Vážení přátelé, pokračujme v přehledu důležitých informací, které jsou běžně neznámé a pro naprostou většinu lidí na této planetě i nepřijatelné, protože nepochopitelné. Posledně jsme si řekli o dvou vývojových scénářích a něco o tom, že ani jeden z nich nevypadá pro pozemskou existenci lidské civilizace a člověka jako takového tak docela dobře. Svět, jak jsme ho dosud znali a jak sami vidíte podle zpráv ze světa, se právě rozpadá na kusy a není pravděpodobné, že se vrátí k přijatelnému normálu.

Nastínil jsem v posledním textu něco o tom, že před lidstvem jako takovým stojí naprosto reálná možnost totalitního zotročení lidstva mocnými tohoto světa. Vše k tomu je připraveno. jen namátkou: umělá inteligence, satelity pokrývající každý centimetr čtvereční planety, internet 5G schopný v okamžiku přenést příkazy centra do každičké buňky vašeho těla, čipy zaváděné vám do těla buď dobrovolně s vaším souhlasem nebo násilím pomocí zatím ještě dobrovolného očkování, později i povinného s prvky nanotechnologií v podobě vloženého čipu schopné rovněž vykonávat ve vás nezpochybnitelné pokyny vámi manipulujících ajťáků podle příkazu shora.

A v rámci soupeření skupin, které o tu nadvládu nad vámi usilují, není a nemůže být vyloučen ani rozsáhlý konflikt s využitím jaderných zbraní s cílem snížit stav lidstva na onu světovými vůdci tolik propagovanou půlmiliardu lidí.  

Druhou možností je pak podle mnohých dostupných informací z dávných věšteb a proroctví, současného stavu přírody této planety a geometrickou řadou rostoucích geomechanických aktivit i vývoji na Slunci /podle utajovaných vědeckých poznatků/ i alternativa zásahu vyšší moci s ukončením tohoto tzv. pátého věku ohněm z nebes, provázená četnými katastrofickými událostmi hmotného rázu.

Toto dění, dojde-li k němu, sice zabrání tomu prvnímu, ale v rámci něho bude Stvořitelem spuštěn onen konečný proces třídění lidstva na z bible známý koukol a zrno patřící do boží sýpky. 

Ale také jsme si posledně nastínili něco, co je v této společnosti zásadním tabu a o čem se nejen nehovoří, ale vytváří se po dva tisíce let podmínky pro to, aby tento pohled na realitu lidského bytí byl důkladně z obzoru lidských duší vymazán. Tohle tabu, tajené lidstvu jako takovému, je právě způsob, jak se dokázat osobně připravit na to, aby byl člověk schopen stát se oním zrnéčkem odsunutým do boží sýpky a neskončil v onom slavném jezeře plném síry.

Tam je prý to dobré na záda, ale jinak to znamená zánik vás jako osobnosti. A to představuje nejen smrt vašeho hmotného těla, ale u tzv. druhou smrt, definitivní smrt vaší duše, kdy bude daný člověk vymazán z knihy života a jeho duše bude rozemleta v duševní prach.

Co tedy ve zbývajícím vymezeném čase můžete pro přežití sama sebe, tedy své duše, tady na této planetě udělat?

Než si tuto možnost přiblížíme, udělejme si jasno, jak to vlastně s lidskou bytostí, tedy s vámi, zde na Zemi je. I ti papeženci v kostelech vás pravidelně informují, že jste vinni tím, že jste vypadli vlastní vinou z jednoty s Bohem a tak tu teď musíte trpět.

Skutečnost je ale jiná. Při pobytu ve světech vysokých duchovních vibrací, ale i části nejvyšších vibrací jemnohmotných, jste existovali jako tzv. duály. To neznamená nic jiného než to, že vaše mužské a ženské energie byly v absolutní a nádherné rovnováze a vaše vibrace byly v souladu s vibracemi božskými.

Při sestupu do nižších vibrací se váš duál rozdělil na dvě samostatné části, mužskou a ženskou. Do hmoty zapadla právě ženská energie, to díky své zvědavosti a touze tvořit, jak to blíže popisuji např. v textu článku s názvem „Jak člověk vypadl z Jednoty a jedna jeho část přistála tvrdě ve hmotě /6/“ v rubrice Dualita lidkého bytí.

Mužská energie zbavená tíže ženských energií zůstala v oblasti nejnižšího duchovna. Jako důkaz pro  toto tvrzení přijměte fakt, že ženskou energii, své hmotné tělo, máte darováno Matkou zemí, mužskou energii, ducha, pak darovánu Bohem Otcem.

