubohmotnými. Z těchto mlhovin tvoří se pak světová tělesa, která se působením nezvratných zákonů v naprosté důslednosti seskupují ve sluneční soustavy, krouží samy v sobě a v seskupení nutně následují veliký koloběh, který je věčný… Hrubohmotně viditelná světová tělesa, která nesou kolem sebe mnohem větší, jemnohmotné, tedy pozemskému oku neviditelné okolí, jsou ve svém věčném koloběhu podrobena témuž dění, protože v nich vládnou tytéž zákony…
…hrubohmotný svět vzniká z jemnohmotného a je od něho odvislým, vyplývá z toho také zpětné působení všeho dění ve světě hrubohmotném na svět jemnohmotný.
Toto velké jemnohmotné okolí bylo stvořeno z prasemene (možná lépe řečeno z pra-energie Zdroje? pozn. Me), koná současně s hrubohmotným věčný koloběh a na konec bude s ním vstřebavě spoluvehnáno do zadního konce zmíněné již obrovské dutiny, kde se děje rozklad, aby na druhé straně bylo opět jako prasemeno vypuzeno k novému koloběhu. Jest to jako při činnosti srdce a oběhu krve v lidském těle…
…
Tento jemnohmotný svět jest místem přechodného pobytu pozemsky zesnulých, je tak zvaným záhrobím (též astrál, pozn. Me). Toto záhrobí je těsně spojeno se světem hrubohmotným, který k němu patří a tvoří s ním jeden celek. V okamžiku odloučení vchází člověk se svým jemnohmotným tělem, které nosil již s tělem hrubohmotným… na zemi, do stejnorodě jemnohmotného okolí hrubohmotného světa, zatím co hrubohmotné tělo zanechává zde. Tento jemnohmotný svět, „onen svět“, který patří ke stvoření, je podroben těmže zákonům trvalého vývoje a rozkladu.
S nastavším rozkladem následuje pak rovněž zcela přirozenou cestou třídění duchovna od hmoty. Podle duchovního stavu člověka ve hrubohmotném tak jako v jemnohmotném světě musí se duchovní člověk, vlastní „já“ buď vznésti vzhůru, nebo zůstati připoután ke hmotě. Vážná snaha po Pravdě a Světle a spojená s tím přeměna učiní každého jednotlivce duchovně čistším a tím i světlejším tak, že ho tato okolnost přirozeně víc a více uvolňuje od hrubé hmotnosti a přiměřeně stupni jeho čistoty a lehkosti musí ho hnáti do výše. Ten však, kdo věří jen ve hmotu, váže se tak sám svým přesvědčením na hmotu, zůstává k ní připoután a nemůže proto býti nesen vzhůru…
…
Tím se ujasňuje, že jednou v očistném procesu tak zvaného záhrobí nadejde skutečný konec i pro možnost vývoje pozemsky zesnulých. Poslední rozhodnutí! Lidé v obou světech jsou buď tak dalece zušlechtěni, že mohou býti povzneseni k oblastem Světla, nebo zůstávají podle vlastního chtění ve svém nízkém druhu spoutáni a tím jsou konečně svrženi do „věčného zatracení“. (Pozn. Me: Tady vidím dokonalý soulad s Tomášovým evangeliem a s těmi dušemi, kde „lev pohltil člověka… a ten lev se stal člověkem…“ a oba společně se stali POMÍJEJÍCÍMI.) To znamená, že budou s hmotou, od které se nemohou odtrhnouti, strženi do rozkladu, protrpí rozklad bolestně s sebou a přestanou býti osobnostmi. Budou rozptýleni ve větru jako plevy, rozpráší se a tím budou vymazáni ze zlaté knihy života…
…
http://slovo.vzestup.net/poselstvi/prednaska20?s%5B%5D=%2A20%2A&s%5B%5D=%2Asoud%2A
Takže v tomto vidím a cítím souznění s tím, co jsme se váženým a milým spolu-hledajícím pokusili ukázat v textu o elektro-plazmatickém Univerzu » a o velkém materialistickém podvodu s temnou hmotou, temnou energií apod.
