A jak z toho ven?

4 / Po trošce teorie se pojďme podívat, o čem je tahle hmotná láska v praxi. Kdo z vás například nezažil jako dospívající, kterak jeho rodiče vedeni svojí hmotně pojímanou láskou chránit svého potomka vám  brání v něčem, o čem jste přesvědčen, že už můžete a proto i chcete zvládnout sami. Vy samozřejmě postavíte na zadní a chcete prosadit svou.

A se zlou se potážete. Dočkáte se rodičovského výroku, který hraničí s psychickým vydíráním. Třeba takhle: tak já to myslím dobře, starám se, abys měl všechno nejlepší, co můžeš mít, obětuji se a ty takhle!

Provázeno příslušnou dávkou v lepším případě jen verbální negativity je tento přístup dokonalou ukázkou překmitnutí hmotně podmíněné lásky do chvilkové / ale i podle okolností déletrvající / nelásky.

A ta kapička nelásky k sobě zapadá k dalším podobným kapičkám ve vašem nitru. Přece se nemůžete mít rádi, když vám jeden či oba z vašich nejbližších dali právě teď a tady najevo, mnohdy pak opakovaně, že si svým chováním a přístupem k nim a k životu jejich lásku nezasloužíte !

A kolik takových situací za patnáct šestnáct let svého dětství takhle prožijete ? Nepočítaně ! Divíte se, že se pak v dospělosti nemáte rádi ?

Vezměme partnerský vztah. Často řešeným případem v mé praxi je rozpad manželství po řadě let fungujícího vztahu. Muž se po třeba třicetiletém soužití zvedne a zmizí za jinou.

Nevěřte tak zcela na pohádky sexuologů o druhé míze. Obvykle bývá tou pravou příčinou léta letoucí trvající chování ženy, která prožila velmi emocionálně v dětství těžký vztah vlastních rodičů a má hrůzu z toho, že by to mohla prožít znovu na vlastní kůži.

Vkládá proto do svého partnerského vztahu vysokou potřebu jistoty a svého partnera přesycuje pozorností a tím, co ze svého pohledu považuje za láskyplné chování. Aplikací hmotně podmíněné lásky se dopouští nepovolené pozitivní manipulace s partnerem a prostě ho nenechá ve vztahu doslova dýchat.

Jako důkaz o nesprávném pojetí léta přehnaně uplatňované lidsky podmíněné lásky můžete vyhodnotit skutečnost, že ve chvíli, kdy není splněna podmínka návratnosti oné hmotně podmíněné lásky ze strany muže, končí žena psychicky rozvrácena v kotrmelcích zklamání, hněvu a nenávisti vůči partnerovi. A veliká láska tak překmitne ve velikou nenávist.

 

Zkusme se podívat na rozdíl mezi láskou hmotnou podmíněnou a bezpodmínečnou ještě z jednoho úhlu : znal jsem jednu paní, která podle svého přesvědčení pracovala na své duchovní lásce a starala se jako jediná ze tří dětí o svého otce žijícího samostatně na vesnici tak osmdesát kilometrů daleko od jejího domova.

Jezdila k němu tak jednou měsíčně a byly to hodiny těžké nikým nezaplacené práce. Šlo o to pravidelně rekultivovat životní prostředí muže, který ve svých takřka osmdesáti letech tvrdil, že už nic nepotřebuje. Byl mnohdy na ni hodně zlý, hodně.

Sloužila mu, ale po návratu domů se jí ještě pár dnů objevovaly v očích slzy a bolest. A než zase měla za tatínkem vyrazit, byla z toho již dva tři dny předtím špatná.

Proč to děláš, říkám jednou? Co jako, zněla odpověď.  Proč tam jezdíš a necháváš se psychicky ničit? Protože ho miluji a Bůh chce, abych lidi kolem sebe milovala.

Ano, říkám, ale bůh chce, abys lidi, tedy své bližní, milovala Kristovou bezvýhradnou láskou. A copak ho tak nemiluji ? Copak nedělám všechno pro to, abych se o něj postarala, přes to všechno, co s ním prožívám?

Ne, ty ho opravdu nemiluješ bezvýhradnou láskou. Svojí nervozitou před odjezdem k němu a pláčem po příjezdu se z toho sama usvědčuješ. Tvé reakce na jeho chování jsou jasným příznakem zranění způsobeného tím, že není naplněna tvá touha, aby  za to, co pro něj děláš, tě i on miloval.

