Jsme v oficiální propagandě svědky neustálé glorifikace Západu a jeho přístupu k světu jako údajně demokratické síly, která chrání nás všechny svou vojenskou převahou před pádem do propasti nestability a válek. Zejména naše mladá generace je zaplavováno pohádkami o hodných amerických chlapcích osvobodivších protektorát Čechy a Morava a o NATO, které právě nyní staví hráz údajné ruské rozpínavosti a Putinovu plánu podřídit si dosud roztříštěnou Evropu. Naši politici, umělci a jiná zku*vená verbež sdružená kolem tzv. pražské a brněnské kavárny se dere západním prý „demokraciím“ do řitního otvoru neméně zdatně než kdysi Edmund Hillary na Mount Everest.

Již jsme zde zveřejnili fakta o tom, že jak první, tak druhá světová válka byly ze zákulisí vyvolány aktivitami především tzv. anglo-sionistů — židovských finančních kruhů anglosaských zemí a také církví (hlavně Vatikánu), které k tomu využily jako úderný klín německý nacionalismus a jeho rozpínavost. Přestože průběh událostí v obou případech těchto světových válek nakonec postavil zejména USA před problém spasit anglosaskou civilizaci nasazením vlastních vojsk proti Německu, jsou ekonomické, finanční a jiné skvělé zákulisní vazby předních německých a amerických koncernů za obou světových válek dnes již poměrně dobře známy.

Prostě řečeno, tzv. „elity“ Anglosasů své národy posílaly na smrt do válečného pekla proti nepříteli a sami se doma se šábovali o zisky z výroby a spotřeby zbraní na zabíjení se svými „nepřáteli“, kteří totéž zase dělali svým lidem. Prostému člověku smrt ve válečné vřavě a „elitám“ v zázemí vysoké zisky, toť jejich morálka, jejich život, jejich touhy vskutku prasečí.

Tedy vlastně nic nového v dějinách lidstva.

Rovněž jsme zde již psali o podílu Wall Streetu na událostech tzv. Říjnové bolševické revoluce v Rusku a o jeho představách, čeho by měla tato revoluce dosáhnout. Obrovské ruské carství mělo být definitivně první světovou a následnou revolucí oslabeno, rozbito a rozděleno na nástupnické státy, které se měly stát obětí ekonomické a případně vojenské expanze západních států s cílem zprivatizovat a ovládnout obrovské zdroje nerostného bohatství Ruska, zejména pak Sibiře. Prim zde opět hrály zájmy židovského kapitálu Rockefelerů a Rothschildů, které tuto revoluci a její protagonisty financovali a dosáhovali do značné míry svých cílů, dokud jim do hry nevstoupil Stalin a v ruských čistkách /bohužel kromě milionů nevinných/ neeliminoval ty klíčové představitele revoluce, kteří brali svůj žold ze západu /Trockij, Kameněv, Zinovjev aj./.

Vzniklý Sovětský svaz tak nepřipustil vměšování Západu do svých vnitřních záležitostí a držel nenechavé pracky těch anglosaských elitářských prasat daleko od zdrojů surovin na svém vlastním území. Tihle zplozenci Satana jsou ovšem již nějaké to tisíciletí zvyklí pracovat v předstihem, proto neváhali a pomocí politicky neúnosných zničujících reparací nasazených na poražené Německo a s nemalou finanční pomocí německých koncernů úzce propojených s anglo-americkým finančním kapitálem zcela plánovitě přivedli k moci Adolfa Hitlera jako organizátora a strůjce druhé světové války. Války, která byla opět dalším pokusem o totéž: zničit Rusko a ovládnout jeho přírodní zdroje ve prospěch těch nahoře. Padesát milionů obětí války, kterými za jejich snahu dostat se k ruským surovinám zaplatilo lidstvo, vždy byly a stále jsou pro určité procento odporných bestií v řadách „elit“ bohužel také majících lidskou podobu jen drobné, něco jako třísky, které musí bejt, když se kácí les.

