Někdejší neandrtálec, pravý zvířecí člověk, dosud bez božské Jiskry v sobě, měl sice mozek dokonce o něco objemnější než dnešní člověk, ale především měl poměr předního a zadního mozku celkem vyrovnaný. S historicky daným vývojem lidské civilizace /mimo jiné silně cinknuté zvenčí vnesenými vlivy někdejších „bohů“/ docházelo k poměrně rychlému rozvoji kapacity předního mozku /vývoj tzv. vysokého čela u lidí!/ a tím se výrazně posílily dispozice satanského programu „sobectví a oddělenost“  oproti božskému programu „lásky a sjednocení“ v lidské duši vůči  ideálnímu stavu. Proto jste možná někdy také zaslechli něco o tom, že člověk si připravuje sám své peklo na zemi přepěstěním svého mozku.

A bohužel není všem dnům konec. Hoďte třeba okem na školní rozvrh svého dítěte. Výrazná preference školení intelektu /přední mozek/ před školením citu /zadní mozek/ bude tím prvním, co na vás z řádek tohoto rozvrhu vykoukne. A to je ve společnosti křesťanského typu, která již po staletí preferuje ve svých školách /i mimo ně/ výrazně rozvoj předního mozku a takzvané mentální inteligence nad rozvojem zadního mozku s jeho emocionální inteligencí, skutečnou příčinou toho, co bývá také často nazýváno hkubokým pádem člověka a lidstva do hmoty. Nejde tady o nic jiného než o stálý růst dispozic k nerovnováze živlů ve prospěch ohně a vzduchu na úkor živlů vody a země ve struktuře psychiky člověka a lidstva směrem k sobectví…

Nebo vám někdy někdo nabídl vedle testu mentální inteligence IQ test emocionální inteligence? Jen tak na okraj: Víte, co mají společného firma Boeing a ne/svatá církev římská? Všechno! Obě firmy deklarují ve svých propagačních materiálech cestu vzhůru, ale své produkty vybavují softwarem vedoucím k střemhlavému letu směrem dolů!

Nic se tedy zatím nemění, jdeme stále více tam, kde nás čeká nutně těžká /a již existující/ nerovnováha mezi centry šílícího myšlení /západ/ a lidského citu /východ/. „Lidé hlavy“ vedou lidstvo cíleně v posledních staletích do záhuby. A není náhodou, že záhuba hrozí především bílé lidské rase a obecně lidem s vysokým IQ, kteří již ztrácejí /nebo dokonce již ztratili/ kontakt se svými hluboce uloženými pudy pro přežití a sebeobranu před nebezpečím.

„Lidé hlavy“ nechápou a nerozumí tomu, čím žijí „lidé srdce“. Mnozí jste to poznali na sobě při zpracovávání svého odporu bytosti ducha /muže v sobě/ vůči bytosti svého ega, tedy vůči energii ženy v sobě. Než jste srovnali své srdce a svou hlavu do rovnováhy, vaše hlava odmítala mít ráda vaše srdce — tedy sebe sama — a snažila se milovat a pomáhat ze všech sil jiným. Vzpomeňte si na své deprese z toho, kdy se vám po léta předtím místo lásky těch jiných vracela neláska a odmítání, často i opovržení. Jejich lidské ego totiž prostě neuneslo, že ve chvíli své vlastní krize, kdy bylo slaboučké a tááákhle maličké, bylo nuceno přijmout vaši pomoc a „ekluje“ se mu být vám za to vděčné. .

Je to prostě tak, že jakmile se ego toho, komu ze všech sil pomáháte, i díky vám vzpamatuje a nabere zase sílu a původní sebevědomí, roztáhne ramena, nadechne se a pak místo toho, aby vás za tu pomoc milovalo, začne vás mnohdy odmítat a dokonce mnohdy i nenávidět za to, že jste byli svědky jeho kolapsu a ponížení. Prostě je to v tom případě „ego“, ještě ne jako ona krásná žena později, ale stále ještě ten vrčící řeznický pes, který nesnese na svém dvorku konkurenta.

