Archiv rubriky: Záhady vesmíru, Planeta X a proroctví Posledního soudu
Název Sitchinovy knihy „12. planeta“ poukazuje na záhadnou planetu naší Sluneční soustavy, o které kdysi Sumerové věděli, ale současná pozemská oficiální „věda“ nikoliv. V této rubrice se podíváme na čerstvé zprávy z kosmického výzkumu, které by s tématem Planety X mohly souviset…
Podíváme se na indicie, které dokazují, že Planeta X skutečně existuje a znovu se blíží k Zemi…
Podíváme se na fakta o tom, že Caltech/NASA evidentně lže o hmotnosti, poloze i dráze nově objevené planety. Ptáme se proč proboha? V čím zájmu nám lžou?
Planeta X je vázána nejenom na Sumerský mýtus o tzv. „Konci světa“, ale i na další proroctví… Tzv. „Velká kometa“ byla mimo jiné předpovězena Abdrushinem! A tady máme přímou souvislost se smyslem existence lidstva a tím proč jsme my lidé tady! Co je tzv. poslední soud, duchovní smrt a vymazání z knihy života?
Minulá část skončila Sitchinovou úvahou o tom, proč Starý zákon klade takový důraz na rozdíl mezi Noemem, „mužem spravedlivým, bezúhonným ve svém pokolení“ – a celou zemí, jež byla „zkažená a plná násilí“. Tím, že „bohové“ uzavírali sňatky s muži a ženami, kteří byli geneticky stále méně „čistí“, docházelo i u nich k degeneraci.
Biblický příběh poukazuje na to, že Noe jediný zůstával geneticky čistý, a ospravedlňuje tak zdánlivý protimluv Hospodinův: na straně jedné je odhodlán smést vše živé z povrchu zemského, na straně druhé je rozhodnut zachránit Noema a jeho potomky a „všechna zvířata čistá“, suchozemské živočichy i ptactvo, „aby zůstalo naživu potomstvo na celé zemi“.
Hospodin (nebo spíše Enki? – pozn. red.) upozornil Noema na blížící se katastrofu; poručil mu, aby vystavěl archu, a podrobně mu popsal celý postup stavebních prací; archa měla unést lidi i živočichy, kteří měli být zachráněni. Na stavbu dostal pouhých sedm dní. Přesto se mu v přiděleném čase nějak podařilo loď postavit, vysmolit ji, opatřit si zásoby jídla a nalodit se s rodinou i všemi živočichy. „Po sedmi dnech pak pronikly na zemi vody potopy.“ Jak se to přihodilo, nejlépe vystihují slova Bible:
Pokračujeme ve zprávě o sumerském popisu stvoření člověka » Z předchozích částí připomínáme mj. informaci o tom, že Bible je jakýmsi stručným výtahem starých sumerských a babylonských záznamů. Podívejme se jak pokračovalo stvoření člověka:
Připomeňme si znovu sumerský epos o nedokonalých tvorech, jež zpočátku vytvořil Enki s bohyní-matkou, kteří byli buďto bezpohlavní, nebo pohlavně neúplní. Neupozorňuje tento text na první fázi existence hybridního člověka – bytosti stvořené podle podoby a obrazu bohů, zato však pohlavně neúplné, postrádající „poznání“?
Adapa alias Adam – vzor člověčenstva
Když se Enkimu konečně podařilo vyrobit „vzor člověčenstva“ – Adapu/Adama, následovala „masová výroba“, jak ji popisují sumerské texty: Implantování geneticky upravených vajíček do „výrobní linky“ bohyní-rodiček, opírající se o vyspělý poznatek, že polovina porodí chlapečky, druhá polovina holčičky. Nejenže to prozrazuje techniku, pomocí níž byl člověk „vyroben“, ale také to svědčí o tom, že člověk se neuměl rozmnožovat sám.
Primitivní člověk jako sloužící nahý otrok. Kresba archaické pečeti zdokumentované v kapitole IV. v knize: Seal cylinders of western Asia, 1910; autor: William Hayes WardJiné zobrazení primitivního člověka jako sloužícího nahého otroka. Na Wikipedii ovšem vidíme zmatečný výklad oficiální vědy, která mluví o nahém obětujícím „knězi“ 🙂 Ur, 2500 př. n. l.
Pokračujeme ve zprávě o stvoření člověka — prosíme, počkejte s posuzováním a nejdříve si poskládejte všechna fakta do celkového obrazu. Z předchozích částí připomínáme mj. informaci o tom, že Bible je jakýmsi stručným výtahem starých sumerských a babylonských záznamů. Rovněž tak je důležitá informace o falšování a překrucování starších sumerských informací v babylonském období.
Podívejme se do Ráje 😉 Sitchin nám bude dělat průvodce:
DODNES PŘETRVÁVAJÍCÍ VÍRA, že kdysi v dávnověku zažilo lidstvo zlatý věk, se zcela jistě nemůže opírat o lidské vzpomínky, neboť se to odehrálo příliš dávno a člověk tenkrát neuměl zaznamenat nic ze svých zkušeností a zážitků pro budoucí generace. Zachoval-li se v člověku jakýsi podvědomý pocit, že v oněch dávných dobách zažil éru klidu, spokojenosti a blahobytu, je to jednoduše proto, že nic lepšího nepoznal, tvrdí Sitchin. Je to také proto, že o oné éře nevyprávěli člověku jeho prapředci, nýbrž sami Nefilové.
Jedinou úplnou zprávou o všem, co člověk zažil po přemístění do sídla „bohů“ v Mezopotámii, je biblický příběh o Adamovi a Evě v zahradě v Edenu:
Právě teď se dostáváme k tomu úplně nejdůležitějšímu…
Lidská rasa se rozhodně nevyvinula náhodou… poskládejme si všechna fakta do celkového obrazu. Tato informace je hlavním důvodem, proč se zabýváme sumerským tématem. Pokud člověk nechce zůstat uvězněn na této planetě a nechce klesnout zpátky na úroveň zvířecí říše a naopak chce naplnit hlavní smysl života – může mu v tom velmi pomoci pochopení svých kořenů. Protože pokud duše pochopí, jak se dostala na Zemi do tohoto těla, současně jí to pomůže pochopit kam kráčí, co je jejím cílem a smyslem v tomto pozemském výcvikovém táboře »
Mnohé sumerské texty potvrzují, že „bohové“ stvořili člověka, aby za ně vykonával práci. O postavení a funkci člověka vypovídají už výrazy, jimiž ho označovali Sumerové i Akkaďané: byl to lulu („primitiv“), lulu amelu („primitivní dělník“), awilum („nádeník“).
Lidská rasa se rozhodně nevyvinula náhodou… poskládejme si všechna fakta do celkového obrazu. Tato informace je hlavním důvodem, proč se zabýváme sumerským tématem. Pokud člověk nechce zůstat uvězněn na této planetě a nechce klesnout zpátky na úroveň zvířecí říše a naopak chce naplnit hlavní smysl života – může mu v tom pomoci pochopení svých kořenů. Protože pokud duše pochopí, jak se dostala na Zemi do tohoto těla, současně jí to pomůže pochopit kam kráčí, co je jejím cílem a smyslem v tomto pozemském výcvikovém táboře »
V eposu Atrachasís, v nejrůznějších jiných textech a v dalších stručných odkazech popisovali Sumerové člověka jako vědomé stvořitelské dílo bohů i jako článek vývojového řetězu, na jehož počátku se odehrály vesmírné události vylíčené v eposu o stvoření.
V následujícím textu bude řečeno ještě mnoho o sumerském popisu stvoření člověka — prosíme, počkejte s posuzováním a nejdříve si poskládejte všechna fakta do celkového obrazu. Tato informace je hlavním důvodem, proč se zabýváme sumerským tématem. Protože pokud člověk nechce zůstat uvězněn na této planetě a nechce klesnout zpátky na úroveň zvířecí říše a naopak chce naplnit hlavní smysl života – může mu v tom velmi pomoci Poznání vlastních kořenů. Když duše pochopí, jak se dostala na Zemi do tohoto těla, současně jí to pomůže pochopit kam kráčí, co je jejím cílem a smyslem v tomto pozemském výcvikovém táboře »
TVRZENÍ, že „člověka stvořili Nefilové“ je na první pohled v rozporu s evoluční teorií i s židovsko-křesťanskými dogmaty založenými na Bibli. Ve skutečnosti však informace obsažené v sumerských textech – a právě ony – mohou potvrdit platnost evoluční teorie i pravdivost Biblického příběhu a dokázat, že mezi nimi vlastně vůbec žádný rozpor není.
Lidská rasa se rozhodně nevyvinula náhodou
Pozn. redakce: Osobně nerozumím údajnému Sitchinovu vyjádření „potvrdit platnost evoluční teorie“, protože pokud darwinismus tvrdí že „evoluce probíhá náhodnými mutacemi a přežíváním těch životaschopnějších“ — tak sumerské záznamy potvrzují pravý opak — totiž že náhodou se tady lidská civilizace rozhodně nevyvinula. Jinak řečeno, celá Sitchinova kniha potvrzuje tuto nenáhodnost! Možná jde jen o špatný překlad v české knize…?
Jedno z pozoruhodných jmen této „bohyně“ je Mami a Mamma. Je to jen náhoda? | Ta stejná bohyně je známa pod mnoha jmény: Ninchursag, Damgalnuna, Ninmah, Nintu {Lady of Birth}, Mamma, Mami, Aruru, Belet-Ili…
Písemnosti Sumerů, prodchnuté neochvějnou vírou, že stvoření člověka předcházela éra, během níž byli na Zemi pouze Nefilové, zaznamenávají událost za událostí (například incident mezi Enlilem a Ninlilou), jež se odehrály, když „ještě člověk stvořen nebyl, když v Nippuru sídlili pouze bozi“. Jejich popis stvoření Země a vývoje rostlinstva a živočišstva však zároveň odpovídá současným vývojovým teoriím.
Ze sumerských textů vyplývá, že když Nefilové přišli na Zemi, byly zde pěstování obilí a chov dobytka neznámým pojmem. Stejně tak i Biblická verze zařazuje stvoření člověka do šestého „dne“ neboli šestého stadia vývojového procesu. Kniha Genesis také potvrzuje, že „v den, kdy Hospodin Bůh učinil zemi a nebe, nebylo na zemi ještě žádné polní křovisko ani nevzcházela žádná polní bylina… a nebylo člověka, který by zemi obdělával“.
Další pasáže sumerských záznamů ukazují na fakt, že Nefilové, kteří na Zemi založili první kolonie, vytvořili vlastní odrůdu otroctví – nikoliv pomocí otroků dovezených z jiného světadílu, nýbrž s „primitivními dělníky“, které si stvořili a geneticky vyrobili podle vlastních představ.
Tyto skutečnosti jsou i hlavním důvodem, proč se vůbec sumerskou historií zabýváme na těchto stránkách, které vás primárně vedou k sebe-poznání, k poznání své duše – protože všechny stopy se sbíhají a data poukazují na závažný fakt – že to byl velmi pravděpodobně EN.KI, který geneticky stvořil naši rasu.
