Rozhodl jsem se dále poodhalit další dosud nejasné kontury úzké stezky k Bohu, která je nyní velmi aktuální a nikde jinde se k ní jako zásadnímu tématu pořádně nic nedozvíte. Pro stálé návštěvníky mého webu to už nebude nic nového, ale zde se pokusím jinde trochu roztroušené informace soustředit do textů, které /snad budou pro mnohé z vás s odstupem doby přínosem.
Vše navazuje na zveřejněný test o lásce k sobě a kladu si za cíl přivést vás k opětovnému pochopení toho, o čem ta láska k sobě vlastně je, i o aspektech věcí, které tam jsou pouze zmíněny, aniž by je tam bylo možno podrobněji vysvětlit.
Je to šance pro ty, kteří /jak je psáno v Bibli/ se byť v poslední chvíli nastoupí na správnou cestu vibracemi směrem vzhůru /k Bohu/ a je ještě pochopit mohli a dostanou tak šanci obhájit vlastní individuální existenci při Posledním soudu, který je už v běhu kolem nás.
Po přípravě v přechozím textu zde se můžeme dnes pustit do provedení testu pro zjištění, nakolik skutečně milujete sami sebe. Milovat sám sebe či sama sebe, jak jsem vám už posledně naznačil, znamená, že se musíte správným způsobem sami v sobě nastolit soulad energií mezi svým duchem /vnitřním mužem/ a egem /vnitřní ženou/. Jinak řečeno, je třeba, abyste svým duchem definitivně přijali ve svém nitru nutnost vzájemné spolupráce s vaším egem a zharmonizovali obě tato své velké „Já“ a malé „já“ v působení vaší součtové lidské duše. A tuto harmonii pak dále rozvíjeli do všech oblastí svého niterného a tím i venkovního bytí v tomto světě.
Tohle je skutečná pravda o tom, proč jste na tuto planetu přišli žít a co je vaším skutečným úkolem zde.
Jak už jsem se zmínil, dělával jsem zatím tento test jen pro ty z vás, kteří se sami přihlásili se svým zájmem o provedení rekonstrukce své vlastní lidské psychiky. Vy, kteří se s mým testem setkáte a případně v něm neuspějete, máte jeho prostřednictvím možná /vzhledem ke stavu událostí ve světě/ poslední šanci si uvědomit, že byste se sebou měli něco udělat.
Dosažení stavu lásky k sobě je totiž prvním a základním předpokladem k tomu, abyste mohli dosáhnout žádoucí vnitřní změny v sobě samých směrem k prožívání klidu, míru, spokojenosti a štěstí ve svém běžném životě a nejen to, současně dosažení lásky k sobě /harmonizace vibrací ducha a ega/ představuje i základní krok ke znovuzrození už za života v tomto hmotném těle.
Popsali jsme si posledně základní schema pro samotné provedení vizualizace určité situace v oné kuchyni vašeho domečku aury, která vám dá možnost si prožít a tím i reálně poznat pravý stav vztahu oněch bytostí /ducha a ega/ ve vás.
Pojďme si ten test provést. Opakuji, podmínkou je to, že jste schopni uskutečnit řízenou vizualizaci určitého děje v oné již dříve popsané kuchyni vašeho domečku.
Tento test je určen pouze pro vysoce již duchovně připravené lidi. Člověk bez této přípravy se o jeho provedení zaručeně nepokusí /ostatně, nechodí na tento web, takže se o něm ani nedozví/. Pro ty z vás, kteří se případně pro něj rozhodnete, pouze připomínám, že je nutno se tohoto testu zúčastnit srdcem a důkladně si ho prožít. Vaše mysl může poté pouze to prožité zpracovat a uložit do své paměti. Jinak je to k ničemu.
Samotný test je založen na vnitřní vizualizaci určitého předem vybraného děje mezi dvěma klíčovými samostatnými energetickými bytostmi ve vaší auře, tedy vaším egem a duchem. Je tedy určen prakticky jen pro ty z vás, kteří jste přítomnost těch dvou samostatných bytostí ve vás už nějakým způsobem zaregistrovali a přijali, případně vám, kteří o nich dosud nevíte, ale jejich existence vás nyní vnitřně oslovila a vy jste nakloněni jejich existenci v sobě přijmout.
