V minulých dnech jsme měli všichni možnost sledovat tragický příběh ze střední školy ve Žďáru nad Sázavou. Připomeňme si ho několika větami:

Na serveru iDnes se dne 15.10. objevila zpráva s titulkem „Soud poslal útočnici ze Žďáru do vazby, hrozí jí výjimečný trest“, s následující informací: „Šestadvacetiletá žena, která v úterý ráno zaútočila nožem na studenty ve žďárské obchodní škole, byla obviněna z vraždy a braní rukojmích, za což jí hrozí trest 15 až 20 let vězení nebo i výjimečný trest.“

Večer jihlavský soud rozhodl o jejím vzetí do vazby. „Jde o takzvanou vazbu útěkovou a předstižnou,“ sdělil soudce. Vazba podle něj započala už zadržením ženy v úterý v 09:05.

Útočnice s nožem na obchodní akademii ve Žďáru nad Sázavou v úterý ráno pobodala několik lidí. Šestnáctiletý chlapec zemřel, další dvě žákyně a jeden policista vyvázli se zraněním. Zásahová jednotka šestadvacetiletou ženu z Ostravska zadržela několik desítek minut po činu ve škole. Policie útočnici zpacifikovala paralyzérem.

Nebylo to poprvé, kdy tato žena napadla mladé lidi s nožem v ruce. Stejně už útočila i dříve, a to v Havířově. Bylo oznámeno, že pachatelka je dlouhodobě pod lékařskou kontrolou s psychiatrickou diagnózou schizofrenie.

Zdroj: http://jihlava.idnes.cz/utocnice-ze-zdaru-nad-sazavou-byla-obvinena-z-vrazdy-a-brani-rukojmich-1zp-/jihlava-zpravy.aspx?c=A141015_151133_jihlava-zpravy_mkk

Dále nám tento zpravodajský server nabízí odkaz na oficiální stránky OnaDnes, kde jsme dalším článkem pod názvem „Schizofrenici se musí léčit. Jinak mohou být nebezpeční sobě i okolí“ uváděni do souvislosti týkajících se diagnózy, na kterou byla ona žena v minulosti oficiálně léčena.

Tam se píše: „Halucinace, nepříjemné zvuky, cizí hlasy, ale i vibrace. To jsou jen některé pocity, které prožívají schizofrenici. Mezi veřejností stále koluje, že jsou tihle lidé okolí nebezpeční. Zvláště když se za poslední dobu objevil již několikátý případ, kdy takto nemocný člověk něho napadl nebo zabil.

Nemocné osoby se totiž častěji dopouštějí násilných trestných činů pouze tehdy, když se nepodrobují řádné léčbě. Nespolupráce v léčbě je u schizofreniků velmi častá. Velké procento nemocných předepsané léky brzo po propuštění z hospitalizace přestává brát.

V České republice touto nemocí trpí přibližně 100 000 pacientů, diagnostikovaných je ovšem pouze 95 procent z nich, tedy 95 000 pacientů. Léčí se jich ale ještě výrazně méně, pouze 66 500 pacientů. Důvodem, proč je léčena pouze část pacientů, je zejména fakt, že mnoho z nich ji odmítá.

Nemoc se projevuje hlavně bludy a halucinacemi, pacienti mají často pocit, že je někdo pronásleduje, přepadají je nutkavé myšlenky, slyší hlasy.

Diagnózu stanovuje psychiatr na základě pozorování a rozhovoru s nemocným, neexistují žádná objektivní laboratorní vyšetření, která by nemoc stanovila.

Schizofrenie se dá léčit, ale nikoli vyléčit. Správně léčený pacient může vést normální život jako ostatní. Pokud se ale nezačne včas léčit, může dojít k tomu, že ublíží sobě nebo někomu jinému.“

Zdroj: http://ona.idnes.cz/co-je-schizofrenie-0n1-/zdravi.aspx?c=A141014_151258_zdravi_pet

Tolik oficiální veřejné zdroje. Naskýtá se otázka, zda tohle vše, ty tanečky okolo sto tisíc lidí postižených schizofrenií, musí být vždy znova a znova spouštěny, vyhasne-li opět nějaký lidský život.

Sto tisíc lidí je už pěkná suma a já se ptám, proč nám psychiatrie ve dvacátém prvém století předvádí své diagnostické a léčebné postupy ze století devatenáctého?

