Hledání světla

Janovo Zjevení, apokalypsa, 16. kapitola, 2. fáze — kdo jsou drak, šelma a falešný prorok — a co symbolizují žáby?

Pokračujeme s výkladem Janova Zjevení, které už není zapečetěnou knihou — mnoho předpovězených událostí se totiž již splnilo. Díky tomu můžeme mnohé rozluštit…

Faktem je, že události předpovězené ve 13. kapitole o obrazu První šelmy se právě teď realizují v naší sdílené 3D realitě » …jednoznačně to dokazují naše starší analýzy v této rubrice a samozřejmě aktuální globální události »

Řekli jsme si minule, že 15. kapitola je úvodem k ději v kapitole 16…

Sedm symbolických nádob (misek) je opakováním sedmi troubení polnic

Sedm nádob je ve skutečnosti jen analogickým opakováním soudu, který provázel sedm troubení napříč dějinami. Pohromy se odehrávají paralelně v pořadí polnic ze Zjevení 8:

https://www.bible.com/en-GB/bible/509/rev.8

První polnice
země (člověk)		 První nádoba
země (člověk)
Druhá polnice
krvavé moře		 Druhá nádoba
krvavé moře
Třetí polnice
řeky a prameny vod		 Třetí nádoba
řeky a prameny vod
Čtvrtá polnice
slunce		 Čtvrtá nádoba
slunce
Pátá polnice
propast a temnota		 Pátá nádoba
propast a temnota
Šestá polnice
Eufrat		 Šestá nádoba
Eufrat
Sedmá polnice
božský hněv: kroupy
vlastnictví království		 Sedmá nádoba
božský hněv: kroupy
vlastnictví království

 

7 polnic, stejně jako 7 pečetí, krok za krokem sleduje nepravosti církve. Poté se 7 pohrom v 15. kapitole Apokalypsy zaměřuje na konec dějin.

Druhou fázi tvoří šestá a sedmá pohroma a zabírá druhou polovinu kapitoly (Zj 16,12-21). To je fáze tzv. Harmagedonu. Tato fáze je charakterizována Božím soudem, který předpokládá přímý zásah shora.

Boží soud — fáze tzv. Harmagedonu

12 Šestý [anděl] vylil svou misku na velikou řeku Eufrat, a její voda vyschla, aby byla připravena cesta králům od východu slunce. 13 A uviděl jsem z úst draka a z úst šelmy a z úst falešného proroka vycházet tři nečisté duchy jako žáby. 14 Jsou to duchové démonů, činící znamení; vycházejí ke králům celé obydlené země, aby je shromáždili k boji ve veliký den Boha, Všemohoucího... 16 I shromáždil[i] je na místo, zvané hebrejsky Harmagedon. 17 Sedmý [anděl] vylil svou misku na ovzduší, a ze svatyně od trůnu vyšel mocný hlas, který řekl: “Stalo se!” 18 A nastaly blesky, hlasy a hromy, a nastalo veliké zemětřesení, jaké nebylo, co je člověk na zemi; tak veliké a silné bylo to zemětřesení. 19 A to veliké město se roztrhlo na tři díly a města národů se zřítila. A veliký Babylon byl připomenut před Bohem, a Bůh mu dal číši vína svého planoucího hněvu. 20 Všechny ostrovy zmizely a hory nebyly k nalezení. 21 Veliké kroupy jako závaží padaly z nebe na lidi; a lidé prokleli Boha pro tu ránu krupobití, protože ta rána byla velmi veliká.

https://www.bible.com/en-GB/bible/509/rev.16.csp

6. nádoba: shromáždil je na místo, zvané hebrejsky Harmagedon

Šestá nádoba, stejně jako šestá polnice, postihuje Eufrat (Zj 16,12; viz 9,13.14). Tentokrát je zmínka konkrétnější. Vody babylónské řeky vysychají, aby „připravily cestu králům od Východu“ (Zj 16,12).