Pozn.: Upozorňuji, že tento text nelze pokládat v žádném případě za text proložený vulgarismy… například slova ku*vy a zku*vený/í ve vztahu k jednotlivcům i kolektivům rádoby lidských bytostí, které takto označuji, jsou řádně opatřena vynecháním klíčových písmen a použití jiného méně expresívního výrazu by bylo nepřípustným zakrýváním skutečné hodnoty těchto entit v rámci života na této Zemi… pod pojmem prase či prasata pak rozuměj mé poměrně pozitivní hodnocení dosažené úrovně minimální rekonstrukce původní zvířecí psychiky u představitelů světového kapitálu a politiků a jejich patolízalů v Čechách i jinde , kteří stojí opět jako už tolikrát v čele snah o realizaci plánu „Drang nach Osten“…  možná ovšem nazvat je „hyenami“ by bylo vhodnější… prasata ať mi tohle přirovnání prominou… 

Dějiny druhé světové války poměrně dobře známe. Pokusy Anglie a Francie obrátit ostří německého válečného běsnění na východ obětováním tehdejšího Československa v Mnichově, jakož i tichý souhlas s anšlusem Rakouska a ponechání spojeneckých závazků k Polsku po jeho napadení Německem bez povšimnutí v letech 1939 až 1941 opět zcela jasně určovaly směr, kterým se armády wehrmachtu měly vydat. Německu byly Anglosasy a Franky poskytnuty prostředky i čas dvaceti let na znovuvyzbrojení a přípravu nového světového konfliktu. Například tím, že nebyla nijak kontrolována předepsaná omezení ve zbrojení poraženého státu podle Versailleská mírové smlouvy, bylo bez reakce přijato obsazení klíčové průmyslové oblasti Alsaska-Lotrinka a německý válečný průmysl se těšil přísunu kapitálu i materiálové a technické pomoci ze zdrojů západních finančních kruhů.

Jak to dopadlo, všichni víme. Za jednu z nespočetných prasáren v podání zákulisní spolupráce anglo-amerického a německého finančního kapitálu považuji osobně například fakt, že jinak velmi agilní spojenecké letectvo nikdy nezasáhlo například proti koncentračním táborům na územích pod vládou Německa, přestože jejich tajné služby měly o existenci a charakteru těchto koncentráků dostatečně podrobné informace, jak o tom svědčí dnes již odtajněné archivy. Vysvětlení je až neuvěřitelně prosté: nezájem vládnoucí oligarchie západu o osudy lidí v těchto vyhlazovacích zařízeních byl dán faktem jejich podílu na obrovských ziscích z otrocké práce vězňů těchto táborů. Podobně v rámci svých vlastních zájmů na maximálním oslabení Sovětského svazu hitlerovskými vojsky odmítli Britové i Američané Stalinův návrh na to, aby přesunuli již v roce 1941 své bombardovací svazy na Krym a odtud zničili naleziště ropy v Rumunsku. Na těch byla hitlerovská vojska extrémně závislá, bez nich by se Hitlerův Blitzkrieg brzy zastavil a je předpoklad, že válka mohla nabrat jiný směr mnohem dříve. Ropná pole v Ploješti byla nakonec bombardována Anglosasy až těsně před tím, než k nim pronikla v roce 1944 Rudá armáda. Asi proto, aby jich nemohl využít Stalin?

Ostatně, dnešní „Drang nach Osten“ v čele s mamá Hitler-Merkelovou, kterého jsme svědky v podání NATO a amerických vojsk, není samozřejmě ničím jiným než dalším pokračování snahy rozvrátit Rusko a získat kontrolu nad jeho přírodním bohatstvím. O proradnosti Anglosasů a jejich kontinuální snaze o likvidaci světového míru a dosažení nadvlády nad Ruskem /a potažmo nad celým světem/ svědčí i další epizoda světové historie, o které se obecně mnoho neví. Chtěl bych ji vám, čtenářům tohoto webu, dnes proto trochu přiblížit.

