V rubrice „Hledání světla“ pokračujeme v dekódování Janova Zjevení. Hlavním cílem Zjevení je upozornit na příchod Syna člověka (nikoliv Ježíše!) na tzv. Konci časů. Ti, co mají otevřené oči, si možná spolu s námi všímají, že ten čas je velmi pravděpodobně tady a teď »
Doba prvních křesťanů
— přibližně od 1. do 3. stol. po Kr.
Zj 6,1-2: "Tu jsem viděl, jak Beránek rozlomil první ze sedmi pečetí, a slyšel jsem, jak jedna z těch čtyř bytostí řekla hromovým hlasem: "Pojď!" 2 A hle, bílý kůň, a na něm jezdec s lukem; byl mu dán věnec dobyvatele, aby vyjel a dobýval."
Beránek rozlamuje první pečeť a zjevuje se bílý kůň, symbol dobývání a vítězství. Když nějaký římský generál oslavoval své vítězství, jel při přehlídce v čele svých armád na bílém koni.
Zj 1,12-13: Obrátil jsem se, abych viděl hlas, který se mnou mluvil. A když jsem se obrátil, spatřil jsem sedm zlatých svícnů a uprostřed těch svícnů někoho jako Syna člověka, oděného dlouhým rouchem a přepásaného zlatým pásem až k prsům.
Pozn. redakce: Specielně je třeba předem upozornit na lehkovážný omyl, kdy jsou používána jména Ježíš a Kristus i Syn člověka jako synonyma — těmi ale samozřejmě nejsou. Ne není to jedno! Je to jen jeden z mnoha z ďábelských plodů církevní dezinformace, která celé lidstvo zavádí na scestí! Velmi zjednodušeně bychom reálné duchovní děje mohli popsat asi takto: Vstupem božské energie lásky do nádoby (Skutky 9,15) těla se člověk Ježíš (narozený stejně jako každý z nás) stal o svém křtu skutečně synem Boha na Zemi po linii božské energie lásky. Jinak řečeno: Člověk Ježíš se stal Kristem. Ten ve Zjevení předpovězený, který má přijít, bude mít titul „Syn člověka“ — a rozhodně nebude nazýván Ježíš, ani Kristus. Více informací »
- http://www.ragauian.cz/jezis-kristus-clovek-nebo-buh-a-jak-to-vlastne-s-temi-bohy-je-3/
- https://www.bible.com/en-GB/bible/509/act.9.15.csp
Prorokův komentář potvrzuje tento symbolický význam: „Byl mu dán věnec dobyvatele, aby vyjel a dobýval.“ Na druhé straně je významné, že příjezd bílého koně je oznamován první bytostí podobnou lvu (Zj 4,7), neboť tento mesiášský obraz byl spojen právě s Judou a s vítězstvím Ježíše Krista, které mu dovolovalo otevřít pečeti (Zj 5,5). Navíc je mu dána „koruna vítěze“ (stefanos). Ve Zjevení 19 se objevuje stejný obraz, který představuje vítězství Ježíše Krista — na bílém koni jede korunovaný jezdec (Zj 19,11-16). Ale koruna tohoto jezdce je královská (diadéma). I když tento obraz bílého koně ze Zjevení 6 představuje Ježíše Krista v jeho slávě, netýká se však jeho království. Ježíš Kristus je vítěz, ale ještě ne král. Bitva byla vyhrána, ale válka ještě neskončila. V našem textu je jezdec popsán při výjezdu, a nikoli při příjezdu — „vyjel“. Dějiny křesťanství a jeho dobývání světa právě začínají. Je to doba prvních křesťanů a apoštolské církve (přibližně od 1. do 3. stol.).
Jde o období, kdy je církev ještě nedotčena pozdějšími kompromisy, politikařením a násilím, doba, kdy dobývá svět důkazy svého života a přesvědčení, ale zejména odvoláváním se na vítězství Ježíše Krista. Vždyť vítězství, o kterém hovoří náš text, není spojeno s válkami nebo krveprolitím. Není to vítězství dosažené bojem a strategií. Věnec vítěze (stefanos) je církvi „dán“ (Zj 6,2). Je to milost přicházející shora. Jezdec má luk, ale o žádném šípu zde není zmínka. Toulec je prázdný a luk nepoužitý. Dobývání má být vedeno bez prolévání krve. Jde o mírumilovné dobývání.
-pokračování-