V biblické tradici je vyschnutí Eufratu spojeno s událostí dobytí Babylóna Kýrem r. 539 př. Kr.: „Hlubině on praví: ‚Vyschni! Vysuším tvé vodní proudy.‘ O Kýrovi praví: ‚Hle, můj pastýř. Vyplní každé mé přání.'“ (Iz 44,27.28; srov. Jer 50,38) Tato myšlenková souvislost se vysvětluje strategií bitvy, kterou vylíčil řecký historik Hérodotos (484-425 př. Kr.) takto: „Kýros umístil většinu svých vojsk na straně, kde řeka vtékala do města…; jiné muže umístil po proudu, z druhé strany města, do míst, kde z něho vytékala, a přikázal vojákům, aby – až uvidí, že řečiště je možné přebrodit – se vplížili touto cestou do města… Když dorazil k bažině na horním toku řeky nad městem, pomocí kanálu odvedl řeku, hladina vody tím poklesla, a tak učinil staré řečiště přebroditelným. Když dosáhl tohoto výsledku, Peršané, kteří byli umístěni na tomto konci, postupovali řečištěm, kde jim opadlá voda sahala stěží do poloviny stehen, a touto cestou vstoupili do Babylóna.“ (Hérodotos, I, 190.191)

"Kdo vzbudil od východu muže, jemuž v patách kráčí spravedlnost? Poddává mu pronárody, podrobuje krále." (Iz 41,2; viz 41,25)

Potřebujeme si uvědomit, že pád Babylóna byl důležitou událostí v dějinách Izraele. Kniha Daniel z něj činí základ, na němž staví celou svou strukturu (Dan 1,21; 6,29; 10,1). Rovněž je významné, že touto zmínkou o Kýrovi končí kánon židovské Bible (2 Pa 36,22.23).

Díky Kýrovi, králi povolanému od Východu, jsou otevřeny dveře zajetí, a židovský lid se může navrátit domů, aby budoval nový Jeruzalém a znovu si vydobyl svou ztracenou identitu.

Návrat ze zajetí je tedy prožíván jako nové stvoření. V úvodu zmínky o Kýrovi připomíná prorok Izajáš akt stvoření: „Toto praví Hospodin, tvůj vykupitel, který tě vytvořil v životě matky: ‚Já jsem Hospodin, já konám všechno: sám nebesa roztahuji, překlenul jsem zemi…‘ O Kýrovi praví: ‚Hle, můj pastýř. Vyplní každé mé přání.‘ Řekne Jeruzalému: ‚Budeš vybudován!‘ A chrámu: ‚Budeš založen.'“ (Iz 44,24-28; srov. 45,18; 43,15)

Prorok knihy Zjevení na pozadí této vzpomínky na Kýra a na návrat ze zajetí a očekávání stavby nového Jeruzaléma oznamuje příchod šesté pohromy. Zde opět pád mýtického Babylóna a bitva, která ho způsobila, umožňují konečné vysvobození a stvoření nového Jeruzaléma.

Stojí tady jeden tábor proti druhému: Na jedné straně tábor „králů přicházejících od východu slunce“ představuje síly Boha, který zachraňuje, Boha Jeruzaléma. Na druhé straně tábor „králů země“ (Zj 16,14) představuje síly zla, síly Babylonu.

V tomto táboře jsou mobilizovány všechny síly nepřátelské Bohu a zejména síly démonické, které prorok vidí ve formě žab. Šestá pohroma tím připomíná druhou egyptskou ránu z 2. knihy Mojžíšovy (Ex 7,26-8,11). Žába, uctívaná v Egyptě jako bohyně plodnosti (Hiqit), náhle zaplavila i ta nejintimnější místa, ložnici, postel (Ex 7,28).

Žáby symbolizují moc nadpřirozeného původu

V judaismu Janovy doby žáby představovaly podvodné kouzelníky a duchy, obvykle sídlící u zdrojů vod. Žáby tedy představují moc nadpřirozeného původu.

Kniha Zjevení je jasně ztotožňuje s „ďábelskými duchy“ (Zj 16,14), kteří vycházejí z úst třech šelem nepřátelských Bohu:

  • 1. drak, který představuje Satana alias ďábla (Zj 12);
  • 2. šelmy z moře, která symbolicky představuje Babylon, tedy papežský Vatikán (Zj 13,1-10) (Zj 17,4-5);
  • 3. šelmy ze země, která je zde nazvána „falešný prorok“ a jsou jí FED-USA (Zj 13).