A mohu to udělat jedině proto, že se po desetiletích postupně začínají otevírat dosud uzavřené archivy a z nich, často proti vůli některých kruhů v anglosaských zemích, unikají informace, které měly být pokud možno navždy utajeny jak před světem, tak před jejich vlastním obyvatelstvem. Ukazují totiž pravou tvář těchto údajných tzv. pilířů západní civilizace, jejich hrůznou tvář zbavenou masky „demokracie“, která je stavěna po desetiletí na odiv jako Potěmkinova vesnice pro běžného občana jejich vlastních zemí a těch lidí ve světě, které zajímá jako ten dobytek jen plný nákupní košík a možnost žrát, srát a mít sex pokud možno furt a pořád.

Touto epizodou, která se právě vynořuje z archívů, je dlouho tajený příběh o přípravě  pošlapání spojeneckých smluv, uzavřených mezi Anglií, Spojenými státy a Sovětským svazem v období druhé světové války a o snaze o vyvolání třetí světové války takřka bezprostředně po ukončení té druhé. Z archívů se vynořuje dokumentace připravované operace s názvem „Nemyslitelné“, vojenské operace, v nichž nemělo jít o nic menšího než o plán napadení Sovětského svazu s termínem zahájení 31. července 1945.

Ano, čtete dobře! Winstonem Churchilem, premiérem Anglie a Harrym Trumanem, prezidentem Spojených států amerických spolu s jejich vojenskými štáby byl naplánován útok na Sovětský svaz k termínu zahájení dne 31. července 1945, tedy necelé dva měsíce po pádu Berlína!

Prosím, utřiďte si během čtení ve svých hlavách a srdcích tato a všechna ostatní dostupná  historická fakta a uvědomte si prosím, že ponecháte-li žezlo vlády v rukou těch, kteří ho právě třímají, z koloběhu krizí a válek se tento svět nikdy nedostane. Pro naši zemi o to hůře, že ten zatracený Havel a politické špičky našeho státu poslední komunistické i této éry vás k dnešnímu dni postavily do přední linie něčeho, co nevěřím, že jste někdy byť jen náhodou mohli chtít. A zvažte, zda není na čase těm ku*vám tam nahoře říci ohledně jejich korupční prodejnosti směrem na západ jednotné a silné NE! Protože pokud to do určité chvíle neuděláte, ztratíte definitivně kontrolu nad svými osudy a osudy vašich dětí a vnoučat.

Nebo je vám lhostejné, kdo bude vládnout zemi vašich předků, zda ta neplodná německá děvka s kořeny v bývalé STASI nebo naopak plodní samci z arabských pouští a afrických stepí, které vám do vaší země pomocí vašich prodejných politiků ta krača nasune?

Ale pojďme k onomu plánu útoku spojeneckých vojsk na SSSR v roce 1945: Je to pár dnů, co jsme právě oslavili slavné májové dny a byli jsme svědky masivní pozornosti věnované památce amerických vojsk osvobozujících prakticky již bez zaznamenatelného odporu fašistických vojsk jihozápadní část Čech a i jejich několika stovek hrdinů padlých v jejich řadách na našem území. Pokud jde o připomenutí faktu, že převážnou část naší republiky přes prudký odpor wehrmachtu a vojsk SS osvobodila Rudá armáda se ztrátou asi sto padesáti tisíc lidí, to se nějak kromě kytice položené k památníku prezidentem republiky opět připomnělo pouze novými návrhy na rušení pomníků věnovaných Rudé armádě a jejich přemalováváním na růžovo.

My si dnes ale ukážeme dobu těsně po válce z jiného úhlu, než nám ji předkládá naše oficiální historie. Události a fakta popsaná v tomto článku se vám mohou zdát neuvěřitelná a nemyslitelná. A je opravdu těžké jim uvěřit, protože normální člověk nepochopí způsob myšlení tech, kteří z poklidu svých paláců a kryti svými tučnými konty chtěli hnát přeživší z největší světové války prakticky bez oddechu do války nové. A přesto tomu tak bylo.

