Tento text vznikl jako výsledek pátrání autora, který chce vědět jak to bylo s Ježíšem doopravdy a jaké bylo originální Kristovské poselství. Církve nám tvrdí že mají „pravdu“… dokonce kvůli tomu samy sebe prohlašují za neomylné… ale právě tohle je soudnému člověku podezřelé! Tak došlo k rozhodnutí ověřit si věci sám.
Řekli jsme si v minulém díle, že fascinující archeologický nález a potencionální důkaz o existenci prvotních křesťanů (konkrétně přímo Ježíšova bratra Jakuba Spravedlivého, prvního vůdce prvotní církve) byl zpochybněn a soudně napaden Izraelským úřadem IAA.
Díky velké publicitě tohoto soudu ještě dnes kolují mezi lidmi lži o zfalšovaném nápisu na Jakubově pohřebním ossuáriu (kostnici). Pravda je mnohým nepohodlná — a právě proto v tomto díle musí dostat prostor fakta. Fakta, která dokazují že předmětný nápis je autentický!
Ubezpečuji vás, že vznesené obvinění bylo lživé a obžalovaný sběratel a majitel zmíněných artefaktů byl osvobozen.
Verdikt soudu o Jakubově ossuáriu: Nevinen
Nejdříve se podívejme kdo je jedna z hlavních postav dramatu: Hershel Shanks.
Hershel Shanks je editorem Biblical Archaeology Review a byl mj. vůdčí osobností při zpřístupňování archivu svitků od Mrtvého moře veřejnosti.
Hershel Shanks je přední postavou v specializovaném oboru biblické archeologie. Hershel Shanks je „pravděpodobně nejvlivnější amatérský biblický archeolog“, jak potvrzuje např. recenzent Richard Bernstein z New York Times. Shanks byl také vůdčí osobností při zpřístupňování archivu svitků od Mrtvého moře veřejnosti.
Je editorem Biblical Archaeology Review, byl redaktorem Bible Review, Archaeology Odyssey a Momentu… Je autorem a editorem několika významných knih o svitcích od Mrtvého moře, o Jeruzalému a biblické archeologii: Understanding the Dead Sea Scrolls, The Mystery and Meaning of the Dead Sea Scrolls, Ancient Israel: From Abraham to the Roman Destruction of the Temple, Christianity and Rabbinic Judaism, The Search for Jesus, Recent Archaeology in the Land of Israel, Archaeology and the Bible, Jerusalem: An Archaeological Biography, Jerusalem’s Temple Mount: From Solomon to the Golden Dome, The Copper Scroll and the Search for the Temple Treasure, and Freeing the Dead Sea Scrolls and Other Adventures of an Archaeology Outsider.
Co se tedy událo v příběhu Jakubovy kostnice?
V prosinci 2004 byli v Jeruzalémě čtyři Izraelci a jeden palestinský Arab obžalováni na základě obvinění z padělání starožitností. Izraelský památkový úřad (IAA) a izraelská policie tvrdili, že obžalovaní vytvořili řadu s Biblí souvisejících starověkých artefaktů s falšovanými nápisy. Soud začal v září 2005 a pokračoval po dobu pěti let, měl přes 116 sezení, 133 svědků, téměř 12000 stran výpovědí svědků…
V říjnu 2010 byly důkazy a argumenty konečně zkompletovány. Soudce Aharon Farkaš po prostudování důkazů ve středu 14. března 2012 vyhlásil verdikt.
Ve svém verdiktu soudce zprostil obvinění oba dva zbývající obžalované, sběratele Odeda Golana i obchodníka se starožitnostmi a učence Roberta Deutsche — a to ve všech hlavních bodech — především tedy lživého obvinění z falšování nápisu „James, son of Joseph, brother of Jesus“ (Jakub, syn Josefův, bratr Ježíšův).
A jak je to tedy s těmi údajnými falsifikáty?
Následující, níže uvedené nápisy na starověkých artefaktech budou většinou lidí považovány za padělky po nejméně jednu generaci.
Proč?
Protože tyto nápisy byly prohlášeny za padělky, údajně jednomyslně dvěma výbory IAA v čele s profesorem a archeologem Yuvalem Gorenem.
