Tento pozitivní zážitek mi napsal klient, který právě absolvoval lekci tzv. skutečné lásky k sobě a lekci ochrany před energetickým vampýrismem.

Přečtete si, co se mu událo:

Přeji vám dobrý večer a potřebuji se s vámi podělit o určitou zkušenost, která mne velmi pozitivně naladila.

Jak víte, absolvoval jsem u vás zhruba před týdnem první dvě lekce na rekonstrukci vlastní psychiky a začal jsem s láskou k sobě podle vašich instrukcí. Myslím, že se mi daří stále lépe přijímat své vlastní ego a že mi to postupně přináší prohlubující se pocit sjednocení a radosti. Zatím jen zčásti, ale věřím, že to bude sílit.

Věřím tomu m.j. i proto, že jsem měl prakticky poprvé ve svém životě nádhernou vizi. Možná to byl sen, ale řekl bych, že to bylo něco víc. Potřebuji vám ten zážitek z dnešní noci vylíčit a požádat vás o pomoc při jeho vysvětlení. 

Tady je:

Plavu pod vodou a chci se dostat na hladinu. Netuším, zda to bylo moře nebo jezero. Vidím pod vodou všude kolem sebe spousty nohou, které šlapou vodu, aby se ti, kterým ty nohy patří, udrželi nad hladinou. Ti lidé jsou oblečeni ve starých šatech, které známe z námořnických nebo pirátských filmů z minulosti. Mají zajímavé boty, ty mají jen podrážku a jsou uvázány od kotníků na holeně a nad tím volné kalhoty.

Najednou se vynořím na hladinu a vidím vedle sebe ošklivého námořníka. Něco se mu snažím povědět,  ale  nepamatuji  si přesně, co to mělo být. Možná to bylo něco jako : Pane, zachraň nás ! Najednou mne on, ten námořník, tlačí nohou zpátky pod vodu a říká: tak si tam jdi, ty vole.

A já jdu opět ke dnu a snažím se plavat, ale už nemám dostatek síly. Chci se nadechnout a nemůžu a stále klesám. Najednou se ozve hlas a říká : neboj se.  A objeví se záře a jako by mě někdo chytil zezadu. A jdu opět na hladinu, ale tam se nezastavím a nikdo nemá šanci mne poslat zase ke dnu. Stoupám stále výš, všude kolem spousty světla a je mi krásně.

Pod sebou na hladině toho moře nebo jezera vidím děsnou spoušť. V dálce je potápějící se plachetnice a pode mnou jsou lidé plovoucí z posledních sil a  spousta věcí jako sudy, trámy  atd.

A jak stále stoupám nahoru s tím světlem, tak vidím vedle sebe něco jako stěnu s oknem a nade mnou strop. Mám pocit, jako bych byl v nějakém ohromném studiu. Napadá mne myšlenka : jak se dostanu přes ten strop?

A v ten okamžik jsem se probudil svým vlastním chrápáním. Ještě si vybavuji, že ten někdo, to vlastně nejsem já obličejem, ale někdo úplně jiný.

Můžete mi poradit, jak si ten sen/ nebo co to bylo / mám vyložit ?

—

Odpověď a rozbor

Plavete pod vodou a toužíte se nadechnout… na hladině je spousta lidí, kteří šlapou vodu a snaží se udržet nahoře…

jejich starodávný oděv naznačuje, že to jsou lidé, kteří se s mnoha a mnoha inkarnacemi nijak nemění, jejich ustrojení vyjadřuje strnulost jejich přístupu k životu…

jejich loď jde ke dnu, šlapou vodu, snaží se udržet na hladině za každou cenu… je proto také normální, že když se vynoříte, některému z nich se to nelíbí a pošle vás  zpět ke dnu…

snaha o vynoření charakterizuje celý váš život… ale pro ty, co šlapou vodu, znamenáte ohrožení jejich místa na Slunci… proto vás pokaždé potápí zpět ke dnu…  to je průběh vašeho života takový, jaký byl… topíte se, nemůžete se pořádně nadechnout…

unavuje vás to, vysiluje a vy máte stále míň a míň síly se snažit znovu vynořit… ve vašem životním plánu bylo pamatováno na šanci k probuzení… tou šancí je právě nastoupení oné úzké cesty vnitřní změny… prvním krokem je nalezení lásky k sobě, druhým ochrana vlastních energií…

začal jste pracovat na tom, aby vaše nitro, váš mikrokosmos nebyl závislý na libovůli těch kolem vás… získáváte svoji vlastní sílu si sám se sebou poradit… sílu, o které já píšu jako o síle multidimenzionální… a dostává se vám vize, že teď už vás nikdo nezastaví…

opět jako po tolikráte ve svém životě klesáte pod vodu a ozve se hlas : neboj se… a přijde ta záře, jako by vás někdo chytil zezadu… a stoupáte… ale tentokráte / jste vnitřně sjednocen, obě vaše duální části ve vzájemné láskyplné spolupráci vás činí silným / vás už nic nedokáže na hladině zadržet, stoupáte vzhůru, do světla… z výšky je vám stále více jasné, jaký chaos a zmatek vládne tady dole… vás se už ale netýká…

nechme zatím stranou, co je za tím stropem… ale je to signál pro vás, že byste se o to měl zajímat, že se tam jednou dostanete… mnohé napovídá taky to, že nejste si v té vizi podoben… ale vysvětlení k tomu po mně zatím nechtějte… to má ještě čas…