13. května máme výročí Fatimského zjevení. Již před nějakou dobou jsme podrobně analyzovali tuto stále aktuální Fatimskou kauzu, která poukazuje na události předpovězené před 2000 lety v Janově Zjevení »
Pokračujeme v důkladné analýze tzv. Fatimského zjevení. Zdůrazňuji, že soudíme zcela nezávisle, při hledání pravdy se nenecháváme ovlivnit ani církví, ani povrchním materialismem. Nikde jinde nic komplexnějšího nenajdete. A pozor — ve hře je žhavá současnost!
V tomto díle tu máme další seriózní svědectví hned TŘÍ známých KATOLICKÝCH novinářů, kteří mají úzké kontakty uvnitř Vatikánu. A jako bonus důkazní fotokopie dobového tisku!
Katolík a novinář Antonio Socci udělal důkladný nezávislý výzkum s využitím svých kontaktů na Vatikánskou politickou scénu. Hádejte prosím, co myslíte, jaké jsou jeho závěry ohledně Třetího Tajemství z Fatimy?
Bouda, bouda… je to bouda!
Socci používá výrazu Čtvrté fatimské tajemství pro 3. proroctví, které Vatikán zatajil a místo něj podvrhl lidstvu jiný text. Jednoduše:
Socci nalezl jednoznačné důkazy pro obrovský podvod — to co Vatikán zveřejnil v roce 2000 a to co oficiálně vydává za 3. proroctví — to jím jednoduše není — za 3. proroctví je vydáván jiný text!! Je to podraz!
Současně jde o úžasný náhled zkušeného novináře do zákulisí vatikánské politiky.
Opět standardní poznámka: Tam, kde se píše Panenka Marie, je nutno škrtat a dosadit na její místo titul Boží matka — tahle záměna Boží Matky za pozemskou ženu Marii, je první a největší vatikánský podvod!
Aktualizováno 24.9.2015: Upozorňujeme vážené čtenáře, že v současnosti už máme k dispozici i upřesnění identity zmíněné Boží matky — to ona je ta tajemná žena z Janova Zjevení! Rozbor symboliky 12. kap. Zjevení naleznete v sérii o Apokalypse:
Držte si klobouky, jedeme s kopce! První na řadě je Antonio:
ČTVRTÉ FATIMSKÉ TAJEMSTVÍ
John Vennari
22. listopadu 2006 se na pultech italských knihkupectví objevila publikace Antonia Socciho Il Quarto Segreto di Fatima (Čtvrté fatimské tajemství).
Autor v ní po rozsáhlém bádání dochází k závěru, že Vatikán formálně nezveřejnil celé třetí fatimské tajemství.
Význam této knihy může být těžko větší. Socci je jedním z nejznámějších italských autorů, televizní moderátor, který nemá žádné vazby na tzv. „tradicionalistické“ skupiny. Ve skutečnosti svou práci začal s upřímným přesvědčením, že Vatikán 26. června 2000 zveřejnil celé tajemství. Postupem času a během dalšího šetření však pomalu docházel k závěru, že Vatikán jednoduše lže…
Pozn. redakce: Je velmi příznačné, že tento příběh se tak hodně moc podobá příběhu jiného poctivého katolického novináře, který chtěl napsat obhajobu Pia XII. Po důkladném výzkumu ovšem se zděšením musel konstatovat, že tento papež byl skutečným služebníkem satana a měl přímý podíl na podpoře fašismu, Franca, Hitlera a dalších satanových loutek…
Ano vážení, jednu věc je třeba Vatikánu přiznat: Umí své zločiny proti Bohu i proti lidstvu dokonale maskovat!
Paoliniho výzva
V úvodu knihy Socci prohlašuje, že ho překvapil článek italského novináře Vittoria Messoriho Segreto di Fatima, sigillata la cella di suor Lucia (Fatimské tajemství, cela sestry Lucie byla zapečetěna), který vyšel v době smrti sestry Lucie. Messori v něm píše o mnoha listinách a „dopisech papežům“, které sestra Lucie ve své cele zanechala. Messori dále zmiňuje zveřejnění tajemství Vatikánem 26. června 2000, „které místo toho, aby vyřešilo záhadu, otevřelo nové otázky týkající se jeho výkladu, obsahu i úplnosti zveřejněného textu.“
Také Socci si začal klást otázky. Proč by Messori, „významný a velmi důkladný novinář, […] nejpřekládanější katolický publicista na světě“, choval takovou nedůvěru k Vatikánu? Jak může osobnost, jako je Messori, který je blízký vatikánským kruhům, zpochybňovat oficiální verzi třetího tajemství?
Bylo to zvláště udivující, neboť před pěti lety, kdy došlo ke zveřejnění tajemství, Messori nevyjádřil žádné výhrady k tomu, co bylo publikováno. Dnes, zdá se, má pochybnosti. Dnes si klade otázky.
Socci na Messoriho článek reagoval v novinách a vedl s ním na stránkách tisku polemiku, přičemž hájil postoj Vatikánu. „Pak ale,“ jak píše Socci, „jsem narazil na článek mladého katolického spisovatele, Solidea Paoliniho.“ Zmíněný článek vyšel v jednom tradičním katolickém časopise a komentoval debatu mezi Soccim a Messorim.