Mezi starověké artefakty obžalobou z r. 2004 označené za údajné padělky, patří následující:
1. Nápis na Jakubově ossuáriu (kostnici)
Vápencová kostnice popsaná „Jakub, syn Josefův, bratr Ježíšův“ je nejslavnější starověký artefakt označený za padělek. Její objev byl poprvé publikován 21. října 2002 v Biblical Archaeology Review. Článek oznámil:
V Izraeli bylo objeveno ossuárium, které mohlo kdysi obsahovat kosti Jakuba, bratra Ježíše. Víme to díky výjimečnému nápisu na jedné straně kostnice, kde je aramejskými písmeny uvedeno: „Jakub, syn Josefa, bratr Ježíšův“.
Ale je to TEN stejný Jakub, který byl bratrem TOHO Ježíše z Nazareta, nebo to byl jiný Jakub, jehož otec se náhodou jmenoval Josef a který měl shodou okolností také bratra jménem Ježíš?
Nikdo nepochybuje že kostnice je pravý starověký artefakt. Na základě pochybných argumentů byl za údajný padělek označen jen nápis, resp. jeho část.
Všechna obvinění se ovšem u soudu prokázala jako nepodložená.
2. Granátové jablko ze slonovinové kosti popsané „[Patří] do domu [chrámu] ze dne [Jahveho]“ které bylo pravděpodobně v hlavě kněžského žezla chrámu krále Šalamouna.
Ivory pomegranate, possibly from a small priestly scepter from Solomon’s Temple, was not included in the individual counts, so the judge did not deal with it in his opinion.Ivory scepters with pomegranates. Part of a cache of objects found in a temple at Lachish in the 1930s by the Wellcome Marston Archaeological Expedition, these scepters are approximately 9.50 inches long and date to the 13th century B.C.E. Source: IAA
3. Joasova tabulka (Jehoash Tablet) je obdélníkový černý kámen o velikosti kusu papíru s 15 řádky hebrejského textu. Zaznamenává pravděpodobně opravy Šalamounova chrámu králem Joasem v devátém století před Kristem.
15 line Yehoash Inscription parallels a similar biblical description of repairs to Solomon’s Temple by King Yehoash in the 9th century B.C.E.Jehoash Tablet Inscription, decoded. If authentic, it would be the first royal inscription ever found of an Israelite king. If authentic, it may provide evidence for Israel’s claim to the Temple Mount. If authentic, it would support the historicity of the Book of Kings. Source: IAA
Článek z Biblical Archaeology Review,
vydání pro červenec-srpen 2012, napsal Hershel Shanks.
Ve všem tom halasu a záplavě rozsudků v březnu 2012 v „případě padělání století“, se zdánlivě jedna otázka, jedna ústřední otázka, poněkud ztratila: Je nápis na kostnici „Jakub, syn Josefův, bratr Ježíšův“ pravý nebo ne? A pokud je, odkazuje na TOHO Ježíše z Nazareta? Koneckonců, „Ježíš“ bylo v té době běžné jméno.
Jedná se o nesmírně důležité otázky — obzvláště pro svět křesťanství — i pro všechny poctivé historiky, kteří mají opravdový zájem poznat pravdu o světě v době, kdy Ježíš chodil po této zemi.
Co se týče pravosti nápisu, nevyhýbáme se důvodům pro pochybování o jeho pravosti… ovšem neodmítáme předem ani jeho autentičnost jen proto, že případná pravost nápisu „vypadá příliš fantasticky, než aby to byla pravda.“
Je nápis pravý? Soudní dvůr konstatoval, že se nepodařilo prokázat, že nápis je padělek. Ovšem, neshledal ani, že nápis je autentický. Nemám nicméně pochyb o tom, že pravý je.
Proč je nápis autentický
Dva odborníci na světové úrovni v paleografii vyjádřili názor, že je. Jsou to André Lemaire na Sorbonně a Ada Yardeni na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.
Žádný paleograf jakékoliv pověsti nebyl schopen dát jakýkoliv protiargument, který by jejich posudek vyvrátil. A nemyslím si, že takového paleografa někdy najdete!
Ano, jsou učenci, kteří vyjádřili své pochybnosti o pravosti nápisu. Hlavním skeptikem je můj přítel Eric Meyers, profesor na Duke University a bývalý prezident ASOR (American Schools of Oriental Research).
