opět se k vám dostává jedinečný pohled na dění, které v souvislosti s prací na rekonstrukci vlastní psychiky v dobrém slova smyslu „otřásá“ lidskou bytostí… tentokráte v podání pana Františka, kterému tímto za příspěvek děkuji…

Dobrý den! Jmenuji se František a chtěl bych vyjádřit zkušenosti z práce s panem Karpetou a průběhem mého poznávání sebe sama a rekonstrukce vlastní psychiky. Co mě vedlo k tomu, abych zavolal panu Karpetovi? Byla to velká touha změnit svůj život. Od dětství jsem se zajímal o věci duchovní podstaty života a hledal pravdu o tom, kdo jsem a čím je tento svět. Takže má oblíbená otázka byla PROČ? Když dostáváte odpovědi a vynoří se na vaší odpověd další tři otázky, řeknete si STOP. Nebudu zde popisovat detailní hledání odpovědí na otázku proč. Bylo jich mraky, těch proč, a nemělo by to konce. Můj život byl plný extrémních okamžiků a nebylo z toho úniku. Věkem se zklidníte,meditace mi pomohla velmi, ale přesto se kruh životních extrémů  opakoval.

Ne sice tolik, ale opakoval. Když jsem si myslel, že už je to ono, tak mě něco probudilo, že ne. Asi před rokem a půl jsem nalezl tyto stránky,velmi mě zaujaly a četl jsem je ze zápalem, pak však něco ve mě říkalo, tyto stránky pro tebe ještě nejsou, nejsi na ně připravený. Dnes už vím, kdo ve mně mi to řekl a směji se tomu s pocitem pokory a vděčnosti. Rok a půl jsem balancoval se zjištěním, že mám ego a že mám i pýchu. Toto zjištění mi pomohlo si uvědomit, že jsem i ten co vytváří tzv. to špatný ve svém životě a v životech jiných.  Předtím jsem byl ten, co dělá ty správný věci /já jsem ten dobrý, chi, chi, fakt sranda vzpomínka/, ty druhé jsem bral jako za ty, co potřebují pomoc a pokud možno rovnou ode mne. Po zjištění přítomnosti obou polarit v sobě mi pak začaly chodit věty jako NECH TO PLYNOUT a JE TO JEDNO. Víte, když mi něco takového přijde, vím, že to budu žít, ale neměl jsem absolutní představu, jak toho budu moc schopen prožívat. Meditace a pět tibetanů i joga mi pomáhaly, ale nedokázaly odhodit ze mě strach ze smrti, závist, pýchu či jiné  bloky, které mě omezovaly ve svobodném projevu sebe sama. Když jsem se dostal do bodu pokory, to bylo poprvé, kdy jsem si dokázal připustit, že potřebuji usměrnit a pomoc s tím, jak dosáhnout svobody a žít svůj život podle svých představ, zavolal jsem panu Karpetovi a domluvili jsme si schůzku. Naše schůzky byly formou telefonního rozhovoru a hned poprvé, když jsem slyšel pana Karpetu, jsem slyšel, jak si říkám v duchu: ten pán zní a mluví jako pan Werich! Na konci sezení jsem i tuto informaci sdělil panu Karpetovi. Pousmál se a řekl pan Werich byl a vlastně je moudrý a krásný člověk. První sezení bylo jako zjevení, zjevení sama sebe a první vědomě prožitý kontakt se sebou samým. Co vám budu říkat, slzy milosti a sbližování se s Františkem, bylo to  zázračné a velmi osvobozující zážitek. Další sezení mi přinášela ochranu a léčeni, prohlubovala rovný vztah k sobě a okolí, nejvíce mi však přinesla aktivní a milující život. A důvěru ve Františka! Když jsem při třetím sezení promlouval svým „sousedkám“, věci ve mě dostali řád a nadhled. Při čtvrtém sezení jsem zažil to, čemu se říká, že se člověku mění život před očima. Strach ze smrti zmizel, je prostě fuč. Strach, co si o mě lidi pomyslí, je fuč. Pocity, že si nevěřím a nejsem schopen věci dotáhnout do konce, jsou fuč. Byl jsem šťastně v šoku, když mluvím s nadřízeným a jsem v naprostém klidu a necítím tlak ani pochybnosti nad sebou, že bych sám sebe zpochybňoval. Je to nesmírná rychlost, když víte, za které páky tahat a jakým směrem jít. Teď prožívám svůj život s láskou, teď cítím a žiji to, co lidi myslí tím, když říkají: musíš být sám sebou, buď ve svém středu nebo miluj sám sebe. To je ta cesta, pravda a život. Když mě přestalo bavit hledat odpovědi na otázku PROČ, vznikla jiná a to KDO JSEM. Dneska už to vím a to co jsem si myslel, i pocituji. Žil jsem dříve egem bez vědomí ega a byla to taková šedá procházka. Nyní když duch s egem se milují, stal jsem se malířem svého vlastní života, který prožívám a nežiju ho jen v hlavě. Po posledním sezení, kdy mi pan Karpeta otevřel i pohled na sebe, byl pohled, který jsem si absolutně ani nedokázal představit, že mohu někdy zjistit. Na otázku KDO JSEM, mi přišla odpověd JÁ JSEM, nic míň, nic víc, vše ostatní je jen volba a sebeprojevování se. Ač jsem tato slova a význam vnímal a věděl o nich již dříve, věděl jsem o nich jen v hlavě, občas je nevědomě prožil. Ale když jsem si uvědomoval přítomnost JÁ JSEM, to se stalo středobodem vztahu mezi mnou a Františkem a co vlastně jsme? Jsme to, čí být chceme a pro co se sami rozhodneme, Tímto chci poděkovat panu Karpetovi za to, že mě objal svojí bezpodmínečnou láskou a moudrým vedením mě zavedl tam, kde mohu prožívat pocity štěstí, pohody a pozitivity. Vědomě, oba, vlastně všichni tři, ego, duše a duch, společně. To je to, oč tu běží. Dnes jsem člověk, co ví, že bude prožívat slova „já jsem cesta, pravda a život“. Je krásné a blažené žít ve s míru se sebou samým. Jsem rád že jsem mohl vyjádřit své pocity a myšlenky, když to budete chtít slyšet osobně, dejte mi vědětm rás si s vámi popovídám. Mohu být i konkrétnější a přímější. Přeji vám všem krásný večer a vám děkuji, pane Karpeto!