Kosmonauti mise NASA Apollo na Měsíci objevili sklo, které NENÍ sopečného původu a které dokazuje tvrzení Corey Gooda o výbuchu Sluneční mikronovy. Sklo, sklo všude kam se podíváš! 14
Pokračujeme v sérii textů na téma Kosmického Odhalení, kde David Wilcock, Corey Goode a další zasvěcenci odkrývají převratná, vpravdě Kosmická Tajemství » Minule jsme se dozvěděli o tom, že naše hvězda podléhá kosmickým cyklům, ostatně jako všechny hvězdy v tomto Univerzu. V naší Sluneční soustavě se periodicky opakuje Sluneční mikronova a kosmická agentura NASA byla pověřena, aby vyslala měsíční mise Apollo pro hledání tzv. „černého skla“, které je důkazem (pozůstatkem) minulého výbuchu mikronovy. O tomto skrytém účelu mise Apollo se na této prolhané planetě ale oficiálně nedozvíte… proto jsme provedli důkladné pátrání v archivech NASA, aby každý mohl vědět a znát jaká je realita!
A být připraven! ragauian.cz se skutečně upřímně snaží, aby vám umožnil připravit se na blížící se události „Konce věku“. První věc je vůbec vědět, že ten čas je tady. Je doslova za rohem.
Zde shromážděné informace mají sloužit podobně jako výstražná značka na silnici — k tomu, abyste byli připraveni. Starozákonní prorok Malachiáš nejspíše věděl o čem mluví:
19 Neboť hle, přichází den planoucí jako pec a všichni domýšlivci i všichni, kdo páchají ničemnost, se stanou strništěm. Ten přicházející den je spálí, praví Hospodin zástupů, nezanechá z nich kořen ani větev. 20 Avšak vám, kdo se bojíte mého jména, vzejde slunce spravedlnosti a na jeho paprscích bude uzdravení.
Corey Goode uvedl mj., že si v NASA nejdříve mysleli, že skleněné artefakty vznikly kvůli sopečné činnosti nebo dopadu meteoritu — ale to by nevysvětlovalo jejich velké množství a velikost jimi pokryté oblasti. Měsíc je doslova pokrytý sklem! Toto sklo obsahuje dokonce i prvky jako je Aluminum-26, na jehož roztavení energie dopadu meteoritu rozhodně nestačí!
Stejně jako fakt, že sklo bylo kosmonauty z NASA skutečně nalezeno, je faktem i smutná realita, ve které nám oficiální věda i média stále lžou ostošest a stále se všude dočtete jen o tom, jakože prý tato skla jsou svědectvím o vulkanické činnosti na Měsíci… Podíváme se proto v dalším textu podrobněji na výzkum těchto měsíčních skel — protože nám jde hlavně o DOLOŽITELNOST a OVĚŘITELNOST!
Nebude to extra zábavné, ale je to nutné proto, aby každý nad Slunce jasněji věděl, že nemluvíme o nějakých „konspiračních“ teoriích a/nebo spekulacích — nýbrž o tvrdých datech! Nejde o žádné spekulace!
Symbolika kosmické měsíční výpravy Apollo 13 zasvěcenému ukazuje skrývaná fakta… Apollón je v řecké a římské mytologii bohem, synem Dia a Létó a dvojčetem bohyně Artemis. V pozdějších dobách byl identifikován s Héliem, který je zosobněním Slunce…
Mise NASA Apollo: Přehled nálezů měsíčního skla. Co víme o jejich vzniku? Jsou sopečného původu? Nebo…?
Goode svědčí o faktu, že naše Slunce periodicky produkuje obrovský výbuch, neboli mikronovu. Podívejme se na hmatatelné důkazy pro jeho tvrzení! Ano, měsíční mise NASA Apollo skutečně našly spousty vzorků skla, které jsou důkazem výbuchu mikronovy v minulosti.