Dvě stě let páni vědátoři jen chrápou a berou za to slušné prachy. Pojďme se spolu podívat na to, co díky svému „vědeckému“ přístupu nesmějí vidět: Na to, co se skutečně v nitru člověka s diagnózou schizofrenie děje, jaká je podstata jeho postižení a jaké je skutečné nebezpečí vyplývající z jeho činů.

Pro pochopení dalšího textu je NUTNÁ znalost skutečného fungování lidské psychiky

Prosím, tenhle příspěvek píši jen pro ty z vás, kteří jste již velmi dobře obeznámeni s mým pohledem do lidského nitra. Podívejme se na tento případ vybaveni znalostí vnitřní struktury vědomí člověka této Země, jak ji prezentují mé texty, např. zde:

http://www.ragauian.cz/category/dualita-lidskeho-byti/

Je nutné, abyste ty základy  měli nastudovány, protože tady rozvedu a zdůvodním jen to nejdůležitější, co dříve zmíněno nebylo.

Co je to schizofrenie?

Klíčovou otázkou je pohled na schizofrenii. Z mého pohledu je schizofrenie stavem, kdy lidskou bytost /její součtovou duši/ dlouhodobě nebo krátkodobě ovládá cizí entita momentálně bez fyzického těla.

Existují dva základní stavy, které tuto psychickou anomálii vyvolávají.

V případě méně závažném je původcem poruchy entita duše člověka existujícího momentálně mimo inkarnaci, v druhém případě, podstatně závažnějším, je pak původcem poruchy démonská entita, která se nikdy jako člověk nerodí.

Podívejme se podrobněji na případ první, protože podle všech dostupných informací o průběhu této choroby u „pachatelky“ tohoto činu se právě o tento případ jedná.

Hovořím-li o cizí lidské entitě bez těla, mám na mysli lidskou bytost, která odložila své aktuální fyzické tělo a stále pohybuje na astrální rovině velmi blízko roviny hmotné.

Samotný fakt, že se pohybuje na velmi nízké astrální rovině, svědčí i o nízké úrovni vibrací, kterou jako duše žije /a tedy i za života zde žila/. Je proto velmi závislá na prožívání energií pozemských /živočišných/ žádostí a odchod do vibračně vyšších světů k pročištění žádostí v období mezi životy prostě odmítá, protože by tyto žádosti nemohla uspokojovat.

Většina těchto entit, které zde zůstávají alespoň po nějakou dobu po smrti svého hmotného těla, se napojuje na astrální těla žijících lidí vybavených za svého života ve svých fyzických tělech podobným typem žádosti, tedy například holdování alkoholu, nikotinu či drogám.

Jako návykovou žádostivost určitých entit /žádostivost, kterou za svého života jistým způsobem uspokojovaly a v krajním případě tuto žádostivost intenzívně touží uspokojovat i nyní/ můžeme označit např. touhu ovládat, touhu ničit, touhu ubližovat, samozřejmě i touhu trestat či zabíjet. A to o to více, že jim, těmto entitám, to strach z dopadení či trestu za jejich života zde neumožňoval.

V souboru těmto žádostem podléhajících entit je vždy nějaké procento či promile agresivních typů „duší“ /lidí vybavených jemnými těly na astrální rovině/, kteří touží pokračovat v prožívání určitých žádostí tak intenzivně, že jim nevyhovuje pouze se podílet na energiích žádostí uspokojovaných jinými.

Prostě zatouží si podřídit tělo žijícího člověka, na přechodnou dobu či natrvalo, aby nejen se mohli podílet na exploataci energií své žádosti, ale aby mohli podle své libovůle tyto energie v životní praxi tohoto člověka vyvolávat a řídit jejich intenzitu.

Tyto zvlášť arogantní a tedy negativní /velmi nízkovibrační/ duše se mohou pokusit zastrašit, vytěsnit či jinak do druhotné pozice ve vlastním fyzickém těle zatlačit duši vlastnící konkrétní tělo a načas, opakovaně či velmi zřídka pak natrvalo v něm převzít vládu.

V podstatě nejde o nic výjimečného, co by se nedělo v běžné lidské praxi. Svět již od počátku minulého století zná tzv. spiritistické seance, při kterých k tomu způsobilí lidé — média — uvolňují do své aury přístup duším lidí jiných toho času bez těla.

