V rubrice „Hledání světla“ pokračujeme v dekódování Janova Zjevení. Hlavním cílem Zjevení je upozornit na příchod Syna člověka (nikoliv Ježíše!) na tzv. Konci časů. Ti, co mají otevřené oči, si možná spolu s námi všímají, že ten čas je velmi pravděpodobně tady a teď »

Příchod Boha — parúsie

Zj 8,1: "A když Beránek rozlomil pečeť sedmou, nastalo na nebi mlčení téměř na půl hodiny."

Prorokův pohled se mezitím vrací ke svitku zbavenému šesti pečetí. K rozlomení zbývá poslední pečeť, aby konečně zcela rozvinutý svitek mohl odhalit obsah svého poselství. Již při otevírání sedmé pečeti je Jan překvapen. Poprvé se vidění nijak neúčastní. Až doposud se každá pečeť odvíjela za jeho účasti. První čtyři pečeti jsou pravidelně uváděny slovem „slyšel jsem“, pátá a šestá pečeť „viděl jsem“ nebo „spatřil“. Ale sedmá pečeť se náhle objevuje v Janově vědomí, aniž že by slyšel nebo viděl. Je to také jedinkrát, kdy se událost uvedená do pohybu otevřením pečeti odehrává výhradně v nebi. Šest ostatních pečetí se týkalo země a sledovalo chod lidských dějin. V protikladu s jinými pečetěmi je text sedmé pečeti výjimečně krátký. Zabírá jen jeden verš (Zj 8,1). Ostatně také událost, kterou uvádí, je zásadně odlišná. Po vší té válečné vřavě, řevu divokých zvířat, pláči mužů a žen a rachotu hor a hvězd padajících ze všech stran (Zj 6,12-16), nenadále nastává naprosté ticho.

Tato událost, kterou není slyšet ani vidět, je nepopsatelná. Ticho vyjadřuje to, na co slova, hudba nebo dokonce obraz už nestačí. Je to ticho, které doprovází příchod Boha, parúsii. Neboť pouhé ticho může vyjádřit nevyjádřitelné. Pouze v tichu si uvědomujeme přítomnost nekonečného Boha (viz Abk 2,20; Sf 1,7; Za 2,17).

Toto ticho trvá celou půlhodinu. V prorockém jazyce, ve kterém den představuje rok, to znamená týden (jestliže den se čtyřiadvaceti hodinami odpovídá prorockému roku neboli třem stům šedesáti reálným dnům, hodina odpovídá 360 : 24 neboli 14 dnům a půlhodina = týdnu).

Lidské dějiny tedy končí, tak jako začaly dobou stvoření, týden ticha na konci je ozvěnou týdne ticha na počátku (Gn 1). Tato myšlenka je mnohokrát doložena v židovské tradici (4 Ezdráš 6,39; 7,30ss; 2 Baruch 3,7 atd). Při rozlomení sedmé pečeti můžeme konečně rozluštit poselství svitku: je to zvěst o Božím příchodu a zaslíbení nového stvoření a nového světa — jako jediná odpověď na všechny otázky a všechen stesk, jediné řešení všeho utrpení.

-pokračování-