A to je hmotně podmíněná láska, která s tou nepodmíněnou nemá nic společného. Protože kdyby tvá láska byla láskou bez podmínek, usmívala by ses a snášela to vše skvěle. Nebo se mýlím?

Zamyslela se a říká: a jak tedy podle tebe vypadá ta nepodmíněná láska? Jednoduše, já na to. Nevěř vašim církevním demagogům v tom, že člověk, který dostane úder do jedné tváře, má nastavit i druhou.

To je cílevědomá manipulace s tvým vědomím. Opak je pravdou. Až jednou dozraješ k pojetí nepodmíněné lásky ke svému otci, pochopíš, že můžeš udělat jediné : ve chvíli, kdy se ti opět dostane nenávisti za tvou lásku, neváhej, všeho nech, polib svého otce na čelo a řekni mu : a stejně tě mám ráda. A odjeď a uvidíš, co se stane.

Trvalo to dvanáct měsíců, než to dokázala. Pak byl osm týdnů klid. Pak táta přijel a dvě hodiny spolu proplakali v obýváku. Ty další dva roky do jeho smrti byl jejich vztah již pln vzájemného respektu.

Kdo žije Kristovou bezpodmínečnou láskou, ten je v dávání na hmotné rovině velmi opatrný. Respektuje to, že jeho děti jsou sice podle těla plodem partnerské lásky dvou lidí, ale duchem dětmi božími a často jsou dokonalejšími duchy než jejich rodiče.

Děti mají před sebou prožití svého života podle jejich vlastního životního plánu a do něj nepatří jen události šťastné a příjemné. Proto jim rodiče připravují v každičkém jejich věku šance, aby svojí byť zatím nepatrnou silou zvládli zatím drobné úkoly, které je jim možno svěřit.

Člověk milující své okolí bezvýhradnou láskou nikdy nevytýká podrážděně dítěti, že to či ono nezvládlo. Vkládá slovy, ale hlavně svojí tichou energetickou podporou pohlazením či láskyplným gestem dítěti do jeho duše důvěru v sebe a ve své vlastní síly.

Nerozdává do svého okolí po kubících svoji vlastní životní energii pro řešení věcí, které by si měl a také musí pro své vlastní poučení ten  druhý vyřešit sám.

Pokud vaše dítě do svých patnácti let něco nezvládne a narazí si při tom nos, rána se zahojí a ono si příště už dá pozor. Pokud mu budete umetat do nekonečna cestičku, aby neupadlo, pak jako dospělý netuše, jak se v podobném případě zachovat, si místo naražení nosu si třeba může ve třiceti čtyřiceti téměř zlomit vaz.

A to vše prosím klidně vztáhněte na všechny lidi ve svém okolí. A nechte proto každému kolem sebe bez rozdílu prostor pro to, aby se naučil své věci řešit si sám. A neomezujte svévolnými, byť dobře míněnými zásahy svobodnou vůli každého z lidí kolem vás třeba dělat i vlastní chyby.

Opusťte běžnou lidskou praxi pozitivní manipulace svými blízkými a vůbec lidmi okolo. Vše, co děláte navíc, je jen vaše svévole a krok špatným směrem pro vás i ty kolem vás. O tom je pojetí oné bezvýhradné lásky.

Pracujte pravidelně se svým egem!

Pojďme se spolu podívat na netušené možnosti úpravy vlastní psychiky v obtížných situacích, kterými si můžete pomoci docela snadno vy sami skrze praktikování lásky k sobě samému. Ty vám přináší právě prožití a přijetí vlastní duality.

Kdo z nás neprožívá často či alespoň občas chvíle strachu, obav, depresí či úzkosti ? Někdy k tomu máme s ohledem na dění ve vnějším světě docela dobrý důvod, někdy ani netušíme, proč se nám to děje. A tak běží den za dnem, týden za týdnem, měsíc za měsícem. Setkávám se s lidmi, kteří žijí v depresích pod sedativy i léta.

A řešení existuje. Využijeme praktické zvládnutí lásky k sobě samému právě k vymazání pocitů strachu, depresí či úzkosti, které mnohdy prožíváte.