Apollo 16: Vzorek 64455, čedičová tavenina s velmi silným obalem z hladkého tmavého skla
Apollo 16, vzorek 64455 je čedičová rázová (impact = dopad) tavenina s velmi silným obalem z hladkého tmavého skla (S73-22656, 303k). Čedič je poněkud drobivý a spojení mezi čedičem a skleněným povlakem je obecně slabé. Foto S72-40132, NASA
Je to jako rána do hlavy — naprosto polopatický důkaz obrovského žáru, který na povrchu kamene o hmotnosti 56,7 g vytvořil skleněnou kůrku — podobně jako když opečete bramboru 😉
Apollo 16, vzorek 60015.1, anortozit, zřejmě nejstarší kámen nalezený během měsíčních misí, je vystaven v lunární laboratoři v NASA Johnson Space Center, 17. června 2019, v Houstonu. Věří se, že pochází z původní kůry Měsíce z doby hned poté, co se ochladila. Foto: Michael Wyke / AP
A další rána do hlavy — další polopatický důkaz obrovského žáru, který na skále vytvořil skleněnou kůrku.
Zdá se, že lunární povrch má jen odstíny šedé, ale rozhodně tomu tak není všude na Měsíci. Astronauti mise Apollo 17 — Harrison Schmitt, Eugene Cernan a Robert Parker — tohle zjistili na vlastní oči.
Zdá se, že lunární povrch má všechny odstíny šedé, ale rozhodně tomu tak není všude na Měsíci. Astronauti Apolla 17, Harrison Schmitt a Eugene Cernan a Robert Parker tohle zjistili na vlastní oči…
VIDEO: Nahrávka okamžiku objevení skla
Apollo 17: Vzorek 74220, oranžové sklo
Lunární vzorek 74220 je vzorek oranžové půdy objevené poblíž údolí Taurus-Littrow během mise Apollo 17. Zdroj: D. Kring / NASA
Apollo 15: Vzorek 15426, zelené „korálky“
Astronauti Apolla 15 přinesli vzorky regolitů, které obsahovaly hrudky zelené půdy. V půdě byly malé kuličky zeleného skla. Zdroj: NASA, Johnson Space Center
Apollo 15, vzorek 15426, malé „kuličky“ ze zeleného skla
Apollo 11: Vzorek 10084, černé sklo
Apollo 11: Tyto typické měsíční půdní hrudky (soil agglutinates) jsou ze vzorku Apollo 11, 10084. Zdroj: The Lunar Sourcebook
“What most people don’t realize is that the soil on the Moon is about 20% glass beads” in the areas we’ve sampled, Darby Dyar, a planetary scientist at Mount Holyoke College in South Hadley, Mass., told Eos.
„Většina lidí si neuvědomuje, že půda na Měsíci obsahuje asi 20% skleněných korálků“ v oblastech, které jsme vzorkovali, řekl Darby Dyar, z Mount Holyoke College v South Hadley, Massachusetts, magazínu Eos.
Uvedené odkazy jsou příklad dvou typických textů, kde se stále dokolečka opakuje chybné a nelogické tvrzení o údajné vulkanické činnosti na Měsíci — nicméně striktně vědecky, nálezy lunárních skel nic takového nedokazují. Dokazují jen a pouze přítomnost roztavené magmatu! Neříkají to nic o tom, jak toto magma vzniklo…
Proč jsou vulkanické hypotézy nelogické?
Earth’s moon as observed in visible light (left), topography (center, where red is high and blue is low), and the GRAIL gravity gradients (right). The Procellarum region is a broad region of low topography covered in dark mare basalt. The gravity gradients reveal a giant rectangular pattern of structures surrounding the region. Image Credit:
NASA/GSFC/JPL/Colorado School of Mines/MIT
V předchozích dílech už jsme poukázali na data, která ukazují, že Měsíc je příliš málo hmotný, vzhledem ke své velikosti — a mnozí si toho povšimli! Např. ruští vědci a členové sovětské akademie věd, Michail Vasin a Alexander Ščerbakov, publikovali v roce 1970 ve vědeckém časopise Sputnik výsledek své několikaleté práce a jejich závěr? Měsíc musí velmi pravděpodobně být duté těleso. Této teorii se oficiálně říká The Spaceship Moon Theory (teorie Měsíce coby vesmírné lodi). Mezi další zastánce teorie Měsíce jako kosmické lodi patří Don Wilson, který napsal knihu „Naše tajemná kosmická loď“ v roce 1975, a George H. Leonard, autor knihy „Někdo jiný je na Měsíci“ z roku 1976.
20. listopadu 1969 astronauti Apolla 12 odhodili svůj lunární modul po návratu k velitelskému plavidlu. Tento lunární modul zasáhl při dopadu Měsíc silou jedné tuny TNT. Rázové vlny dosáhly vrcholu za osm minut a pokračovaly téměř hodinu. Měsíc zvonil a rezonoval jako zvon, což je fyzikální jev, kterého lze dosáhnout výhradně a pouze u dutých těles s velmi tvrdým povrchem pláště, který působí jako ozvučnice. Informace o těchto dvou umělých měsíčních otřesech vedly k opětovnému zvážení teorií o lunární dutině.