Teď konečně mohu zodpovědně zodpovědět původní dotaz na Abdrushinův výrok o zániku jemnohmotného světa… Jemnohmotný svět je jinými slovy svět o vyšší frekvenci než pozemská nízkovibrační „hmota“. Cítím to tak, že energetickým posunem, který PŘÍMO SOUVISÍ S TZV. KONCEM VĚKU A POSLEDNÍM SOUDEM A TAKÉ PŘEDVÍDANOU SLUNEČNÍ MIKRONOVOU… prostě se natolik změní energie tohoto koutu Univerza, že přestanou existovat nížeji vibrující astrální světy a nedostatečně vyvinuté duše prostě v tomto koutu vesmíru po odložení svého těla (onoho jakoby nízkovibračního pozemsky stejnorodého skafandru) nebudou mít kde existovat…
…načež dochází k rozkladu, vymazání Persony (ega). Zjevení tomu říká Druhá smrt duše. Je to potvrzeno z více zdrojů!
Hinduismus bere vše co vnímáme jenom jako iluze včetně ega i Já.Jejich snahou je vrátit se do moře jednoty, kde není Já, ale jednota.Pak by ale vše postrádalo smysl.
Já osobně myslím že to mají špatně, protože moje osobní Já bylo samostatné bez iluze před Bohem.
Ano, je tomu naneštěstí tak. Tento pohled převzalo mnoho východních učitelů, vč. buddhistů apod.
Máte dobrou intuici Petře, je to špatně. Nic proti Buddhovi a spol., ale jeho učení je pro jinou dobu a lidi na jiném stupni vývoje.
Úplně největší katastrofou ale je, že lidé kteří (správně) rozpoznali že církevní křesťanství je podvod, tzv. „vylili s vaničkou i dítě“ a odvrhli i Krista. Toho pravého Krista » dnes naneštěstí skoro nikdo NEZNÁ a musíme tu sysifovskou osvětu provozovat my tady.
Temným se podařil skrze katolickou církev husarský kousek — překroutit jeho učení do nepoužitelné podoby a ovečkám, které z křesťanské klece utekly, Krista úplně otrávili, takže mnoho těch pokročilejších (kteří mají na to dosáhnout Vzestupu), prostě naivně vběhlo do pasti vlkům na druhé straně široké cesty 🙁 Smutný příběh… jen ti nejlepší dokáží prokouknout DVOJITOU LEST a past.
Pamatujte, Úzká Cesta vede středem a je velmi nenápadná, neprošlapaná… to je pro vás silné znamení!
Omlouvám se, ale zatím nemám výsledek neustále ten zážitek analyzuji
Jednoduše ho popíšu a snad najdeme kdo je kdo a co je co.
Chodím jednu cestu cca.10 km a kochám se krásným okolím.Cesta je po silnici 3 třídy, sem tam jede auto, zbytek údolím řeky.
Jak jsem už psal, mysl prázdná zastavená v srdci Boha a cítím jako by se hrudník rozšiřoval, to určitě zná každý.Hlavou mi problesklo z TE zlomíš klacek zvedneš kámen a ze srdce vyrazil skrz hlavu sloup jiskření.Jako když se taví kov tak padá vodopád jisker, ale tady ten proud šel vzhůru.Proud šel vzhůru ze srdce tělem i mimo tělo.Nechápal jsem co se děje a říkám si no, když doktorovi řeknu proč mám popálenou hlavu a bradu tak mě nepošle na Vinohrady, ale rovnou do Bohnic.Nic ale nepálilo a všiml jsem si že to nejsou jiskry, ale takové jako by křížky zlaté a stříbrné.Strčím do toho proudu jisker-křížků dlaň, jde to skrz nic nepálí.Hlavou mi blesklo jiskry je peklo, to jako vážně si pro mě přišlo peklo to má být vtip?Trochu naštvaně si říkám v srdci Boha v mysli větu Krista,… tady žádné peklo nemá místo!
V ten moment kolem mne všechno zmizelo, nejdříve les, řeka, cesta a nakonec tělo.Normálně se ztratíte.To tělo jsem ještě viděl udělat pár kroků a naprosto v klidu si to mašírovalo dál po silnici jako by se nechumelilo.Věděl jsem že nejsem ještě mrtev, ale to tělo už byla jenom flákota masa bez vědomí si sebe sama… nechápal jsem co je to tu za klauni.