Poznání našich lidských kořenů a tím pádem i Poznání naší podstaty – to jest duše – nám paradoxně ukáže i náš cíl. Pokud podlehneme velkému materialistickému podvodu a necháme si nakukat jakože prý jsme jen nemožně náhodnou hříčkou přírody… necháme si tím ukrást i úžasnou perspektivu našeho cíle, našeho duchovního vývoje. Je obecně známo, že existují starověké gnostické výroky o poznání svých kořenů… tím nejvíce ikonickým je opět Tomášovo evangelium »
#18 Zeptali se žáci Ježíše: "Řekni nám, jaký bude náš konec?"
Ježíš odpověděl: "Nalezli jste počátek, abyste hledali konec? Neboť na místě, kde je počátek, bude [i] konec. Blažený, kdo stojí na počátku a pozná konec a nezakusí smrt."
Následující výrok, jak jistě tušíte, opět poukazuje na Poznání rozpolcenosti lidské duše a především pak na NUTNOST jejího ZNOVU-SJEDNOCENÍ – aneb jak na počátku, tak na konci:
#11 Ježíš řekl: "Toto nebe pomine a to co je v tomto nebi pomine. A mrtví nežijí a živí nezemřou... Ve dni, [kdy] jste [byli] jedním, stali jste se dvěma. Jestliže se stanete dvěma, co učiníte?"
Starověké texty obsahují opakované zmínky o jistém typu plavidla, jež používali bohové: Nazývají je elippu tebiti („ponořená loď“ – tedy obdoba naší ponorky). Mluvili jsme již o „rybích mužích“, jež byli přiděleni Eovi. Svědčí to snad o pokusech ponořit se na dno oceánů a vyzvednout ze dna jejich nerostné bohatství? Země dolů, jak jsme si již řekli, se dříve jmenovala A.RA.LI – „místo vod třpytivých rudních žil“. To by mohlo znamenat zemi, kde se zlato těžilo rýžováním; mohlo také naznačovat snahu získat zlato z moře.
Další pasáže sumerských záznamů ukazují na fakt, že Nefilové, kteří na Zemi založili první kolonie, vytvořili vlastní odrůdu otroctví – nikoliv pomocí otroků dovezených z jiného světadílu, nýbrž s „primitivními dělníky“, které si stvořili a geneticky vyrobili podle vlastních představ.
Tyto skutečnosti jsou i hlavním důvodem, proč se vůbec sumerskou historií zabýváme na těchto stránkách, které vás primárně vedou k sebe-poznání, k poznání své duše – protože všechny stopy se sbíhají a data poukazují na závažný fakt – totiž že to byl velmi pravděpodobně EN.KI, který geneticky stvořil naši rasu.
Pokračujeme se Sitchinovou prací. V minulé části jsme skončili u nečekaně vysokého stáří archeologických nálezů v jižní Africe. Badatelé vyslovili přesvědčení, že „skutečný úsvit těžby kovů ve Svazijsku nastal nejspíše někdy v době 70 000–80 000 let př. Kr.“ a Dr. Kenneth Oakley, bývalý ředitel antropologického oddělení Muzea přírodních dějin v Londýně, řekl že ony nálezy „vrhají důležité světlo na původ člověka… je možné, že jižní Afrika byla kolébkou člověka“, „rodištěm“ Homo sapiens.
Ano, nejspíše právě tady se objevil první moderní člověk na Zemi – stalo se tak v důsledku řetězce událostí vyvolaných „bohy“ a jejich hledáním kovů.
V následujících částech Sitchinovy knihy bude řečeno ještě mnoho o sumerském popisu stvoření člověka — prosíme, počkejte s posuzováním a nejdříve si poskládejte všechna fakta do celkového obrazu:
„Zlatý věk“ a bohové na Zemi
Seriózní vědci i autoři vědeckofantastických děl shodně tvrdí, že pádným důvodem k osidlování dalších planet či planetek by mohla být dostupnost vzácných nerostů, jež se buďto na Zemi nevyskytují vůbec, anebo je jejich těžba příliš nákladná. Nemohl to být také důvod, proč Nefilové kolonizovali Zemi?
Další pasáže sumerských záznamů ukazují na fakt, že Nefilové, kteří na Zemi založili první kolonie, vytvořili vlastní odrůdu otroctví – nikoliv pomocí otroků dovezených z jiného světadílu, nýbrž s „primitivními dělníky“, které si stvořili a geneticky vyrobili podle vlastních představ.
Tyto skutečnosti jsou i hlavním důvodem, proč se vůbec sumerskou historií zabýváme na těchto stránkách, které vás primárně vedou k sebe-poznání, k poznání své duše – protože všechny stopy se sbíhají a data poukazují na závažný fakt – že to byl velmi pravděpodobně EN.KI, který geneticky stvořil naši rasu.
Poznání našich lidských kořenů a tím pádem i Poznání naší podstaty – to jest duše – nám paradoxně ukáže i náš cíl. Pokud podlehneme velkému materialistickému podvodu a necháme si nakukat jakože prý jsme jen nemožně náhodnou hříčkou přírody… necháme si tím ukrást i úžasnou perspektivu našeho cíle, našeho duchovního vývoje. Jediné co nám zbude je nihilismus, bezútěšnost a velká materialistická lež „užij si a zdechni“… popřípadě její další podvodné variace typu „užij si, zasaď strom, postav dům, zploď potomstvo a zdechni“… „když budete věřit církvi a odvádět poctivě desátky, tak vám papá ve Vatikánu zařídí věčný život“… a hlavně se nesnažte o nějakou svou myšlenkovou aktivitu a v žádném případě nehledejte žádné poznání… 😀
#18 Zeptali se žáci Ježíše: "Řekni nám, jaký bude náš konec?"
Ježíš odpověděl: "Nalezli jste počátek, abyste hledali konec? Neboť na místě, kde je počátek, bude [i] konec. Blažený, kdo stojí na počátku a pozná konec a nezakusí smrt."
Následující výrok, jak jistě tušíte, opět poukazuje na Poznání rozpolcenosti lidské duše a především pak na NUTNOST jejího ZNOVU-SJEDNOCENÍ – aneb jak na počátku, tak na konci:
#11 Ježíš řekl: "Toto nebe pomine a to co je v tomto nebi pomine. A mrtví nežijí a živí nezemřou... Ve dni, [kdy] jste [byli] jedním, stali jste se dvěma. Jestliže se stanete dvěma, co učiníte?"
KDYŽ ENLIL SESTOUPIL na Zemi, bylo Enkimu odňato pozemské velení. Zřejmě právě tehdy bylo Enkiho jméno změněno z EN.KI („pána země“), na E.A („pán vod“).
Ze sumerských textů vyplývá, že záhy po příchodu „bohů“ na Zemi bylo dohodnuto rozdělení pravomocí: Anu měl zůstat na nebi a panovat nad Dvanáctou planetou; Enlil měl velet souši a Enki byl pověřen správou AB.ZU (akkadsky apsu). Učenci, kteří se řídili „vodním“ významem jména E.A, překládali AB.ZU jako „vodní hlubina“, domnívajíce se, že podobně jako v řecké mytologii představoval Enlil hřmícího Dia a Ea byl prototypem Poseidona, boha moří. Jindy byla říše Enlilova označována jako „Horní svět“, Eova jako „Dolní svět“; podle domněnky mnoha badatelů tyto výrazy opět znamenají, že Enlil řídil zemskou atmosféru, zatímco Ea byl vládcem „podzemních vod“ – tedy jakéhosi řeckého Hádu, v nějž prý Mezopotamci věřili.
Anglický výraz abyss (bezedná propast, hlubina), jenž je odvozen od apsu, znamená hluboké, tmavé, nebezpečné vody, do nichž se člověk může ponořit a navždy v nich zmizet.
Když tedy učenci narazili na mezopotamské texty popisující tento „Dolní svět“, překládali jej [pravděpodobně chybně] jako Unterwelt („podsvětí“) nebo Totenwelt („říše mrtvých“). Teprve v posledních letech se sumerologové snaží zmírnit tuto dvojznačnost tím, že v překladu používají výraz netherworld („Dolní svět“).
K tomuto mylnému výkladu přispěla zejména řada mezopotamských žalozpěvů truchlících nad zmizením Dumuziho, který je z biblických a kanaánských textů známější jako bůh Tamúz. Právě s ním prožila Inanna/Ištar svou nejproslulejší milostnou aféru; když zmizel, vydala se ho hledat do „podsvětí“, tedy přesněji do „Dolního světa“.
Inanna-Ishtar-Lilith, Queen of the Night, Sumerian mythology, ca 1900 BC
Stvořitelský epos nám sděluje, že „bohové“ sestoupili na Zemi po důkladně zváženém rozhodnutí, k němuž dospěli jejich vůdci. Babylonská verze, která toto rozhodnutí přičítá Mardukovi, vysvětluje, že Marduk vyčkal, až se vysuší zemská půda a ztvrdne natolik, aby mohl přistát a zahájit stavební práce.
PŘÍBĚH O PRVNÍM OSÍDLENÍ Země inteligentními bytostmi je strhující ságou, stejně podnětnou jako objevení Ameriky nebo obeplutí zeměkoule. Byl však mnohem významnější, neboť v důsledku tohoto osídlení existujeme dnes my i naše civilizace. Podle Sitchinova bádání byl Enki „bohem“, který v Mezopotámii založil první města. Enki – nazývaný též ,,Nudimmud“ („ten, kdož činil věci“).
Dvanáctá planeta — mapa: Sumer, Akad, Elam, Babylon
JESTLIŽE TVRDÍME, že Zemi navštívily inteligentní bytosti odjinud, vycházíme nutně z předpokladu, že existuje nějaké hvězdné těleso, na němž tyto bytosti vytvořily civilizaci vyspělejší než naše…
PŘÍBĚH O PRVNÍM OSÍDLENÍ Země inteligentními bytostmi je strhující ságou, stejně podnětnou jako objevení Ameriky nebo obeplutí zeměkoule. Byl však mnohem významnější, neboť v důsledku tohoto osídlení existujeme dnes my i naše civilizace.
Enúma eliš, Babylonian Myth of Creation, 7 tablets
Stvořitelský epos nám sděluje, že „bohové“ sestoupili na Zemi po důkladně zváženém rozhodnutí, k němuž dospěli jejich vůdci. Babylonská verze, která toto rozhodnutí přičítá Mardukovi, vysvětluje, že Marduk vyčkal, až se vysuší zemská půda a ztvrdne natolik, aby mohl přistát a zahájit stavební práce. Poté Marduk oznámil své rozhodnutí skupině astronautů:
JESTLIŽE TVRDÍME, že Zemi navštívily inteligentní bytosti odjinud, vycházíme nutně z předpokladu, že existuje nějaké hvězdné těleso, na němž tyto bytosti vytvořily civilizaci vyspělejší než naše.