Podobné pozorování bylo provedeno během mise Apollo 13 s nástroji zaznamenávajícími dozvuky, které trvaly déle než tři hodiny, ve srovnání s několika minutami v případě Země, a to dokonce i při velkých zemětřeseních. Podle dokumentu NASA, týkajícího se mise Apollo 13 z roku 1970, „se nic srovnatelného nikdy nestane, když objekty dopadnou na Zemi.“
Tato tvrdá fakta, sama o sobě, vylučují vulkanickou činnost — ta samozřejmě vyžaduje rozžhavené jádro planety, nikoli dutinu!
Ale máme i další data k jasnému vyvrácení nesmyslu o údajné vulkanické činnosti na Měsíci…
Měsíční geologie
Apollo 17: Vědec-astronaut Harrison H. Schmitt objevil oranžovou půdu v Shorty Crater
Harrison H. Schmitt je geolog a astronaut, který sloužil v misi Apollo 17 a pomohl učinit důležité objevy při jeho průzkumu. Schmitt dobře využil svého vzdělání v geologii. Při sběru vzorků hornin našel podivný druh mimozemské oranžové půdy. Pod touto oranžovou půdou byla tmavá, černá vrstva — což dle oficiální „vědy“ opět prý dokazuje, že na Měsíci byla kdysi vulkanická aktivita…
NENÍ TOMU TAK! Opět — je to jen a pouze důkaz toho, že povrch Měsíce byl kdysi spálen/roztaven — nicméně daleko nej-pravděpodobnější vysvětlení příčiny roztavení a spálení povrchu je právě ona Sluneční mikronova!
Údajní „vědci“ jsou jednoduše v zajetí svého příliš malého znalostního obzoru a prostě si nedokáží představit JINOU PŘÍČINU vzniku skla (než sopku). My ale další alternativu známe… Sluneční mikronova!
Nevylučujeme, že některé měsíční sklo může mít např. meteoritický původ — ale vulkanická aktivita na duté planetě? Nenechte se vysmát…
Kosmonaut Harrison H. Schmitt: Vlastními slovy
„Nejdůležitější věcí, kterou jsme udělali, bylo navštívit malý kráter zvaný Shorty, kde jsme našli oranžový sopečný popel, oranžovou zeminu. Objevil jsem ji, právě když jsem šel k okraji kráteru, abych vzal vzorek balvanu, a když jsem se podíval dolů na místo, kde se moje nohy sklouzly po povrchu, uviděl jsem oranžový nádech půdy a okamžitě jsem tam začal kopat… a odkryl jsem oranžovou půdu/zeminu. Udělali jsme zkušební vrt do hloubky 70 centimetrů a když jsme vytáhli jádro z vrtu, bylo jasné, že pod oranžovou byla černá, černá půda, všechno to bylo úplně jiné, než to, co jsme viděli kolem povrchu.“
Apollo 17: Oranžové a černé sklo — ani vulkanický, ani meteoritický původ, říká NASA
Apollo 17: Tyto fragmenty oranžového skla jsou nejjemnější částice, které se kdy vrátily z Měsíce. Velikost částic v rozmezí od 20 do 45 mikronů (asi 1/1000 palce). Vědec-astronaut Harrison H. Schmitt objevil oranžovou půdu v Shorty Crater.
NASA podle níže uvedeného zdroje tvrdí: Oranžové částice na této mikrofotografii mají přibližně stejnou velikost jako částice, které tvoří na zemi prach. Chemická analýza „pomerančového“ půdního materiálu ukázala, že je podobný některým vzorkům z Apolla 11 (Moře klidu) několik set mil na jihozápad. Stejně jako tyto vzorky je bohatý na titan (8%) a oxid železa (22%). Na rozdíl od vzorků z Apolla 11 je však tato oranžová půda nevysvětlitelně bohatá na zinek — nevysvětlitelná anomálie! Tento vzorek Apollo 17 neobsahuje těkavé prvky, ani minerály neobsahují podstatná množství vody. Ty by poskytly silný důkaz vulkanické činnosti. Na druhé straně, nedostatek aglutinátů (horniny tvořené různými minerály spojenými dohromady) naznačuje, že oranžové sklo pravděpodobně není produktem dopadu meteoritu — což posiluje argument, že sklo bylo vyrobeno vulkanickou činností. Zdroj: NASA
Ano je to tady zas — nelogický nevědecký závěr! Údajní „vědci“ jsou jednoduše v zajetí svého příliš malého znalostního obzoru a prostě si nedokáží představit JINOU PŘÍČINU vzniku skla (než sopku). Tvrdá data vylučují vulkanismus i meteority — a jaký závěr udělají duté „vědecké“ hlavy? 😉
My ale další alternativu známe… Sluneční mikronova, to jest silný plazmový výboj vyslaný naší hvězdou!