To jsem byl ještě dva, ale jenom do momentu kdy jsem se dostal před to čemu říkáme Bůh, jednota, počátek atp.Ta jednota byla stejná jak jsem ji popisoval v srdci, ale nebyl to kroužek, ale bylo to přes celou obrazovku.Jako hodně, hodně hutná mlha, neosobní, nereagující nepopsatelná snad jakási hmota, prostě je to nepopsatelné.Ten druhý ten okamžitě zmizel v té cosi, bez emocí, bez rozloučení prostě úplně stejný jako to cosi.Říkám dobře, tak jaká je situace jsme tři, jeden snad ještě pochoduje, protože o těle nevíte nic, ale intuitivně cítíte že ještě snad někde existuje.Druhý zmizel v tom cosi.A třetí tady existuje, myslí sice nemá čím ale dejme tomu nějak to funguje.Tři beru to by šlo, ale jestli se tady objeví ještě někdo čtvrtý tak to už vážně nechápu která bije.No a pak přišla nabídka intuitivně.
Jestli půjdu dál a chci, můžu tam klidně už i zůstat a zůstanu tam….přesně takováto v podstatě prapodivná formulace.
Trochu jsem se toho lekl, bylo by to zbavení se hmoty, trablů, byl tam sice klid a mír, ale byla tam i neosobní prázdnota.Netušíte co je uvnitř možná to byla chyba.
Popisuji to klidně, ale měl jsem toho už plné kecky.Žádný nektar, žádná extáze nebo blaho jak to popisují východní náboženství.Na jednu stranu poznání na druhou stranu otázky.Člověk by to ani řešit nemusel, protože ti tři dobře vědí co mají dělat a reagují pouze na vaše vědomé rozhodnutí.
V momentě kdy jsem se rozhodl vrátit se uviděl jsem i částečku svého Já.Netuším čím ji vidíte, ale vidíte ji a dokonce jsem ucítil i fantomovou ruku, protože jsem se chtěl dotknout, ale ruku nemáte… pochopitelně.
Začala se vracet hmotná realita, tělo přešlo oba pruhy silnice a mířilo do příkopu a vracíte se do těla jako do vlhké studené flákoty masa.Naštěstí to trvá setinu vteřiny, ale je vám potom zima.
Patrně ještě zdaleka nejsem na frekvenci abych tomu „cosi“ porozuměl, nechce to po vás nic, určitě nic ve smyslu sakrálních obřadů a podobných ptákovin.Pocítíte tam ohromnost, před kterou se nemusíte plazit, ale pocítíte tam i svoji malost a nedostatečnost.
———————————————————————-
Abdrushin…kap.20 Poslední soud.
Úžasné, srdečně děkujeme za sdílení Petře!
Ten „Druhý zmizel v tom cosi…“ to by mohl být Duch? …on je tam přece doma 😉
Cítím to velmi silně tak, že ten Zdroj je skutečně bezvýhradně milující „Otec“, který nic nepožaduje resp. dává nám svobodnou vůli… koneckonců právě proto nás stvořil „ke svému obrazu“…
V informační terminologii bych to pojmenoval asi tak, že taková duše Zdroj obohatí o své zážitky a zkušenosti… neboli přinese a přispěje a obohatí Celek novými informacemi.
Ještě jsem chvilku listoval v těch vašich odkazech Petře a tohle mne přesvědčilo, že autor těch textů skutečně neví o čem tento svět je. Je to čistá nevědomost = TEMNO. Zkuste si prosím procítit tento výrok, cituji: „Bez ega si nelze představit válku proti čemukoliv.
V přírodě není sama od sebe žádná nadutost, žádná honba za ziskem.“Tohle výše citované je samozřejmě čistý nesmysl. V přírodě přece zuří boj a válka o přežití (=o ZISK energií) na každém kroku, na každém centimetru, na každém milimetru… Zuří doslova boj na život na smrt o to, kdo ukradne energii tomu druhému a získá konkurenční výhodu, která umožní přežít jednomu na úkor druhého. Jediný rozdíl je v tom, že zvířátka mají většinou kolektivní duši a jednají v zájmu své skupinové duše, tj. svého druhu. Rovněž tak nemají božskou Jiskru.