A pro vás, jako duši, člověka této Země, je klíčové, že jak vaše ženská polovička, hmotné tělo, má své vědomí /ego, podvědomí/, a mužská část má rovněž své vědomí /duch, nadvědomí/.

A vaším úkolem po eony věků, kdy vám byla Stvořitelem dána milost a vy jste byli svými ženskými a mužskými energiemi vloženi do společné lidské aury pro život na této planetě, je reagovat na nemožnost dosážení trvalého štěstí, klidu a pohody v hmotném světě nízkých vibrací /viz historicky doložený sestup vibrací od věku „zlatého“ přes „stříbrný“ a „bronzový“ k dnešnímu „železnému“/ a rozhodnout se k návratu do jednoty sebe sama a co nejblíže zpět blíže k Bohu.

A k tomu potřebujete právě teď a tady vrátit vašemu dosud nutně rozháranému vnitřnímu „manželství“ vnitřní ženy a vnitřního muže opět harmonii. Tak je to jednoduché, ovšem musí se to umět!

Návod k tomu, kde hledat onu jinou cestu k lásce, štěstí, klidu a pohodě máte jako jedinci i lidstvo k dispozici už přes dva tisíce let. To, že jste tady dnes ve svých tělech, svědčí o tom, že proces návratu do jednoty sebe sama a blíže k Bohu nemáte ještě pravděpodobně ukončen a měli byste na něm zapracovat. Už minule jsem se v textu zmínil o tom, jak zhoubná je v tomto směru křesťanská víra v tzv. druhý příchod Krista, který vás zbaví povinnosti na sobě zapracovat. Je to něco jako pastička na duše ze strany těch méně světlých, kteří stojí za církvemi. a snahou o zotročení lidstva už nejméně po dva tisíce let 

Abych vás uvedl do reality toho, o čem hovořím výše, dovolím si vás upozornit na dva dochované pravé Kristovy výroky z Tomášova evangelia, které bylo objeveno ve dva tisíce let starých záznamech v egyptské poušti v padesátých letech minulého století.

Nazývám je pravými proto, že na nich podle odborníků na archeologii neměla čas spočinout nenechavá ruka církevního přepisovače, aby ji po křesťansku upravila k nepoznání /jak bývá obecně v církvi zvykem/.

V prvém případě se dozvídáme z Kristova rozhovoru s učedníky toto:  

Tomáš 113 Jeho učedníci mu řekli: Kdy přijde království? (On pravil:) Nepřijde, když bude očekáváno. Neřekne se: „Hle, je tady!“, nebo: „Hle, tam!“. Vždyť království Otce je rozšířeno po celé zemi a lidé ho nevidí.

Kdo má své srdce alespoň pootevřené, dokáže možná číst se mnou z tohoto výroku tuto zásadní informaci – na otázku učedníků po Království božím Kristus odpovídá, že to království, které očekávají, nikdy nepřijde. A ani není důvod, aby přicházelo! Proč asi? Odpověď je zřejmá z textu výroku. Prostě nemůže přijít, protože už je tady. A je podle Krista rozšířeno po celé zemi, to Království boží, a lidé ho nevidí. Otázka tedy pouze zní: proč ho nevidí?

Pokud rozumíte řeči svého srdce, sledujte mne prosím dále. Pokud ne, zavřete tento web a jděte se podívat na třeba na seriál Ulice. Pokračovat ve čtení zde je pro vás zbytečné ztráta času.

Ale vy, kteří můžete a také chcete, se podívejte ještě na jeden výrok Kristův, který je v podstatě o tomtéž a jehož pravý smysl lidem po dva tisíce let podobně jako v prvním případě unikal:

Tomáš 51 Jeho učedníci mu řekli: Kdy nastane vzkříšení mrtvých a kdy přijde nový svět? On jim řekl: To, co čekáte, přišlo, ale vy to nechápete.

Co tedy říká srdce těm z vás, kteří jste ještě neutekli jinam? Co to znamená, když v prvém případě zaznělo: „Království Otce je rozšířeno po celé zemi a lidé ho nevidí“? A co to znamená, když v druhém případě učedníkům sdělil Kristus na otázku, kdy přijde nový svět, toto: „To, co čekáte, přišlo, ale vy to nechápete“!

