Je mi dnes šestačtyřicet let. Mám manžela a dvě děti a donedávna jsem měla za to, že můj život plyne podle mých představ.

Apřece stačila chvilička a všechno bylo jinak – stačil k tomu jeden jediný telefonát, abych pochopila, že si našel jinou – samozřejmě mladší. Přijala jsem to statečně a šla si to s ním vyříkat.

Nezapíral – netrvalo to ještě nijak dlouho – byla vdaná, ale slíbili si tyhle drobné problémy dořešit – neříkám, že by mne to srazilo do kolen – po celý život jsem náš vztah táhla spíše já sama a tak nějak se mi podivně ulevilo – byl vždycky spíše jako třetí dítě než rovnocenný partner –

bylo tu ale několik faktorů, které jsem taky musela vzít v úvahu – za prvé : trápilo mne, proč se to vlastně stalo – přece jen jsem měla pocit osobního selhání – a také jsme spolu podnikali – a naše malá rodinná firma celkem prosperovala a bylo by škoda ji ztratit –

rozhodně jsem se necítila v oblasti esoteriky jako nováček – moje kamarádky mi vyložily karty, něco ze zákulisí našeho vztahu vyšlo najevo v regresi, i rodinné konstelace leccos napověděly – z toho všeho bylo jasné,  že musím změnit k sobě i k partnerovi přístup – jinak to definitivně dopadne špatně –

ale právě tady jsem si připadala tak trochu jako majitel auta, které nejezdí – všichni kolem vědí, co mu je, každý ví, co by to chtělo, konkrétní radu co s tím mi však nedá nikdo –

a pak přišel den, kdy mi kamarádka vložila do rukou svazek vytištěných stránek z internetu – když jsem se do jednotlivých pasáží začetla, už jsem je nepustila z rukou – něco uvnitř mne oslovilo : ano, to by mohlo být ono –  je třeba se změnit – a jenom já sama to mohu udělat – pokud vyřeším problém ze své strany, uvolní se to i ze strany jeho –

přišla jsem na první pracovní schůzku k panu K. a začala pracovat na lásce k sobě – a začala jsem si chránit energie – první známky toho, že jdu správným směrem, přišly zakrátko od mých již dospělých dětí –

byla jsem překvapena, jak se výrazně změnila komunikace se synem i dcerou k lepšímu – a pochopila jsem, že je to především tím, že změnou dosud praktikované hmotně podmíněné lásky na lásku bezpodmínečnou jsem se jim přestala plést do života víc, než je zdrávo – zbavila jsem se také přílišné emoční zranitelnosti a vymazala hluboce zakořeněný strach z nepřijetí okolím –

právě on, ten strach, mne zatahoval do snahy zajistit si kontrolu nad chováním členů rodiny nad přijatelnou úroveň a z hlediska stability rodiny působil hodně kontraproduktivně  –

manžel to zpovzdálí sledoval a neříkal nic –  když jsem panu K. sdělila, že po změnách v oblasti starých mentálních vzorců jsem se svobodně rozhodla pokusit se vztah znovu stabilizovat, poradil mi, jak pracovat na našem vztahu na neverbální úrovni – nikdy bych dříve nepřipustila, že je něčeho možno dosáhnout jen tím, že budu někomu posílat vědomě určitým způsobem emocionálně zabarvené energie –

to, čeho jsem byla postupně svědkem, mne neustále překvapovalo – neustálé neplodné spory s manželem o to či ono byly minulostí – moje vyrovnanost a pochopení dětí, které uvítaly mou změnu a skvěle pomáhaly vytvářet atmosféru nenásilné rodinné pohody, přiváděly stále častěji manžela zpět do rodinných aktivit –

už neunikal, naopak bylo znát, že se začíná doma cítit dobře – jeho nevěru jsem od určité doby absolutně neřešila a nijak jeho stále ještě trvající výlety nekomentovala – jednou mne sám překvapil : sdělil mi, že se chce definitivně vrátit, ale ještě potřebuje chvíli času, aby mohl se ctí ukončit onen vztah –

reagovala jsem naprosto pozitivně – pokud má o definitivní návrat zájem, z mé strany tomu nic nebrání – a k onomu času jsem jen požádala o sdělení termínu –

a dala najevo, že tomuto řešení dávám přednost před jinými možnými, které si tady dovedu docela dobře představit – ke všem pozitivům nového soužití přibylo ještě to, že jsem konečně po letech s manželem strávených začala pozorovat, že nemám doma třetí dítě, ale chlapa, který stále více ví, co chce –

a já to vítám a jsem do budoucna celkem optimistická –