Závěr jedné z dalších etap historie lidstva se blíží… v posledních dnech jsem měl možnost vyslechnout dotazy některých lidí, kteří se v tomto životě snad opravdu začínají probouzet a mají zájem o to pochopit alespoň něco z toho, co nacházejí na mém webu, je toho ale příliš mnoho, těch informací a my nevíme, kde začít, dozvídám se…

Rozumím tomu a rozhodl jsem se proto oprášit a výrazně doplnit některé texty z minulých let, které by mohly být tím nejzákladnějším, co by měl člověk na počátku hledání na oné pověstné úzké stezce vědět a znát, aby poté mohl ve své cestě po ní pokračovat.

Dělám to i proto, že čas se nachýlil natolik, že ho už nejspíše mnoho pro práci na sobě nezbývá… proto i vy, kteří mé texty už znáte a našli jste v nich, co jste najít měli, mějte pro tuhle moji snahu pochopení.

Přiblížit potřebným to podstatné, co by měli znát… něco, co mohou v plné šíři nalézt jen tady na webu… to, co jinde není k mání… třeba je to osloví a pomůže jim to začít jinak, než dosud… opustit tu širokou stezku, která nevede nikam a pokusit se svoji duši kultivovat nikoli podle rad falešných proroků, ale poctivou vlastní prací na sobě samém.

Chci to věnovat těm, kteří zatím možná pouze tuší, že je v sázce nesmrtelnost jich samotných jako duše, jako osobnosti, jako  samostatné svébytné bytosti ve chvíli, kdy se z vůle těch, kteří řídí tento vesmír, rozhoduje s definitivní platností o tom, zda projdou či neprojdou onou definitivní smrtí… smrtí duše zbavené božské jiskry a odsouzené ke ztrátě schopnosti řídit si svůj vlastní život a ke ztrátě vlastní svobodné vůle v důsledku vlastní neschopnosti vyrovnat se s podstatným zvýšením vibrací životního prostředí změnami kosmického záření na planetu Zemi.

Kristus tuto dobu nazval Posledním soudem a před dvěma tisíci lety slíbil, že před samotným aktem Soudu bude lidem dána ještě jednou příležitost něco pochopit a zapracovat na svém znovuzrození v duchu.

Prosím, vězte, že se tohle vše v rámci historie Zamě a přilehlé části kosmu neděje poprvé… v podobné situaci, jako je ta očekávaná událost Posledního soudu v naší době, se lidstvo nachází nejméně vždy zhruba jednou za tzv. Siderický rok, který má sedmadvacet tisíc běžných pozemských let… není tedy divu, že dlouhodobá paměť lidstva tuto událost nezachycuje a lidstvo a jednotlivec si sám o sobě neuvědomuje závažnost situace.

Protože u toho Posledního soudu rozhodně nebudete stát před nějakým senátem andělů, kde by Satan dělal žalobce a třeba archanděl Michael vašeho obhájce… je to váš vlastní samosoud sebe samotných… vy totiž soudíte sami sebe svým vlastním rozhodnutím, zda svou doposud nesmrtelnou existenci v rámci řady inkarnací uchráníte či neuchráníte tím, že přijmete či nepřijmete původní Kristův a nyní mnou vám připomenutý návod k chování v této složité době… zejména tedy opakované poučení o nutnosti nástupu a projití oné úzké stezky do vlastního nitra k tzv. znovuzrození v duchu.

Nebude to pro mne ani pro vás čtenáře jednoduché… těch textů bude muset být povícero a bude mne to stát spoustu práce… cílem je, aby ti, kteří by ještě mohli projevit zájem, se dostali znovu a koncentrovaně do obrazu toho, oč tady běží… aby si ujasnili, co, jak a proč se to tak děje a co to pro ně znamená.

Pozvedněme proto spolu dnes opět zrak ve vibracích tak trochu výše nahoru a tak trochu více do minulosti… pokusím se vám srozumitelně znovu ukázat, co předcházelo zrozování příslušníků cizích civilizací z mnoha rozdílných vibračních sfér okolního vesmírného prostoru na tuto planetu do speciálně pro vás připravených uniforem lidských těl a ujasníme si, kým proto bezesporu člověk jako bytost této Země je a co je vlastně smyslem jeho pobytu zde.