Příkladů války v přírodě najdu za pár minut desítky, jako např. zde:
https://www.youtube.com/watch?v=bn3UacbnvYo
https://refresher.cz/78424-Nelitostny-souboj-v-prirode-Orel-se-prepocital-a-za-korist-si-vybral-chobotnici?gdpr-accept=1
https://www.lidovky.cz/relax/veda/druhu-rybich-parazitu-je-desetkrat-vice-nez-druhu-ryb.A120911_171003_ln_veda_ape
Cituji: „evoluční zápolení má charakter závodů ve zbrojení…“ 😀
https://zpravy.tiscali.cz/prelomovy-objev-ceskych-vedcu-geneticka-kamuflaz-parazitu-pred-obranyschopnosti-hostitele-294188
A tohle je pošušňáníčko, úžasné superkvalitní detailní fotky, chuťovky:
https://www.macrophotography.cz/blog/msice-a-jejich-nepratele-120.html
Jde o bejlomorku Aphidoletes aphidimyza. Tato muška klade svoje vajíčka do kolonie mšic. Čerstvě vylíhlé larvy se živí sladkou lepkavou medovicí mšic. Poté začínají napadat přímo mšice. Nejprve je paralyzují vstříknutím toxinu do jejich těla. Posléze postupně zkonzumují tělní obsah takto ochromené mšice. Larva během svého vývoje zahubí 10–100 mšic v závislosti na jejich velikosti. Některé mšice larvy bejlomorky A. aphidimyza jen usmrtí toxinem, aniž by je pak zkonzumovala…
https://izahradkar.cz/zahrada/ochrana-rostlin/prostredky-a-pripravky/biologicka-ochrana-zeleniny-aneb-predatori-skudcum/
Ano, ale lev má pouze potřebu nasytit svoje tělo max. svůj harém.Lev nepozabíjí celé stádo zeber pro rozkoš, tak jak to udělá pouze člověk.Lev pouze plní program který je přirozený resp. vrozený, vložený a není ho zač odsuzovat.Lovecká vášeň lidí je pouze projevem ega, které hledá blaženost.Blaženost ega je ale jenom dočasná, protože trvalá blaženost je pouze po poznání svého Já.
Milování já a vášeň pro já je jako „nebe a peklo“
Díky moc Petře za konstruktivní poznámky. Ano, znám tento argument: „zvíře nebo Lev nepozabíjí celé stádo pro rozkoš“…
To je samozřejmě pravda.
Věřte mi že i tímto argumentem jsem již zabýval při svém hledání. Opět mohu velmi snadno namítnout, že „sadismus“ (resp. „zbytečné zlo“) je pozorovatelný i u zvířat… byl zaznamenán např. u šimpanzů, kteří se dokáží vzájemně doslova vraždit. Další příklad… Lidé, kteří mají kočky, velmi dobře znají doslova sadistické pohrávání kočky s myší… (Souvisí to zřejmě s tím, čím více se dotyčný exemplář individualizuje a vymezuje vůči skupinové zvířecí duši.)