Sitchin se v této části věnuje složitým starověkým „astronomickým“ textům z Mezopotámie, které podle něj dokazují, že Nefilové byli mimozemskou rasou se znalostí technologie kosmických letů:
Dvanáctá planeta, obr. 118
Patrně se už nedozvíme, zda za nekonečně dlouhá léta někdo na jiné planetě najde a pochopí vzkaz na tabulce, kterou nese sonda Pioneer 10. Stejně pošetilá nám může připadat představa, že jednou najdeme obdobnou tabulku na Zemi – tabulku určenou pozemšťanům, obsahující údaje o poloze Dvanácté planety a o trase z ní na Zemi…
A přece takový pozoruhodný důkaz existuje, tvrdí Sitchin.
JESTLIŽE TVRDÍME, že Zemi navštívily inteligentní bytosti odjinud, vycházíme nutně z předpokladu, že existuje nějaké hvězdné těleso, na němž tyto bytosti vytvořily civilizaci vyspělejší než naše.
Sitchin se v této části věnuje složitým sumersko-babylonským „náboženským“ rituálům, které podle něj dokazují, že Nefilové byli mimozemskou rasou se znalostí kosmologie Sluneční soustavy. Když si podrobněji všímáme historických textů, občas tam vidíme také označení Anunnaki a je otázkou, zda Nefilové jsou s nimi identičtí, nebo zda šlo o dvě různé rasy… Než se dostaneme k této otázce, podíváme se teď na Mardukovu cestu:
LIDSTVO PROZATÍM VKROČILO pouze na Měsíc a prozkoumalo planety nejblíže Zemi pomocí sond a umělých družic bez posádky, domnívá se Sitchin ve své knize. Lety do vzdálenějších končin vesmíru, za naše relativně blízké sousedy, jsou pořád ještě utopií i pro ty nejmenší průzkumné sondy. Ale [ona hypotetická] planeta Nefilů sloužila díky své obrovské oběžné dráze jako jakási pojízdná observatoř, na níž křižovali dráhy všech vnějších planet a mohli tak z první ruky pozorovat většinu sluneční soustavy.
Není tedy divu, že když přistáli na Zemi, velká část vědomostí, jež přinesli s sebou, se týkala astronomie a hvězdářské matematiky. Nefilové, „nebeští bozi“ na Zemi, naučili člověka vzhlížet k nebesům – přesně jako vybízel Jahve Abraháma.
A není také divu, že ani na těch nejstarších a nejprimitivnějších skulpturách a kresbách nechybějí znaky souhvězdí a planet a že když měli být znázorněni či vzýváni bohové, použil se jejich hvězdný znak jako grafický těsnopis. Uctíváním nebeských („božských“) znaků se člověk zbavoval samoty; tyto znaky spojovaly pozemšťany s Nefily, zemi s nebem, lidstvo s vesmírem.
JESTLIŽE TVRDÍME, že Zemi navštívily inteligentní bytosti odjinud, vycházíme nutně z předpokladu, že existuje nějaké hvězdné těleso, na němž tyto bytosti vytvořily civilizaci vyspělejší než naše.
V této kapitole Sitchinovy knihy lze mnoho částí textu úspěšně zpochybnit – pokusíme se proto problematické pasáže doplnit dalšími zdroji, abychom získali pokud možno co nejobjektivnější pohled.
Dobyvatelská planeta Marduk
PODLE STVOŘITELSKÉHO EPOSU i podle odborných studií o tomto díle (např. Langdonův The Babylonian Epic of Creation) se Marduk, syn Enkiho, někdy kolem r. 2000 před Kristem utkal s Ninurtou, synem Enlilovým, a porazil ho v boji o trůn nejvyššího božstva. Babyloňané později upravili původní Stvořitelský epos sumerský, vymazali z něj všechny zmínky o Ninurtovi i většinu zmínek o Enlilovi a přejmenovali dobyvatelskou planetu na Marduka.
Když byl Marduk povýšen na „krále bohů“ na Zemi, byla mu jako nebeský protějšek přidělena planeta Nefilů, Dvanáctá planeta. Jako „Pán nebeských bohů“ (planet) byl tedy Marduk zároveň i „králem nebes“.
JESTLIŽE TVRDÍME, že Zemi navštívily inteligentní bytosti odjinud, vycházíme nutně z předpokladu, že existuje nějaké hvězdné těleso, na němž tyto bytosti vytvořily civilizaci vyspělejší než naše.
Nyní si uděláme malou vsuvku resp. doplnění Sitchinovy knihy a předchozího textu – podíváme se podrobněji na babylonský epos o stvoření:
Enúma eliš
Enúma eliš („Když nahoře“) je jeden z nejdůležitějších a nejsložitějších akkadských/babylonských mýtů. Je to prakticky jediný ucelený výklad tehdejší kosmogonie. Původní jméno je neznámé, spis dostal název podle prvních slov.
Mýtus obsahuje sedm zpěvů, které mají dohromady zhruba 1100 veršů. Vychází ze sumerských mýtů, ale používá i různé akkadské prameny, místy je patrné ovlivnění Semity.
JESTLIŽE TVRDÍME, že Zemi navštívily inteligentní bytosti odjinud, vycházíme nutně z předpokladu, že existuje nějaké hvězdné těleso, na němž tyto bytosti vytvořily civilizaci vyspělejší než naše.
Sumerské zobrazení Sluneční soustavy
NA VĚTŠINĚ STAROVĚKÝCH PEČETNÍCH válečků se nad postavami bohů či lidí objevují znaky jistých nebeských těles, jež patří do naší Sluneční soustavy. Akkadská pečeť, kterou nyní pod katalogovým číslem VA/243 vlastní Předoasijské [Blízkovýchodní?] oddělení Státního muzea v Berlíně (Vorderasiatische Abteilung, State Museum, East Berlin), se však od obvyklého způsobu ztvárňování nebeských těles liší: Nezobrazuje je jednotlivě, nýbrž jako skupinu jedenácti koulí obklopujících velkou hvězdu s paprsky. Nepochybně jde o zobrazení sluneční soustavy, jak ji znali Sumerové: soustavy složené z dvanácti nebeských těles (obr. 99).
JESTLIŽE TVRDÍME, že Zemi navštívily inteligentní bytosti odjinud, vycházíme nutně z předpokladu, že existuje nějaké hvězdné těleso, na němž tyto bytosti vytvořily civilizaci vyspělejší než naše.
Chetité z Anatolie
Yazilikaya, Turecko
Pozn. redakce: Jedinečnou památku, kterou nám odkázal starověký Přední východ, představuje skalní rytina poblíž někdejšího chetitského hlavního města (naleziště se dnes jmenuje Yazilikaya, což v turečtině znamená „popsaná skála“). Biblický Starý zákon obsahuje několik zmínek o „Chetejcích“ jako o národu obývajícím hornaté oblasti Anatolie. Chetité jsou považováni za přátele a spojence Izraele. V Bibli Kralické se to překládá jako „synové Het“, „Hetejští“, dnes nejčastěji Chetité. Chetité (někdy také Hetejci, anglicky Hittites, francouzsky Hittite(s), německy Hethiter) byli indoevropský národ, který vytvořil říši, zahrnující dnešní Malou Asii, Sýrii, Libanon a část Palestiny. Chetité byli velicí válečníci a byli to také oni, kteří jako první začali používat železné zbraně. Při svých výbojích se střetli se starověkým Egyptem a tito dva rivalové spolu svedli mnoho bitev (např. bitva u Kadeše, patrně 1274 př. n. l.). Velice unikátní bylo chetitské státní zřízení, protože chetitští králové byli jediní panovníci starověkého orientu, kteří nebyli absolutními despoty.
Zkoumáním historických artefaktů jsme došli k závěru, že rasa Nefilim byli synové „bohů“, kteří přišli na Zemi doslova z nebe. A Nefilové byli „lidé šemu“ – lidé raketových lodí. Od této chvíle jim budeme říkat jejich biblickým jménem…
JESTLIŽE TVRDÍME, že Zemi navštívily inteligentní bytosti odjinud, vycházíme nutně z předpokladu, že existuje nějaké hvězdné těleso, na němž tyto bytosti vytvořily civilizaci vyspělejší než naše.
Úvahy o existenci mimozemšťanů a jejich návštěvách na Zemi se v minulosti zaměřovaly na takové planety jako např. na Mars či na Venuši. Dnes však, když je již nade vší pochybnost jisté, že na těchto dvou planetárních sousedech Země není život, a tudíž ani žádná vyspělá civilizace, upírá se pozornost všech, kteří věří v mimozemšťany, k jiným galaxiím a vzdáleným hvězdám jako k jejich možnému domovu.
Výhodou takových domněnek je, že nemohou být dokázány, ale ani vyvráceny. Nevýhodou je, že tyto domnělé „domovy“ jsou od země fantasticky daleko a vyžadují nekonečné roky kosmického cestování rychlostí světla.
Artist concept of early wet Mars. Source: NASA
Pozn. redakce: Zde je nutno upozornit na logickou chybku, které se Sitchin dopouští, když prohlašuje, že „dnes však, je již nade vší pochybnost jisté, že na planetárních sousedech Země (Marsu či Venuši) není život… a tudíž se upírá pozornost všech, kteří věří v mimozemšťany, k vzdáleným hvězdám jako k jejich možnému domovu…“ Ta zásadní logická chyba spočívá v tom, že když oni ti „bohové“ sestoupili z nebe mezi lidi ve starověkém Sumeru – tak v té době např. Mars mohl být ještě obyvatelný! Nebo „bohové“ dokonce mohli mít mateřskou základnu na orbitě Země… Chápete ten vtip? Podrobněji se na tento problém podíváme později – v souvislosti se svědectvím Coreyho Gooda, kdy do sebe všechna fakta fascinujícím způsobem zapadnou jako dílky puzzle!
Můžete spolu s námi pouvažovat nad tím, kdo to asi byl ten biblický Hospodin a PROČ lidem zatrhnul lety do kosmu? A to tak, že zabránil stavbě tzv. Babylonské věže, alias odpalovacího zařízení pro rakety… To vše jsme si podrobněji popsali v předchozí části textu.
Epos o Gilgamešovi (a Uta-napištimovi)
Marné smrtelníkovo hledání stromu života je námětem jednoho z nejdelších a nejkrásnějších eposů, jež lidské kultuře odkázala sumerská civilizace. Tento dojemný příběh, který badatelé nazvali „Epos o Gilgamešovi“, vypráví o uruckém vládci, kterého zplodil smrtelný otec s božskou matkou. Gilgameš byl tedy „ze dvou třetin bůh a člověk z jedné“; právě to v něm vzbudilo touhu najít cestu, jak uniknout pomíjejícnosti, jež byla osudem smrtelníků.
Gilgameš věděl, že jeden z jeho předků – Uta-napištim, hrdina potopy – unikl smrti, když ho spolu s jeho chotí přijali do nebeského příbytku. Gilgameš se proto rozhodl, že ho vyhledá a získá od něj tajemství věčného života.
Vybídla ho k tomu i událost, kterou si vyložil jako pozvání od Ana. Když čteme verše, v nichž Gilgameš tuto událost popisuje matce, bohyni Ninsuně, zdá se nám, jako by popisoval pád vyhořelého stupně rakety na zem:
Jak jednoznačně vyplývá ze sumerských a akkadských textů, národy Předního východu si byly zcela jisty, že „bohové“ nebe a Země se umějí zvednout ze země a vystoupit na nebesa a také se dle libosti prohánět po obloze.