Socci píše: „[Paolini] uváděl řadu argumentů proti oficiální vatikánské verzi (kterou jsem tenkrát také zastával).“ Paolini tvrdil, že Vatikán stále tají podstatnou část třetího vatikánského tajemství „s ohledem na její výbušný obsah“. Paolini se otázce Fatimy důkladně věnoval a výsledky svého zkoumání shrnul v knize Fatima, Non disprezzate le profezie (Fatima, nepohrdejte proroctvími). Socci, k svému vlastnímu překvapení, shledal Paoliniho argumenty hodnými bližší pozornosti.
Socci uvádí, že bylo chybou kurie a katolických médií, že ignorovaly výzvu tradičních katolíků, kteří dokazovali, že třetí tajemství nebylo zveřejněno celé. „Například,“ píše, „v knize vydané P. Paulem Kramerem [The Devil’s Final Battle (Ďáblova poslední bitva)], v níž se nacházejí práce a články různých autorů, zaznívá kritika Vatikánu za to, že nedbal přání Panny Marie Fatimské, přičemž se tvrdí, že ‚cena za nerozhodnost Vatikánu může být velmi vysoká a zaplatí ji lidstvo‘.“
Socci zkrátka zjistil, že mnoho otázek zůstalo nezodpovězeno, mnoho bodů třetího tajemství halí tajemství.
Kardinál Bertone neodpovídá
Socciho pochybnosti jenom vzrostly poté, co hledal odpovědi u vatikánské hierarchie, zejména kardinála Bertoneho, který se spolu s kardinálem Ratzingerem podílel na dokumentu ze dne 26. června 2000 o třetím fatimském tajemství Il Messaggio di Fatima (Fatimské poselství). Socci píše: „Kontaktoval jsem mnoho vlivných osobností uvnitř kurie, jako např. kardinála Bertoneho, současného vatikánského státního sekretáře, který byl v roce 2000 při zveřejnění tajemství ve středu dění. […] Kardinál, který mi byl osobně velmi nakloněn – v minulosti mne žádal, abych v jeho bývalé diecézi, Ženevě, uspořádal přednášky –, nepovažoval za nutné odpovědět na mou žádost o rozhovor. Měl na to samozřejmě právo, vzrostlo tím však mé podezření, že existují nežádoucí otázky, a dokonce že je zde něco (velmi důležitého), co je nutno držet v tajnosti.“
Úvod knihy končí Socciho sdělením, že kolem třetího tajemství nečekal takovéto „kolosální tajemno“.
Myslím, že je zde ještě něco…
Čtenáři si možná vzpomenou, že 13. května 2000, během vyhlášení beatifikace Františka a Jacinty ve Fatimě kardinál Angelo Sodano, tehdejší vatikánský státní sekretář, prohlásil, že tajemství hovoří o „biskupovi v bílém“, který prochází mezi mrtvými těly mučedníků a nakonec „pod střelbou padá k zemi zdánlivě mrtev“.
Kardinál Sodano dále pokračoval, že se jednalo o předpověď atentátu na Jana Pavla II.
Pozn. redakce: Na základě faktů, které postupně vypluly na světlo boží, dnes už docela jasně víme, že šlo jednoznačně o lež!
Přestože dav [oveček] slova kardinála Sodana ocenil bouřlivým potleskem, někteří začali pochybovat. Zpráva agentury Associated Press ze dne 13. května 2000 cituje portugalského prodejce aut Julia Estela: „Říkají, že se vše odehrálo v minulosti. To není proroctví. Je to zklamání. Myslím, že je zde ještě něco.“
Ano, mnoho katolíků si řeklo, „myslím, že je zde něco víc.“
Zveřejněná oficiální verze neodpovídá tomu co bylo oficiálně řečeno dříve
Když byla vize tajemství 26. června 2000 konečně zveřejněna, ukázalo se, že kardinál Sodano neříkal pravdu — jednoduše lhal. [Oficiální verze] neuvádí, že papež padne „zdánlivě mrtev“, nýbrž že je zabit.
Toho si povšiml dokonce i Washington Post, kde se v článku Third Secret Spurs More Questions: Fatima Interpretation Departs from Vision (Třetí tajemství vyvolává více otázek: Výklad Fatimy se liší od vidění) ze dne 1. července 2000 uvádí:
„13. května přední vatikánský představitel, kardinál Angelo Sodano, ohlásil brzké zveřejnění pečlivě střeženého textu. Tvrdil, že třetí fatimské tajemství nepředpovídá konec světa [nebo poslední časy nebo konec církve], jak mnozí spekulovali, nýbrž 13. květen 1981, postřelení papeže Jana Pavla II. na Svatopetrském náměstí.
- Washington Post, Third Secret Spurs More Questions: Fatima Interpretation Departs from Vision. http://www.highbeam.com/doc/1P2-535454.html
Sodano řekl, že rukopis hovoří o ‚biskupovi v bílém‘, který, zatímco prochází mezi těly mučedníků, ‚padne pod střelbou zdánlivě mrtev‘.
Ale text zveřejněný v pondělí (26. června 2000) nenechává žádné pochybnosti o biskupově osudu a uvádí, že ‚je zabit skupinou vojáků, kteří na něho vystřelili několik ran z pušek, několik šípů‘. Spolu s papežem umírají také ostatní, biskupové i kněží, řeholníci, řeholnice a laici.