KAŽDOPÁDNĚ, opravdové Poznání o dualitě lidské duše vám vysvětlí i tohle… Platí, že ego je samozřejmě zvířecí podstaty — ale oproti běžným zvířátkům má lidské ego k dispozici NAVÍC výkonný nástroj myšlení, mozek… Ten háček je v tom že lidské ego lze účinně programovat a manipulovat… a když takové (nedostatečně kultivované) ego je naprogramováno a fanatizováno třeba katolickou nebo mohamedánskou vírou… tak je jeho (v podstatě duchovní) dar inteligence egem použit jako „zbraň hromadného ničení“… což samozřejmě všichni známe třeba z historie křižáckých nebo mohamedánských výbojů. A vidíme to třeba i dnes v tom co dělá stádo Antifa v USA atd…
Dovolím si ještě reagovat na větu „Milování já a vášeň pro já je jako nebe a peklo“…
Já resp. my „dva v jednom domě těla“ to cítíme tak, že ten rozdíl NENÍ jako milování a vášeň… je to opět daleko nejvýstižnější u Krista, JSOU to přesně ty dvě již zmíněné varianty:
1. člověk sežere lva = ego je zkultivováno, duchovní energie v duši převládne
2. lev sežere člověka = egoistická nízkovibrační energie převládne
Zdravím, no je mi líto, že nejsou povoleny komentáře k dalšímu příspěvku, tak si dovolím aspoň tady 😉 🙂 Ano , já také říkám :“oko není pomeranč“ a opravdu ten pohled je poněkud únavný a děsivý, ale mohu ujistit, že to co jsem viděl jinde … Belgie, Nizozemí atd jsme na tom ještě dobře, takže … klid může být ještě hůře . S přáním krásného zbytku prázdnin oz
ty příspěvky jsem zapomněl povolit… omlouvám se… jste zde stálým hostem v diskusi, vždy jsem vám odpovídal, když jsem k vaším příspěvkům cítil potřebu něco dodat, nevidím proto důvod, abych tentokrát mlčel… takže stručně: dnes už vím, že mně sem ti shora dostali tak trochu proti mé svobodné vůli… a já jsem dělal prakticky do posledních dnů, co jsem dělat slíbil… přinášel jsem na tyhle stránky a těm, kteří o to stáli, i osobně to, co hledali… a bylo to o pravém Kristově učení, nebo chcete-li o tom, co tradice Kristu připisuje… bylo těch lidí v osobním kontaktu pár stovek, možná tisíc za ta léta… těch, kterým přinášel užitek web pro jejich práci na sobě samých, bylo dejme tomu také tolik… a na světě je devět miliard lidí… zbytečná práce, to jsem si právě uvědomil… žili tak po staletí pod knutou křesťanství a ještě za to chválili křesťanského boha, který je pro mne Satanem… tak ať ho následují dál… všichni, co nechtějí jít úzkou cestou do vlastního nitra, včetně ateistů a takzvaných esoteriků. ať kráčí bez překážek tou cestou širokou… je to jejich volba… a kdo jsem já, abych jim v tom překážel?.. stačilo přece, jak jsem se o to snažil dosud… a tak jsem se rozhodl nechat to koňovi, ten má větší hlavu… pomáhej všem jejich pámbu… a to zlé, do kterého jsem se dobrovolně kvůli lidem /a rád/ pravidelně namáčel, ať jde k čertu… i s těmi, kteří po změně sebe sama netouží… amen…
Hezky řečeno. Ano, naše země jsou energeticky nad průměrem… skutečně bychom mohli a měli nabídnout tohle Vzestupné poznání celému světu…
…. tak tu pročítám komentáře a ráda bych zareagovala na…….. “ Vy jste už moc daleko pro běžné lidi.Většina lidí nechápe, opravdu nechápe tuto dualitu ego-Já a věří jenom tomu co vidí.Přesně ve smyslu Descarta myslím tedy jsem a věřím pouze tomu co vidím a na co si mohu sáhnout 90%.10% je pokřtěno takže ty se už nemusí starat o nic…(krčím ramenama) – To je realita.“
Považuji se za běžného člověka a nemám problém chápat dualitu ego-Já, dá se říct, že patřím mezi tu většinu ?, co “ nevidí, neslyší, necítí“ ale tak nějak ani ne věřím, ale mám pocit, že “ vím“.
Patřím mezi pokřtěné, to je věc rodičů, to si dítě nevybírá… do kostela nechodím, nepotřebuji prostředníka mezi mnou a Stvořitelem….. Takže k poznámce “ to je realita “ bych podotkla „čí realita?“
Je fakt, že už mi není 25, ani 35, dokonce ani 45……takže se má životní flozofie mohla cekem dlouho vyvíjet……
Asi tak 5 let zpátky jsem si kladla otázku, jaký je rozdíl mezi DUCHEM a DUŠÍ a nikde jsem nenacházela odpověď. Taky jsem si všimla, že mám na některé věci dva názory- hlasy – a třba i protichůdné, tak si říkám, že je to snad schýza?…… no a asi za rok jsem narazila na stránky RAGAUIAN. A hle, spousta věcí se vyjasnila…moje otázky byly zodpovězeny….upřímně, i pár lekcí jsem u Pavla Karpety absolvovala…..a jsem-jsme jiný člověk a změny se dějí neustále a to takové, že si rozhodně nestěžuji, maximálně si můžu stěžovat na to, že to nepřišlo dřív. Ale všechno má svůj čas a lépe pozdě, nežli později….. Takže co to tady čtu za blábol? – “ zbytečná práce, to jsem si právě uvědomil…“….za mě nezbývá než poděkovat:-).