Tedy těm, kteří z pozemské úrovně prošli přechodem na astrální rovinu bytí a cítí potřebu něco sdělit svým blízkým či se s nimi o nějaké myšlenky podělit.

Podíváte-li se na celkový obraz prostoru takové seance svým vnitřním zrakem, vidíte, jak jednotlivé duše bez těla stojí na možnost vstupu do těla média frontu, podobně jako jsme my stávali kdysi frontu na banány.

V případě spiritistické seance duše člověka-média dobrovolně uvolní ve své auře místo k připojení cizí duše a tím, že se rovněž dobrovolně stáhne do pozadí, uvolní ji prostor i k ovládání psychomotorických funkcí vlastního těla tak, aby je po omezenou dobu mohlo používat jako své. Poté, kdy první duše uspokojí svoji potřebu se projevit na pozemské rovině, následuje další v pořadí a tak dále.

Dá se říci, že na onu vyhrazenou chvíli vstupuje do těla média skutečně ona druhá entita duše bez těla. Projevuje se to v držení těla, gestikulaci, tónu, řeči a volbě slovních spojení u média neobvyklých. Naprosto běžné je i uvádění konkrétních údajů ze života lidí, které medium prokazatelně nezná a znát nemůže.

Můžete se pak dostat do podobné situace jako já, kdy s údivem zíráte na svého známého – takto médium – jak ze sebe plynně chrlí hovorovou němčinu, když vy dobře víte, že v reálném životě má problém říci „guten tag“.

Skutečný vlastník fyzického těla, ona originální duše, má u běžné seance k vyvolávání duší zemřelých lidí celý proces pod kontrolou a dokáže vlastní vůlí kdykoliv /i silou/ vytěsnit onu bytost, jíž tělo propůjčil a obnovit původní stav své absolutní vlády nad ním.

Již zde ale můžete, máte-li štěstí, zahlédnout zajímavý fenomén. Podobně jak bývá zvykem v běžném pozemském  životě, stojí duše „hodných“ entit poctivě svoji frontu a doufají, že se na ně dostane pořadí. Pokud seance skončí dříve, prostě se rozejdou a hledají jinou příležitost k projevení se na této pozemské rovině.

Dorazí-li však na seanci silně negativní bytost toužící například překazit její poklidný průběh a třeba vykřičet prostřednictvím média svoji nenávist ke světu, lidem či Bohu, jste svědky toho, jak prostou vahou své těžší /výrazně níže vibrující/ duše odsune ty „lehčí“ duše čekající v zástupu a zmocní se přednostně svojí hrubou astrální silou vlády nad aurou média.

Kvalitní a dobře ve svém těle ukotvené médium dokáže po krátkém zápase převzít nad svým tělem opět kontrolu a agresora zapudit.

Vzpomínám si ovšem na jeden případ, kdy štěstím média – mého známého — byla moje přítomnost. Jeho zápas s agresivní entitou až do mého zásahu vypadal dost zoufale. Pokud je mi známo, od toho dne se svou praxí pořádání seancí k vyvolávání duší zemřelých skončil.

Vždy je totiž otázkou, kdy se stane, že se v dosahu média objeví výjimečně silná negativní bytost bez těla, které prorazí často chatrně nastavené ochranné prvky a může dělat a dělá problémy. Tato skutečnost originální duši značně znejistí a pak se ona agresivní bytost může o průnik opakovaně pokoušet i mimo seance.

A je zde určitá pravděpodobnost, že se jí to nakonec podaří. Psychiatr v příslušném obvodě se může radovat, protože pak velmi pravděpodobně získává dalšího potencionálního schizofrenika do své sbírky…

Pozn.: Proto prosím buďte opatrní vždy, když jste vedeni někým k určitým typům channelingu nebo k tomu, abyste se otevírali a do sebe přijímali energie cizích bytostí /rodinné konstelace apod./. Jednou můžete mít smůlu a pak… 

V případě klasické schizofrenie jsou odehrávající se děje obdobné, ovšem probíhají bez jakékoli kontroly ze strany postiženého jedince.

Jen místo pozvolného rozvolňování těsné vazby mezi tělem a duší s konečným nebezpečím nepřátelského převzetí vlády nad tělem média cizí entitou jsou zde ve hře psychické dispozice postiženého člověka zapříčiněné hrubým psychickým rozšlapáváním osobnosti dítěte vlastními rodiči a bezprostředním okolím.