Z čeho tedy vycházíme? Z mého výkladu v textech, a to zejména v rubrice Dualita lidského bytí na tomto webu, jste měli možnost přijmout jako fakt existenci celkem tří základních energetických bytostí ve své auře. Jsou to za prvé ego /samostatné poměrně nízkovibrační vědomí vaší hmotné bytosti pocházející z lůna Matky Země, čili ženské energie ve vás, vaše vnitřní žena/, za druhé duch / samostatné vysokovibrační vědomí vaší duchovní bytosti pocházející z vesmíru, od Boha Otce, čili mužské energie ve vás, váš vnitřní muž/.
A třetí bytostí ve vás je vaše součtová duše, ve které se obě tyto samostatné bytosti, tedy ego a duch, reálně projevují. Tou součtovou duší jste vy sami jako člověk této Země, jehož vibrace vědomí se nacházejí podle dosažené vibrační úrovně v mnoha inkarnacích někde mezi nízkými vibracemi ega a vysokými vibracemi ducha. Vědomí ega je běžně v pozemské mluvě zváno vaším podvědomím, vědomí ducha pak vaším nadvědomím a vaše vědomí duše si nazvěme tzv. běžným denním vědomím, které je vám vlastní po dobu vašeho pobytu v těle a kterým právě teď vnímáte tyto řádky.
Vážení přátelé, chci vám představit alternativu k mému pohledu na lidsky podmíněnou a bezpodmínečnou lásku a její přínos pro jednotlivou lidskou bytost a lidstvo jako celek. K tomuto účelu jsem vybral z díla E.B. pasáže nadepsané větou „Je láska k sobě sobectvím?“ K textu v případě potřeby, jak bývá mým zvykem, připojuji místy svůj pohled na věc všude tam, kde to považuji za důležité. V tomto případě jsme si s autorkou článku při pohledu na problém lidsky podmíněné a bezpodmínečné lásky velmi blízcí, takže moje poznámky nebudou ani tak polemické jako spíše doplňující.
Na otázku, zda je láska k sobě sobectvím, autorka uvádí:
Často se s takovým názorem setkávám. Ale co je to vlastně sobectví? Když dělám to, co chci já, místo dělání toho, co po mně chtějí druzí? Nebo je sobectví milovat sebe sama, stejně jako druhé? A lze vůbec milovat druhé, když nemiluji sebe?
Láska k sobě a láska k druhým je stále jedna a tatáž. Nejsou tu dvě lásky, které by šly od sebe oddělit. Je tu jedna láska ve spojených nádobách. Jedna nádoba jsem já. Druzí jsou se mnou propojené nádoby, ve kterých vidím jen tolik lásky, kolik jí mám v sobě k sobě. Hladina lásky ve všech nádobách je pro mě tak vysoko, do jaké míry naplním láskou sama sebe – svou nádobu. V mých představách to vypadá jako spojené nádoby z hodin fyziky na základce.
Láska není selektivní a nikdy nestojí sama. Lásku buď mám a pak se jejíma očima dívám na každého. Potom miluji, protože je to můj stav bytí a nerozlišuji toho ano a tamtoho ne. Nedávkuji lásku podle toho, jaký kdo je, co si myslí a jak se chová. Netvrdím, že někdo si lásku zaslouží a někdo ne, protože chápu, že láska není za zásluhy.
Vážení přátelé, pojďme zase o kus dále v poznávání vlastního lidského nitra a energií, kterými toto nitro žije. Mnozí z vás navštívili na tzv. vnější stezce v rámci poznávání světa Egypt, Spojené Emiráty, Chorvatsko a možná i safari v Ugandě, ale na své tzv. vnitřní stezce, pro sebe nesmírně důležité, jste možná ještě neviděli a nevnímali celkem nic. Pokusme se po našich dvou předchozích textech na toto téma dnes vaše znalosti zase o kousek prohloubit.