Jak je obecně známo, Jan Pavel 2. přežil střelbu jednoho útočníka, Mehmeta Aliho Agcy… a nikdo jiný z davu nebyl při tomto útoku zraněn!“
Je zřejmé, že kardinál Sodano vykreslil falešný obraz třetího tajemství, neboť jej chtěl násilně přizpůsobit podvodnému výkladu. Mnozí katolíci ihned srovnávali to, co Vatikán zveřejnil jako třetí tajemství, se slovy kardinála Ratzingera z roku 1984.
Kardinál Ratzinger: Proroctví mluví o ohrožení křesťanství a také o významu Posledních časů
Ve známém rozhovoru s Vittoriem Messorim kardinál Ratzinger uvedl, že se tajemství týká „nebezpečí ohrožujícího víru a život křesťanů, a tím i svět. A také významu Posledních časů.“ Kardinál dále vysvětlil, že „věci obsažené ve třetím tajemství odpovídají tomu, co je ohlášeno v Písmu, a shodují se s mnoha dalšími mariánskými zjeveními…“
Pozn. redakce: Což samozřejmě neodpovídá tomu, co se nám církev snaží nakecat svým lživým oficiálním výkladem — a naopak to perfektně odpovídá tomu, co jsme již objevili v našem seriálu o Janově Zjevení a dalších proroctvích o tzv. Druhém příchodu, resp. o Konci časů neboli o Posledních časech… ANO! Jde o ohlášení tzv. Druhého příchodu Krista, který se ovšem nebude nazývat ani Ježíš, ani Kristus… Rovněž jde o ohlášení konce času církve, té drakovy nevěstky, která zradila Ježíše i Boha!
SAMOZŘEJMĚ, vize papeže zabitého vojáky nemusí nutně zobrazovat „nebezpečí ohrožující víru“ nebo „poslední časy“. Těžko také nalezneme „další mariánská zjevení“, která prorokují zastřelení papeže skupinou vojáků. V Písmu o tom rovněž nenajdeme ani zmínku.
Svědectví dalších znalců…
Na spekulacích také přidala ta skutečnost, že uznávaní odborníci na Fatimu, jako např. otec Joaquin Alonso a bratr Michel od Svaté Trojice, došli na základě toho, co bylo o třetím tajemství řečeno dříve, k závěru, že obsahuje proroctví o velké krizi víry v katolické církvi.
Kardinál Silvio Oddi o třetím fatimském tajemství poznamenal:
„Nemá to nic společného s Gorbačovem.
Svatá Panna[Boží Matka!] nás varuje před apostazí v Církvi.“
Zesnulý otec Joacquin Alonso († 1981), který ve Fatimě působil šestnáct let jako oficiální archivář a vedl s Lucií mnoho rozhovorů, potvrzuje slova kardinála Oddiho:
„Je proto nanejvýš pravděpodobné, že text konkrétně zmiňuje krizi víry uvnitř Církve. […] V období předcházejícím slavnému vítězství Neposkvrněného Srdce Mariina dojde k hrozným událostem. To je obsahem třetí části tajemství. O jaké události se jedná? Pokud ‚v Portugalsku zůstane dogma víry navždy zachováno‘, pak z toho jasně vyplývá, že v ostatních částech Církve budou pravdy víry zatemněny či dokonce zcela zmizí. […]
Hovoří nezveřejněný text o konkrétních okolnostech? Je dost dobře možné, že nehovoří pouze o skutečné krizi víry v Církvi, ale, stejně jako např. tajemství z La Salette, jsou zde zmíněny vnitřní boje mezi katolíky či úpadek kněží a řeholníků.
Možná, že dokonce hovoří o selhání nejvyšší církevní hierarchie…“
Pozn. redakce: Opět je třeba pečlivě posuzovat text psaný slepě věřícím knězem… Již jsme si vysvětlili, že ve Fatimě se v žádném případě nejedná o Panenku Marii. Výraz „Neposkvrněné Srdce“ je nechutný produkt lživé jezuitské propagandy a dogmata, tak jak je hlásá církev, jsou ve skutečnosti největším zlem na Zemi a slouží jen k manipulaci. Jsou způsobem, jak vnutit slepě věřícím lidem lži, které by žádný myslící člověk nemohl přijmout…
Třetí fatimský biskup, Alberto Cosme do Amaral, prohlásil ve svém projevu ve Vídni dne 10. září 1984:
„…jeho obsah se týká pouze naší víry. Ztotožňovat [třetí] tajemství s předpověďmi katastrof nebo nukleární zkázou znamená křivit jeho význam. Ztráta víry světadílu je horší než zánik nějakého národa; a je pravdou, že se v Evropě neustále víra ztrácí.“
Existuje také známý výrok kardinála Luigiho Ciappiho, osobního teologa čtyř papežů až po Jana Pavla II.:
„Ve třetím tajemství je, mimo jiné, předpovězena velká apostaze v Církvi, počínaje nejvyššími místy.“
Katolíci proto mají mnoho důvodů se domnívat, že stále existuje část tajemství, která nebyla zveřejněna a která se týká velkého odpadu od víry v Církvi.
Několik dalších důkazů existence druhého [zatajeného] textu
Jsou ještě jiné důvody, proč se domnívat, že existuje druhý [zatajený] text. Například svědectví biskupa Venancia z Fatimy.
Když Svaté oficium kardinála Ottavianiho požádalo v roce 1957 fatimského biskupa, aby tajemství poslal do Vatikánu, místní biskup svěřil tento úkol pomocnému biskupovi Venanciovi. V jednu chvíli, když byl biskup Venancio s tajemstvím o samotě, pozvedl obálku ke světlu. Povšiml si, že biskupova velká obálka obsahuje menší obálku sestry Lucie. Uvnitř této obálky byl obyčejný list papíru s lemem po každé straně, vzdáleným tři čtvrtě centimetru od okraje. Bratr Michel zdůrazňuje, že se biskup Venancio „snažil zjistit velikost papíru“.