A mimochodem – pro ME – články s nádechem kvantové fyziky o zdánlivě chaotické virtuální realitě našeho Vesmíru (hologramu) jsou báječné, i když ne všemu zcela rozumím… puclíky se však skládají a přijde čas…..taktéž děkuji
es
Děkujeme Evo za konstruktivní příspěvek…
Řekl bych, že když chápete tu dualitu, tak už nejste ta většina… máte nakročeno směrem do Těsné a úzké brány. S oblibou říkám že víra je na houby. Důležité je poznání (gnóze).
Jediná smysluplná „víra“ je věřit sám sobě 😉 opět ve smyslu těch „dvou v jednom domě“… Rád bych všem vzkázal (podle mé osobní zkušenosti) nemusíte mít nějaké extra duchovní schopnosti, jasnovidnost, nebo vnitřní zrak. Velmi dobře lze komunikaci s tím druhým, menším, tedy vědomím těla, kompenzovat právě cítěním… skrze pocity lze získat komunikaci s oním „vnitřním dítětem“ »
Jinak, realita je samozřejmě vždy subjektivní, díky tomu že ji dekódujeme skrze personu/ego. O tom je právě nejen odkazovaný článek o božské Jiskře, ale právě i celá rubrika o podstatě reality. Děkuji za ocenění mé práce. Víte je to právě snaha od základních, obecně známých, doložitelných informací se dopracovat k pochopení celku… to je skutečné Poznání, každý si může být jist že tady NEJSME parta šílenců 😉
Je nádherné že jste došla k poznání těch svých dvou polovin! …ne ne NENÍ to žádná schizofrenie 😀 Také to ke mě přišlo později… důležité je jen to že právě teď na Konci věku jsme připraveni projít domů „nahoru“…
PS: rozdíl mezi duchem a duší » byl církví v historii DOKAZATELNĚ zcela záměrně deformován a nakonec úplně vyškrtnut z církevního učení — to aby ovečky neměly ani tu malou šanci pochopit, oč tu běží 😉
….ještě zamyšlení nad Vaší otázkou ME…….“Poradí někdo, jak to lépe a pochopitelněji lidem podat?“ (dualita ego-Já)
myslím, že je to podáno a vysvětleno velmi dobře a lidi to chápou, ale
1) kolik lidí si to přečte? než jsem šla k panu Karpetovi na první lekci, brouzdala jsem na stránkách rok a přečetla skoro všechno. Adresu stránek jsem poslala čtyřem lidem o kterých jsem si myslela, že by je to mohlo zajímat,…. nechytl se nikdo ..
2) přečíst si něco je sice fajn, člověk většinou i chápe nebo si aspoň myslí ,že chápe, ale je to jako přečíst si recept.
Přečíst si recept nebo jídlo uvařit a ochutnat je PODSTATNÝ rozdíl…..
Při první lekci Eva jako duch Evinku jeko ego nemohla v místnosti najít…. to trvalo, než si Eva všimla toho batolícího se mrněte někde u kolen. A to bylo slz, když se našly….. ( v reálu nízké sebevědomí, těžký introš….). Evinka rostla hoooodně pomalu, až do lekce “ prenatální vývoj“… teď už je to ženská jako lusk, už se dokáže za sebe postavit, když je do něčeho tlačena s tím, že se to tak dělalo vždycky, s oblibou a s úsměvem říká “ tenhle program jsem už úspěšně odinstalovala“ :-)…..
Můžu se mýlit, ale zřejmě lidem chybí zkušenost…. nedokážu posoudit, jak by to vypadalo, kdybych zůstala jen u čtení a samostatné snahy uvedení teorie do praxe- pouze domněnka – taky by to šlo, ale mrňous by rostl mnohem pomaleji, prostě takto to asi bylo rychlejší……
Tož tak…….a možná je to všecho jinak…….