A dobře si vzpomeňte si na onu změnu, kdy jste začali mít rádi sami sebe a kterak ve vás doslova přes noc odumřela snaha míchat se do života lidí kolem sebe svými energiemi a tyto lidi svou energií dnes a denně dotovat. Jak jste doslova ze dne na den pochopili, že ano, je třeba pomoci podáním ruky tomu, kdo upadne, ale pak mu pouze oprášíme zadeček a pošleme ho žít dál samotného. Nenosíme ho na zádech, netaháme ho jak ruksak plný cihel, nehýbáme mu rukama a nepředžvýkáváme mu stravu, aby se kousáním neunavil.

Tohle dělají maminky docela malým dětem, tohle se ale nikdy nesmí dělat dospělým!

A to, že se už nerozdáváte na potkání, vám připadá naprosto přirozené a vy přestanete být zraňování nedostatkem lásky lidí ze svého okolí k sobě, protože vaše potřeba lásky je naplněna láskou vlastního vnitřního muže a vnitřní ženy. A tento váš postoj vám připadá jako naprosto v pořádku, protože podobně jako vy jste hledali a našli „sebe sama“, i ti kolem vás jsou tady na planetě Zemi proto, aby se učili a nacházeli a ne proto, aby jim bylo vše podstrkováno a tak jim bylo naopak v hledání a vyvíjení vlastního úsilí nalézt sami sebe a svou cestu životem bráněno.

Takhle dopadají rodiče, kteří „přemilovali“ a „přerozdávali“ se láskou a pozemskými statky svým dětem, aby pak ve stáří skončili týraní někde na vejminku nebo dožívali někde osaměle v ústavu, dětmi zapomenuti. Podobně dopadají /a budou dále dopadat/ i dnešní „sluníčkáři“, kteří by rozdali vše, i vlastní zemi jiným, a než se probudí, stávají se a budou se stávat objektem násilí ze strany těch, které se tolik snaží milovat. Je to logické a není to náhoda, lidské ego, neosvícené vlastním duchem, je sviňa a chová se vždycky stejně.

A právě lidé, kteří mají toho nebo onoho boha nejvíc v ústech, co spínají ruce a padají co chvíli na kolena či tlučou pětkrát denně hlavou o zem, nemají božskou lásku ve svých srdcích a mají ji jen v hlavě. A tam je jim na ho*no, protože hlava — ve spolupráci se svým egem — si kdykoli zdůvodní, že ten či onen si lásku nezaslouží a jeho nutno potrestat.

Viz žehnání smrtících zbraní katolickými hodnostáři, viz plamenné výzvy k nesmiřitelnému džihádu vůči nevěřícím psům, viz rozpoutávání nenávisti a válek mezi národy, v zájmu jistých skupin „elit“ vyšlých z Egypta a po tisíciletí spojených touhou po moci a růstu vlastního bohatství.

Zdá se, že jsme trochu ulítli od živlů jinam. Vraťme se k nim zpět. S vědomím rozporu mezi lidmi hlavy a srdce jistě pro vás není problém rozpoznat, proč právě český národ, stojící na rozhraní říše Slovanů a Germánů, je tak hluboce rozpolcen na dvě části… Na ty s šílející myslí, s genetickou výbavou jedné ze stran, která je předurčuje ke spojování do mafií, aby vše ovládli a podřídili svému sobeckému chtění a potřebě pocitu moci nad ostatními — a na ty poplatné genetickým kódům strany druhé, pro které je důležité žít a pro-žívat svůj život, nikoli vládnout mocí nad jinými.