U zdroje snahy o nový válečný konflikt nestál nikdo jiný než opět Angličané a jejich státník Winston Churchill. Již v průběhu posledních měsíců války, kdy po průniku Siegfriedovy linie na hranicích Německa se odpor wehrmachtu na západní frontě prakticky zhroutil, byly německé jednotky, které se hromadně na západě spojencům vzdávaly do zajetí,

Již v průběhu ledna 1945 Churchill přikázal uložení zabavených německých zbraní s ohledem na jejich možné použití proti Sovětskému svazu a rozmísťoval kapitulující vojáky a důstojníky Wehrmachtu provizorně ve Šlesvicku-Holštýnsku a v jižním Dánsku. To vše se zřetelem k plánovanému zákeřnému podniku, který britský vůdce zamýšlel. Na konci března a začátkem dubna pak Churchill vydal centrále rozkaz připravit operaci „Nemyslitelné“ k napadení Sovětského svazu za účastí USA, Anglie, Kanady, polských sborů a připravovaných německých divizí. Třetí světová válka měla podle plánu západních spojenců vypuknout 1. července 1945.

Podle plánu této operace měl být útok na SSSR proveden po vzoru nacistů nečekaným úderem. Prvního července 1945 mělo čtyřicet sedm anglických a amerických divizí bez jakéhokoli vyhlášení války zahájit drtivý úder nic netušícím ruským vojskům na linii doteku. Úder mělo podpořit 10–12 německých divizí, které „spojenci“ drželi nerozpuštěné v Šlesvicku-Holštýnsku a jižním Dánsku a které denně cvičili britští instruktoři a připravovali je k nové válce se SSSR.

V jejich plánu se počítalo s tím, že sovětští vojáci v té době budou unaveni, zbraně, jež byly používány v bojích v Evropě, budou opotřebované a zásoby potravin a léků vyčerpané. Proto se předpokládalo, že nebude těžké Rudou armádu zahnat zpět do předválečných hranic a donutit Stalina odstoupit. Předpokládal se rozvrat státního řízení, rozdělení a ovládnuté Ruska. Anglosasové se chystali zlomit odpor ruského obyvatelstva dalším terorem navazujícím na ten fašistický. Připravovali totálním zničení velkých sovětských měst: Moskvy, Leningradu, Vladivostoku, Murmansku a dalších drtícími údery svazů svých létajících pevností po vzoru totální likvidace Drážďan. V ohnivých smrštích měly zahynout miliony obyvatel Sovětského svazu a země měla být zbavena vůle k odporu. Konečným cílem bylo dosáhnout téhož, co plánoval Hitler v plánu Barbarossa — dostat se na linii  Archangelsk-Stalingrad.

Tak tohle se chystali Anglosasové učinit se spojeneckým státem, se kterým měli uzavřené dohody. Ty se měly minutu po půlnoci prvního července změnit v cár papíru a světu měla být s celou parádou předložena staronová odporná vizitka západní civilizace v podobě zrady, krajní podlosti a zvěrské krutosti, která si neměla zadat s krutostí válečných zločinů nacistů v Rusku. Pro Anglosasy jak typické!

Povšimněme si typického anglického farizejství v souvislosti těmito událostmi. Například počátkem roku 1945, již v době, kdy dal pokyny pro vypracování plánu Nemyslitelné, který měl nahradit Hitlerovu Barbarosu, se Churchil v prohlášeních adresovaných Stalinovi  „modlil, aby Anglosaský svaz byl zdrojem mnoha požehnání pro obě země, pro Organizaci spojených národů a pro celý svět“ a přál „naprostý úspěch tomuto šlechetnému podniku“. A dělal to tehdy zejména proto, že spojencům teklo do bot při krizi v Alsasku a německé zimní ofenzivě v Ardenách, kdy Anglosasům hrozila reálná vojenská porážka s možnými nedozírnými následky. Jak jistě víte, Rusové na to reagovali širokou ofenzívou Rudé armády po celé východní frontě v lednu 1945, která byla rychle uskutečněna jako reakce na prosbu Washingtonu a Londýna o pomoc spojencům v krizi.