Můžete mít jiný pohled, než je ten můj. Ale pro mne to zcela zřetelně znamená, že Království boží není z tohoto hmotného světa, který vnímáme svými pěti hmotnými smysly. Svět kolem vás znáte. Znáte i jeho historii a jeho současnost. A víte, kde v něm se tohle království nachází? Našli jste ho někde nebo o něm slyšeli? Ne? Nevíte, není vám to známo?

Uklidním vás. Mně to také není známo. Ale není-li tedy ve vnějším hmotném světě, tohle Království boží, kdepak tedy je? Kristus přece jasně říká, že je tady, ale my ho nevidíme.

Takže jaké ještě máme možnosti? Je prostě tam, kam se nikdy nedíváme, kde je to skryto naší pozornosti zaměřené na vnější svět, na svět makrokosmu. Ono Království boží se nachází v našem mikrokosmu, v našem nitru, uvnitř každého z nás a právě tam může být objeveno, viděno a prožíváno.

Pro úplné pochopení si to prosím spojte s Kristovými slovy o „široké cestě“, kterou jdou mnozí a které k cíli nevede. A s jeho slovy o „úzké cestě“, kterou jdou nemnozí a která k cíli vede.

Není to tak, že lidé po tisíciletí touží po království ve vnějším světě? A nenalezli-li ho, nevidí-li ho svým hmotným zrakem a  nejsou schopni ho zachytit fyzickými smysly, pak může být nalezeno jen při hledání cesty směrem opačným oproti vnějšímu materiálnímu světu.

A tím protilehlým světem, který nemá s tím materiálním nic společného, je vnitřní svět každičké lidské bytosti v inkarnaci.

A já vám mohu potvrdit, že tam, uvnitř, je to Království boží skutečně k nalezení, když se správně hledá.

Tak jako muž a žena spolu žijí dobře, méně dobře, špatně či ještě více špatně v manželství ve hmotném světě jako dvě fyzicky samostatné bytosti, tak žijí muž a žena v podobě energií ve vašem vnitřním světě jako dvě energetické entity a i ony mohou mít vzájemný vztah dobrý, špatný nebo rovnou katastrofální.

Vzpomenete si na známou Thowtovu poučku za Smaragdové desky nalezené kdysi v jedné z evropských pyramid? Poučku, která hovoří o tom, že co je nahoře, ja i dole. Nebo jinak, co je venku, to je i vevnitř?  

Tak, tohle byla troška teorie a nyní se zabývejme tím, jak to vypadá v praxi lidského života.  Už v minulém textu zde /a spoustě těch, které už tady na webu byly dááávno zveřejněny/, je řeč o tom, že v lidské auře máme celkem tři energetické bytosti. Ego /ženská energie/, duch /mužská energie/ a součtová energie duše.

Představíme-li si auru jako domeček, žijí v něm tedy mladá žena /ego, ženská energie/, mladý muž /duch, mužská energie/ a pak jakoby o generaci starší žena /duše/, matka té dívky a tchyně toho muže.

Vzpomeňte si na vlastní zkušenost s podobnými případy nebo na zkušenosti ze svého hmotného okolí. A odpovězte si na otázku, jak se asi žije duši, tedy té matce a tchyni, když si ti dva mladí lidé nerozumí a třeba se i občas profackují?

Asi nic moc, viďte! A jak by se té duši /matce a tchyni/ žilo v případě, že se ti dva mladí lidé /ego a duch/ mají rádi a dobře spolu vycházejí? Jistě mnohem klidněji, spokojeněji a šťastněji.

A jak se žije právě teď vám? Jste šťastni, spokojení a klidní? Pokud ne, víte co s tím? Ne? Tak sledujte dále mé texty.

Podle mých zkušeností z pětadvacetileté praxe provádění rekonstrukcí lidské psychiky s klienty vám mohu s jistotou sdělit, že neláska těch dvou vnitřních bytostí /ženy a muže/ v domečku lidské aury je skutečnou příčinou devadesáti procent stavů všech strachu, úzkostí, depresí a případně i životních krizí u lidí, se kterými jsem pracoval. Těch zbývajících deset procent nechme na problémy karmy a dopady nesprávného chování a jednání v minulých životech.

Devadesát procent trápení vás jako lidí této Země, tedy oné součtové duše, je zapříčiněno tím, že ti dva ve vás /ego a duch, žena a muž/ se prostě nemají rádi. Ano, máte-li podobné potíže, s vysokou pravděpodobností je to proto, že nemáte rádi sami sebe.