Hned zkraje se věnujme energii lásky jako takové z hlediska obou samostatných bytostí ve vás, ega a ducha, i vlivu jejich vzájemných vztahů na vás jako duši /tedy člověka jako takového/. Jistě znáte z vlastního prožívání svého života, že láska je niternou potřebou lidské bytosti a máte-li ji, je vaše vnitřní rovina bytí naplněna spokojeností a štěstím. Nemá-li člověk pocit, že je milován, je to problém. Od pocitů osamělosti k depresím, neklidu a zbytečnosti žití.
Naprostá většina lidí této země spojuje lásku, či lépe potřebu lásky, s něčím či někým ve vnějším světě. Muži hledají ženy, ženy hledají muže, kteří by je láskou, pokud možno tou velikou a stálou láskou obdarovali. Spoustě lidí osobní láska partnerova či partnerky nestačí, také mají potřebu být milování svým /pokud možná co nejširším/ okolím jak v rodině, tak mezi lidmi kolem sebe.
Prostě láska je základní potřebou člověka a dává lidskému životu ten správný rozměr, aby byl život naplněn. Ovšem jak sami víte, partnerská láska ve vnějším světě nebývá mnohdy /a v dnešní době už vůbec/ věčná a často o ni lidé přichází. Rovněž láska ze strany lidí kolem vás je přelétavá a jen opravdu málokdy má trvalý charakter.
Vážení přátelé, pokračujme v přehledu důležitých informací, které jsou běžně neznámé a pro naprostou většinu lidí na této planetě i nepřijatelné, protože nepochopitelné. Posledně jsme si řekli o dvou vývojových scénářích a něco o tom, že ani jeden z nich nevypadá pro pozemskou existenci lidské civilizace a člověka jako takového tak docela dobře. Svět, jak jsme ho dosud znali a jak sami vidíte podle zpráv ze světa, se právě rozpadá na kusy a není pravděpodobné, že se vrátí k přijatelnému normálu.
Nastínil jsem v posledním textu něco o tom, že před lidstvem jako takovým stojí naprosto reálná možnost totalitního zotročení lidstva mocnými tohoto světa. Vše k tomu je připraveno. jen namátkou: umělá inteligence, satelity pokrývající každý centimetr čtvereční planety, internet 5G schopný v okamžiku přenést příkazy centra do každičké buňky vašeho těla, čipy zaváděné vám do těla buď dobrovolně s vaším souhlasem nebo násilím pomocí zatím ještě dobrovolného očkování, později i povinného s prvky nanotechnologií v podobě vloženého čipu schopné rovněž vykonávat ve vás nezpochybnitelné pokyny vámi manipulujících ajťáků podle příkazu shora.
A v rámci soupeření skupin, které o tu nadvládu nad vámi usilují, není a nemůže být vyloučen ani rozsáhlý konflikt s využitím jaderných zbraní s cílem snížit stav lidstva na onu světovými vůdci tolik propagovanou půlmiliardu lidí.
Navažme na předchozí texty o tom, co je tzv. „vnitřní dítě“ » Běžně šířené teorie obsahují jen část pravdy. Objasnili jsme vám už zde mnohé nepřesnosti a omyly. Znovu zdůrazňujeme, že klíčem k pochopení všeho je skutečné a opravdové Poznání sama-sebe, až pak poznáme i skutečnou podstatu onoho „vnitřního dítěte“… je to přesně tak, jak věděl už Kristus:
„Tak, jak s námi zacházeli, když jsme byli malí, zacházíme sami se sebou, když jsme velcí.“ Nejenže tento prostý poznatek objasňuje příčinu většiny úzkostí a depresí, ale skrývá v sobě i klíče k jejich terapii.