Podmínkou úspěchu agresora je mimořádné oslabení duše

Podmínkou úspěchu útoku agresora je totiž vždy mimořádné energetické oslabení originální duše člověka. Toto oslabení je důsledkem energetického působení okolí /výchova rodičů/ vedoucího ve svých důsledcích k postupné přeměně obvyklé nelásky ducha v mikrokosmu postiženého člověka až k jeho totální nenávisti vůči vlastnímu egu.

Rodiče a okolí budoucího schizofrenika totiž — nejenže nesměřují vývoj v mikrokosmu dítěte k vzájemné lásce a tím k postupnému sjednocování obou hlavních částí /ducha a ega/ jeho multidimenzionální bytost i — ale naopak, rozštěpují duši dítěte tvrdou výchovou bez lásky a citu na dvě antagonisticky zaměřené poloviny duch-muž-mysl a tělo-žena-srdce.

V praxi si podobnou výchovu představte jako neustálou atmosféru strachu dítěte před mnohokráte opakovanými výčitkami typu: jsi k ničemu, nikdy z tebe nic nebude, kdybych tě neměl /a/, bylo by mi líp, za všechno můžeš ty atd.

Sebedůvěra součtové duše dítěte, která by měla růst a pozitivně se vyvíjet, je místo toho srážena opakovaně dolů, Její schopnost vyjádřit svoji svobodnou vůli je tlumena a likvidována a osobnost dítěte je doslova rozervávána na půl.

Zmiňují-li se chytré knihy o rodinných dispozicích k této poruše, je logické, že např. muž, který denně zažíval ve vlastním dětství ponižování a totální tříštění sebevědomí ze strany svého otce, velmi pravděpodobně udělí svému synovi velmi podobnou lekci a nastartuje v něm podobné procesy.

Ve schizofrenikovi tedy nevraždí entita multidimenzionální bytosti — člověka — jehož ruka vedla nůž, nýbrž za vedení smrtelné rány je zodpovědná entita lidské bytosti bez těla, která ovládala v danou chvíli psychomotorické funkce tohoto těla. A na tu je i naše jistě /prý/ skvěle funkční, dokonalá, nezkompromitovaná a nezkorumpovatelná justice /ha, ha, ha/ tohoto státu krátká.

Nebudeme se zabývat celou řadou detailů dějů probíhajících v souvislosti s intenzitou průniku agresora do psychomotoriky oběti a možnými aspekty jednání, které jsou na to navázány.

Jen si závěrem řekněme, jak je možno takto trpícímu člověku pomoci a okolí před ním ochránit. O kvalitách psychiatrického přístupu jste se mohli přesvědčit sami. Člověk tlumený antipsychotiky /prý/ může žít poměrně normálním životem, ale nikdy nemáte jistotu, že ony léky bere a zda a kdy nepodlehne našeptávání agresora ve své blízkosti, aby léky vynechal.

Protože to je pro agresora vítanou příležitostí si opět pěkně užít srandy v pozemském světě, i s případnou nějakou tou vraždičkou, za kterou on sám odpovědnost nenese. Psychiatr samozřejmě také ne, jak by mohl? On přece dodržuje zásady svého »vědeckého« poznání zaštítěné vysokou školou a stejně kompetentními předpisy společnosti /která ovšem prostřednictvím příslušných orgánů státní správy ničemu nerozumí/.

Ta skutečná, pravá pomoc lidem s rozvíjející se schizofrenií musí být zaměřena podobně jako ve všech případech psychických poruch na posilování vnitřní síly jejich součtové duše. Je třeba přivést je na cestu lásky k sobě, cestu vnitřní spolupráce ega a ducha, která garantuje právě onen postupný růst vnitřní síly schopné dokonale odolat a odolávat energetickým útokům cizích entit zvenčí.

Takto vytvořené prostředí vnitřní bezpodmínečné lásky k sobě samému umožní velmi úspěšně odstranit z psychiky člověka se sklony k schizofrenii destrukční záznamy onoho rozštěpení z dětství, které za tím vším stojí. Pak už jakékoliv převzetí vlády nad takto »opravenou« osobností žijícího člověka je vyloučeno.

Ve své praxi jsem již vícekrát řešil ochranu před podobně nemocnými jedinci. Zatím nikdo ze schizofreniků o možnost léčby svého stavu nepožádal. Ke své smůle.