Víte, kdo ve vás je ten sám, který má mít rád toho sebe? A víte, jak to udělat, aby se rádi měli? Pokud ne, pak se vaše vnitřní manželství po celý život podobá rozháranému stavu manželství vašeho souseda v ulici, kde bydlíte, jehož žena pláče, kudy chodí, je ve stresu, nešťastná a bojí se budoucnosti a toho, co jí ta budoucnost s tím chlapem přinese.  

V souvislostí se stavem svého nitra taky můžete vidět Kristův výrok o tom, že vidíte třísku v oku jiného a nevidíte břevno v oku svém. Jen si vzpomeňte, koho všeho obviňujete za svých potíží, které občas prožíváte! Manžela, tchyni, vládu, tento svět nebo dokonce Boha?

Ale ta chyba je vždy ve vás! To břevno, které vás trápí a tíží, je ve vašem oku a jen na vás záleží, zda ho odstraníte a budete žít lépe. Nepomůže vám snažit se změnit chování druhých v blahé naději, že se tím vyřeší váš problém. Takhle to nefunguje. Změnit se uvnitř sebe vyřešením vztahu sebe sama k sobě samé či samému prostě musíte vy sami!

A láska k sobě, která vám to má umožnmit, je skloňována mezi hledajícími lidmi ve všech pádech, zlava doprava i nazpátek a kdoví jak ještě. Je fenomén, který ovšem i mnoho esotericky vzdělaných lidí neumí uchopit za správný konec a realizovat ji v praxi každodenního života.

Setkávám se při své běžné pracovní praxi s řadou lidí, kteří přicházejí ve stavu vyhoření a říkávají: vyzkoušel/a/ jsem vše, co se dalo, prošel jsem či prošla deseti lety stavů pokusů a hledání a jsem pořád tam, kde jsem byla.

Ukážete mi konečně vy, jak se mít skutečně rád, ráda?

V souvislosti s tím vás chci upozornit zejména na nebezpečí klasických meditací. Mnoho falešných proroků si z výuky a provozování společných meditací udělalo docela slušnou živnost a vodí vás za nos.

Realizují vaši potřebu po prožívání klidu a štěstí pouze zdánlivě, při pobytu v meditativním stavu. Projevy takto získaných kvalit však ve srážce s běžnými projevy života rychle vyprchávají. A to proto, že v meditaci dáváte prostor jen jedné části své bytosti, svému duchu, aby pobýval ve sférách vysokých vibrací.

Obvykle ale, aniž si to uvědomujete, právě únikem do těchto vysokých vibrací svým duchem stresujete tu druhou bytost v sobě, své ego, které v jeho běžné denní aktivitě utlumujete uvedením se do meditativního stavu „alfa“ a to aniž byste mu dali šanci se na tom jakkoli podílet.

Promítneme-li tento vnitřní vztah ženy /ega/ a muže ducha/ do klasického pozemského manželství, můžeme vidět paralelu v tom, že muž, aby mohl jít v klidu na pivo, udělí své ženě „dřevěnou“ narkózu a probere ji z ní teprve tehdy, až přijde po flámu domů a dostane hlad a má zájem, aby mu opět posloužila. Tohle že je láska k ženě?

Pamatujte prosím, že vaše duše, tedy vy jako člověk této Země, jste k egu, ženě či spíše ženským energiím ve vás v podobném vztahu jako matka a dcera ve vnějším světě a jste to vy, duše, která intenzívně prožívá stavy negativity, nespokojenosti, strachu a případně ponížení mužem /duchem/ v těchto případech.

Nevládne-li láska mezi těmi ve vás, trpíte naláskou k době i vy.

S tématem duality ducha a ega se u mne nesetkáváte poprvé, je v mých textech vždy nějak přítomno a mnohdy velmi důrazně. Mým záměrem je ale nyní velmi přehledně a zřetelně dát dohromady všechny indicie, které vás / jak doufám / přesvědčí o nutnosti respektovat vaše ego jako přítele a napoví vám, proč je důležité zcela odmítnout variantu vnímání ega jako něčeho ve vás, co právě vylezlo odněkud z kanálu. Tedy nedělat to, co nevědomky dělají zástupy lidí po celém světě.

A dělám to s přesvědčením, že vy, kteří dosud čtete,  si rozhodně příležitost k alternativnímu pohledu na soužití ega a ducha ve vás zasloužíte. Možná bych to hodil za hlavu, ale žít dvaasedmdesát let v tomhle chaosu tady dole, pracně se po léta probouzet k poznání pravdy o tom, co jest a nakonec zjistit, že jsem nedokázal nahlas a zřetelně říci to, co je třeba říkat naplno do uší, které ještě chtějí slyšet.