Proto díky biskupovi Venanciovi víme, že konečné tajemství bylo napsáno na jednom malém listu papíru a obsahovalo dvacet pět až třicet řádků.
Třetí tajemství [přesně řečeno, jeho falešná oficiální církevní verze] zveřejněné 26. června 2000 bylo zapsáno Lucií [vlastně ani není jisté že jej psala pravá Lucie] na čtyřech listech papíru a obsahovalo šedesát dva řádků. Zde se opět setkáváme s důkazem o dvou textech tajemství.
Tento důkaz byl minulé léto potvrzen (psáno roku 2006).
Arcibiskup Capovilla: I kdybych o tom věděl více
Antonio Socci se spojil s mladým novinářem Solideem Paolinim, který vlastně vzbudil Socciho zájem o třetí tajemství. Paolini mu velkoryse poskytl všechny informace ohledně tajemství, které získal od bývalého sekretáře papeže Jana XXIII., arcibiskupa Lorise Francesca Capovilly.
Ve svém popisu se budu přísně držet pořadí událostí tak, jak je Socci uvádí ve své knize.
Solideo Paolini navštívil arcibiskupa Capovillu 5. července 2006 v Sotto il Monta. Po úvodní konverzaci Paolini arcibiskupovi sdělil důvod své návštěvy, tedy novinářský průzkum o Fatimě. „Jelikož máte informace z první ruky,“ řekl Paolini, „rád bych vám položil několik otázek, zejména o třetím fatimském tajemství.“
Arcibiskup Capovilla nejprve odpověděl: „Ne, opravdu ne, chci se vyhnout nedorozumění, neboť to již bylo oficiálně zveřejněno. Držím se toho, co bylo řečeno. I kdybych o tom věděl více, tak se musíme držet toho, co je řečeno v oficiálních dokumentech.“
Papežský Vatikán vždy byl — a stále je — totalitní organizací řízenou absolutisticky z centra
To je zajímavý přístup, který dává tušit, jak Vatikán funguje. Vatikán publikoval své „oficiální zjevení“ v dané věci a penzionovaný vatikánský prelát trvá na tom, že se musí držet oficiálních dokumentů, dokonce „i kdyby o tom věděl více“. Paolinimu bylo naznačeno, jak to v takových věcech chodí, a zároveň poodhalena opona. Narážka znamenala: „Ano, vím o tom více.“
Poté se arcibiskup usmál a prohlásil: „Prosím, napište mi své otázky a já na ně odpovím.“ Řekl, že se podívá do svých materiálů, pokud je ještě má, neboť již téměř vše daroval muzeu. S Paolinim se rozloučil se slovy: „Něco vám pošlu, možná pár vět… prostě napište a počkejte.“
Pár vět? Co to může znamenat, „pošlu vám pár vět“?, myslel si Paolini.
Tři dny později Paolini poslal arcibiskupovi Capovillovi seznam otázek. 18. července Paolini obdržel balík, který obsahoval arcibiskupovy odpovědi a několik dokumentů z jeho archivu.
Mons. Capovilla prokazatelně četl Třetí fatimské proroctví (tajemství)
Paolini píše: „Na mé otázky ohledně nezveřejněného textu třetího tajemství, který nebyl dosud odtajněn a jehož existence je vzhledem k mnoha svědectvím více než pravděpodobná, Mons. Capovilla (který, jak je známo, četl třetí tajemství) doslova napsal: ‚Já nic nevím.‘“
Paolini byl překvapen. Arcibiskup Capovilla četl tajemství, zná jeho obsah, mohl jasně potvrdit, že v roce 2000 bylo zveřejněno celé třetí tajemství a nic jiného ke zveřejnění nezbývá, a místo toho napíše: „Já nic nevím!“
Toto vyjádření, podle Paoliniho, „svědčilo o svého druhu omerta siciliani“ – jistém zákonu mlčenlivosti.
To však nebyl konec překvapení.
Balík od arcibiskupa Capovilly obsahoval některé oficiální materiály a malý podepsaný lístek, kde bylo napsáno:
14. července 2006 Drahý Solideo Paolini, posílám Vám nějaké dokumenty ze svého archivu. Doporučuji Vám, abyste si koupil publikaci Fatimské poselství vydanou v roce 2000 Kongregací pro nauku víry. Mnoho požehnání Loris Capovilla
Opravdu podivná rada! Arcibiskup Capovilla musel jistě dobře vědět, že Paolini přeci dokument ze dne 26. července, jehož se vlastně také týkal jeho výzkum, už dávno má. Paolinimu bylo jasné, že je to další arcibiskupův náznak. Znamenalo to: „Opět si přečtěte dokument z 26. července, ale tentokrát ve světle dokumentů, které jsem Vám poslal!“
A Paolini skutečně mezi dokumenty nalezl „tikající bombu“…
„Při porovnáním publikace vydané Vatikánem s archivními dokumenty, které mi poslal sekretář Jana XXIII.,“ uvádí Paolini, „jsem si ihned povšiml výmluvných rozdílností ve ‚vyhrazených poznámkách‘ a otisku [oficiálního] razítka, které stvrzují, že papež Pavel VI. četl tajemství 27. června 1963, zatímco oficiální vatikánský dokument ze dne 26. června 2000 tvrdí: ‚Pavel VI. četl obsah 27. března 1965 a odeslal obálku do archivů Sant’Uffizia, neboť se rozhodl text nezveřejnit.‘
Je zde tedy nesrovnalost v datech. Oficiální vatikánský dokument od arcibiskupa Capovilly uvádí, že Pavel VI. četl tajemství 27. června 1963, a oficiální vatikánský dokument z 26. června 2000 říká, že stejný papež četl tajemství 27. března 1965.