Vraťme se k přirovnání vědomí ducha v nás jako člověka a vědomí těla v nás jako pejska / viz texty 01 a 02 /. Představte si, kterak obě samostatné bytosti ve vás v podobě člověka / ducha / a pejska / ega / kráčí společně krajinou vašeho života vpřed.

Je hezky, slunce svítí, na obzoru ani mráček. Člověk si cestou píská a je mu fajn. Pejska sice trápí, že si ho jeho pán nevšímá a nekomunikuje s ním, ale je taky celkem spokojen a kráčí svému pánu těsně u nohy. Kdybychom dokázali nějakým způsobem snímat jejich emoce do nějakého směšovače pocitů, který nám pro tento případ nahradí onu naši součtovou duši / tedy nás samotné /, vnímali bychom určitý typ celkem harmonického souznění a pohody.

Představme si ale situaci, kdy těm dvěma přijde do života nějaký vážnější problém. Najednou se krásná krajina života, kterou oba kráčí, zatáhne obtížnou přízemní mlhou.

Pro lidského ducha to nepředstavuje až takový problém. Jeho hlava spočívá bezpečně ve světle nahoře a proto vidí, že cesta vpřed není zatarasena ničím, čím by se měl znepokojovat.

Ale onen pejsek, který kráčí vedle něho, se dostane celý do oné mlhy. A je si hodně nejistý, začíná se bát, začíná si nevěřit, o sobě pochybovat a být zoufalý. Nic nevidí, neví, kam vlastně šlape, co se v oné mlze skrývá, jeho představivost vykresluje barvitě nejrůznější hrozby, které se v mlze skrývají – obr. 04:

spolecna-cesta

Pokud máte za to, že tohle přesně jsou mnohdy vaše vlastní pocity v obtížných situacích vašeho života, podobnost není vůbec náhodná. Prostě ten pejsek, vědomí vašeho těla, vnáší tyhle pocity do onoho směšovače duše, kterou jste tady na zemi právě vy, tak jak tohle všechno vnímáte. A vám je mizerně. A netušíte, že tenhle problém má jen jedna část z vás jako duální  bytosti.

Bojí se totiž jen vědomí vašeho těla / ego /. Ovšem váš duch, pokud nemá rád své tělo, místo pomoci svému „vnitřnímu dítěti“ jen kroutí nad něho pocity hlavou a možná myslí si něco o malém pitomečkovi.

Přece se z roviny svých prosvětlených výšin nebude zabývat stavy nějakého přízemního tvora, že ano ! A vy jako člověk, ona součtová duše, jste zmítán strachy i odporem k sobě a touto pro vás nevědomou nespoluprací obou trpíte.

Všechno může být úplně jinak. Tady a teď v řádu dní a týdnů jinak. Chcete se naučit dělat něco pro to, abyste podobné situace ve svém životě zvládali mnohem lépe ? Pak se naučte mít svého pejska, své vědomí hmotného těla, rádi. A přijměte ho konečně jako svého žádoucího životního partnera a pravidelně s ním komunikujte.

A pak kdykoli si vy jako člověk této země / tedy ona součtová duše / uvědomíte, že prožíváte strach, obavy či depresi z čehokoli,  vězte, že ony pro vás jako duši obtížné stavy prožívá pouze vědomí vašeho hmotného těla. A přesuňte své vědomí duše do vědomí ducha a promluvte si s oním pejskem.

Posaďte si ho ve vlastní mentální představě proti sobě do křesla a hovořte s ním. Uklidněte ho a dejte mu najevo, že není sám, že jste na to dva a vy už ho takříkajíc nenecháte ve štychu.

Řekněte mu prostě, že z vašeho pohledu ducha se celkem nic neděje, že nahoře nad mlhou stále svítí slunce a každá mlha se musí jednou vytratit. Řekněte mu, že ho máte rádi a budete s ním ve zlém i dobrém.

Vyzvěte ho, ať vám podá packu a že ho touto mlhou provedete. A taky mu vysvětlete, že si svým případným negativním myšlením a strachy a depresemi přesně přitahuje to, čeho se bojí. A že pokud vám uvěří a přes nepříznivě zvenčí vypadající stav vašich věcí vezdejších zachová klid a pohodu v sobě / a tedy i ve vás jako součtové duši /, mlha zmizí, špatné pomine a vrátí se mu pohoda.