Jeho postoj je založen na skutečnosti, že artefakt nepochází z oficielních vykopávek. Co na světě to má co dělat s tím, jestli je nápis na artefaktu pravý, nebo ne?
Skutečným důvodem pro IAA je „pochybnost“
Poprvé jsem se dozvěděl o kostnici a jejím nápisu od profesora Lemaireho, když jsme byli na večeři v Jeruzalémě v rybí restauraci v hotelu King David.
Uvědomil jsem si potenciální význam této kostnice a zařídil jsem vědecké zkoumání nápisu oficiálním Geological Survey of Israel (GSI). Geologové z GSI nenašli důvod pro zpochybnění pravosti nápisu.
Letter from the Geological Survey of Israel to Hershel Shanks.
James ossuary under microscope: The presence of micro-fossils of a marine origin on the ossuary and inside the letter grooves indicate that the inscription and the ossuary were subject to an identical history. The micro-fossils in the patina origin from adherence of micro-fossil particles in soil that is typical of the Jerusalem region, that penetrated the burial cave (soil erosion that occurred over centuries) that contained the ossuary.Biopitting: The presence of micro-fossils of a marine origin on the ossuary.
Také jsem zařídil přezkoumání otcem Josephem Fitzmyerem, což je přední světový odborník na aramejštinu (jazyk nápisu), který také dal svůj oficiální posudek pravosti. A samozřejmě i profesor Lemaire shledal nápis paleograficky korektním. Jeho článek o kostnici a jejím nápisu byl publikován veřejně v BAR.
Oznámili jsme nález na tiskové konferenci dne 21. října 2002. Další den byla kostnice na titulní straně všech novin na světě, včetně Washington Post a New York Times. Když novináři kontaktovali IAA, úředníci byli zaskočeni a zuřiví: Nevěděli která bije.
Jeden měsíc od tohoto oznámení se tisíce biblických archeologů a učenců sešlo na výročním zasedání v Torontu. Tam jsem zařídil i výstavu. Měli jsme speciální představení pro učence a — představte si ten horror 😉 — dokonce i veřejnost měla možnost vidět kostnici na vlastní oči. Bylo tam asi sto tisíc lidí ve frontě…
Na rozdíl od profesora Meyerse — profesor Christopher Rollston je renomovaný paleograf. Přispěl dvěma odbornými články na ASOR blogu poté, co soudce vynesl svůj verdikt v procesu. V jednom mluví o padělcích v minulosti. V druhém píše o motivacích padělatelů. Ale neříká ani slovo o nápisu na „osvobozené“ Jakubově kostnici! Nemá dokonce ani „pochybnost“ o pravosti dotyčného nápisu. Nemá prostě rád nápisy s neznámým původem — ve skutečnosti je nenávidí — a to je pro něj důvod k obecnému podezření. Ale to je asi tak vše.
Proč IAA prohrála soud
Goren se u soudu rozsypal
Není pochyb o tom, že IAA chtěla dostat Odeda Golana a získala k tomu dva sluhy: První z nich byl již zmíněný specialista Yuval Goren z Tel Aviv University. Druhým byl bývalý zaměstnanec IAA Joe Zias propuštěný v roce 1997 v důsledku snižování rozpočtu IAA.
Profesor Goren údajně objevil na nápisu falešnou patinu a řekl, že byla vytvořena pro zakrytí stop padělání. Goren tuto údajnou falešnou patinu nazval „James Bond“, protože podle něj byla údajně pevně navázána (bonded) na povrch kostnice — stejně jako pravá patina.
Problémy této hypotézy byly přehlíženy. Profesor Goren uvedl že „James Bond“ byl vyroben z drceného vápence a vody, ale tato směs se nemůže navázat na povrch kostnice bez přídavku kyseliny, která by se ovšem snadno detekovala — což se samozřejmě nestalo. Kromě toho, „James Bond“ by nedržel jako pravá patina — mohl by být snadno odstraněn párátkem.
Navíc, ve své nejranější zprávě profesor Goren připustil, že James Bond by mohl vzniknout i při čištění nápisu — což obchodníci se starožitnostmi dělají běžně pro vylepšení vzhledu nápisů.