I Eisenhower ve svých pamětech připustil, že druhá fronta už na konci února 1945 prakticky neexistovala: Němci ustupovali na východ bez odporu. Jejich taktika byla následující: udržovat, nakolik bude možné, pozice podél linie sovětsko-německé konfrontace tak dlouho, dokud se virtuální západní a skutečná východní fronta nestřetnou a americká a britská vojska jakoby převezmou od jednotek Wehrmachtu taktovku v odrážení „sovětské hrozby“ visící nad Evropou. Jak je vidět, naděje válečných zločinců v hroutícím se Německu měly reálný podklad v činech zejména anglické vlády.

Churchill se v této době ve své korespondenci i telefonických rozhovorech snažil Roosevelta za každou cenu přesvědčit, aby Rusové nebyli vpuštěni do střední Evropy. To vysvětluje skutečnost, proč bylo v tu dobu tak důležité dobytí Berlína. Washington, pokud byl Roosevelt naživu, se z různých důvodů nesnažil spolupráci s Moskvou ukončit. Ale podle Churchilla „sovětský mouřenín udělal svou práci, a měl by být odstraněn“.

Dne 12. dubna (v den úmrtí Roosevelta, pozn. překl.) dostaly americké velvyslanectví a státní a vojenské instituce nové Trumanovy instrukce: všechny dokumenty podepsané Rooseveltem nepodléhají splnění. Po té následoval příkaz zaujmout tvrdší postoj k Sovětskému svazu. 23. dubna pak Truman na shromáždění v Bílém domě řekl: „Dost, už nemáme zájem o spojenectví s Rusy, a může se stát, že nebudeme plnit s nimi podepsané dohody. Problém s Japonskem budeme řešit bez jejich pomoci.“ Stanovil si věrolomný cíl „dělat, jako by dohody z Jalty neexistovaly“. Truman byl také blízek tomu, aby neprodleně oznámil konec spolupráce s Moskvou na veřejnosti.

Americký generál Patton přímo uvedl, že se nezastaví na demarkační linii podél Labe dohodnuté v Jaltě, a půjde dál. Na Polsko, odtud na Ukrajinu a Bělorusko — a tak dále až do Stalingradu. A dokončí válku tam, kde ji neměl čas a možnost dokončit Hitler. Rusy nenazval jinak než „následníky Džingischána, které je třeba v Evropě zlikvidovat“. Po válce byl Patton jmenován guvernérem Bavorska, ale brzy byl z tohoto postu odvolán pro sympatie s nacisty.

Proti plánu operace „Nemyslitelné“ však stále více vystupovalo velení americké armády, s výjimkou generála Pattona, který velel americkým obrněným jednotkám. Mimochodem, americké armádní velení také narušilo „Nepředstavitelný“ plán. Měli totiž zájem o vstup Sovětského svazu do války s Japonskem.

Argumenty zástupců americké armády přednesené Trumanovi zněly: V případě, že Sovětský svaz nevstoupí do války s Japonskem na straně USA, pak Japonci přesunou na ostrovy Kwantungskou armádu a budou bojovat se stejným fanatismem, jako tomu bylo na Okinawě. V důsledku toho pak Američané ztratí jeden až dva miliony lidí.

Kromě toho Američané tehdy ještě neotestovali atomovou bombu. A navíc veřejné mínění ve Státech by takovou zradu nepochopilo. Občané Ameriky v té době většinou se Sovětským svazem sympatizovali. Viděli, jaké oběti Rusové přinesli pro všeobecné vítězství nad Hitlerem. Kvůli tomu Truman, podle očitých svědků, trochu dělal drahoty a souhlasil s argumenty svých vojenských odborníků. „Dobře, pokud si tedy myslíte, že nám pomohou s Japonskem, ať tedy pomohou, ale my s nimi končíme,“ uzavřel Truman.