Paolini ihned telefonoval arcibiskupu Capovillovi, aby našel vysvětlení v rozdílnosti dat. Arcibiskup byl ve své odpovědi poněkud vyhýbavý a prohlásil, že „nehovoříme o Písmu“. Paolini odpověděl: „Ano, Vaše Excelence, ale já hovořím o oficiálním vatikánském dokumentu, který je jasný a vychází z archivních dokumentů!“ Mons. Capovilla odvětil: „No, možná že Bertonův balíček [dokument ze dne 26. června 2000] není stejný jako balíček Capovilly…“
V tu chvíli to Paolinimu došlo a položil otázku za deset milionů: „Takže obě data jsou správná, protože existují dva texty třetího tajemství?“
Po chvilce mlčení arcibiskup Capovilla odpověděl: „Přesně tak!“
Je to poprvé, co oficiální vatikánský činitel, byť již penzionovaný, potvrdil, že existuje, Socciho slovy, „čtvrté tajemství, či lépe druhá část třetího tajemství (zřejmě pokračování slov Panny Marie přerušených ve druhém tajemství ‚etc.‘), která doposud nebyla zveřejněna a jejíž osud se za zdmi Vatikánu ubíral jinou cestou.“
Pozn. redakce: Zde je třeba opravit Socciho nepřesnost. Jak je uvedeno výše, díky biskupovi Venanciovi už víme, že originální proroctví bylo napsáno na jednom malém listu papíru a obsahovalo dvacet pět až třicet řádků. TAKŽE NEJDE O NĚJAKOU ZATAJENOU ČÁST, JDE O ZATAJENÉ ORIGINÁLNÍ POSELSTVÍ, které bylo docela stručné a Vatikánu extrémně nebezpečné, jelikož se jej evidentně bojí jako čert kříže… Bojí se jej tak moc, že neváhal porušit Desatero a toto sdělení lidstvu jednoduše ukradl!
Katolíkům, kteří posledních šest let čelili posměchu a pohrdání za přesvědčení, že Vatikán nezveřejnil celé tajemství, kteří tvrdili, že existují dva texty, se nyní v Socciho knize Čtvrté fatimské tajemství dostalo obhajoby.
Další rozpor: „Portugalský dialekt“
Ve stejné kapitole Socci uvádí i další důkazy, že existují dva texty tajemství. Jedním z nejokatějších zmiňovaných nesouladů je „portugalský dialekt“, který tajemství obsahuje.
Socci cituje slova kardinála Ottavianiho, který prohlásil, že když Jan XXIII. otevřel obálku [obsahující nepravé tajemství] a přečetl si její obsah, ihned vše pochopil, přestože to bylo napsáno portugalsky. Avšak bratr Michel od Svaté Trojice, autor knihy Toute la vérité sur Fatima (Celá pravda o Fatimě), uvádí, že si papež povolal jistého Mons. Tavarese, aby mu pomohl s překladem některých portugalských výrazů. Také arcibiskup Capovilla potvrdil, že, jelikož text obsahoval výrazy v portugalském dialektu, „byl přivolán kněz jménem Mons. Tavares“.
Socci je toho názoru, že zmíněný rozdíl v popisu událostí lze vysvětlit pouze existencí dvou textů tajemství: jeden, jemuž Jan XXIII. porozuměl sám, a druhý, který si vyžádal pomoc Mons. Tavarese.
Vatikánský falsifikát: 4 listy proroctví
Socci tuto svou teorii konzultoval s Mariagrazií Russoovou, odbornicí na portugalský jazyk, která provedla podrobnou analýzu textu tajemství zveřejněného v roce 2000 Vatikánem. Russoová nejenže došla k závěru, že v oficiálním překladu čtyřstránkového portugalského textu sestry Lucie je řada nepřesností (což je u tak důležitého dokumentu tristní), ale nenašla v něm žádné místní ani dialektové výrazy, které by vyžadovaly zvláštní pomoc rodilého Portugalce.
Jak se to mohlo stát?
Socci se snaží nalézt hypotetické vysvětlení událostí, jež se odehrály v roce 2000. Je přesvědčen, že když se Jan Pavel II. rozhodl zveřejnit tajemství, rozpoutala se ve Vatikánu bitva mezi jednotlivými skupinami. Předpokládá, že Jan Pavel II. a kardinál Ratzinger chtěli zveřejnit tajemství celé, ale kardinál Sodano, tehdejší vatikánský státní sekretář, byl proti. A (o)pozice státního sekretáře ve Vatikánu je velmi významná. Došlo tedy ke kompromisu.
Vize „biskupa v bílém“, která je sestrou Lucií popsána na čtyřech stránkách, bude nejprve zveřejněna kardinálem Sodanem, spolu s jeho absurdním výkladem, že tajemství není ničím jiným, než předpovědí pokusu o zavraždění Jana Pavla II. v roce 1981.
