Dobrý den všem lidem.
Jmenuji se Jaroslav, je mi 52 let. Dnes píšu poslední část mého příběhu, proto nebudu již popisovat problémy, které mne trápily celý žívot. O tom jak jsem se snažil zbavit trápení, kde všude jsem hledal řešení a jak mi nic z toho pomoci nedokázalo, jsem již zde v této rubrice psal /viz rubrika Zkušenosti klientů » článek č.48 a č.49/.
Snad jen zmínka o tom podstatném. Pana Karpetu jsem našel na internetu někdy v červenci úplně náhodou, i když se říká, že náhody neexistují. Zaujaly mne jeho webové stránky. Přečetl jsem si toho hodně zejména o zkušenostech jeho klientů a snažil jsem se pochopit JAK je to možné, že ty různé a mnohdy závažné potíže lidské psychiky mohou být odstraněny tak snadno a natrvalo.
Ve své snaze o vyléčení těžkých depresí jsem za ty roky hledání vyzkoušel ledacos a výsledky se v podstatě rovnaly nule. Dá se říci, že jsem jen přežíval, ne žil. A tady jsem najednou našel někoho, kdo mi během krátké komunikace po telefonu řekl /s jakýmsi klidem a jistotou v hlase/, asi toto: garantuji vám, že vaše problémy mají řešení a to velice jednoduché a rychlé. Jsem schopen vás vést k tomu, abyste se zbavil Vámi popisovaných potíží natrvalo, vy však musíte SÁM CHTÍT dát se cestou, kterou vám nabídnu.
Přiznám se, že jsem měl pochybnosti. Chvíli se to ve mně „tlouklo“. Mám se u něj objednat, nebo raději ne? Víte, dříve jsem se mnohokrát zklamal u lidí i u tzv. odborníků, kteří tvrdili, že mi pomohou. V době, kdy proběhl tento rozhovor, jsem na tom byl opravdu hodně špatně.
A tak jsem se rozhodl, že to zkusím. Něco mi říkalo, ať do toho jdu, že to tentokrát vyjde. Pravdou je, že má váhavost a pochybnosti se proměnily na nedočkavost. Počítal jsem dny, kdy už konečně toho mě neznámého člověka navštívím. Doslova jsem se nemohl dočkat. Oto větší pro mne bylo překvapení, když mi pan Karpeta objasnil /konečně někdo!/ hlavní příčinu mých potíží. A samotné “ nalezení “ té příčiny trvalo asi pět minut. Vy se nenávidíte, řekl mi, když jsem se proti němu posadil.
O setkání s Jarouškem, svým druhým „já“, jsem již psal. Vydal jsem se tedy spolu s ním na cestu, kterou mi pan Karpeta ukázal. Tolik let jsem se trápil, zkoušel všechno možné. A teď jsem stál na začátku té cesty, kdy jsem už v průběhu první lekce prožil radostné vzrušení z toho, že tohle je přece ono, co mne vysvobodí z depresí. Ulevilo se mi během prvních dvou hodin snad ze sedmdesáti procent.
Od té chvíle se můj stav už jen neustále zlepšoval. Dodnes jsem překvapený, jak jednoduché a o to účinnější jsou metody, které mne postupně osvobozovaly od mých potíží. Velice se mi líbila a stále líbí jeho slova: uvědomte si , že nikdo jiný, než vy sám, vás nevyléčí. Já vám jen ukážu cestu, po které se dáte, ale vy to musíte sám upřímně chtít a tou cestou šlapat. Bez toho to nejde.
S odstupem přiznávám, že je to tak lehké, až je to těžké. To chtění u mne bylo ale veliké, rád a ve vlastním zájmu jsem dělal domácí úkoly a těšil se vždy na další lekci. Během dvou měsíců jsem absolvoval celkem pět lekcí. To bylo vše.
Je to sice neuvěřitelné, ale během takto krátké doby se mi úplně změnil život. Změnil se k lepšímu nejen pro mne, ale také pro mé nejbližší a ostatní lidi kolem mne. Jsem za to vděčný a má žena ještě více. Tato moje „rekonstrukce psychiky“ pro mne byla a navždy zůstane velice krásným, poučným a nesmírně obohacujícím zážitkem v mém životě.
Doslova jsme se s Jarouškem znovu narodili, avšak s tím rozdílem, že teď jsme na světě konečně šťastní. Jsem vděčný panu Karpetovi za jeho laskavost, ochotu, za ty jeho krásné metody, za jeho lidskost, za to že je na tomto světě a umí lidem pomoci od jejich mnohdy těžkých problémů.
Lidé zlatí, vše co jsem napsal, je psáno pravdivě, jen s tím úmyslem, být jakousi inspirací pro jiné trpící lidi. Nebo jako příklad toho, že lidské potíže mají řešení a nikdy není pozdě. Stačí jen chtít. A tohle krásné vyléčení, tohle znovuzrození, přeji z celého srdce všem trpící lidem.
S pozdravem Jaroslav s Jarouškem.