Pokud jako člověk neznáte svou psychiku a ani se nezajímáte o poznání sama-sebe, dost těžko můžete něco uvnitř sebe změnit…
A přesně z toho důvodu nemohou ani příliš dobře fungovat terapie, které níže odkazujeme. Osobně, jako nezávislá osoba, si mohu dovolit s odstupem říci, že nejlépe funkční terapii „vnitřního dítěte“ v současnosti nabízí právě ragauian! Víte proč to tvrdím? Protože právě jen ragauian vám nabízí SKUTEČNÉ a OPRAVDOVÉ POZNÁNÍ lidské podstaty! Více se dočtete např. zde » nebo více v duchovním archetypálním kontextu zde »
Nicméně, každá snaha i každé poctivé hledání má svůj smysl a proto věřím že i dále citované ukázky ohledně zmíněné terapie mohou každému pomoci na Cestě k pochopení a k Poznání Pravdy. Osobně dále uvedený text a citované zkušenosti, silně cítím jako potvrzení ragauianových informací.
Toto potvrzení má svůj smysl — mimo jiné proto, že osobně dobře vím, jak pro velmi mnohé lidské duše je velikým šokem, poznat své skutečné já! Ten šok bývá tak veliký, že často lidé jednoduchou a prostou Pravdu o sobě odmítají…
Smutným paradoxem je i to, že velmi často objektivní Pravdu odmítají lidé s vyšším psychologickým vzděláním. Vězte prosím, že oficiální mainstreamová Freudovská psychologie » tak, jak dnes vymývá mozky studentům humanitních fakult, je z poloviny velkou kupou polopravd a poloviny druhé blábolů nesmyslů…
Terapie vnitřního dítěte je moderní spirituální terapie, založená na vhledu do příčin úzkostí a depresí, kterými jsou téměř vždy nějaké formy negace, zaměřené vůči sobě samému i životu.
Viditelnou příčinou těchto negací jsou destruktivní emocionální vzorce, které jsme nevědomě převzali od rodičů. Tyto negativní návyky skrytě ubližují našemu vnitřnímu dítěti. Pokud si jich nejsme vědomi, mají nad námi převahu, která se projevuje tím, že naše vnitřní dítě uvádějí do tísnivých emocionálních stavů, a tím snižují naši„spirituální letovou hladinu“. Nejenže této sebedestrukci neumíme zabránit, ale často ani nejsme schopni postřehnout, co se s námi v takových chvílích děje...
Zdroj: www.vnitrni-dite.cz
Termín „vnitřní dítě“ používají dnešní psychologové a terapeuti již docela běžně. Dokonce existují na tomto konceptu postavené speciální terapie. Ale co to vlastně znamená? Je to jenom psychologický koncept nebo to má hlubší význam?
Ačkoliv tento jev, toto „vnitřní dítě“, může každý sám na sobě a často i na svých bližních pozorovat — přesto se lidé silně brání vůbec tento fakt akceptovat. Přitom je to klíč k řešení velmi mnoha problémů člověka…
Věřili jste, že vztah, který máte, bude navždy? Věřili jste, že když stojíte před oltářem a skládáte manželský slib, už to nic nezmění?
Proč se tedy každý druhý oddaný pár dříve nebo později rozvádí? Kam zmizelo to navždy? Proč se ti, kteří se bezpodmínečně milovali, najednou bezpodmínečně nenávidí? Kde se co pokazilo?
Kde vzniká ta pochybnost, že možná nejsem v tom nejlepším vztahu, že jinde by tráva mohla být zelenější, že mi něco schází, ačkoli jsem tomu druhému původně sliboval modré z nebe?
Proč se člověk zamiluje do jiné osoby, přestože žije řadu let ve spokojeném a šťastném manželství? Přece, jestliže ono je spokojené a člověk je v něm šťastný, není možné se zamilovat do někoho jiného!? Nebo ano?