Innin (sumersky též Ninanna, DINGIR-INANNA, Inanna, Ninsianna; akkadsky Ištar, Eštar; chetitsky Šawuška) je sumerská bohyně plodnosti, lásky, pohlavního života a války. Později byla převzata do akkadské mytologie, některé její povahové rysy lze najít u bohyní uctívaných prakticky v celém starověkém Středomoří.
V textu líčícím znásilnění Inanny/Ištar neznámou osobou zdůvodňuje dotyčný svůj čin takto: „Tu jednou, když moje královna přešla nebem, přešla zemí, Inanna, když přešla nebem, přešla zemí, když přešla Elamem i Šuburem, když přešla …, posvátná kněžka, zmožena únavou, přišla k zahradě a tvrdě usnula; díval jsem se na ni z kouta zahrady, zneuctil jsem ji ve svém objetí.“
Pozn. redakce: Český překladatel byl v této pasáži poněkud prudérní 😉 V Sitchinově originále je uvedeno natvrdo: „Kissed her, copulated with her…“ — ano, v textu se jednoznačně mluví o sexu…
Inanna létala za pomoci 7 předmětů
Inanna zde „brázdí“ nebe nad mnohými zeměmi ležícími daleko od sebe, což nemohla dokázat jinak než letecky — a i ona sama mluvila při jiné příležitosti o tom, že létala. V textu, který S. Langdon (v Revue d’Assyriologie et d’Archeologie Orientale) nazval „Klasická liturgie za Innini“, bohyně hořekuje nad svým vyhnáním z města. Nějaký posel, který jí na Enlilův příkaz přinesl „slovo z nebe“, vstoupil do její trůnní komnaty, „své ruce nemyté na mne položil“ a po dalších neomalenostech mne z mého chrámu přiměli vzlétnout. Mne, královnu, z mého města, jako ptáka přiměli vzlétnout.
Navazujeme na předchozí články o kvantově-energetické podstatě našeho Univerza » Pro zájemce o další detaily kvantové teorie tu máme vyprávění od začátku, o tom jak to celé začalo. Nedozvíte se už nic zásadně nového, jde ale o zajímavé doplnění pro ty, kdož chtějí vědět více…
Jak to v roce 2010 začalo: Vědcům se podařilo vytvořit antihmotu
O počátku výzkumu referuje iDnes 18. listopadu 2010: Unikátní experiment se podařil vědcům Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN). Na zlomky sekundy stvořili antihmotu. Bylo to 38 antiatomů antivodíku, který je opakem vodíku. Antivodík je tvořen z antičástic nazývaných antiproton a pozitron. Vědci o tom informovali v časopisu Nature… Antičástice je částice, která má stejnou hmotnost jako běžná atomová částice, jako je proton či elektron. Má ale opačné charakteristiky, třeba opačné znaménko elektrického náboje…
Materialistům věřícím ve hmotu zmizela antihmota
Antihmota představuje jednu z největších záhad, které souvisejí se zrodem vesmíru. Materialisté dosud nevědí, proč se vytratila po Velkém třesku, jímž vesmír [prý] vznikl.
Nabízím vám originální pohled do proroctví muže, který žil v první polovině dvacátého století a jehož dílo bohužel stojí /např. oproti dílu Nostradamovu/ na okraji zájmu mainstreamu a veřejnosti vůbec.
Navazujeme na sérii textů ve které hledáme důkazy o existenci 10. planety alias Planety X alias Planety 9 ve Sluneční soustavě » Poukázali jsme mj. na fakt, že vyškrtnutí Pluta ze seznamu planet může být zcela záměrné ve snaze skrýt prorocké souvislosti s onou nikoliv novou — ale přesněji znovuobjevenou Planetou 10. Budeme záměrně používat název Planeta 10, resp. Planeta X, právě protože je úmyslně skrýván — takže pokud ve zdrojových textech čtěte „Planeta 9“ resp. „Planet Nine“, my tento název automaticky nahrazujeme lepším a přesnějším „Planeta X“.
A/2017 U1 as recorded 2017-10-21 at Tenagra Observatory near Rio Rico, Arizona
Systém NASA Sentry je určen pro hlídání objektů, které by potencionálně mohly narazit do Země. NASA Jet Propulsion Laboratory nedávno vydala celosvětové varování prostřednictvím svého systému Sentry Earth Impact Monitoring, který oznámil každému teleskopu na světě, aby okamžitě začal sledovat tajemný objekt, který vstoupil do naší sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru. Přišel ze směru hvězdy Vega v souhvězdí Lyry. Nejprve jej 18. 10. 2017 detekovaly dalekohledy Pan-STARRS na Havaji. Nejblíže Zemi byl 14. 10. ve vzdálenosti ca 24.000.000 km. Odhadovaný průměr okolo 160 metrů.
Astronomové ze začátku označili tento tajemný objekt jako Comet C/2017 U1, ale protože neměl žádnou známku kometární povahy, International Astronomical Union’s Minor Planetary Center jej pak přejmenovalo na Asteroid A/2017 U1 — což z něj učinilo vůbec první kometu přeznačenou na asteroid!
Ten kdo ovládá historii, ovládá i budoucnost — proto je před vámi záměrně zatajováno i to, jak se člověk dostal na Zem. Je to součást snahy zabránit vám tím v poznání sama-sebe, zabránit osvobodit svou duši…
Další důkaz o existenci „Planety X“ alias „Planety 9“ ve Sluneční soustavě
Solar Systems planet’s, unusually closely spaced orbits of six of the most distant KBOs, and possible Planet 10. Photo: Caltech-nagualdesign
V lednu 2016 astronomové Mike Brown a Konstantin Batygin (Caltech) zveřejnili první důkaz toho, že ve Sluneční soustavě se může nacházet další planeta. Ta dostala pracovní název „Planeta 9“. Od té doby byla publikována řada studií, které myšlenku její existence buď zpochybňují, nebo naopak podporují. Zatím poslední výzkum, jehož autory jsou dva odborníci z Complutense University of Madrid (UCM), by tento spor mohla vyřešit.
Ashurnasirpal II, about 883-859 BC, Nimrud, Iraq — helmet with horns represents the supreme god Ashur; the winged disc stands for the sun god, Shamash; the crescent within a full circle is the emblem of the moon god, Sin; the fork is the thunderbolt of the storm god, Adad; and a star, the planet Venus, signifies Ishtar, goddess of love and war.
Jákobův žebřík, jehož vrchol dosahuje k nebesům, a po něm vystupují a sestupují poslové Boží
Z Bible víme, co se stalo Jákobovi, když se vydal z Kanaánu do „staré země“, aby si tam našel nevěstu: Někde v polích u Charránu spatřil, jak „na zemi stojí žebřík, jehož vrchol dosahuje k nebesům, a po něm vystupují a sestupují poslové Boží“. V téže době, kdy Nabonid obnovil pravomoci a chrámy Nanny/Sína, znovu vystavěl chrámy a zavedl kult uctívání Sinových dvojčat jménem IN.ANNA /„Anova paní“/ a UTU /„svítící“/.
Obě děti porodila Sínovi jeho oficiální manželka Ningal, takže byly rodem členy božské dynastie. Inanna se sice narodila jako první, ale její bratr Utu byl prvorozeným synem, a tudíž právoplatným následníkem trůnu. Na rozdíl od biblických dvojčat Ezaua a Jákoba, mezi nimiž vládla ze stejných důvodů řevnivost, vyrůstaly obě božské děti v přátelství. Prožívaly spolu dětská dobrodružství, dělily se o všechny zážitky, pomáhaly si, a když si Inanna měla vybrat manžela mezi dvěma bohy, požádala o radu bratra.
Inanna a Utu se narodili v dávných časech, kdy ještě na zemi žili pouze „bohové“. Utuovo sídelní město Sippar se uvádí jako jedno z prvních, jež v Sumeru založili „bohové“. Nabonid v jednom nápisu popisuje, co se mu stalo, když začal s přestavbou Utuova chrámu E.BABBARA.
Samuel N. Kramer nazval jeden z těchto textů „Enki a jeho komplex méněcennosti“. Jak uvidíme později, jsou některé biblické příběhy – o Evě a hadovi v rajské zahradě nebo o potopě světa – v původních sumerských verzích podbarveny Enkiho odporem k Enlilovým nástupnickým výsadám.
Ninkharsag (mama in Accadian) in the guise of the goddess of irrigation, found during excavations at Mari on the Upper Euphrates in Syria
V jisté chvíli Enki podle všeho usoudil, že nemá smysl bojovat o božský trůn; začal proto usilovat o to, aby se dalším následníkem stal jeho syn a ne syn Enlilův. Toho se, alespoň zpočátku, snažil dosáhnout pomocí své sestry NIN.CHUR.SAG /„paní horského pramene“/.
I ona byla dcera Anova, ale očividně nikoli dcerou jeho zákonité manželky Antum, a tak se Ninchursag dostala až do druhé božské nástupnické linie. Badatelé si dlouhá léta lámali hlavu nad tím, proč Abrahám i Izák tolik zdůrazňovali fakt, že jejich manželky byly také jejich sestrami – vzhledem k biblickým zákazům pohlavního styku se sestrou to bylo tvrzení záhadné a matoucí.
Druhým nejmocnějším božstvem sumerského panteonu byl EN.LIL. Jeho jméno znamenalo „pán ovzduší“ – pravzor a otec pozdějších bouřných bohů, jež poté stáli v čele starověkých panteonů. Byl to Anův nejstarší syn, který se narodil v otcově nebeském příbytku, ale někdy v dávnověku sestoupil na Zemi a stal se tak nejvyšším bohem nebe a země.
Když se bohové scházeli k poradám na nebi, Enlil jim předsedal spolu s otcem. Když se měli radit na zemi, sešli se na Enlilově dvoře v božské čtvrti Nippuru, ve městě zasvěceném Enlilovi a v sídle jeho hlavního chrámu – E.KUR („dům, který je jako hora“).
NENÍ POCHYB O TOM, že „pradávná slova“, jež po tisíce let utvářela jazyk učenců i náboženských písemností, byla jazykem sumerským. Rovněž není pochyb o tom, že „dávní bozi“ byli bohové sumerští; dosud nebyly nalezeny žádné záznamy, báje, genealogie i vyprávění o bozích, jež by byly starší než ty, jež se vztahují k bohům ze Sumeru.
Když tyto bohy vyjmenujeme a spočteme (v jejich původní sumerské formě či v pozdějších akkadských, babylonských či asyrských obměnách), čítá jejich seznam stovky. Ale jakmile si je roztřídíme, zjistíme, že nejde o žádnou nesourodou a nahodilou spleť božstev. V jejich čele stál panteon nejvyšších božstev, řízený shromážděním vzájemněspřízněných bohů. Když vyloučíme bezpočet méněvýznamných neteří, synovců, vnoučat apod., vynoří se mnohem menší, soudržná skupina božstev, z nichž každé sehrává jistou roli, má své pravomoci i svou odpovědnost.