A navíc, jeden člen vládního týmu, jménem Orna Cohen, našel původní starobylou patinu ve slově „Ježíš“, navzdory tvrzení profesora Goren, že to byl padělek s falešnou patinou „James Bond“.
Ve své dychtivosti stíhat, IAA ignoroval všechny problémy své hypotézy. Trestní obvinění tvrdí, že „Žalovaný č.1 [Oded Golan] … zamaskoval fakt, že část nápisu byla nedávno přidána. Žalovaný č.1 to udělal použitím různých látek na kostnici, aby celý nápis při testech vypadal jako by byl napsán v období druhého chrámu…“
U křížového výslechu u soudu se profesor Goren rozsypal. Po předložení snímků připravených odborníkem žalovaného, které ukazují původní patinu pod „Jamesem Bondem“, profesor Goren, zaskočen, mlčel jako leklá ryba a požádal o odklad, aby mohl sám znovu prozkoumat kostnici.
Další den musel profesor Goren před soudem přiznat, že původní patina ve slově „Ježíš“ stále ještě je! A pokud tam původní patina JE, tak písmena musí být stará minimálně stovky let.
Je to Ježíš z Nazareta?
Pointou je toto: Neexistuje žádný důvod k pochybnostem o pravosti nápisu na Jakubově kostnici. I když to, zda odkazuje na TOHO Ježíše z Nazareta zůstává otázkou.
Statistické zkoumání výskytu jména Jakub
Prominentní statistik z Tel Aviv University, profesor Camil Fuchs, zaútočil na tento problém, ale problém se statistikou je, ten že vám nikdy nedá jednoduchou odpověď. Mluví jen o pravděpodobnosti vyjádřené v procentech, může nám dát jen „odhad pravděpodobného množství osob pojmenovaných Jakub a majících současně otce Josefa i bratra Ježíše. A i tyto odhady jsou založeny na řadě předpokladů.
Dovolte mi začít výsledkem profesora Fuchse (poněkud zjednodušeným): Existuje 38%šance, že naše kostnice patříla v daném čase v Jeruzalémě jedinému existujícímu Jakubovi s otcem Josefem a bratrem Ježíšem. O něco menší šance 32% je, že existovali dva takoví muži jménem Jakub. A šance, že tam byli tři takoví lidé? Pouze 18%. Dál už je to zanedbatelné… V laickém jazyce: V daném okamžiku existoval pravděpodobně jen jeden, dva nebo možná tři lidé s tímto jménem a takovou rodinnou konstelací. Vyjádřeno jinak, se spolehlivostí 95% můžeme předpokládat, že v příslušné populaci bude 1,71 osob pojmenovaných Jakub a majících současně otce Josefa i bratra Ježíše.
Metodika profesora Fuchse je podobná té používané při testování DNA: Badatel určuje relativní četnost výskytu specifické allely (alternative forms of a gene that arise by mutation and are found at the same place on a chromosome) v příslušné populaci.
Výchozí předpoklady a statistické faktory
Fuchs musel učinit řadu předpokladů jako základnu pro odhady, kromě známého počtu obyvatel Jeruzaléma v daném okamžiku.
První je ovšem definice významu „daném okamžiku“. Na základě publikovaného výzkumu ohledně doby, po kterou byla praktikována metoda dvoufázového pohřbívání v ossuáriích (reinterment in ossuaries) Fuchs předpokládá období mezi roky 6 a 70 nl (vždy předpokládá „konzervativní“ čísla).
Fuchs předpokládá, že kostnice pochází z Jeruzaléma, protože tam byla nalezena téměř všechna známá kamenná ossuária a Oded Golan tvrdí, že obchodník se starožitnostmi, od kterého koupil kostnici, řekl, že pochází ze Silwanu, vesnice, která je součástí Jeruzaléma.
Dalším krokem je odhadnout počet obyvatel Jeruzaléma v daném okamžiku (38.500 lidí v roce 6 nl, až 82.500 v roce 70 nl). Fuchs snižuje toto číslo, protože nás zajímají jen u muži.
Dále, Jakub, jehož kosti byly umístěny v této kostnici byl evidentně dospělý; Fuchs tedy vyloučil děti, které nedosáhly dospělosti. Je zřejmé, že kosti patří Židovi; eliminoval tedy i ne-židovské obyvatelstvo Jeruzaléma (5% populace).