Tato životní realita je všem dobře známá… ženy nevědí co chtějí a nedají pokoj, dokud to nedostanou 😉 Muži pro změnu často podléhají svému sexuálně-pudovému naprogramování a vůbec jim přitom nevadí, že už doma mají jednu stálou partnerku…
Dnes to bude „lehčí“ text. Podíváme se na hlavní téma tohoto webu optikou úplně jiného autora. Všem hledajícím duším bychom chtěli nejen připomenout tuto úplně nejzásadnější věc — a současně ukázat, jak často jsou lidé blízko jádru věci — ale přitom jim cosi chybí a proto jejich rady zákonitě nejsou tak účinné a efektivní, jak by mohly být. Naštěstí je zde ragauian.cz 😉 Budeme citovat z textu Petra Casanovy (firstclass.cz), který se věnuje především vztahové problematice. Nakonec vám ukážeme ten chybějící kousek Poznání. Následuje citace:
Díky církevnímu vlivu je pojem „sebe-láska“ vnímán v naší společnosti značně negativně. Platí to i pro ty, kteří se již s církví dávno rozešli… máme to všichni za 2000 let zažrané hluboko v podvědomí… Mnoho lidí má stále v podvědomí destruktivní programy ve stylu „nemohu se mít rád/a, dokud mne mí bližní nebudou mít rádi, resp. dokud si tu lásku nezasloužím“.
Klíčová otázka zní takto: Chcete mít svůj osud ve vlastních rukou?
Ve skutečnosti je totiž lidská podstata duální a jednou její polovinou je právě ego-tělo-podvědomí, jakožto svým způsobem nezávislá část naší mysli » Přesně tady, mezi egem a duchem, se uplatňuje ona většinově nepochopená „láska k sobě“ — TOHLE je ten veledůležitý detail, který vám skoro nikdo neříká.
Právě ono podvědomí funguje a reaguje po většinu bdělého stavu člověka v podstatě automaticky, NEMÁTE jej vědomě pod kontrolou…
Nemůžete jej přemoci rozumově-vůlí — namísto toho byste ono „vědomí těla“ SETRVALE, V KAŽDÉM OKAMŽIKU ŽIVOTA, měli brát jako partnera — pak jej můžete kultivovat a nepřímo ovlivňovat nepodmíněnou láskou sami-k-sobě… Podobenství o vnitřním dítěti je velmi výstižné na tomto místě » Následně, a to relativně rychle, dojde k pročištění emociální energie ve vaší duši a nakonec budete setrvale v plusu. Ve vašem životě se začne uplatňovat jeden ze základních energetických zákonů našeho vesmíru, který zní asi takto: „Svět vám zrcadlí to, co máte uvnitř své mysli“. A také obráceně — to, co máte uvnitř budete vyzařovat do svého okolí! Pokud mezi těmi „dvěma v jednom domě vašeho těla“ bude boj, dostanete boj. Pokud tam bude nepodmíněná láska, dostanete lásku…
Lucie Kolaříková a rozhovor o „sebelásce“, který vedla na TV „Cesty k sobě“, žel obsahuje klasické materialistické chyby a ukazuje nedostatek skutečného poznání sama-sebe.
Zjednodušeně řečeno: Paní Kolaříková mluví o svém těžkém životním období v době studií, kdy velký stres a nároky na ní kladené vyvolaly panické ataky. Její intuice ji dovedla k tomu, že namísto „bojování se svým tělem“, dospěla k lepšímu kontaktu sama se sebou, se svými emocemi, jak sama říká.
Pro zasvěcené a opravdu znalé sebe-sama působí dokonale komicky, když ona Lucie popisuje „jak se prý naučila komunikovat se svým strachem…“ a samozřejmě neopomene hned dodat „že to je jen hra, že prý ten strach samozřejmě není reálná bytost…“ 😀 A hned jako, že prý vytvořila i meditaci k tomu… a že ji lidem doporučuje… a tuhle a tamto… Absurdita na entou 🙂
Jinými slovy, ona údajně dospěla tou komunikací se svými emocemi a svým podvědomím k tomu, že by se měla mít ráda…
Na jednu stranu to všem těm zmateným lidičkám asi nemůžeme vyčítat, jelikož skutečné poznání sama-sebe je před námi stále a doposud důsledně utajováno… Osobně mi to přesto stále připomíná to podobenství, jako když byste chtěli jezdit z Prahy do Brna přes Vatikán. Přijde vám to jako šikovné řešení? 😉
Základem hledání skutečného Poznání, Pravdy, je i snaha o objektivní pohled. Proto se dnes podíváme další příklad toho, jakými metodami se jiní pokoušejí zlepšit svůj život. Toto je i hlavní téma tohoto webu, který ovšem klade jako základ především objektivní Poznání sebe-sama — v tom je totiž obsaženo vše ostatní!