Ostatně, staré známé Hermovo pořekadlo „jak dole, tak nahoře“, můžete aplikovat na podobnost původního chování vás /jakožto lidského ducha/ k onomu „pejskovi“ ležícímu v té vaší vnitřní „kuchyni“ s podobností chování intelektuálně jednostranných a citově tupých „elit“ vůči většině, která je nositelkou kvalit matky Země a ženských atributů živlových energií. Lidé srdce mají vedle svého citu v podobě přístupu k živlu vody i ten správný přístup k rovnovážnému mixu  citu, intelektu a vůle, který s sebou nese živel země jako výslednice spojení všech tří ostatních živlů.

Povšimněte si: Vy lidé srdce svůj život pro-žíváte, necháváte se pro-stupovat tím, čím žijete a co zakoušíte, zatímco lidé mysli jakoby jsou „u toho“ a jen tak nějak čumí, co se vlastně děje kolem nich. Vy jste uvnitř děje a ovlivňujete ho zevnitř, oni se cítí být vně děje a ztrácejí s ním kontakt. Pro vás znamená atomová válka definitivní konec všeho tady na této planetě, pro ně to znamená jen způsob, jak prosadit své vlastní zájmy a definitivně se zbavit vás, lidí srdce. A je jedno, zda jde o amerického neocona nebo redaktora iDnes či globalistického politika…

Oni se nechtějí nechávat prostupovat  tím, co prožívají. Nechtějí se ladit na energie okolí, na přírodu, lidi kolem sebe. Odmítají, zcela v souladu s programem „sobectví a oddělenosti“, vyvažovat sami sebe skrze hluboký kontakt s něčím nebo někým jiným. Kloužou po povrchu svých životů, sbírají falešné tituly a jiné cetky, fukce a ocenění a podporují gender politiku s představou, že jednou budou moci veřejně vystavovat své minipindíky ozdobené stuhou prošívanou diamanty, aby jasně bylo vidět, kdo je kdo a „kdo na to má“.

Právě pro vás je určující předpona „pro“, která signalizuje prolínání různých živlů: prokopat, pro-hníst, pro-dýchat, pro-míchat. Toto míšení je živoucí a regenerující, vše sjednocující, jak jste to sami na sobě ve svém nitru tak krásně poznali, když jste se po letech konečně pro-žili ke skutečné lásce k sobě.

Pro ně je určující předpona „u“, která naopak vyjadřuje odluku od stavu, ve kterém se nacházíme /ujet, upadnout, umřít, umýt/. Když si tedy něco u-žíváme, nějak už s tím tak zcela nejsme, máme od toho odstup. U-žíváme si prázdnin, ale nejsme na prázdninách, užíváme si sex, ale neprožíváme jej.

Cítíte ten rozdíl?

Vy jste tento rozdíl poznali v oné lekci, kdy jsem vás nechal prožít před onou LCD obrazovkou dvojí rozdílný přístup chování ke svému pejskovi ve chvíli, kdy jste se rozhodli zavřít televizi a jít do zahrady. Ten plný lásky a kontaktu s ním /a tedy se sebou/ a ten bez tohoto kontaktu a lásky k němu /a tedy k sobě/.  Vzpomeňte si na to.

Pamatujte: Ten, kdo nemá rád bezpodmínečně sám sebe, může mít sice tlamu plnou lásky, ale v podstatě nenávidí sebe a celý svět! A pak je poznáte po ovoci, říkával Kristus a měl pravdu!

A protože díky bohu nejsem maistreamový, předstíraně korektní idiot z televize, ani z režimního tisku, nepokouším se vám pravdu zamlžovat a na rovinu vám říkám, že o tom to kkkk…. je.

Na prožívání je totiž třeba jiné rozpoložení než na užívání — chce to čas, klid, ochotu nechat se vtáhnout a pohltit do nitra věcí. Chce to prostě umět žít, nenechat se životem vláčet. U-žívavý člověk má málo času a tak polyká život v malých porcích, aby to stihl. U-žívavý člověk zůstává odtržen od života, míšením živlů nezasažen, stále tentýž kůl v plotě, jako trubka, která stojí, kam jí postavíte.