Sumerové věřili (nebo spíše věděli?), že tito bohové pocházeli „z nebes“. Texty popisující dobu před „stvořením věcí“ mluví o takových nebeských bozích, jako jsou např. Apsú, Tiámat, Anšar, Kišar. Nikde nenajdeme jedinou zmínku o tom, že by se bohové této kategorie někdy objevili na Zemi.
Ačkoliv se stále někteří škarohlídi brání myšlence na převratný objev doposud neznámé planety, důkazů je neskutečné množství… a stále přibývají, jak ostatně můžete průběžně sledovat v této rubrice „Záhady vesmíru, Planeta X a proroctví Posledního soudu“.
Ano, množství indicií se neustále zvětšuje — tady už není otázkou, zda Planeta X existuje — jedinou otázkou zůstává zda, a jaký vliv bude její průlet mít na Zemi!
Někteří lidé alibisticky říkají, že když je Planeta X / Nemesis / Nibiru skutečná, tak proč nebyla v TV zprávách? 😉
Bacha, ale ona tam byla! Níže uvedené video představuje novinové zprávy, články i vědecké prezentace mluvící o Nibiru, Nemesis resp. Planetě X. NASA používá nový úmyslně matoucí název „Planet 9“. NASA ví, média vědí… a vaše vláda to ví rovněž. Není nejvyšší čas začít se zajímat také?
Planeta číslo 10, nikoliv 9
Úmyslně neustále zdůrazňujeme, že je třeba o nové planetě uvažovat jako o Desáté, z mnoha již zmíněných důvodů a podezřelých machinací ze strany vládnoucí americké NASA…
Extrémně zajímavé je především to nepsané „mezi řádky“ — když se totiž např. podíváme na zúčastněné osoby, které se nejdříve účastnily vyškrtnutí Pluta ze seznamu planet a NÁSLEDNĚ prakticky okamžitě jakoby potvrdily onu novou planetu, která měla být Desátá (ale kvůli této manipulaci není) — zkrátka, když si fakta propojíme, tak nám souvislosti perfektně potvrzují analýzu ruských vědců z ADF, kterou jsme citovali v jednom minulém díle »
Není tomu tak dávno, co jsme informovali o objevu nové planety ve Sluneční soustavě » Tento objev byl nezávisle potvrzen z několika různých stran. Přesto jde o tak fantastický nález, s potencionálně zásadním vlivem na události na Zemi, že tomu člověk těžko uvěří…
Nicméně, vezměte to prosím jako fakt. Množství indicií se neustále zvětšuje — tady už není otázkou, zda Planeta X existuje — jedinou otázkou zůstává zda, a jaký vliv bude její průlet mít na Zemi! Nyní přichází další vědci z renomované švédské Lund University s další hypotézou o možném původu Planety X. Poukázali jsme v minulých dílech na nesrovnalosti ve faktech, které vzbuzují podezření, že NASA šíří dezinformace ohledně skutečné dráhy planety i o její vzdálenosti od Země… Švédové provedli nové počítačové modelování dráhy Planety X a výsledky posilují naše podezření o tom, že nám NASA záměrně lže…
10. nebo 9. planeta?
The new planet, circled in white, moves across a field of stars on Oct. 21, 2003. The three photos were taken about 90 minutes apart. Image credit: Samuel Oschin Telescope, Palomar Observatory.
Pro pochopení dnešního textu je dobré prostudovat předchozí díl, kde jsou rozebrány a doloženy podezřelé machinace s. Browna z Caltechu » Tento podezřelý soudruh nejdříve neoprávněně vyškrtl Pluto ze seznamu planet pod formálními záminkami — a to pravděpodobně proto, aby nová planeta neměla mystické číslo 10. My proto budeme Planetu X i nadále nazývat Desátou! Mějte prosím pravý stav věcí na paměti až kdekoliv v citacích narazíte na označení 9. planeta…
Archeologické nálezy nezvratně dokazují, že Chetité uctívali bohy „nebeské i pozemské“, všechny vzájemně provázané a uspořádané podle rodopisné hierarchie. Někteří z nich byli slavní a „dávní“ bohové, kteří pocházeli z nebe.
Bohové, kteří přicházeli z nebe
Jejich znak, jenž v chetitském obrázkovém písmu znamenal „božský“ nebo „nebeský bůh“, připomínal ochranné brýle (obr. 30).
Připomeneme si příslušné Abdrushinovo proroctví v plném znění… Mohla by tato kometa souviset s převratným objevem Planety X, který nedávno oficiálně oznámila NASA/Caltech? Nebo třeba s nedávno objevenou velmi zvláštní kometou?
Podle starořecké tradice se Zeus dostal na řeckou pevninu přes Krétu, odkud uprchl (přeplaval Středozemní moře) poté, co svedl Europe, krásnou dceru krále Foinikie. A vskutku – když Cyrus H. Gordon rozluštil nejstarší minojské písmo, ukázalo se, že „jde o semitské nářečí z východních břehů Středomoří“.
Řekové vlastně nikdy netvrdili, že jejich olympští bohové přišli do Řecka přímo z nebe. Zeus přeplaval Středozemní moře, cestou se zastavil na Krétě. Afrodite prý připlula po moři z Předního východu, přes Kypr. Poseidon (v římské mytologii Neptun) si přivedl koně z Malé Asie. Athéna přinesla do Řecka „olivu, plodnou a divoko rostoucí“ z biblické země.
Můžeme zajít dál a položit si ještě hlubší otázku, kterou tak výstižně formuloval profesor J. Braidwood (Prehistoric Men): „Proč k tomu vůbec došlo? Proč lidé dodnes nežijí jako Maglemósané?“
Na to měli příhodnou odpověď Sumerové – národ, který byl nositelem této tak náhlé a tak vyspělé civilizace. Shrnuje ji jeden z desítek tisíců nalezených starověkých mezopotamských nápisů:
„Vše, co krásným jeví se, učinili jsme z milosti bohů.“
Ernst Oskar Bernhardt /1875–1941/ je dnes už trochu pozapomenutý prorok a mystik počátku dvacátého století. Zanechal po sobě své stěžejní dílo Poselství Grálu: „Ve světle Pravdy“, které se stalo pro některé jeho následovníky novou Biblí a samotný Abd-ru-shin, jak zní jeho přezdívka, je jimi označován za Syna člověka. Ano, toho Syna člověka, jehož příchod podle biblických pramenů předpověděl samotný Ježíš Kristus.
Každopádně mu někteří věří a uctívají ho jako Boha. Já mezi ně rozhodně nepatřím — to mi ale nebrání v tom, abych informacím obsaženým v Poselství věnoval pozornost, kterou si zaslouží. Autor byl rozhodně vizionář a prorok. Přinesl na Zemi vizi, která se ve své době v mnohém vymykala ortodoxnímu církevnímu pojetí světa a má nám co říci.
V rubrice Planeta X pokračujeme v uveřejňování statí ze Sitchinovy knihy o dosud lidstvu neznámé planetě, která podle záznamů na hliněných tabulkách získaných při vykopávkách ve starých městech v dnešním Iráku, Iránu a Saúdské Arábii tolik ovlivnila někdejší a tím i dnešní lidstvo… v této knize máte jistě vítanou příležitost nahlédnout hlouběji do zákulisí historie tohoto světa a poznat to, co vám jako poznání ne náhodou tato společnost oficiálně dát odmítá…
Proč má označení „Planeta X“ nebo též „Desátá planeta“ mystický a prorocký význam? A jak to souvisí se Sitchinovou 12. planetou? Vždyť jde o dvě různá čísla?!
Zecharia Sitchin: DVANÁCTÁ PLANETA | This cylinder seal, VA-243 in the Berlin Near Eastern Museum, shows the sun in the center (!), surrounded by eleven orbiting bodies that include the Moon, Pluto and the yet to be recognized Planet X — Nibiru.
Pozn. redakce: Jak dokazuje mj. výše uvedený obrázek sumerské pečetě, existuje 11 větších těles ve Sluneční soustavě. Sumerové totiž mezi ně počítají i Měsíc a samozřejmě i Pluto! Dále nám sumerské záznamy říkají, že na počátku historie Sluneční soustavy byla jedna planeta zničena (pravděpodobně se jmenovala Tiamat, viz též epos Enuma Eliš). Proto Sitchin píše o 12 planetách… No a přesně tohle je důvod, proč americká NASA vyškrtla Pluto ze seznamu planet… a udělala to přesně proto, aby znovu a opět obelhala lidstvo a zatajila ovečkám ten fantastický — a přitom dokonale dokázaný fakt, že 10. planeta byla nedávno znovu-objevena — píšeme o tom v paralelním seriálu » A nejenom to, že byla znovu-objevena — byla objevena právě proto, že se momentálně znovu nebezpečně blíží Zemi — a americká Druhá šelma Janova Zjevení » tento vědecky dokázaný fakt ovečkám v žádném případě nehodlá prozradit…
Kniha sice je staršího data, ale nic novějšího s tímto tématem jsem nikde /zatím/ neobjevil… většina z vás se s ní pravděpodobně nikdy nesetkala, protože byla jako obvykle záměrně znevážena puncem „konspirativní“ teorie… je ale nutné, abyste se s ní seznámili… jednak proto, že její pohled na historii lidstva a této planety je nadčasově inspirující a pro dnešního člověka něčím důležitý… a samozřejmě i proto, že je svým způsobem /byť ne ve všech detailech/ pravdivý…
Důležitý je i tím, že by vás měl pobídnout k tomu, abyste pozvedli oči od všedních problémů, kterými jste /opět ne náhodou/ touto společností a těmi, kdo ji globálně řídí, zcela zavaleni… je důležitý i tím, abyste aspoň na chvíli zapomněli na experty ve Strakovce a ve státních budovách na Malé Straně i jinde po celé Praze i na ty jistou /a nemalou/ omezeností oplývající politiky v areálech EU a vládách po celé Zemi a na své znechucení jimi…
berte s nadhledem činy všech těch exponentů i tichých přisluhovačů moci temných bohů ukrytých velmi dobře před vaším zrakem na astrálních rovinách blízkých naší realitě… i oni mají své nezastupitelné místo v této škole duší…
Objev nové, západní „vědě“ dosud neznámé planety ve sluneční soustavě? Objev potvrzený seriózními vědeckými metodami?
Hlavní Sitchinovo téma v rubrice „Planeta X“ je pátrání po původu lidské rasy. Už sám název Sitchinovy knihy poukazuje na záhadnou planetu naší Sluneční soustavy, o které kdysi Sumerové věděli, ale současná pozemská oficiální „věda“ nikoliv. V této rubrice předkládáme čerstvé informace o výzkumu naší sluneční soustavy.
Astronomická pozorování ukazují, že Planeta X skutečně velmi pravděpodobně existuje a znovu se blíží k Zemi…
V tomto textu se podíváme na další alternativní pohledy na dosud neznámou Planetu X — např. na dlouholetý výzkum astrofyzika Daniela Whitmira, který je zcela nezávislý na objevech výzkumníků zmíněných v předchozích dílech.