Ujasníme si také fakt, že dění kolem vás, zdánlivě chaotické a ničím neřízené, má svá jednoduchá a přesná pravidla /manuál/ a že pokud se s nimi jako lidé seznámíte, může se již váš život vezdejší stát tak trochu procházkou růžovým sadem.

Nemluvě o tom, že tím správně „investujete“ své osobní úsilí jedině správným způsobem do vlastní budoucnosti po odchodu z této reality. Protože táž úzká cesta, které násobně zlepší prožívání vašeho života zde v inkarnaci, se v pravou chvíli /a ta se kvapem blíží / zcela zákonitě překlopí do stavu znovuzrození v duchu a odchodu směrem ke Světlu a ušetří vás jistě nepříliš vábného pobytu v něčem, čemu se obrazně říká jezero plné síry.

Pozn.: Pokud máte za to, že ono jezero síry je jen jakési strašení, které není třeba brát vážně, pak se mýlíte… děje, které ty, kteří z již rozjetého vlaku právě teď a tady nestačí vyskočit, sešrotují do podoby nesvéprávných otroků bez vlastní svobodné vůle, jsou připraveny… zmíním například očipování vakcinací a následné převzení řízení takto připravených lidí centrálním počítačem prostřednictvím všepronikajícího  internetu 5G… a to je jen jediný z mnoha aspektů, které pro lidstvo připravují ti, kteří se již po tisíciletí cítí být /a také jsou/ jeho vlastníky… milí přátelé, naprosté většině lidí tohoto světa se nedostává informace, že ne-lidské bytosti ovládající tuto světovou vládu po tisíce let /a hodně se jich maskuje přímo v lidských tělech světové tlupy těch VIP/, jsou do značné míry doslova drogově závislí na konzumaci energií lidských negativních emocí… proto dělali a dělají vše, aby lidstvo udrželi ve stavu trvalého strachu… proto na vás chrlí krimi a hororové příběhy, proto vás neinformují ve svých zpravodajských pořadech o radostech lidí, ale o jejich neštěstí… jste pro ně něčím podobným jako je kráva pro vás a oni pravidelně dojí /chcete-li, tedy odebírají/ vaše negativní emoce pro svoji potřebu… zprávy o válkách, neštěstích a dnes třeba o hrůze z nedostatku elektřiny a plynu vnímejte jako pastvu, kterou vám poskytují podobně jako vy vyvádíte na pastvu vaši krávu, aby ta ve svých vnitřních orgánech fyzického těla tuto pastvu zpracovala na pro vás žádoucí mléko /a pro ně  podobně svých nitrech vytváříte ony negativní emoce/.

Vše to se děje podle jednotných pravidel, a buďte si jisti, že tato pravidla fungovala vždy v minulosti, před dvěma tisíci let stejně jako fungují dnes a že dnešní člověk jim díky určitým aspektům organizace vlastní společnosti rozumí ještě méně /a téměř vůbec/ než před oněmi dvěma tisíci lety. A ukážeme si také, kde je příčina tohoto stavu a jak dosáhnout nápravy, budete-li chtít.

Naprostá většina informací, se kterými vás seznámím, má svůj zdroj mimo tuto realitu a je výsledkem dlouhého období kladení otázek a příjmu odpovědí mezi mnou a entitou mého pravého „Já“. O úrovni, na které je tato komunikace vedena, může tomu, kdo na to má předpoklady, něco napovědět obsah textů v rubrice „Nekonečný příběh“ zde na mém webu.   

Buďte proto shovívaví, když se vám jako člověk pokouším v několika málo odstavcích vysvětlit to, co mé „Já“ cpalo do mně horem dolem po léta.

Netvrdím vám, že je to přesně tak, jak vám to předkládám. Ale je to jeden z možných scénářů,  jehož přijetí a pochopení vytvoří pro vás srozumitelnou osnovu pro správné zařazení mnoha jevů v dění ve vás, v lidech kolem vás i ve společnosti a ve světě jako takovém. A to je podstatné. Máte-li obraz toho, jak to funguje, máte i šanci s tím něco dělat. Otevírá vám to prostě prostor k vlastní aktivitě.