Je to typický dnešní člověk, jehož šílící myšlenky těkají odtud tam a zase zpátky, chytající se různých hnutí a sekt, hledající své povznesení tam, kde není: Vně sebe, ve vnějším světě na oné široké cestě, kde už Kristus možnost dosažení cíle neviděl. Typický dnešní člověk se také dává se na politiku, krade, lže, stává se třeba elfem či jiným týpkem hrdým na svoji nízkost a snaživost, se kterou realizuje záměry svých páníčků.

Typický dnešní člověk podvádí a nemá žádné svědomí. Protože svědomí, to jsou právě kvality živlu vody, tedy citu a míry všeho, a to těmto lidem zhusta zcela chybí.

Pro-žívavý člověk se ponoří do chuti nápoje, který pije, nadechne se zhluboka, když vejde do lesa a zavře při tom oči, ztratí se v milování, přestane při tom přemýšlet. Hluboké ponoření se do čehokoli vede totiž k přerušení nutkavého myšlení, k posvátné mezeře života. Pro-žívavý člověk si dovolí se rozpustit v prožívaném, roztaje v milování, výdechu, nápoji… jako sněhová vločka, jako kapka v moři nebo jako jiskra v ohni. Je spojen s míšením živlů, je jich účasten, je prostě živ!v Jednotě se vsím, a tedy nutně na cestě zpět tam, odkud kdysi /jak říkají ty ku*vy prolhané v kostelích/ vypadli.

To vše na rozdíl od těch zombií kolem, kteří jsou již spíše nebožtíky na dovolené než žijícími lidmi!

Pozn.: Vy, kteří jste byli dříve u-žívaví, jste ke mně přicházeli a skutečně jste se cítili jako ty kůly v plotě… odtrženi od života, od míšení živlů, neschopni jakékoli změny, mnozí z vás byli lidově řečeno v p*deli… a co jsme udělali?.. naučili jsme vás si věci a situace nikoli užívat, ale pro-žívat… pro-žili jste si sami sebe, pro-žíváte si teď nekonečnou řadu okamžiků tady a teď, pro-žili jste se a uvnitř pro-mísili k rovnováze života, všeho v sobě i kolem sebe… to vy jste teď ti praví Slované… to vy jste pokračovateli tradice bytostí Světla, Surů — v opozici proti zaprodancům temna, Asurům – především tady v Evropě Germánům!.. To vy jste nositeli života budoucí lidské rasy, oni jsou  budoucí výplní hlubin jezera síry… pokud se ještě /věřme tomu/ i oni někdy neprobudí ze svého smrtelného snu zpět k životu!

Oni vás mohou zabít, vás, kteří kráčíte „úzkou“ stezkou Kristova pravého učení bezpodmínečné lásky k sobě a světu kolem. Mohou vaše hmotná těla rozpustit v žáru atomového inferna, podobně jako těla svá a téměř jistě se o to chtějí mpokusit. Ale vás, na rozdíl od nich, čeká věčný život duše, kterou jste, v paralelních dimenzích světů vyšších vibrací, kam se oni nedostanou ani náhodou. Je ve svém důsledku nečeká nic jiného než než tzv. druhá smrt, smrt duše, rozemletí jejich kdysi rozvinutých osobnosti v polétavý duševní prach, který se stane součástí mezihvězdné temné vesmírné hmoty. A snad jednou bude, tan prach,  použit k vyformování nových duším které pak budou hozeny od počátku do vývoje od nevědomí k vědomí sebe sama a tím i k nové osobnosti někde jinde v tomto vesmíru.

Nezapomínejte nikdy milovat ty, kteří se nutně staví do role vašich nepřátel! Odpusťte jim, neboť po pravdě řečeno, nevědí, co činí!