Poznejte sami-sebe — a poznáte vše,
říká nám gnostické přísloví!
Podívejme se společně na několik úryvků z rozhovoru, který vedli Lauren Stewart a David F. na téma, jak převzít kontrolu nad svým životem, přestat se vyhýbat tomu nepříjemnému a „jít naproti“ svým snům a vizím.
Lauren Stewart je „koučka“, která údajně pomáhá lidem udělat v životě změnu, „průlom“, překonat jejich omezující přesvědčení, naučit se, přijímat plně svoje emoce a vést svobodný život… Ono moderní a extrémně ošklivé anglické slovo „koučing“ označuje proces, který podporuje hledání individuálních řešení a osobní rozvoj člověka. Termín pochází z anglického slovesa coach (trénovat, vést).
Z temnoty ke svobodě – Jak najít sílu, jak jít vstříc svému štěstí?
Následují citáty úryvků z rozhovoru podle www.otevrisvoumysl.cz…
David: Jak pracuješ s lidmi, aby zažili svůj „průlom“…?
Musíte cítit své emoce
Lauren: Je to prosté… jen musíš cítit svoje emoce… je to přirozené, zaměř se na místo ve svém těle, kde se necítíš dobře, a drž pro něj prostor a pozornost. To může zabrat celý měsíc. Ty tohle víš, ale protože máme tolik odporu vůči svým emocím, zejména ti z nás, co jsou „obětní beránci“, máme potíže přijmout, že naše emoce jsou správné. Objeví se pocit a ty si říkáš: To je špatně. Proč se tak cítím? To není správné…
Připomeňme si nejdůležitější témata lidského života a také webu ragauian.cz, který vám nabízí průvodce na tu nejdůležitější Cestu… Krom toho vám pomáhá i osvětlit dění na „Konci věku“… Jde především o cíl naší pozemské pouti — věříme, že naši čtenáři již znají cíl, kterým je návrat do Jednoty, sjednocení sebe-sama. Žijeme ve výjimečném čase a toto sjednocení je nutné dosáhnout co nejdříve!
Sebeláska — jak ji prakticky realizovat?
Téma sebelásky je na poli osobního rozvoje a duchovního poznání opakovaně přetřásaným tématem. Přesto mnohdy zůstává nepochopeno. Sebeláska je nejenom mentální koncept, který se lze naučit — především v té Lásce musíte žít! A ke skutečnému prožívání opravdové Kristovské Lásky musíte nejdříve poznat sami-sebe — přesně tak, jak vám ragauian již dlouho osvětluje!
Volby jsou za námi a tak bychom se měli vrátit zpět k člověku a jeho problémům se sebou a tímto světem. Ve své koresponcenci jsem objevil zajímavou komunikaci o problémech přístupu k životu a světu, který vás jistě zaujme. Začtěte se do řádků ženy, která si po letech svého života něco uvědomila… a hledá radu a pomoc a touží po změně. Možná se v jejím příběhu poznáte, možná ne… zde je text jejího mailu:
Životní zkušenosti Aničky na Cestě za nalezením sebe-sama… aneb Anička v říši divů, díl 2.
Dnes vám mohu v této rubrice nabídnout něco skutečně neobvyklého. Je to příspěvek, který navazuje na životní příběh paní, která již popsala svůj duchovní vývoj na Cestě a své problémy v manželském vztahu v textu v této rubrice pod číslem 52 » Přestože jsme vyřešili ve vztahu manželů karmickou vazbu, problém přetrvával a tak jsme se rozhodli k radikálnímu řešení. V tomto manželském vztahu totiž představitelem silnějšího pohlaví je muž, jehož psychický vývoj byl nesmazatelně nepříznivě determinován nedostatkem mateřské lásky (ne)dané mu v období dospívání vlastní matkou. Muži tohoto ražení si pak v dospělosti nehledají životní partnerky, ale náhradní matky. A to přináší do vztahu řadu běžným způsobem neřešitelných problémů.
Životní zkušenosti Aničky na Cestě za nalezením sebe-sama… aneb Anička v říši divů, díl 1.