Jan Pavel II. naznačuje pravé sdělení
Ve stejný den 13. května 2000, během beatifikačního obřadu Jacinty a Františka, Jan Pavel II. nepřímo ve svém kázání „odhalí“ druhou část, tu „hroznější“. Právě zde Jan Pavel II. hovořil o slovech Apokalypsy t.j. Janova Zjevení:
„I ukázalo se jiné znamení v nebi; hle, drak veliký, rudý“ [12, 3]. Tato slova z prvního mešního čtení nás vybízejí k zamyšlení nad velkým zápasem dobra a zla a ukazují, jak člověk, odsune-li Boha stranou, nikdy nedosáhne štěstí, ale skončí sebezničením... Fatimské poselství je voláním k obrácení, vyzývajícím lidstvo, aby se varovalo „draka“, jehož „ocas stáhl (za sebou) třetinu hvězd nebeských a shodil je na zemi“ [12, 4].
To byl způsob, jakým měl papež Jan Pavel II. naznačit, že třetí tajemství předpovídá také velký odpad od víry. Zamysleme se každý ještě alespoň chvíli nad klíčovou informací Zjevení:
(A) Rodící žena a drak
1 A ukázalo se veliké znamení v nebi: žena oděná sluncem, pod jejíma nohama měsíc a na její hlavě koruna z dvanácti hvězd. 2 Byla těhotná a křičela, když v bolestech a mukách pracovala ku porodu. 3 A ukázalo se jiné znamení v nebi: hle, veliký rudý drak, mající sedm hlav a deset rohů, a na těch hlavách sedm diadémů. 4 Jeho ocas vlekl třetinu nebeských hvězd; i svrhl je na zem. A drak stál před ženou, která měla porodit, aby její dítě sežral, jakmile porodí. 5 A porodila syna — muže, který má pást všechny národy železnou berlou. Vtom bylo její dítě vytrženo k Bohu a k jeho trůnu. 6 A žena utekla do pustiny, kde měla od Boha připravené místo, aby ji tam živili tisíc dvě stě šedesát dní.
Pozn. redakce: Ano vážení a milí, toto je Paní z Fatimy… a rozhodně to není pozemská žena katolickou církví nazývaná panenka Marie… to je jenom další papežská lež. Ani náhodou. Kdo má oči vidí. Kdo má uši slyš!
(B) Drak svržen na zem
7 A v nebi nastala válka: Michael a jeho andělé museli bojovat s drakem. Drak i jeho andělé bojovali, 8 ale neobstáli, a už pro ně nebylo místo v nebi. 9 A byl svržen veliký drak, ten dávný had, nazývaný Ďábel a Satan, který svádí celý obydlený svět. Byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním. 10 A uslyšel jsem mocný hlas v nebi, který říkal: “Nyní přišla záchrana, moc a kralování našeho Boha a pravomoc jeho Krista, neboť byl svržen žalobce našich bratří, který je obviňoval před naším Bohem dnem i nocí. 11 Oni nad ním zvítězili pro krev Beránkovu a pro slovo svého svědectví; a nemilovali svou duši až na smrt. 12 Proto se radujte, nebesa a vy, kdo v nich přebýváte. Běda zemi a moři, neboť k vám sestoupil Ďábel s velikou zuřivostí; ví, že má málo času.”
(C) Žena unikla před drakem
13 Když drak uviděl, že byl svržen na zem, začal pronásledovat ženu, která porodila toho syna. 14 Ale té ženě byla dána dvě křídla velikého orla, aby mohla letět do pustiny na své místo, kde skryta před hadem bude živena čas a časy a půl času...
Pozn. redakce: Povšimněte si milí čtenáři, že také ten „veliký rudý drak byl svržen na Zem“… prosím pěkně POZOR: Vidíme tu zcela jasně psáno, že entita symbolizovaná jako „drak“ žije spolu s námi na Zemi. Pouvažujte nad tím prosím… Za zamyšlení rozhodně stojí také časový údaj tisíc dvě stě šedesát dní — jinými slovy čas a časy a půl času. Tento údaj je v této kapitole 2krát. Ovšem ve Zjevení se tento údaj neustále opakuje jako magické zaklínadlo ještě mnohokrát. Rozhodně to není náhodou. Je tu přímá souvislost s dobou vlády První šelmy, jak jsme již dokázali v těchto textech:
Závěr
Socciho dvě stě padesáti pěti stránková kniha obsahuje celou řadu dalších informací, které zde vzhledem k jejich rozsahu nelze zmínit. Hovoří o přezírání sestry Lucie papeži Janem XXIII. a Pavlem VI.; skutečnosti, že neodtajněná část tajemství předpovídá hlubokou krizi víry…
Jelikož uvedená publikace vyšla v předním italském nakladatelství, lze předpokládat, že se jí dostane širokého ohlasu a vzbudí vážnější diskusi. Recenze na knihu vyšly v hlavních italských denících, včetně Corriere della Sera, La Stampa, Libero aIl Giornale.