Pro pochopení dnešního textu je absolutně nezbytné prostudovat předchozí díl, kde jsou rozebrány a doloženy podezřelé machinace s. Browna z Caltechu » Tento podezřelý soudruh neoprávněně vyškrtl Pluto ze seznamu planet pod formálními záminkami pravděpodobně proto, aby nová planeta neměla mystické číslo 10. My proto budeme Planetu X i nadále nazývat Desátou! Mějte prosím pravý stav věcí na paměti až kdekoliv v citacích narazíte na označení 9. planeta…
Předpokládaná teoretická dráha nové Desáté (Deváté) planety ve Sluneční soustavě podle NASA. Správnost výpočtu závisí na správném fyzikálním modelu — teoretický předpoklad, že Planeta X je součástí Sluneční soustavy nemusí platit… Zdroj: NASA
Další velkou podezřelost představuje fakt, že Caltech si dal velkou práci, aby napasoval výpočty na model Planety X obíhající kolem Slunce… momentálně ale máme tak málo dat o nové planetě, že ve skutečnosti ona vůbec nemusí obíhat kolem Slunce! Někteří vědci o této možnosti otevřeně mluví… Planeta X by totiž klidně mohla pocházet z galaktického prostoru — tak trochu jako VELKÁ KOMETA — více najdete v předchozích třech pokračováních v rubrice „Planeta X“.
Tento díl bude tak trochu i o tom, co by to důležitého a podstatného mohlo znamenat pro člověka a hlavně jeho duchovní vývoj. Podíváme se také na jedno další a klíčové proroctví… Použijeme částečně citace ze článku na Heavy.com:
Astrofyzik Daniel Whitmire a Planeta X:
5 hlavních bodů
Je Whitmirova planeta ta stejná, kterou předpověděl Caltech?
Daniel Whitmire, profesor astrofyziky, se domnívá, že záhadná Planeta X (někdy nazývaná jako 9. planeta nebo také 10. planeta) způsobila kdysi na Zemi vymírání života a může to učinit znovu. Ještě děsivější je myšlenka, že by se to mohlo stát kdykoliv. Kdo je Whitmire a jaká je přesně jeho teorie?
1. Whitmire je přesvědčen, že záhadná Planeta X způsobila kdysi na Zemi masové vymírání života a může to udělat znovu
Whitmire zveřejnil výsledky svého bádání ohledně Planety X na začátku tohoto roku 2016, jak uvedl Phys.org. Výzkum byl publikován v Měsíční zprávě královské astronomické společnosti RAS. Tato teorie říká, že zatím neobjevená Planeta X spouští tzv. „sprchy komet“, které jsou svázány s několika událostmi hromadného vyhynutí života na Zemi. Podle Whitmira jednou za 27 milionů let, tato planeta prochází tzv. Kuiperovým pásem komet a některé komety přitom vymrští do naší sluneční soustavy. Tyto komety pak bombardují Zemi, a ty, které ji minou, mohou po svém rozpadu zase vytvořit jakousi clonu vůči slunečnímu světlu — odstínit naši planetu od Slunce.
Ačkoliv se někteří nejmenovaní zkostnatělí škarohlídi brání myšlence na převratný objev doposud neznámé planety, důkazů je neskutečné množství… a to až tolik, že jsme byli přinuceni jejich přehled oddělit od předchozího článku o objevu Planety X a tímto dílem to ještě nekončí, těšte se 😉
Planeta číslo 10, nikoliv 9
Úmyslně neustále zdůrazňujeme, že je třeba o nové planetě uvažovat jako o Desáté, z mnoha již zmíněných důvodů a podezřelých machinací ze strany vládnoucí americké NASA…
Extrémně zajímavé je především to nepsané „mezi řádky“ — když se totiž např. podíváme na zúčastněné osoby, které se nejdříve účastnily vyškrtnutí Pluta ze seznamu planet a NÁSLEDNĚ prakticky okamžitě jakoby potvrdily onu novou planetu, která měla být Desátá (ale kvůli této manipulaci není) — zkrátka, když si fakta propojíme, tak nám souvislosti perfektně potvrzují analýzu ruských vědců z ADF, kterou jsme citovali v minulém díle »
Shrňme si to…
Proč má označení „Planeta X“ nebo též „Desátá planeta“ mystický a prorocký význam? A jak to souvisí se Sitchinovou 12. planetou? Vždyť jde o dvě různá čísla?! Nebo ne?
Zecharia Sitchin: DVANÁCTÁ PLANETA | This cylinder seal, VA-243 in the Berlin Near Eastern Museum, shows the sun in the center (!), surrounded by eleven orbiting bodies that include the Moon, Pluto and the yet to be recognized Planet X — Nibiru.
Pozn. redakce: Jak dokazuje mj. výše uvedený obrázek sumerské pečetě, existuje 11 planet ve Sluneční soustavě. Sumerové totiž mezi ně počítají i Měsíc a samozřejmě i Pluto! Dále nám sumerské záznamy říkají, že na počátku historie Sluneční soustavy byla jedna planeta zničena (pravděpodobně se jmenovala Tiamat, viz též epos Enuma Eliš). Proto Sitchin píše o 12 planetách… No a přesně tohle je důvod, proč americká NASA vyškrtla Pluto ze seznamu planet… a udělala to přesně proto, aby znovu a opět obelhala lidstvo a zatajila ovečkám ten fantastický — a přitom dokonale dokázaný fakt, že 10. planeta byla nedávno znovu-objevena — jak o tom píšeme na tomto místě. A nejenom to, že byla znovu-objevena — byla objevena právě proto, že se momentálně znovu nebezpečně blíží Zemi — a americká Druhá šelma Janova Zjevení » tento vědecky dokázaný fakt ovečkám v žádném případě nehodlá prozradit…
Našli jsme Desátou (Devátou) planetu sluneční soustavy, oznámili američtí vědci Brown a Batygin z Caltechu
Právě Brown se totiž svou prací podílel i na odebrání statusu planety Plutu… takže ti stejní vědci, kteří pomáhali zbavit Pluto statutu planety, teď oznámili, že našli novou, doposud neobjevenou desátou (devátou) planetu naší sluneční soustavy…
Pozoruhodná shoda okolností, nemyslíte? 😉
Je rovněž pozoruhodné, že tito škrtači planet najednou tak horlivě propagují planetu novou — viz např. Brownův výrok, který zdůrazňuje: „nejplanetovatější ze všech planet…“ Není to třeba náhodou proto, aby lidičky vůbec nenapadlo, že to vůbec nemusí být „planeta“? …nýbrž klidně třeba i „velká kometa“ — objekt který přilétá z galaktického prostoru!
Něco tu smrdí…
Konstantin Batygin a Mike Brown z Kalifornského technologického institutu Caltech, kteří svůj „objev“ 20.1.2016 oznámili, uvádí, že vesmírné těleso má zhruba desetinásobek hmotnosti naší Země a je pětsetkrát těžší než Pluto. Své poznatky zveřejnili v odborném časopise The Astronomical Journal (PDF). Brown dokonce výslovně řekl že má gravitační pole silnější, než ostatní planety!
Pozn. redakce: Tito podezřelí ve skutečnosti nebyli objeviteli, nebyli ani první, kdo mluvili o Planetě X. Ona Planeta X byla dokonce již v roce 1992 fotografována jinými astronomy! Vnucuje se nám tu domněnka, že někdo „nahoře“ v NASA, resp. ve vládě USA, viděl nemožnost utajení této skutečnosti a tak místo toho lidstvu VELMI HLASITĚ VNUCUJE FALEŠNOU verzi, kterou USA-NASA chce lidem předložit k věření. Proč falešnou? Třeba proto, abychom se nedozvěděli skutečnou letovou dráhu Planety X! A proč bychom se ji vlastně neměli dozvědět? Velmi dobrá otázka 😉
Více podrobností a vědecké zprávy naleznete níže v tomto textu…
Cože? Objev nové, západní „vědě“ dosud neznámé planety ve sluneční soustavě? Objev potvrzen vědci? Brzy poté, co byla devátá planeta Pluto z oficiálního seznamu planet pod podivnými záminkami vyškrtnuta? Osobně mne na této záležitosti hodně baví, když si vzpomenu jak byli nezávislí výzkumníci typu Sitchina zesměšňováni, když mluvili o možné existenci dalších planet ve Sluneční soustavě… a nyní je samotná americká kosmická agentura NASA, přinucena přiznat objev takové planety 🙂
Protože jde o poměrně fantastickou záležitost — s potencionálně fantastickými důsledky pro lidstvo — podíváme se velmi důkladně na mnoho různých zdrojů, především vědeckých, abychom mohli mít jistotu, že nejde o žádnou novinářskou kachnu… začneme citací podle whatdoesitmean.com, což je server který čerpá nejen ze západních, ale i z ruských informačních zdrojů a dává nám tím možnost dozvědět se informace, které jsou na tzv. Západě skrývány, protože se nehodí vládnoucím kruhům:
NASA objevila v roce 2005 v našem solárním systému 10. planetu. Přinášíme důkazy a další nezávislá potvrzení
Skutečně těžko uvěřitelná nová 737stránková zpráva pro vnitřní potřeby Kremlu připravená vědci z Vzdušných a vesmírných obranných sil Ruska (Aerospace Defense Forces, ADF) praví, že Kalifornský technologický institut (Caltech) letos v lednu potvrdil, že Státní aeronautická a vesmírná agentura (NASA) objevila v roce 2005 v našem solárním systému novou planetu, což je v souladu s informacemi poskytnutými Ruské federaci dvěma experty z amerického vesmírného programu NASA, kteří už před 17 lety varovali, že naše Země je pod „hrozbou zničení“ a že je třeba věřit „mýtům z naší minulosti“.
Hlavní Sitchinovo téma v rubrice „Planeta X“ je pátrání po původu lidské rasy. Už sám název Sitchinovy knihy poukazuje na záhadnou planetu naší Sluneční soustavy, o které kdysi Sumerové věděli, ale současná pozemská oficiální „věda“ nikoliv. Dnes v této rubrice předběhneme děj Sitchinovy knihy a podíváme se na čerstvé zprávy z kosmického výzkumu, které by s tématem Planety X mohly souviset… podíváme se na indicie, které by mohly dokazovat, že Planeta X skutečně existuje a znovu se blíží k Zemi…
Objekt vyvržený ze superobří černé díry Sagittarius A* v centru Mléčné dráhy? Cože?
Pozn. redakce: Protože jde o extrémně neobvyklé až fantastické zprávy, proto v zájmu serióznosti a dokazatelnosti úmyslně citujeme zdrojové texty velmi detailně. Promiňte nám to vážení čtenáři, ale skutečně jde o vážné téma, které na nás všechny může mít nečekaný dopad. S upřesňováním dat musíme začít hned na začátku: Vědci z ruské ADF, kteří prováděli syntézu z velkého množství dat přehlédli nepřesnost v citaci: Následující zpráva NASA byla skutečně publikována v roce 2015, nicméně k pozorování zmíněného kosmického děje došlo v již v roce 2014 a ty teleskopy, které událost viděly byly dokonce dva: Swift a NuSTAR (v originále NASA uvádí: In September 2014, Swift caught Mrk 335 in a huge flare).