Říkají vám přece občas, že byste měli vzít svůj život do svých rukou? Nebo ne? Tak do toho!

Kromě toho vás opět vzhledem k tématu prosím i o to, abyste se odpoutali od tyranizující nadvlády své mysli, která se pravděpodobně už nyní mobilizuje roztrhat na kusy cokoli, co vám bude zde řečeno či předáno.

Ego ve spojení s rozumem předního mozku /IQ/ jsou totiž danajským darem vám i dnešnímu lidstvu jako celku — ovládly vaši společnost a i vás samotné a prakticky zcela vyřadily srdce, cit a intuici z řízení vašich životů. Proto to tu vypadá tak, jak to vypadá.

Je pro lidstvo příznačné, že prakticky nezná pojem emocionální inteligence /EQ/ která by měla být mírou schopnosti člověka žít a jednat prostřednictvím citu a lásky.

Stručně řečeno, existuje zde veliká nerovnováha obou  těchto energií a rozum alias intelekt vedoucí k sobectví a sobeckému jednání lidí k okolí je u naprosté většiny populace jen minimálně nebo vůbec korigován citem a láskyplných chováním ke svému okolí. 

Nabídnu vám hluboký pohled do tajemství stvoření. Samozřejmě vám ho budu vyprávět řečí srdce a ti z vás, kteří mají přístup alespoň k určité úrovni vlastní emocionální inteligence, budou tím osloveni a to, že vás to oslovilo správným způsobem, poznáte podle toho, že na můj případný dotaz na to, zda vám dává smysl, odpovíte sami sobě „ano, dává“.

Tak totiž pracuje skrze vaše vědomí srdce vaše intuice, která na rozdíl od vědomí hlavy má přístup ke skutečné pravdě o tom, co jest. Ti, kteří jsou zajatci svého intelektu a tedy řeči hlavy, to prohlásí s prominutím za p*čovinu a překliknou spěšně jinam. 

Pojďme na to:

JAK TEDY VYPADÁ VESMÍR?

Představte si vesmír jako jedno obrovský organismus,  které je složen z mnoha orgánů, kostry, svalů a jednotlivých buněk a to vše dohromady tvoří jeden celek. Ty orgány, kostru, svaly a jednotlivé buňky znáte jeko hvězdokupy, galaxie, galaktická ramena a nakonec i jako jednotlivé sluneční soustavy včetně té naší.

Přijmeme li toto přestavu, pak přijměme pro naši potřebu správného náhledu na dané téma jako fakt, že podobně jako tělo se skládá za základních prvků a za ty považujme jednotlivé buňky, tak i základní jednotkou vesmíru je hvězda a planetární soustava kolem ní.

Představme si tedy naši sluneční soustavu jako jednu z těchto základních buněk a pro náš případ ji dejme podobu protáhlé elipsoidní bubliny s centrální vertikální osou. V našem sousedství v rameni naší galaxie je samozřejmě takových bublin spousta. Existují v našem vesmíru paralelně vedle sebe ve stejném pásmu vibrací a samozřejmě nejsou nijak navzájem od sebe izolovány a umožňují vzájemnou komunikaci v těchto bublinách žijících inteligentních bytostí.

Přijetí této informace je pro vás klíčové k pochopení toho, co bude následovat.

Je třeba dále říci, že podobně jako člověk je více dimenzionální bytostí s několika rozdínými vibračními těly vloženými do jediné aury, platí tohle samozřejmě i pro naši a jí podobné vesmírné bubliny. V našem vesmíru ve vibracích bráno shora dolů existuje duchovní vesmír, pak vibračně níže pod ním následuje vesmír jemnohmotný a vibračně nejníže je ta část vesmíru, který nazýváme vesmírem hmotným.