Zdroj
- Catholic Family News, leden 2007, přeložil Isnard Kievit.
http://www.tedeum.cz/1_2007/ctvrte_fatimske_tajemstvi_12007.htm - http://www.amazon.com/Fourth-Secret-Fatima-Antonio-Socci/dp/1930278772/ref=sr_1_1?ie=UTF8&qid=1429706263&sr=8-1&keywords=Antonio+Socci+fatima
Další potvrzení lze nalézt např. na oficiálních stránkách Fatimy
Svědectví o lžích kardinála Sodana je k dispozici i na oficiálním webu Fatimy:
Then on June 26, 2000, when the Vision of the Secret was finally published, we learned that Cardinal Sodano had not told the truth. The Secret does not say that the Pope falls “apparently dead”, but says that he is killed. Even the Washington Post noted the discrepancy in its July 1 report: “Third Secret Spurs More Questions: Fatima Interpretation Departs from Vision”: “On May 13, Cardinal Angelo Sodano, a top Vatican official, announced the imminent release of the carefully guarded text. He said the Third Secret of Fatima foretold not the end of the world, as some had speculated, but the May 13, 1981, shooting of Pope John Paul II in St. Peter’s Square. “Sodano said the manuscript ... tells of a ‘bishop clothed in white’ who, while making his way amid corpses of martyrs, ‘falls to the ground, apparently dead, under a burst of gunfire.’ “But the text released Monday (June 26) leaves no doubt about the bishop’s fate, saying that he ‘was killed by a group of soldiers who fired bullets and arrows at him.’ Everyone with the pontiff also dies: bishops, priests, monks, nuns and lay people. John Paul survived his shooting at the hands of a single gunman, Mehmet Ali Agca, and no one in the crowd was harmed in the attack.” This secular newspaper cannot help but look at Cardinal Sodano with a jaundiced eye, since it is clear that Cardinal Sodano gave a falsified picture of the Third Secret to which he force-fit a faulty interpretation. Concerned Catholics immediately contrasted what the Vatican revealed as the complete Third Secret with what Cardinal Ratzinger had said about it in 1984. In his famous interview with Vittorio Messori, Cardinal Ratzinger said the Secret concerns “the dangers threatening the faith and life of the Christian, and therefore the world. And also the importance of the last times (novissimi).” The Cardinal further explained that “things contained in this Third Secret correspond to what is announced in Scripture and are confirmed by many other Marian apparitions ...”
Vatikán, velkovýrobce lži a klamu si z nás jednoduše dělá prču
Těsně před — a okolo roku 1960 — kdy mělo být 3. tajemství odtajněno, se objevilo ve světovém tisku poměrně mnoho textů na téma Fatimy. Lidé v té době ještě nezapomněli na neskutečnou sílu tohoto Zjevení.
Dnes v roce 2015 se zdá, že Vatikánu se již v podstatě podařilo vše potichu zamést pod koberec… Většina lidstva byla ukojena v roce 2000 předhozením ohlodané kosti v podobě falešné verze 3. Tajemství.
Další šokující fakta
Církevní aparát dokonce ve skrytu nahradil vizionářku Lucii falešnou loutkovou Lucií číslo 2, která onen podvod před lidmi obhájila — tedy potvrdila pravost té podvržené falešné verze z roku 2000. Máme pro vás připraveny fotografické důkazy tohoto kolosálního podvodu, zůstaňte naladěni.
Vatikánu již zřejmě řádně teče do bot, když je nucen dělat takové monstrózní podvody za bílého dne…
Svědectví z dobového tisku
Několik svědectví z dobového tisku si nyní připomeňme. Ve vatikánském tisku se objevila v roce 1951 fotografie, která měla být podle církve důkazem „Slunečního“ zázraku — tato fotografie byla přetištěna mainstreamovým časopisem LIFE:
VATICAN PAPER PUBLISHES PHOTO IN PROOF OF FATIMA MIRACLE At the anniversary of the miracle of Fatima this year (Life, Nov. 5), Cardinal Tedeschini told crowds of Catholics at the Portuguese shrine that last year Pope Pius XII had a vision similar to that seen by three children of Fatima 34 years ago. The children saw visions of the Virgin Mary, and at the final vision the sun danced in the sky. Thousands of spectators at Fatima that they too had seen the strange antics of the sun. The Pope declined to comment on the Cardinal's announcement, but two weeks ago the Vatican newspaper, L’Osservatore Romano, published new information in picture form This picture, showing the sun near the horizon, was dated 12:30 pm, Oct. 13, 1917, the day of the final vision. There was no eclipse recorded on that date; the sun's blackness, said L’Osservatore, was caused "by its very rapid rotation.." Such a midday position cannot be explained scientifically; no astronomical observations in other parts of the world verify that it happened. The picture, said L’Osservatore, was of "rigorously authentic origin" and had been taken by a witness with a camera who "succeeded in fixing the exceptional scene.”
Nečekanou pointou tohoto „důkazu“ bylo dále uvedené upozornění čtenáře…
A pssst, čistě mezi námi, vážení čtenáři, pokud se vrátíte do minulých dílů — k autentickým svědectvím zázraku — uvidíte, že tento snímek jaksi neodpovídá svědeckým popisům stříbřitého disku — nikoliv na horizontu — nýbrž přímo nad hlavami svědků…
Reakce čtenáře otištěná rovněž v LIFE
Čtenář jménem J. McKechnie upozorňuje že Fatimská církevní organizace označila fotografii otištěnou ve Vatikánském listu L Osservatore Romano za podvod:
LIFE May 12, 1952 (letters to the editor) Sirs: Recently you gave the distinction Picture of the Week (Life, Dec. 3) to a picture of the Fatima "miracle" published in L Osservatore Romano as of "rigorously authentic origin." Now that the picture has been designated a fraud by the official newspaper of the shrine of Fatima, I trust that you will publish a retraction, out of journalistic honesty and in fairness to the many doubters who objected to the picture. J. McKechnie, Plainfield N.J.