V listopadu 2015 se NASA „podívala“ téměř 5 miliard let do minulosti s použitím Nukleárního spektroskopického teleskopu (NuSTAR) a zpozorovala něco nemožného, něco co se předtím nikdy nestalo – obrovský objekt, který byl vymrštěn ze supermasivní černé díry v centru naší galaxie v oblasti Sagittarius A* – a měl tolik energie, že jej vědci NASA přirovnali k celkové energii, která je emitována celou naší galaxií:
Saint Mary’s universities, Dan Wilkins says that: “This is the first time we have been able to link the launching of the corona to a flare. “This will help us understand how supermassive black holes power some of the brightest objects in the universe.”
The Milky way is immense, and in a region of our galaxy that is simply called Sagittarius A* has been generating a range of flares just about every 10 days or so. Since the passing of this past year, the activity of these flares has drastically increased, to the point of nearly every day.
Slovíčko „nemožné“ je nutno chápat ve smyslu „nemožné podle současných poznatků oficiální vědy“. Tato „věda“ toho stále moc neví ani o historii vesmíru, ani o tzv. černých dírách. Je to především proto, že současná pozemská „věda“ je spíše náboženstvím hmoty, než skutečnou vědou… materialistické dogma brání skutečnému poznání. Víceméně všechny současné teorie, Einsteinovou teorií relativity počínaje a termodynamickými zákony konče, jsou založeny na vzájemném působení „viditelné hmoty“… něco o pravé „energetické“ podstatě univerza sice objevila kvantová fyzika — ta je ovšem zaslepenými vědeckými dogmatiky ignorována…
In 2014, NASA’s Nuclear Spectroscopic Telescope Array, or NuSTAR, and Swift space telescopes witnessed an X-flare from the supermassive black hole in a distant galaxy called Markarian 335. | Figure shows how a shifting corona can create a flare of X-rays around a black hole. The corona gathers inward (left), becoming brighter, before shooting away from the black hole (middle and right). | A supermassive black hole is depicted in this artist’s concept, surrounded by a swirling disk of material falling onto it. The purplish ball of light above the black hole, a feature called the corona, contains highly energetic particles that generate X-ray light. If you could view the corona with your eyes, it would appear nearly invisible since we can’t see its X-ray light. Source: NASA
Law Code Stele of Hammurabi, king stands before the throne of the sun god
První zákoník dávno před Chammurapim zavedli sumerští vladaři ve státě Ešnunna a také vládce Isinu — Lipit-Ištar
Stejně jako později Chammurapi, i Lipit-Ištar vysvětluje v preambuli svého zákoníku, že jedná podle pokynů velkých bohů“, kteří mu nařídili, „aby Sumerům i Akkaďanům zajistil blaho“.
Lipit-Ishtar was the fifth ruler of the first dynasty of Isin, and ruled from around 1870 BC to 1860 BC... he is mostly known due to Sumerian hymns written in his honor, as well as a legal code written in his name... (Francis R. Steele, The Code of Lipit Ishtar)
Ani Lipit-Ištar však nebyl prvním sumerským zákonodárcem. Úlomky nalezených hliněných tabulek obsahují opisy zákonů ustanovených uruckým vladařem Ur-Nammou kolem r. 2350 př. Kr., tedy více než pět set let před Chammurapim.
Mezopotámie – země mezi řekami neboli Meziříčí – byla ve starověku učiněným rohem hojnosti. Meruňka, která se španělsky řekne damasco („damaškový strom“), nese latinský název Armeniaca, což je slovo přejaté z akkadského armanu. Třešeň – řecky kerasos, německy Kirsche – pochází z akkadského karšu.
Všechny důkazy svědčí o tom, že tyto a další druhy ovoce i zeleniny se dostaly do Evropy z Mezopotámie, stejně jako množství semen a koření: náš „šafrán“ vznikl z akkadského azupiranu, „krokus“ z kurkanu (přes krokos v řečtině), „kmín“ z kamanu, „yzop“ ze zupu, „myrta“ z murru.
Je to dlouhý seznam; v mnoha případech byla řečtina hmotným i etymologickým mostem, přes který se tyto plody země dostaly do Evropy. Cibule, čočka, fazole, okurka, zelí a salát tvořily běžnou součást sumerské stravy.
7-stepped ziggurat, described on Sumerian-era statues of Gudea of Lagash, ca 2100 BC: For Ningirsu, his king Epa
V chrámech, v soudních síních i v obchodech byli k dispozici písaři s destičkami z mokré hlíny, do nichž zaznamenávali rozhodnutí, dohody, dopisy nebo vypočítávali ceny, mzdy, rozlohu pole či počet cihel potřebných ke stavbě. Hlína byla také nezbytnou surovinou pro výrobu předmětů denní potřeby, nádob na uskladnění a přepravu zboží.
Neskutečně pokročilé sumerské stavebnictví
Vyráběly se z ní cihly – další sumerský primát, jenž umožňoval stavbu obytných domů, královských paláců i impozantních božích chrámů.
Ukázalo se také, že sumerské písmo bylo původně obrázkové a rylo se do kamene ve svislých sloupcích; později se začalo psát vodorovně a ještě později bylo upraveno pro klínopisné záznamy na měkké hliněné tabulky, jež přejali Akkaďané, Babyloňané, Asyřané a další starověké národy Předního východu…
Eannatumův nástupce Entemena psal o stavbě chrámu vyzdobeného zlatem a stříbrem, o vysazování zahrad a rozšiřování vyzděných studní. Chlubil se, že vystavěl pevnost se strážními věžemi a se zařízeními, kde mohou kotvit lodi.
Gudea, summersky Povolaný, byl vládce neboli ensi města Lagaše v jižní Mezopotámii. Jako druhý člen II. dynastie z Lagaše vládl zhruba v letech 2144–2124 př. n. l.
Navzájem soupeřící Babylonie a Asýrie s téměř shodnými kulturami vznikly kolem roku 1900 př.n.l.
Netrvalo dlouho a artefakty a nápisy vydaly svědectví o dějinách dvou soupeřících říší Mezopotámie – Babylonie na jihu a Asýrie na severu. Obě říše, jež vznikly kolem roku 1900 př. Kr., spolu rostly i upadaly, bojovaly proti sobě i žily vedle sebe v míru, a vytvořily tak vyspělou civilizaci, která trvala přibližně 1 500 let.
Austen Henry Layard. Monuments of Nineveh. London-John Murray, 1853, t.p. ISAW Antiquarian Collection N5380.L3 1849 Folio
Aššur a Ninive nakonec dobyli a zničili Babyloňané v letech 614 a 612 př. Kr. Jak předpověděli bibličtí proroci, neslavně skončil i samotný Babylon, když jej roku 539 př. Kr. dobyl Kýros z dynastie Achaimenovců.
Ačkoliv mezi Asyřany a Babyloňany panovala po celou dobu jejich existence řevnivost, jen těžko bychom mezi jejich kulturami nalezli podstatné rozdíly. Asyřané sice nazývali své hlavní božstvo Aššur („vševidoucí“) a Babyloňané vzývali Marduka („syna čistého pahorku“), jinak si však byli oba bozi k nerozeznání podobní.
Pokračujeme se zkoumáním starověkých lidských civilizací na Předním východě. Minule jsme skončili u prapodivné záhady, kdy v oblasti probíhal očividný úpadek a pak — náhle, nečekaně a pro naše „vědce“ nevysvětlitelně — se Přední východ stal dějištěm rozkvětu nejvyspělejší civilizace…
Třebaže se na počátku historických výzkumů tento závěr nabízel jako nejlogičtější, vyvracela jej postupně nalézaná fakta. Řečtí filozofové sice psali o návštěvách Egypta, ale pravěké zdroje vědomostí, o něž se opírali, byly nalezeny jinde. Kultury Egejského moře, jež předznamenaly rozmach starořecké civilizace – minojská na Krétě a mykénská na řecké pevnině –, přinesly důkazy, že nebylo přejato duchovní bohatství Egypta, nýbrž Předního východu.
Hlavními spojovacími články byly tedy Sýrie a Anatolie, a ne Egypt, a právě jejich prostřednictvím Řekové získali přístup k ještě starší civilizaci. Jakmile si vědci uvědomili, že k dórské invazi do Řecka a k invazi Izraelitů do Kanaánu po odchodu z Egypta došlo přibližně v téže době (někdy ve 13. století př. Kr.), ohromeně objevovali stále nové důkazy o společných rysech semitské a helénské civilizace.
Podivně rychlý a náhlý vznik zemědělství na Předním východě
R. J. Braidwood a B. Howe shrnuli poznatky mnoha význačných autorit na dané téma a v díle Prehistoric Investigations in Iraqi Kurdistán dospěli k závěru, že genetické studie potvrzují archeologické nálezy a nenechávají nikoho na pochybách, že zemědělství vzniklo právě tam, kde se předtím objevil člověk rozumný se svou první primitivní civilizací: na Předním východě.
Dnes již nikdo nepochybuje o tom, že zemědělství se do celého světa rozšířilo právě z „úrodného půlměsíce“ na Předním východě. Na základě moderních metod určování stáří pomocí poločasu rozpadu radioaktivního izotopu uhlíku a rostlinné genetiky dospěli badatelé z různých vědních oborů ke shodnému závěru: že totiž prvním zemědělským počinem člověka bylo vyšlechtění pšenice a ječmene, pravděpodobně z nějaké divoké odrůdy pšenice dvouzrnky.
Vědci, kteří předpokládali, že se člověk postupně učil šlechtit, pěstovat a sklízet nějakou divokou rostlinu, nevycházejí z údivu nad pestrou škálou dalších rostlin a obilovin nezbytných pro přežití i pokrok člověka, jež neustále proudily z Předního východu. V rychlém sledu se mezi ně zařadily proso, žito a pšenice špalda, dále len, který poskytoval vlákna a jedlý olej, a množství plodonosných keřů a stromů.
Všechny rostliny nade vší pochybnost zdomácněly na Předním východě, a to o celá tisíciletí dříve, než se dostaly do Evropy. Jako by se Přední východ stal jakousi geneticko-botanickou laboratoří, vedenou neviditelnou rukou, jež tu a tam vyvinula novou zdomácnělou rostlinu.
Následující text vychází z práce Zecharia Sitchina a jeho knihy „Dvanáctá planeta“. Kniha je na obálce vystižena tímto sloganem: „Radikální teorie o původu země a nebeských předcích člověka“.
Ze všech důkazů, jimiž dokládáme své závěry, je dokladem nade vše významným sám člověk. Z mnoha hledisek je současný člověk – Homo sapiens – cizincem na planetě Zemi.
Hlavním zdrojem z bible v knize Dvanáctá planeta jsou původní hebrejské texty Starého zákona. Je nutné mít na paměti, že všechny překlady, z nichž čerpám, jsou uvedeny na konci knihy, jsou právě tím a ničím víc: pouhými překlady i výklady. V konečném rozboru platí především to, co říká původní hebrejský text.