Krásné léto
es
Srdečně děkujeme Evo 🙂
Když mluvíte o ragauianových technikách, cítím to podobně, přirovnal bych rozdíl asi jako buď „jít pěšky“ nebo „jet na kole“… což je jaksi rozdíl 😉
Vážený pane Petře Bedane zdravím Vás.
Mám jenom dvě krátké poznámky k Vašemu zážitku. To, co Vám dělo : „a ze srdce vyrazil skrz hlavu sloup jiskření.Jako když se taví kov..“. Šlo o zaktivovanou sílu Kundaliní, možná to víte .Mluvím o tom jednak z vlastní zkušenosti, jednak ze zkušenosti jiných.Tyto jiskřičky dopadají zpět na naše těla a mohou i nepatrně štípat. Jde o elektrickou energii světla v těle. Tělo je samá elektřina a máme kolem sebe elektrickomagnetické pole. To už asi taky víte. Takže jiskřičky nejsou znamením pekla. Zmizelo to, protože jste pravděpodobně ucítil v sobě strach. Taky je pravděpodobné, že ve Vašem těle budou probíhat další procesy. Mohou být naprosto různé, stejně jako zážitky, které můžete zažívat. Tak se hlavně nebojte, pokud tato energie bude pracovat dále. To, že jste viděl své tělo jít jakoby bez Vás, tak v tom taky nejste sám. Mám ráda zážitky z NDE, ráda chodím na jejich stránky (NDERF.org/czech) a tam popisuje jeden člověk totéž. Dokonce se nemohl vrátit do svého těla tuším 3/4 roku. Snažila jsem ten příběh najít, ale nepodařilo se mi to. Četla jsem to před rokem. Chápu, že zážitek duchovního rozměru může lidskou bytost vyvést z rovnováhy, ale časem Vám to bude připadat běžné. Možná :-). Taky vím, že jsem Vám pravděpodobně trochu „nabourala“ Vaši představu co a jak. Jen jsem Vám chtěla říct, že je mnoho lidí, a stále jich přibývá a asi přibývat bude, co mají zážitky mimo tuto dimenzi. Přeji krásný podzim bez náhubků 🙂
Dobrý den Blanko.
O hadi síle-Kundalini jsem uvažoval, ale popis´´Hadí síla se vine po páteřním kanálku jako nit, která si navléká jednotlivá centra,,moc neodpovídá.Celé to sršení mělo průměr městské odpadní roury a ja jsem v tom sršení stál resp.celé to se mnou šlo.Připadal jsem si jako jedna velká rachejtle.Jestli něco padalo zpět tak to opravdu netuším, protože vidět skrz se skoro nedalo.Trochu jsem nastudoval výklady hinduistu a buddhistu, ale co Mistr to výklad, co škola výkladu deset v rozsahu 180st.Něco jako horoskop, bud berete první co přečtete, nebo si vyberete ten co se vám hodí.Nicméně se kloním k výkladu hinduistu, protože tam opravdu byla nabídka Devu a to jsem netušil že něco takového existuje.Te nabídce jsem se dokonce i zasmál a tímto se chci Devum omluvit, pokus dobrý, ale ve stavu vědomí ve kterém jste bylo vše ostatní nepodstatné.
Řekl jsem jim-Já vím že jsem doma a vím že Já jsem Já a to je nejvíc co mohu dostat, nic dalšího už nepotřebuji.
Popravdě i ten strach jsem překonal resp.to nebyl strach, protože jsem věděl že jsem doma, ale bylo to takové wow cože balíme a co že tak najednou.Prostě nejsem jogín, nemedituju, nekontepluju, nemám žádného Mistra-průvodce.
Bylo to vědomí toho courajícího se těla, které mohlo zapřičinit nějakou katastrofu, jinak na těle vám vůbec nezáleží.Ta možnost že by tělo zapřičinilo nějakou katastrofu někomu jinému, to byla brzda přes kterou vlak nejede.Ono nakonec to bylo tak jak to být mělo.
Prý jsem prošel- podle těch i těch tak snad dobrý.