Ze třech šelem je ta poslední jediná, která dostává nové jméno, vyjadřující tentokrát náboženské souvislosti. Dříve byla tato šelma viděna z politického hlediska. V souvislosti s Harmagedonem je viděna především z náboženského pohledu. Je výstižně popsána jako „falešný prorok“, tedy spíše jako prorok-úředník ve službách instituce než ve službách Boha (Jer 5,30.31; 23,14); prorok zdánlivého, falešného pokoje (Jer 6,14;8,11); prorok, který budí zdání inspirovanosti a Ducha (ruach), ale který nepřináší objektivní Boží slovo (dabar) (Jer 5,13; 23,16).

Falešný prorok tedy představuje Spojené státy amerického FEDu v jejich náboženské činnosti – podpory babylonské moci Vatikánu.

Je to politická mocnost, která prosazuje globální fašistickou vládu NWO, neboli Nový Světový Řád, který má předobraz ve Vatikánem úspěšně vyzkoušených katolických-fašistických režimech počínaje Mussoliniho Itálií, pokračujíc Francovým Španělskem, Hitlerovým Německem atd. Neměli bychom zapomenout ani na dalšího ne-milého fašounka z poslední doby, rovněž poctivého katolíka Pinocheta. Více informací zde:

V každém případě – ať se jedná o politické, církevní nebo kulturní akce – se zaměřuje na stále stejný cíl – přivést zemi a její obyvatele k uctívání té první šelmy (Zj 13,12).

Ať už je totožnost těchto symbolických žab jakákoli, ať už představují paranormální síly nebo zcela jednoduše politické a rétorické podvody – jak to naznačuje jejich původ (vycházejí z úst třech šelem) a jejich řečnická horlivost (jejich kvákání – viz např. současný boj Vatikánu proti tzv. globálnímu oteplování a lidské individualitě – to jest svobodě) …tak cíl těch satanových žab je stejný: Svést a shromáždit „krále celé země“ (Zj 16,14), aby se postavili na odpor příchodu Boha.

Tento plán není nový. Sahá do starodávných časů stavitelů babylónské věže: „Nato řekli: ‚Nuže, vybudujme si město a věž, jejíž vrchol bude v nebi. Tak si učiníme jméno a nebudeme rozptýleni po celé zemi.'“ (Gn 11,4)

Babel znamená „brána bohů“

A od té doby jde o stále stejnou snahu, kterou jsou posedlí následovníci Babylóna – sjednotit se, aby se pozvedli až do nebes, k „bráně bohů“ (Babel), a zaujmout Boží místo ve vládě pozemského království. K vládě nad dušemi. Protože o ty jde až v první řadě!

Avšak poprvé od stavby babylónské věže nabylo toto úsilí celosvětové měřítko. Pochopte prosím pěkně, proto Druhá šelma (FED-USA) tak silně na všech frontách haraší zbraněmi – je třeba co nejrychleji zpacifikovat posledních pár států co vzdorují… Příkladně Sýrie s nespolupracujícím Asadem. A samozřejmě nejvíce jim pije krev zatím stále svobodné a nezávislé Rusko… proto se dějí ty šílenosti na Ukrajině… Ukrajina je jen obětní beránek, který má posloužit jako záminka k velkému útoku na Rusko! A USA drží poměrně pevně pod krkem samozřejmě i NATO a většinu států EU, v první řadě Německo… Je to velmi prosté!

A čas se šelmám krátí, proto to vytváření neexistujících nepřátel, proto to harašení zbraněmi a výzvy k válce proti Rusku nabývají na intenzitě i hysteričnosti… vítejte v pekle!

Kniha Daniel také předpověděla takové spojenectví. Na konci všech válek viděl hebrejský prorok společný tábor všech světových mocností, Severu a Jihu, proti slavné a svaté hoře (Dan 11,45), která není ničím jiným než horou Sión, nebeským Jeruzalémem.

Je to zcela poslední světová válka, a tentokrát nestaví lidi proti sobě, ale naopak spojuje všechny lidi na zemi ve společném vesmírném boji — proti symbolické svaté Boží hoře.

 -pokračování-