Prožijte si své vnitřní sjednocení!

A vy budete překvapeni tím, jak se téměř vzápětí pejsek / ego / zklidní a vy jako součtová duše se zklidníte spolu s ním. Zpočátku jen na chvíli. Ale ty chvilky se budou prodlužovat tím více, čím více se mu budete věnovat a častěji si s ním budete takto povídat.

A váš život se změní. Vaše myšlenky a city člověka této Země se přestanou pohybovat po oné nepříjemné sinusoidě typu jednou dole, jednou nahoře. Pomalu budou mizet z vašeho života typické příznaky nezvládnuté duality.

Tak například pokud si při rozhodování o nějaké věci přenesete své vědomí do svého ducha a popovídáte si o daném problému se svým egem, nedostaví se stavy pochyb o tom, zda jste se rozhodli dobře či nikoli. Protože to vždy byl on, ten pejsek / ego / ve vás, který se dříve bál všeho, k čemu jste se vy jako duch rozhodli. Proto o tom ve vás pochyboval.

Tuším, že mnohým z vás tohle zní jako nadsázka a něco, čemu je jen obtížné věřit. Je to samozřejmé, protože právě teď jste ještě stále nastaveni na jinou rovinu bytí. Již první zkušenost, kterou vám pomohu prožít na vaší úzké cestě dovnitř, vám dá nikoli jen pochopit, ale procítit, co je tady ve hře.

Svobodné prožívání sebe sama a vlastních radostných emocí je to, co vám chybí. Duch ve vás je mysl a tělo ve vás jsou emoce. A je to vědomí těla / ego /, které se ve vás bojí radostně projevit.

Tak ho to v dětství rodina, škola a společnost naučili. Proč, to už víte. Zvedněte hlavu, vypněte hruď a odmítněte jít v onom nekonečném mnohačetném zástupu těch, kdož se sklopenou hlavou chodí stále dokola.

Přijměte konečně své tělo i s jeho emocemi ! Naučte ho prožívat pozitivní emoce. Pokud to nedokážete sami, ozvěte se, zvládneme to spolu.

Respektuji vaše právo na svobodu názoru a rozhodnutí. Jsem rád, pokud jste při svém čtení došli až sem. Protože pokud budete postaveni do situace, že tohle budete potřebovat, budete vědět, kde to máte najít. Pojďme dál.

S pojetím lásky k sobě a spolupráce ducha a ega je spjato další veliké tajemství, do něhož teď koutkem oka nahlédněme. Týká se přijetí naší duality.

Říkají vám, že jste „padlí“ andělé. Že žijete na této bohem údajně zapomenuté Zemi a musíte hodně trpět, abyste vůbec měli šanci se dostat do nebe. Kdo si nedá pozor, půjde rovnou do pekla.

Ani slovo o možnosti odvolání, ani slovo o faktu reinkarnace a právu na opakovaný pokus. Mnoho lidí tomu věří.

Ale i vy, kdož reinkarnaci třeba připouštíte, si mnohdy nejste svým názorem jisti. Tak vás a nás všechny za ony dva tisíce let křesťanského temna zmátli, že už vůbec netušíte, jakou sílu a moc pomoci sami sobě tady a teď v sobě máte.

Máte duchovní tělo, máte duši a máte hmotné tělo. Již jsme si dříve o nich vyprávěli.

Setkávám se s názory, že zásahy mimozemských bytostí došlo v minulosti k dalekosáhlé manipulaci v jednotlivých sektorech lidské psychické anatomie. Hovoří se o vložení určitých implantačních struktur, které znemožňují úspěšnou komunikaci mezi jednotlivými vrstvami naší bytosti.

Hovoří se o tom, že je velmi nesnadné a snad i bez jakési pomoci zvenčí i nemožné provést / cituji / : „opětovnou kristovskou reintegraci“ nás samotných v bytosti Světla. Naděje jsou vkládány do tzv. „transformačního procesu“, v němž prý nám bude určitě pomoženo. Přirozeně zvenčí.

Nevěřte tomu. Proč by někdo zachraňoval zvenčí naprostou většinu tohoto lidstva proti jeho vůli a bez jeho vlastního přičinění ? Již jednou přišel podle našich vlastních teologů Ježíš Kristus, aby nám sdělil, co máme dělat.