Citace ze Starého zákona ve Dvanácté planetě jsou tedy výsledkem zevrubného srovnání dostupných překladů mezi sebou, s hebrejským zdrojem i s příslušnými sumerskými a akkadskými texty a legendami, aby bylo možné podat co nejpřesnější výklad.
Výkladem sumerských, asyrských, babylonských a chetitských textů se již více než století zabývá celá řada vědců. Po rozluštění písma a jazyka se tyto texty opisovaly, přepisovaly a překládaly. V mnoha případech se z rozdílných překladů i výkladů dal vybrat ten nejpřesnější pouze po ověření mnohem ranějších opisů i přepisů. V jiných případech vrhl osvícený nápad současného badatele nové světlo na nějaký dřívější překlad.
Seznam zdrojů textů ze starověkého Předního východu, uvedený na konci této knihy tudíž sahá od nejstarších po nejnovější a obsahuje také vědecké publikace, v nichž byla nalezena cenná vodítka k pochopení textů.
PROLOG: GENEZE
Starý zákon byl mým průvodcem, společníkem i rádcem od útlého dětství. První semínko této knihy bylo zaseto bezmála před padesáti lety; tehdy jsem neměl ani zdání o právě probíhajících zanícených debatách na téma „evoluce versus bible“.
Ale když jsem se jako mladý student seznamoval s texty Genesis v hebrejském originále, směle jsem se pouštěl do sporů o výkladu bible. Jednoho dne jsme v VI. kapitole četli o tom, že když se Bůh rozhodl zničit lidstvo potopou, byli na Zemi „synové Boží“, kteří si brali za ženy „dcery lidské“.
Pozn.: Zprávy z kruhů astronomů, že existuje dosud nám neznámá planeta obíhající kolem Slunce v oběžné dráze téměř kolmé na roviny drah ostatních planet naší sluneční soustavy, se vynořují čas od času po celých nejméně padesát let zpátky…
Vynořují se, aby byly oficiální vědou rychle odmítány jako neprokázané… ovšem rozvoj moderních astronomických přístrojů nahlížejících do blízkého i dalekého okolí naší planety a sluneční soustavy jde kupředu mílovými kroky a stále více je zřejmé, že ač to ještě nejsme schopni vidět, podle fyzikálních zákonů je tam ve vnějších vrstvách Sluneční soustavy něco hodně hmotného, něco co se blíží k Zemi… něco, co někdy již v sedmdesátých letech minulého století spojil ve své fantazii Zecharia Sitchin /11.7.1920 – 9.10.2010/, s teorií propagující myšlenku mimozemského /vesmírného/ původu lidstva.
Zecharia Sitchin: DVANÁCTÁ PLANETA | This cylinder seal, VA-243 in the Berlin Near Eastern Museum, shows the sun in the center (!), surrounded by eleven orbiting bodies that include the Moon, Pluto and the yet to be recognized Planet X — Nibiru.
Opřel se o skutečné vědecké podklady s vykopávek mnohých měst dosud neznámé prastaré civilizace v oblasti dnešního Iránu, Iráku a Sýrie provedených v devatenáctém a dvacátém století, aby ve svých knihách vypracoval předpoklad, že za vznikem této prastaré lidské civilizace stála mimozemská rasa „Annunaki“ z ještě neobjevené planety našeho solárního systému. Tvrdil, že sumerská mytologie potvrzuje jeho teorie a argumentuje velmi přesvědčivé konkrétními fakty. Samozřejmě jako každý, kdo nejde v řadě s ostatními a je jiného názoru, byl za to soustavně napadán renomovanými vědci a historiky, podle nichž jeho překlady sumerských textů a jeho fyzikální výklady není možné akceptovat.
Zecharia Sitchin ovšem bezesporu patřil mezi nejvýznamnější záhadology 20. a počátku 21. století. Nepochybuji o tom, že pro většinu z vás může být jeho /materialistickou vědou a církví/ neuznávaná teorie o původu člověka a lidské civilizace nová a osvěžující. Než se ke zveřejňování jednotlivých kapitol Sitchinovy knihy „Dvanáctá planeta“ dostaneme, předkládám vám níže čerstvou zprávu o výzkumu vesmíru, který s vysokou pravděpodobností existenci oné neznámé planety „X“ někde za hranicemi naší klasické Sluneční soustavy dokazuje. Budete-li texty z oné knihy v této rubrice číst, otevře se před vámi zcela jiný obraz minulosti lidstva, než jak vám ho předvádí dnešní „věda“… určitě si uděláte úsudek sami…
Citace podle AC24:
Planeta X: Astronomové potvrzují, že desátá planeta existuje
Konstantin Batygin, který objevil desátou devátou planetu, jejíž vzdálenost od Slunce je 274krát větší než vzdálenost Země, má za to, že je poslední skutečnou planetou Sluneční soustavy, oznámila tisková služba Kalifornského technologického ústavu.
Včera večer oznámili astronomové z NASA/CALTECH Konstantin Batygin a Michael Brown, že se jim podařilo vyčíslit polohu záhadné „planety X“, deváté nebo desáté, jestliže počítáme i Pluto, planety Sluneční soustavy, vzdálené od Slunce 41 miliardu kilometrů, jejíž hmota je desetkrát větší než hmota Země.
Historie podivných událostí kolem supervulkánu Yellowstone z posledního desetiletí má více stran, než by člověk předpokládal. Podařilo se mi objevit další dějství tohoto příběhu. Ještě před přípravou systému HAARP v Kanadě a před jeho uvedením do provozu se Spojené státy chystaly provést v Nevadě zajímavý experiment. Oficiálně mělo jít o odzkoušení klasické výbušniny při likvidaci podzemních prostor.
Přečtete si ale kvalifikovaný názor, který dává onen připravovaný pokus do souvislosti se snahou vyvolat geofyzikální katastrofické děje v sérii západoamerických tektonických zlomů včetně supervulkánu Yelowstone. A můžeme se jen zamýšlet nad tím, proč byl záměr stažen těsně před svou realizací. Čtěte prosím:
US to test 700-tonne explosive
Pentagon v březnu 2006 oznámil, že 2. června 2006 hodlá uskutečnit v Nevadě jednu z největších světových explozí konvenční výbušniny pod širým nebem – viz např. Associated Press News Service v článku „US to test 700-tonne explosive”.
Pozn. redakce: Nepodařilo se nám na Internetu dohledat zde uvedený zdroj originální zprávy od Associated Press News »
Ten ovšem také jaksi zmizel. Jistě je to jen náhoda 😉 Na konci článku uvedeme druhotné odkazy, co v současnosti ještě fungují…
Dále stojí za povšimnutí slovo „Strake“ — kódové jméno této akce, které bylo většinou českých překladatelů špatně přeloženo jako „Úder“ nebo „Rána“ (což je anglicky „Strike“).
Správný význam slova „Strake“ podle anglických výkladových slovníků může být dvojí:
a continuous line of planking or plates from the stem to the stern of a ship or boat
a protruding ridge fitted to an aircraft or other structure to improve aerodynamic stability
Česky tedy zjednodušeně:
kontinuální linie bednění nebo desek
vyčnívající hřbet pro zlepšení aerodynamické stability
Velmi pozoruhodné! Tento význam totiž poměrně přesně principiálně odpovídá tomu, k čemu dospěli níže citovaní ruští geologové!
Výbuch nazvaný „Divine Strake“ má představovat explozi 700t směsi dusičnanu amonného v olejové emulzi odpovídající 593t TNT v 36 stop hluboké díře v centrální části Nevadského armádního testovacího prostoru.
Toto místo se nachází cca 90mil severozápadně od Las Vegas v hlubokém pouštním údolí sevřeném horami. Testovací výbuch je dle Pentagonu součástí výzkumu zbraní, které mohou sloužit k ničení podzemních opevněných cílů (často v hornatém území) jako jsou vojenské bunkry, sklady raketových střel, sklady chemických a biologických zbraní.
Podle některých zdrojů bude hřib ze zvednutého prachu vidět až z Las Vegas, což by bylo poprvé od dob, kdy byly ukončeny jaderné testovací výbuchy. O chystaném testu byla informováno i Rusko.
Co však může stát za oficiálním vysvětlením této obří exploze?
Už jen množství výbušniny nás upozorňuje, že tu něco neštymuje… stačí se zamyslet nad tím, jak by se taková váha výbušniny asi dala nasadit ve válečných podmínkách?! …resp. jak by bylo možné ji dopravit k bunkru nepřítele? Nene, toto rozhodně není zbraň k válečnému použití!
Tato informace doplňuje text mého článku s názvem Vize možného vývoje řešení současné krize na této planetě v čase konce věku… Až dodatečně po jeho napsání jsem objevil materiál z loňského roku, který hovoří o možnosti manipulace se supervulkánem v Yellowstone. Zajímavě zapadá do možného dění, které jsem vám nastínil. Uvádí možnost, že to může být dokonce člověk sám, kdo se pokusí /a pravděpodobně už pokouší/ vyvolat kontrolovaný /řízený/ výbuch supervulkánu k dosažení určitého cíle…
Udělejte si obraz sami:
Pamatujete si na jisté velmi zvláštní seizmické události v oblasti Yellowstonského národního parku? K jedné sérii takových jevů došlo v období 4.–5. února 2014.
Nejsem politik a nejsem proto omezen zúženým viděním obvyklé touhy politiků po moci a zajištění prebend spojených s jejich funkcemi… hledím-li na současné činy evropských politiků /či spíše na jejich trestuhodnou nečinnost/ ve věci řešení zájmu těch, kteří jim vyjádřili v tzv. „demokratických“ volbách důvěru, je mi z nich nevolno… jejich „práce“ je úplně k ničemu a zbytečná… uvědomuji si velmi dobře, že je jejich činnost či spíše v mnoha případech nečinnost je dána pouze zájmy těch, kteří jejich volby financují a vystavují je pak do světla reflektorů, aby sami zůstali pěkně skryti a vše řídili zcela nedemokratickými nástroji…
že slovo demokracie je jen dnes už jen synonymem pro sprostou manipulaci lidmi, v tom je realita dnešních dnů a nezbývá než ji přijmout… zabývám se sice řadu let lidskou psychikou, ale ani vy, kteří mou práci znáte, asi netušíte, že si tak trochu nevím rady s psychickou poruchou té části národa, který tyhle neschopné a všeho schopné nemakačenky opakovaně volí… tuším, že za tím stojí nějaký tragický národní rys tak trochu sebevražedného charakteru… tady je každá rada drahá…
na druhé straně je zřejmé, že jsme prostě v nejnižším období Kalí-Yugy, kdy tohle je normální a zcela v souladu se zákony Univerza /chcete-li, zákony Božími/… tzv. pravým lidem byl vymezen jeden velký vesmírný okruh pohybu Slunce dvanácti nebeskými zvířetníkovými znameními a školení jejich duší v mnoha inkarnacích se chýlí k neodvratnému konci…