V rámci novoročních přání se na mé internetové adrese objevil i tento mail od paní, která před časem pod mým vedením nastoupila na Cestu vnitřní změny. Její popis této Cesty, jejího přínosu i některých přetrvávajících problémů je natolik zajímavý a inspirující, že /byť opět anonymně, ale s jejím souhlasem/ vám ho dávám k nahlédnutí. Čtěte prosím…
Dobrý den, pane Karpeto,
srdečně Vás zdravím v Novém roce 2017. Dlouho jsem Vás nekontaktovala /naposledy v červnu 2016/, kdy jsem podle vašeho vedení dokončila práci na základní změně mé psychiky. Stále ráda navštěvuji Váš web a pročítám si Vaše starší i nové texty. Také různé odkazy, např. ty na web Jeshua.cz. Vždy v nich najdu něco nového, podnětného, úsměvného, zamyšlení-hodného, objevného…
Díky církevní masáži, již téměř 2000 let dlouhé, je pojem „sebe-láska“ vnímán v naší společnosti značně negativně. Platí to i pro ty, co se již s církví dávno rozešli… máme to všichni za ty 2000 let zažrané hluboko v podvědomí…
Mnoho z lidí má v podvědomí program ve stylu „nemohu se mít ráda, dokud mne ostatní bližní nebudou mít rádi, resp. dokud si to nezasloužím“.
Teal Scott k tomu dodává: Nejrozšířenější kolektivní lidskou ne-mocí (nebo poruchou) je nedostatek lásky k sobě-sama! Kořenem těchto problémů jsou mimo jiné myšlenky typu „nejsem dost dobrý/á“.
Protože ve skutečnosti je lidská podstata duální a jednou polovinou člověka je právě ego-tělo-podvědomí, jakožto svým způsobem nezávislá část naší mysli — proto přesně tady — mezi egem a duchem se uplatňuje ona láska k sobě — což je veledůležitý detail, který vám skoro nikdo neříká. Právě ono podvědomí funguje a reaguje velmi často automaticky…
Nemůžete jej přemoci rozumově-vůlí, můžete jej pouze kultivovat nepodmíněnou láskou sami-k-sobě — podobenství o vnitřním dítěti je velmi příhodné na tomto místě » Následně, a to relativně rychle, se ve vašem životě začne uplatňovat jeden ze základních energetických zákonů našeho vesmíru, který zní asi takto: „Svět vám zrcadlí to, co máte uvnitř své mysli“.
Inspirativní podněty na téma lásky k sobě dává také Teal Scott (Swann)…
Podívejme se spolu na jeden z článků na téma zdraví s příchutí senzace tak, jak byl právě zveřejněn v mainstreamových médiích. Okořením ho v potřebném rozsahu svým komentářem poukazujícím na totální /a zcela zřetelně úmyslnou/ ignoranci a neschopnost oficiální medicíny pochopit pravé příčiny rakoviny jako nemoci, při které tělo člověka v podstatě spouští sebedestrukční program. Zde je text článku:
Za vánoční zázrak považuje Stanislav Vajda (30), jeho žena a tři děti to, že dostal tři měsíce života, ale nádory najednou zmizely. Lékaři jsou opatrnější — podle nich předchozí léčba rakoviny asi zničila i nově vzniklé útvary.
Vraťme se do oné špeluňky desáté cenové skupiny, kde sedíte jako duch v tragicky nízkých vibracích společně s ženou svého života, plni nelásky a odporu k ní a k prostředí, ve kterém se nacházíte.
Představme si, že si /po období stagnace, odporu a později zoufalství z útoků hmotného okolí/ konečně uvědomíte, co je v této situaci nutno dělat a rozhodnete se koncentrovat svoji sílu správným směrem. Najdete v sobě nakonec sílu a s láskou a trpělivostí se stavíte proti snahám partnerky pokračovat v návycích exploatace energií „sobectví a oddělenost“.
Jde nejen o to, najít v sobě onu bezpodmínečnou lásku /zpočátku ji totiž — onu ženu — není možno ani náhodou považovat za milování-hodnou/, ale také ji ochránit před stálými a velmi negativními energiemi okolních lidí i nízkovibračního prostředí.