Je dva tisíce let po Kristu a my z toho všeho, co nám bylo řečeno, mnozí víme dokonce ještě méně než jeho vrstevníci. Dva tisíce let jsme se rádi nechali klamat příslibem o tom, že právě Kristus na sebe naše hříchy vzal a proto za nás zemřel.

Přesně tak se chovají ale i ti, kdož dali církvi vale. Jen místo na církev spoléhají na dobré mimozemšťany či na paprsky Světla v meditacích, kteří a které je pokud možno bez jejich osobní vědomé účasti změní a oni se stanou jinými. Je to prostě pohodlnější než bolestivě měnit své nitro.

A tak se mnozí chystají na příchod transformačních energií podobným způsobem jako na trochu většího Silvestra. Hurá, brzo to už bude, těšme se,  užijeme si to. Nastane nový den a my budeme jiní.

Mám vážné a svojí praxí podložené obavy, že takhle to prostě v tomto vesmíru a v tomto stvoření nefunguje.

Vysvobození ze zajetí hmoty není věcí okolního světa a nikdy nepřijde zvenčí.

Což už najednou neplatí, že bez práce nejsou koláče?

Cesta, která vede do nového života, existuje. Je to ta cesta, kterou máte jít dovnitř sebe. Úzká cesta, která vede k cíli a stále jí ještě nejde skoro nikdo.

Protože kdo z vás je ochoten tady a teď přiznat, že svými problémy si je vinen on sám tím, že má binec ve svém nitru ? Kdo z vás je ochoten začít na sobě pracovat a tím připustit, že není dokonalý?

Kdo z vás je ochoten nahlédnout do své dosud temné duše a uvědomit si, že to tolik odmítané a nenáviděné ego jste vy po pádu do hmoty ? Kdo z vás je ochoten přestat vidět třísku v očích lidí kolem sebe a tohoto světa jako celku a uvědomit si břevno v oku svém ?

Všimněte si prosím, kterak počty těch, kdo čtou mé texty, budou postupně klesat. Mnozí z vás čtenářů je přestanou číst. Jejich aktuální nízké vibrace je odradí.

Nebudou se cítit při čtení dobře. Mnozí se  upnou k čemukoli, jen ne dívat se do svého nitra. I tak se projevuje nechuť ducha k vědomí těla.  Ego si pak přirozeně ve svém pocitu nemilovanosti dělá co chce.

Jen zlomek procenta lidí z vás je dnes připraveno se touto cestou vydat. Vy, kdož jste narazili na tato řádky a stále ještě čtete, k nim zcela jistě patříte.

Ale v této zemi žije deset milionů lidí. Dva nejčtenější weby na internetu, Matrix a Osud, mají měsíčně dejme tomu osmdesát tisíc návštěv.  Mnozí z vás na ně vcházejí opakovaně, takže to přestavuje dejme tomu dvacet či třicet tisíc lidí. Jak nemnoho procent lidí touží po skutečném poznání !

Ale další dostanou šanci tu cestu hledat či dokonce najít, až  vývoj v tomto světě strhne z jejich zraku závoj iluzí o nekonfliktním postupném vývoji ke stále dalšímu a dalšímu nikdy nekončícímu pohodlnému noření se do hmoty.

Teprve pak si připustí otázky a budou chtít znát odpovědi. Přijmou je pak ve spěchu ? Nepřijmou ? To je otázka, která bude zodpovězena až pak.

Krize hmotného pojetí světa je už tady všudypřítomná a je dokonale plánována těmi, kdož po tisíciletí připravují den „D“, v němž vás připraví i o tu iluzi svobody, kterou dnes ještě máte. Čtete o tom jen na tomto webu mnohé. Věřte mému vhledu do těchto věcí, skutečnost je ještě horší, než mnozí z autorů i zde předpokládají.

Převážná většina dnes žijících lidí to ani pak prostě nebude řešit jinak než postaru. Neláskou, nenávistí a obviňováním čehokoliv a kohokoliv ve vnějším světě kolem sebe.

Proč myslíte, že bible předvídala to, co se dnes tady i děje ? Že v oné době zde bude mnoho falešných proroků a že slovo Bůh se zase jednou stane frekventovaným slovem. Nebudou mu totiž mnozí moci přijít na jméno. Budou ho proklínat. Protože nic nepochopili a nejspíše už nepochopí.