Relevantní jsou dva další překrývající se rysy: Někdo v rodině musel být gramotný, jinak by vepsané jméno resp. tři jména na kostnici neměla smysl… Fuchs předpokládá konzervativně vysokou míru gramotnosti 20 procent, což je víc než než historici pro tehdejší dobu běžně udávají (bere při tom do úvahy zvláštní postavení Jeruzaléma v té době). A rodina v neposlední řadě musí být docela bohatá — aby si mohla dovolit kostnici a pohřební jeskyni (hrobku) — toto rozhodně nebyla záležitost chudých, nižších společenských vrstev. (Mimochodem, dobře to odpovídá tomu, co je známo o Josefovi, jakožto slušně postavenému řemeslníku resp. podnikateli.) Statistické rozložení počtu dětí v rodinách v tomto období bylo v rovnicích také zohledněno.
Všechny tyto faktory figurují ve Fuchsových výpočtech pravděpodobnosti. Fuchs také používá data odvozená z L.Y. Rahmaniho katalogu ossuárií ve státní izraelské sbírce: Z přibližně 900 ossuárií v katalogu, je pouze 230 popsáno. Navíc, jak Rahmani poznamenává, „zdánlivě vysoký podíl 230/900 popsaných ossuárií je v mnoha ohledech zavádějící, protože prostá, nepopsaná ossuária byla buď vyřazena archeology hned při vykopávkách nebo nezařazena do katalogu.“ Fuchs odhaduje, že méně než 15% ossuárií té doby mělo nápisy.
Výjimečnost Jakubovy kostnice
Mezi důvody proč se nápisy na ossuáriích vůbec dělaly patřilo:
vyjádření hrdosti na sociální postavení rodiny či zesnulého
útěcha pozůstalým
identifikace kostnice zesnulého při umísťování dalších kostí v pohřební jeskyni
Ale proč by nápis měl obsahovat jméno bratra? POUZE JEDNA kostnice v katalogu má uvedeno jméno bratra pohřbeného. JEDNA DALŠÍ kostnice zmiňuje syna zesnulého. A to je vše. Jak Fuchs velmi rozumně a logicky podotýká: „Není pochyb o tom, že tak bylo učiněno pouze v případě, že byl velmi významný důvod, proč se odkazovat na člena rodiny zemřelého, většinou kvůli jeho důležitosti a slávě.“
Pamatujme si: POUZE 2/230 KOSTNICE uvádí bratra nebo syna! Prostý selský rozum nám zcela jasně říká cosi o výjimečnosti naší Jakubovy kostnice!
Fuchsovy výpočty závisí také na frekvenci tří jmen v nápisech v Rahmáního katalogu ossuárií: Mezi 241 mužskými jmény na ossuáriích v katalogu je 88 různých jmen. Jakub (James v angličtině, Yaakov v hebrejštině) se objeví POUZE 5krát neboli ve 2,15 procentech; „Joseph“ (a varianty) se objeví 19krát neboli v 7,9 procentech; a Ježíš (Yeshua v hebrejštině) se objeví 10krát neboli ve 4,1 procentech.
Na základě četnosti těchto jmen mezi 241 mužskými jmény na ossuáriích v katalogu, je statistická pravděpodobnosti tří těchto jmen uvedených pohromadě 0,00006787!
Mně osobně stačí tato pravděpodobnost násobená s výše uvedenou pravděpodobností 2/230. To už spíš člověk vyhraje miliardu v loterii, než aby se mu přihodila taková náhoda. Lépe řečeno, nejde o náhodu, ale o nepochybnou jistotu!
Statistické důkazy pro to, že náš Jakub je bratrem TOHO slavného Ježíše
Fuchs dochází k následujícímu závěru: Pro příslušnou populaci 7530 mužů je pravděpodobnost 0,000227 že někdo se jménem Jakub má otce Josefa a současně bratra Ježíše. To znamená, že odhad počtu jedinců v dané populaci, kteří by měli současně tři jména v této konstelaci je 1,71.
Vyjádřeno jinak, existuje 38 procentní šance, že pouze jeden jedinec měl kombinaci jména Jakub s otcem Josefem a bratrem Ježíšem. Pak je 32 procentní pravděpodobnost, že dva jedinci měli tuto kombinaci, a 18 procentní pravděpodobnost, že takovou kombinaci měli tři lidé, 8 procent má pravděpodobnost, že existovaly čtyři takové osoby.