Je toho ještě mnoho, co byste si měli uvědomit ve vztahu k sobě samým…
Ona fyzická bytost ve vás například totálně nesnáší, když se ráno postavíte jako duch před zrcadlo a začnete kritizovat její vzhled /obraz hmotného těla v zrcadle/.
Protože jste to právě vy jako duch, kdo nahlas nebo ve svém nitru vyjadřuje odsudek vůči fyzické bytosti, která třeba stárne a získává vrásky při snaze vytvořit vám na zemi příznivé podmínky k životu.
Představte si také situaci, kdy žena /ego/ dokonale uklízí byt či domeček, aby se muž /duch/ v něm cítil jako doma a měl co nejlepší podmínky pro existenci na tomto světě. A ten, pro koho to dělá, tedy muž /duch/ přijde zvenčí domů, sedne do křesla obýváku, hodí nohy v zablácených pracovních botách na stůl a pustí si televizi.
Muž /duch/ je na tom hůř. Slib ho váže a on už nemůže odejít. Ona žena, její chování, i chování okolního hmotného prostředí, ho děsí, ale on zůstává. Ale nemiluje ji, prostě to nedokáže. Žije s ní sice ve společném domečku duše, ale pokud možno se snaží ji ani nevidět. Nekomunikuje s ní, vyhýbá se manželským povinnostem, odmítá jí být oporou a dát ji podíl na řešení rodinných záležitostí.
Tedy dokonale nefungující manželství. On je takový, jaký je, ona si není vědoma svých chyb /žijí tak přece všechna ega kolem ní/, ale přesto ji k němu něco přitahuje — ráda by, aby jím byla milována! A když se toho nedočká, staví se proti němu a vždy mu úmyslně brání v tom, čeho chce on dosáhnout. A tak tu spolu žijí život za životem, rozloučí se jen při umírání, aby se znovu setkali v novém těle…
V nekonečném koloběhu inkarnací, kdy duch stále opakuje stejnou chybu: Nedokáže ji milovat bez výhrad takovou, jaká je. Což je jediná cesta, jak z toho nekonečného kola ven!
Buďte k sobě upřímní, ať jste muž či žena, a řekněte mi, zda byste dokázali za těchto podmínek onu ženu v sobě milovat?
Začněme mým oblíbeným literárním žánrem – pohádkou. Myslím si, že přese všechno, co jsem na téma lásky k sobě napsal, vám dlužím něco jako příměr, který vám obrazně řečeno napoví něco o tom, proč vaše vědomí ducha nemiluje vědomí těla /ega/.
Pokud jste se do mých textů blíže začetli, víte, že duch /mužská energie/ jako část původně jednotného duálu božské Jiskřičky přichází na Zemi do společného těla s egem /ženská energie/, aby jí pomohl vymanit se z nízkých /ďábelských/ vibrací „sobectví“a vyvedl ji postupně do vibrací sobě blízkých či totožných, do duchovních vibrací „lásky“.
To je jeho záměr a s tím sestupuje i do vůbec prvé inkarnace. Duch, který ovšem žije v čisťounkých vibracích „lásky“, tím schází dobrovolně do kontaktu s pro něj těžce stravitelnými a odpornými vibracemi „sobectví“ ďáblovy domovské sféry ega.
Stále častěji se, při kontaktu se zájemci o rekonstrukci lidské psychiky, setkávám s optimistickým pohledem na konkrétní stav vlastní osobní lásky k sobě samému.
Je pravdou, že se občas některému z nich podaří /často po seznámení s mými texty/ urazit na této trase menší nebo větší kousek samostatně… ale ke skutečné bezpodmínečné lásce k sobě jim ještě velmi mnohé chybí.
Naprostá většina lidí, které znám a vidím kolem sebe, si však ani zdaleka neuvědomuje, že sami sebe nemilují a o důsledcích, které jim to do života vnáší, naprosto nic neví a na podněty typu „měj se rád“ a „přijmi sám sebe“ vůbec nereagují.