V pásmu vibrací nad úrovní vibračně nejvyšší části naší vesmírné bubliny. tedy nad pásmem vibrací duchovního vesmíru,následuje rozsáhlá vibrační pauza a za ní je obrovské vibrační pásmo vesmíru „n+1“, které nazýváme vesmírem božským.

Mohu-li to k něčemu přirovnat, tak tedy k jednotlivých stanicím laděným knoflíkem na radiovém přijímači. Na určité frekvenci zachytíte např. rádiovou stanici Impuls, která obsahuje kompletní radiový život /zprávy, sport, kultura atd./ Opustíte-li pomocí  ladicího knoflíku frekvenční pásmo rádia Impuls, dostáváte se do pásma šumu, které následně opustíte a vyladíte třeba stanici Blaník o frekvenční rozsah výše opět se vším všudy, co má radiový život mít.

Osobně nemám pochybnost o tom, že frekvenční pásmo našeho Slunce šestého řádu je umístěno frekvenčně nejníže, další vesmíry až po frekvenčně nejvyšší vesmír nultého řádu je třeba hledat ve vibračních pásmech postupně stále výše. 

Nazveme-li náš vesmír vesmírem typu „n“, pak bezprostřeně nad vesmírem naším je nám nadřízený vesmír typu „n+1“, který jsme zvyklí nazývat vesmírem božským. Platí tady zásada, že i ty nejvyšší vibrace v našem vesmíru jsou řádově nižší než ty nejnižší vibrace vesmíru božského.

A z vesmíru božského pak pochází entita /ať je jí bytost nebo celá civilizace/, kterou jsme obecně zvyklí nazývat Stvořitelem. Pro naši potřebu si Stvořitele představme jako samostatnou bytost. K této stručné zmínce o Stvořiteli a božském vesmru se později vrátíme.

Nyní se vraťme se k mé poznámce o tom, že v našem sousedství je samozřejmě takových bublin spousta a že existují paralelně vedle sebe ve stejném pásmu vibrací jako ta bublina naše. Tato skutečnost je pro vnímání sebe sama a vnímání lidského druhu v rámci okolního vesmíru mimořádně významná.

Naše bublina a my jako inteligentní bytosti v ní jsme stvořeni k obrazu svého Stvořitele, jak to zní všemi starými texty z dob, kdy o tomhle bytosti žijící na planetě Zemi ještě věděly podstatně více, než ví dnešní omezená věda a my s ní.

Důležité je si uvědomit, že každá vesmírná bublina má svůj vlastní božský vesmír a svého samostatného Stvořitele. A  Stvořitelé nepocházejí jen z klanu humanoidů. Stvořitelé ve vyšších vesmírech, pro nás božských, nadřazených jiným bublinám našeho vesmíru, jsou i jiného typu bytostí.

Mohou to býr a také jimi jsou vedle humanoidních bytostí i bytosti typu draků, ještěrů, hadů, ptáků či třeba žab. A tito Stvořitelé ve svých jimi stvořených bublinách ve vibračních pásmech jiných vesmírů typu „n“ tvoří inteligentní bytosti k obrazu svému, tedy inteligentní draky, ještěry atd.

Nedivte se proto tomu, že se přímo na planetě Zemi setkáváme se zatím dobře skrytými entitami inteligentních bytostí těchto sousedních bublin nehumanoidního charakteru. Bohužel, jak už jsem se zmínil, mají k nám lidem vztah asi jako my k hospodářským zvířatům. Člověk je pro ně v pozici užitečného tvora asi tak, jako je pro nás kráva, prase, králík či pes.

Ono totiž i vesmírné bubliny vesmírů typu „n“ vznikají a zanikají v rytmu cyklů svých vesmírných dnů a vesmírných nocí. Ne nadarmo je na Thowtově Smaragdové desce napsáno poučení o tom, že jak je to dole, tak je to i nahoře. I vesmírné bubliny tedy mají své rytmy, kdy /samozřejmě ve velmi dlouhých intervalech/ periodicky vznikají a zanikají, podobně jako se střídají v naší realitě dny a noci a u lidí /lidských duší s jejich jemnohmotnými těly/ například probíhají fáze životů v inkarnaci a mimo ni.