Korunu tomu všemu nasazuje již uvedený fakt, že POUZE 2/230 KOSTNICE ze státního katalogu IAA uvádí bratra nebo syna! Není pochyb o tom, že tak bylo učiněno pouze v případě, že byl velmi významný důvod, proč se odkazovat na člena rodiny zemřelého…
Prostý selský rozum nám na základě faktů zcela jasně říká cosi o výjimečnosti naší Jakubovy kostnice!
Pozn. red.: Opakovaně na tomto místě upozorňujeme že Ježíš měl bratra jménem Jakub » Tento Jakub se následně stal i prvním vůdcem církve. Jde o jednoznačně dokazatelný fakt. Pečlivě zde pro vás milí čtenáři skládáme střípky mozaiky do reálného obrazu Ježíšova života a učení a není nic snazšího, než projít si komplexní řetězec informací v této sérii textů.
Důkazy o Jakubovi Spravedlivém nám dává mimo jiné i kanonický Pavel, jako např. zde:
18 Teprve po třech letech jsem přišel do Jeruzaléma, abych se seznámil s Petrem. Strávil jsem u něj dva týdny, 19 ale s žádným jiným apoštolem jsem se nesetkal, kromě Jakuba, Pánova bratra. 20 Bůh je mi svědek, že vám nepíšu žádnou lež! (Galatským 1:18-20)
Všimnete si v dalším úryvku, čí jméno je psáno na prvním místě? 😉
9 Jakub, Petr a Jan, považovaní za sloupy církve, tedy poznali, jakou jsem dostal milost, a podali mně i Barnabášovi pravice jako společníkům s tím, že my půjdeme k pohanům a oni k obřezaným. (Galatským 2:9)
Pozn. red.: Další nezávislý důkaz o Jakubovi nám dal židovský historik prvního století Josephus když se zmínil o kamenování „Jakuba, bratra Ježíše, který se nazýval Kristus“ (viz Židovské starožitnosti, Josephus, Kniha XX, oddíl 200).
Příště budeme pokračovat v „biblické“ archeologii s dalšími velmi čerstvými objevy z poslední doby…
Další informace:
Vyjádření soudu a odborníků, kteří testovali pravost nápisu:
Poctivou, fakty pečlivě podloženou a přitom čtivou vědeckou práci Jamese D. Tabora můžete nalézt v knize The Jesus Dynasty: The Hidden History of Jesus, His Royal Family, and the Birth of Christianity.
Kniha Jamese D. Tabora: Ježíšova dynastie existuje i v češtině, je ovšem momentálně rozebraná… Musím dodat, že z nějakého důvodu anotace v českých obchodech obsahuje poměrně zásadní chyby. Nejvýznamnější z nich je především fakt, že ono „království boží na Zemi“ je míněno především v duchovním smyslu. Duchovní pozvednutí lidstva — to byl skutečný účel Ježíšovy mise. Chybná anotace nic nemění na tom, že kniha je skutečně excelentní vědeckou prací pro všechny, kdo konečně chtějí poznat pravdu o Ježíšovi.
Kniha sice momentálně není k mání, ale Tabor naštěstí poměrně mnoho informací o svých výzkumech publikuje i na svém blogu. Některé jsou extrémně zajímavé a budu jim proto věnovat více dílů v našem detektivním pátrání po skutečném necenzurovaném Kristově poselství.
Tento článek je součástí série Tajnosti církve římské » o necenzurované historii církve: O tom, jak lidstvu bylo Kristovské poselství utajeno i o tom jaké bylo doopravdy. Text je rovněž doplňkem seriálu Dualita lidského bytí » který ono Kristovo poselství rozebírá prakticky.
Ve všem tom halasu a záplavě rozsudků v březnu 2012 v „případě padělání století“, se zdánlivě jedna otázka, jedna ústřední otázka, poněkud ztratila: Je nápis na kostnici „Jakub, syn Josefův, bratr Ježíšův“ pravý nebo ne? A pokud je, odkazuje na TOHO Ježíše z Nazareta? Koneckonců, „Ježíš“ bylo v té době běžné jméno.