Apollo 17: Vzorek 74220 (286)
Orange Spherule Regolith
Vzorek 74220 je neobvyklý vzorek půdy, který byl objeven v Shorty Crater během mise Apollo 17 na Měsíci.
Většinu vzorku tvoří kuličky z oranžového skla, i když část skla se devitrifikovala a je nyní černá, a vyrostly v něm jemné olivinové „jehličky“ a ilmenitové „peří“. Cín je tím, co dává sklu oranžovou barvu. (Slovo „vitrify“ znamená pevné zabudování cizích prvků do struktury skla metodou zpracování za vysokých teplot. Devitrifikace tedy znamená, že ty cizí prvky zase časem mizí a barva se vytrácí.) Černé „sklo“ je proto složením totožné s oranžovým sklem.
A je to — další, naprosto nezvratný, archeologicko/geologický důkaz pro tvrzení zasvěceného Corey Gooda o cyklicky se opakující Sluneční mikronově!
2000 let stará proroctví všem, kteří „udělali ze dvou jedno“ a žijí v kristovské energii, dávají také velkou naději — mějte jen při čtení následujících biblických slov na paměti, že slova „příchod Pána“, rozhodně neznamenají fyzický příchod Ježíše (jak se vám snaží nakukat ti roztomilí popletové, rádoby křesťané):
My živí, kteří jsme tu ponecháni do příchodu Pána, jistě nepředejdeme ty, kteří zesnuli, protože za zvuku přikazujícího zvolání, hlasu archanděla a Boží polnice sám Pán sestoupí z nebe a mrtví v Kristu vstanou nejdříve. Potom my živí, kteří tu budeme ponecháni, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích do vzduchu k setkání s Pánem. A tak už na vždy budeme s Pánem.
(1 Tesalonickým 4:15-17)
Další zasvěcené informace Corey Gooda říkají, že měsíční sklo obsahuje dokonce i prvky jako je Aluminum-26, na jehož roztavení energie dopadu meteoritu rozhodně nestačí!
Aluminium-26 skutečně na Měsíci bylo nalezeno!
A co říkají výzkumem a měřením doložená fakta? Největší množství 26-Al vzniká v supernovách? Ha! A o čem my to tady stále mluvíme? Mikronova?
Kdo tady potřebuje další důkazy pro tvrzení o cyklicky probíhající mikro-nově v naší Sluneční soustavě? Kdo má oči, ať vidí!
Oficiální výsledky zkoumání vzorků z Apolla
Výsledky měření záření 26-Al (59 dpm / kg), 22-Na (38 dpm / kg) v lunárních vzorcích jsou uvedeny v LSPET 1972.
Autoři: Eldridge, J. S., O’Kelley, G. D., a Northcutt, K. J.
Časopis: Sborník z Lunární vědecké konference, sv. 4, str. 215
Bibliografický kód: 1973LPSC …. 4.2115E
Opravdu si ještě stále myslíte, že tohle důkladné zkoumání Slunce ze strany NASA se provádí jenom kvůli obavám z narušení činnosti satelitů a sítí na Zemi? Stále ještě věříte oficiální povídačce?
2 komentáře u „Kosmonauti mise NASA Apollo na Měsíci objevili sklo, které NENÍ sopečného původu a které dokazuje tvrzení Corey Gooda o výbuchu Sluneční mikronovy. Sklo, sklo všude kam se podíváš! 14“
Kde je článek 13?
Trochu mi to připomnělo některé americké mrakodrapy kde není třinácté poschodí
Kde je článek 13?
Trochu mi to připomnělo některé americké mrakodrapy kde není třinácté poschodí
ano 🙂 záměrně tu není 13