A začátky či konce těchto period vesmírných dnů a nocí mohou být a také jsou v tom, co my vnímáme jako čas, různé a u různých bublin posunuty. Je-li tedy  na pomyslných hodinách vesmírného dne bubliny naší sluneční soustavy momentálně poledne, je určitě v některé ze sousedních bublin s inteligentními bytostmi např. ještěřího typu třeba již dvě odpoledne a jejich civilizace je dávno natolik již vyspělá, že přilétla na planetu Zemi a obsadila její paralelní dimenze dávno před příchodem dnešní lidské rasy.

Vesmírný den a vesmírná noc je tedy jen jedním z mnoha cyklických opakujících se stavů v bublině naší dnešní sluneční soustavy. V šest ráno vesmírného dne vyzáří Stvořitel do dosud neživého prázdného prostoru naší bubliny božské energie lásky /průchozí z vesmírů vyššího řádu/. Tyto energie můžeme nazvat božskými energiemi lásky, čistoty a spravedlnosti a chcete-li zde nacházet souvislost např. s křesťanskou trojedinosti boží nebo třemi sloupy židovské kabaly, nedopustíte se omylu.

A v tu chvíli začíná tvůrčí proces růstu naší části vesmíru do podoby, jak ho dnes známe. V osmnáct hodin večer vesmírného času pak dojde /a o tomhle už naši vědci dokonce něco tuší/ k proměně našeho Slunce v rudého obra a ono pohltí vše v bublině existující. Poté rudý obr vyzáří svou energii a naše vesmírná bublina přejde do stadia vesmírné noci.

Pro božské vesmíry „n+1“ platí zcela jiná časová kriteria. Vzpomeňte si na informace ze starých textů o tom, že tisíc našich let je jediným dnem u Boha. Je tomu tak a tím je zajištěna kontinuita vzniku a zániků vesmírů typu „n“. Podobné pravidlo platí i pro vesmíry vyšší.

Poznámka: Jinak z pohledu pozemského člověka je to pěkně v prdeli… celé to je jakási velká hra, kdy Stvořitelé spolu tam nahoře chodí na pivo a baví se tím, jak se bytosti z jimi stvořených vesmírů tady dole navzájem jebou… a milí přátelé, vy mi to neuvěříte /a ani to po vás nežádám/, ale představte si své pocity člověka této Země, který by měl možnost navštívit Stvořitele v jeho kanceláři a při tom zjistí, že bytost, kterou my věřící i ateisté tohoto světa zovou Satanem a božím protivníkem a nemohou mu přijít na jméno, sedí za stolem proti Stvořiteli a ti dva úzce spolupracují při práci na vedení tohoto skautského tábora pro výchovu lidských duší zde na Zemi… je to sice k posrání, ale bete to jako šanci pochopit, že život zde není nutno brát až tak vážně a že jediným skutečným smyslem pobytu zde je dopracovat se v této škole lidských duší až k maturitě a nakonec ji složit a odejít tam, kde jste byli kdysi doma a kde vám bude podstatně líp… 

Dovolte mi závěrem této první části textu malé, ale poměrně přesné přirovnání, které vám docela dobře napoví, vo co tady gou. Představte si Stvořitele jako tvůrce počítačového programu, který /a dnes už takové programy máme/ umožňuje uživateli řešit vznik a zánik počítačových simulací civilizací, jejich vývoj, pád i válčení či jiný způsob soupeření mezi nimi… hra dává prostor svobodné vůli a kreativitě uživatele a určitým způdobem ho vychovává a formuje, což je i účelem této hry. Jen je při ní nezbytně nutno respektovat parametry zadané projektantem — tvůrcem programu — které jsou pro danou verzi stejně neměnné jako boží zákony v naší veliké vesmírné hře… 

Tak a dáme si pauzu. Chvíli to asi bude trvat, je třeba se věnovat i jiným věcem, příjemnějším než toto skoro zbytečné mrhání časem. Tedy alespoň bráno s ohleden na ohlas mé práce u veřejnosti. Ta totiž kromě vás několika tvrdě chrápe a nemíní se probudit. Budiž jim země lehká. 

-pokračování-