Nastupte pravou cestu kristovské integrace !

 

Skutečná cesta k oné „opětovné kristovské reintegraci“ a tudíž k vlastní transformaci je v nitru každého z vás. V sobě máte nástroje, jak ji otevřít a jak se na ní orientovat.

Informační manuál k trase té cesty je ale u většiny lidí této Země zaházen balastem natolik, že už pro ně nikdy nebude čitelný. Šanci mají ti, u nichž je onen pokryv balastu o něco nižší nebo jen malý. Onen manuál je ukryt ve vašem vědomém přístupu k vaší dualitě a multidimenzionalitě.

Naprosto zjednodušeně řečeno : ano, vy jste ten padlý anděl, který potřebuje pomoci. Ale jste i ten, kdo má ve vlastních rukou nástroje na provedení oné reintegrace. Jste spolu v tomto těle, jeden jako duch projevující se vědomím „Já“ a druhý jako tělo projevující se vědomím „já“. A vaše „kristovská reintegrace“ je věcí vaší společné práce, radostné spolupráce a láskyplné komunikace.

Vše má v rukou vaše duše. To neznamená absolutně nic jiného, než že vše máte v rukou vy sami ! Je věcí vašeho vědomého pochopení, abyste přijali své vlastní padlé „já“ / ego / se všemi jeho chybami, nedostatky a s celou jeho nedokonalostí.

Je věcí vašeho vědomého pochopení, abyste přijali potřebu láskyplné komunikace vašeho ducha s egem, která ego postupně zbaví jeho strnulých postojů plných iluzí o tom, čím je ono, čím je duch, čím je život a svět a všichni kolem něj.

Je věcí láskyplné komunikace s egem, kterou ho vy jako duch zbavíte strachu, depresí, úzkosti a návyků na negativní myšlení a pohled na svět.

Každým gramem z mnoha desítek tun lásky, kterou se jednou rozhodnete dát svému egu, tohoto představitele svého padlého „já“ pozvednete ve vibracích o jeden milimetr směrem vzhůru.

Tím se vaše ego, které představuje doslova vás samotné po vašem pádu do hmoty a jímž jste drženi v zajetí jemnohmotných a hrubohmotných světů, vydá na trajektorii vzestupu ve vibracích a bude se vám jako duchu už nikoli vzdalovat jako dosud, ale postupně blížit. / obr. 03 /

A vibrační vzdálenost mezi vámi a vaším egem se bude postupně zkracovat.

Vaše ego pod nádherným láskyplným vedením svého ducha bude přicházet k vám jako duchu stále blíž a blíž a blíž.

Hádejte, co se stane, až se vámi, tedy duchem milované a proto vibračně vzhůru pozvedané ego s oním duchem, tedy vámi, zcela vibračně sladí ?

Kde pak budou ony implantační struktury vložené do vás nejen církvemi a mocnými tohoto světa,

které údajně znemožňují úspěšnou komunikaci mezi jednotlivými vrstvami vaší bytosti ?

Prostě zmizí, jako by nikdy nebyly.

Po dvou tisíci letech k vám v době informačního boomu západní i celosvětové civilizace znovu v celé své plnosti pronikají návody po staletí pečlivě před vámi ukrývané. A občas padne semeno i na úrodnou půdu. A jak je to s tou vaší půdou ? Je úrodná ?

Nezapomeňte, že nejdůležitějším člověkem pro sebe sama jste vy sami.

Proto nechť pro vás platí,  že není důležité, co bude s tímto lidstvem a touto zemí.

Udělejte vše pro to, abyste obstáli v událostech příštích let svými vibracemi těla, duše a ducha vy sami !

Ano, tato doba je připravena energeticky na transformaci lidstva. Ano, jsou připraveny podmínky. Ale dát impuls k cestě transformace svého nitra, jít po ní a dojít k cíli s touto maximální možnou pomocí je čistě vaší věcí.

Váš pejsek, vaše vlastní „padlé“ já čeká na vaši lásku vás samotných jako ducha, která jeho / a přirozeně i vás / vyvede ke Světlu znovuzrození v duchu bez pomoci zvenčí. Je to na vás.

Můj také dosud stále ještě „padlý“pejsek, který se za pomoci svého Já pořád ještě hrabe z jámy lvové, vám k tomu drží tlapky. A má vás rád.

pokračování