LIFE reply In reprinting the picture published first by L'Osservatore Romano, LIFE merely quoted the claims of the Vatican newspaper. Subsequently the official newspaper of the shrine of Fatima stated that the picture was taken in 1922 (not 1917), at sunset (not noon) and several miles from Fatima. EDITOR
LIFE čtenáři odpovídá, že pouze převzal text z Vatikánského tisku a že sama Fatimská církevní organizace následně popřela její autentičnost: Fotografie ve skutečnosti byla z r. 1922 (nikoliv 1917), nikoliv z poledne a pořízena několik mil od Fatimy.
Jednoduše: Kolosální podvod!
A máme to tu zas!
Proč proboha Vatikán tak strašně moc lže? Proč z nás dělá blbce?
Myslím ale, že jednu věc bychom z této podvodné fotografie mohli přece jen odvodit — a to sice, že takto ten magický „zázrak“ velmi pravděpodobně nevypadal 😉
Další svědectví z mainstreamového tisku
Youngstown Vindicator – Mar 10, 1952
http://news.google.com/newspapers?nid=pqgf-8x9CmQC&dat=19520310&printsec=frontpage&hl=en
Milwaukee Sentinel – Mar 10, 1952
The Milwaukee Sentinel story of the photo fiasco had a fascinating quote from the journal, „The Voice of Fatima“:
Fatima Pictures Reported Made Long After Miracle The Shrine of Fatima’s official newspaper... “The Voice of Fatima,” said: “In the interests of accuracy we would like to state that the photographs...were not in fact taken on that date but several years later (May 13, 1921, near Torres Novas) during an atmospheric effect at sunset. They were thought to resemble the October prodigy and were published in Portugal at the time but later withdrawn in order to avoid confusion. There is no photographic record of the sun on the original date and indeed, if the effect is supernatural, it would be unlikely to be recorded by the camera.”
Milwaukee Sentinel otiskl fascinující citát z oficiálních novin „Hlas Fatimy“:
Článek s názvem »Fatima Pictures Reported Made Long After Miracle« uvádí následující vyjádření přímo od zdroje ve Fatimě:
„V zájmu přesnosti bychom chtěli uvést, že fotografie … nebyly ve skutečnosti snímány k uvedenému datu, ale o několik let později (13.května 1921, v blízkosti místa Torres Novas) při západu slunce.
Měly napodobit říjnový zázrak z r. 1917 a byly publikovány v Portugalsku v té době, ale později byly staženy… Neexistuje žádný fotografický záznam slunce s původním datumem a v případě, že efekt byl skutečně nadpřirozený, je nepravděpodobné, že by byl snímatelný kamerou.“
Pozn. redakce: They were thought to resemble — pokud to někomu nedochází, řekněme si to česky bez okecávání — ZÁMĚREM bylo podvést lidstvo, ucpat hubu rejpalům a přesvědčit ovečky že onen tzv. zázrak není o moc víc než afmosférický efekt a následně samozřejmě zamést pravdu nenápadně pod koberec a odvést pozornost od hledání pravého Fatimského proroctví — lidé mají jepičí paměť, bohužel. Vstávají mi vlasy hrůzou na hlavě — jak si tohle vůbec někdo může beztrestně dovolit…?!
Ten závěr je skutečně do nebe volající. Někomu zřejmě došlo, že lidé na tuto publikovanou fotografii neskočí… tak to bylo zaretušováno, prohlášením, že žádná fotografie neexistuje… ano, jasně a já jsem papež — říkejte mi svatý otec 😉
Troška elementární fyziky
Lidské oko, jehož prostřednictvím mozek vnímá, má citlivost na velmi omezené spektrum záření. Jinými slovy vnímáme jen malilinkatou část vesmíru. Hrubou představu vám dá následující diagram, kde je symbolem oka označena viditelná část:
Uvažujme spolu prosím jako v hodině fyziky na základní škole — tisíce svědků vidí stříbřité umělé „slunce“ v podobě kotouče nebo talíře (jak to někteří svědci také nazvali) a světlo, které disk vyzařuje — vidí jej osobně — fyzickýma očima ve viditelném vlnovém rozsahu. Pokud toto viděli běžní lidé, věřící i skeptici — pak neexistuje důvod, proč by nemělo toto světlo být zachyceno fotoaparáty, které snímají stejné vlnové délky jako lidské oko. BŮH NEPORUŠUJE SVÉ přírodní ZÁKONY!
Pak je tu další fyzikální energetický efekt, kdy byly za pár minut vysušeny šaty i půda, na které lidé stáli… to není nic nadpřirozeného, to je základní fyzika… jistě jste slyšeli o zákonu o zachování energie a podobných záležitostech…
Pro upřesnění: Počáteční Zjevení Matky boží, které viděly pouze mladé vizionářky tzv. duchovním zrakem… i toto má prosté fyzikální vysvětlení: V tomto případě šlo o vlnové délky mimo vlnový rozsah lidského oka… toto by fotoaparáty samozřejmě nezachytily.
Nicméně „Sluneční“ zázrak, to byl zcela jiný případ… Byl bych rád, kdyby každý čtenář sám za sebe pouvažoval, co asi vedlo Vatikán k takovému podvádění lidí… proč nám tak nehorázně lžou? Proboha!
-pokračování-