Navíc američtí vojáci, stejně jako jejich britští kolegové, chápali, že rozpoutat válku se Sovětským svazem je rozhodně snadnější než ji úspěšně dokončit. Riziko jim připadalo příliš velké – ohromující útok na Berlín vyvolal u Britů vystřízlivění. Závěr náčelníků štábu britských vojsk byl jednoznačný: blitzkrieg proti Rusům nevyjde a do dlouhé války se neodvažovali zapojit.

Takže pozice americké a anglické armády prvním důvodem, proč plán „Nemyslitelné“ nebyl politiky realizován. Druhým důvodem byl skvělý úspěch ruské berlínské operace a třetím pak fakt, že Churchill prohrál první poválečné volby a ztratil výkonnou moc.

Londýn dlouho popíral existenci takového plánu, ale před několika lety Angličané část svých archívů odtajnili a mezi dokumenty byly i listiny týkající se plánu „Nemyslitelné“. (Více najdete ve zdrojích na konci.) Tady se už tedy nedá na nic vymlouvat…

---

Opravdu si ještě teď myslíte, že spojenci přinesli Evropy a do tehdejšího Československa mír a stabilitu? Ve světle jejich plánu útoku na Rusko se o tom dá úspěšně pochybovat.

A na druhé straně si odpovězte na otázku: Existovaly v té době v sovětském vedení plány útoku na pobřeží Atlantiku a dobytí britských ostrovů? Osobně to nevím, možná ano.

Ale jisto je, že již 23. června 1945 byl v Sovětském svazu přijat zákon o demobilizaci armády a námořnictva a jejich následné převedení do mírového stavu. Demobilizace začala 5. července 1945 a byla dokončena v roce 1948.

Stavy armády a námořnictva byly sníženy z 11 milionů na méně než 3 miliony osob. Zrušen byl Výbor obrany státu i nejvyšší velení státu. Počet vojenských okruhů v letech 1945–1946 se snížil z 33 na 21. Výrazně se snížil počet vojsk ve východním Německu, Polsku a Rumunsku. V září 1945 byla sovětská vojska stažena ze severního Norska, v listopadu z Československa, v dubnu 1946 z ostrova Bornholm (Dánsko) a v prosinci roku 1947 z Bulharska.

Taková jsou fakta!

Zdá se tedy, že tehdy jako mnohokráte od té doby vděčíme za mír v Evropě v posledních takřka osmdesáti letech odstrašující vojenské síle Sovětského svazu a dnešního Ruska. Protistranu, jak to dokazuje i současná světová politická situace, neustále svědí prst na spoušti třetí světové války. A vy jste dnes s nimi ve společném zákopu. Havel, Klaus, Zeman, a spousta dalších vámi volených chrochtavých zástupců dovedli tento stát do NATO se všemi důsledky.

Chcete tu daň za podporu anglosaských idiotů posedlých válkou skutečně platit? Je vám jasné, jaká je konečná cena?

Za to, že třetí světová je stále ještě naší budoucností, můžeme poděkovat ruské rozvědce, která dokázala zprávu o záměrech „spojenců“ včas získat. Rusové své archivy dosud neodkryli a proto není přesně známo, jaká konkrétní opatření Stalin k likvidaci tohoto rizika uskutečnil. Ale dobrá věc se podařila: Plán překvapivého útoku na SSSR hned v létě roku 1945, vypracovaný západními spojenci, byl zastaven fakticky na poslední chvíli.

Podle všeho k tomu přispělo více okolností. Především v době, kdy byly vydány pokyny k přípravě útoku na Sovětský svaz, byla rusko-německá fronta ještě na řece Odře a prakticky všechny ještě bojeschopné ozbrojené útvary německé velení soustředilo do prostoru mezi Odru a Berlín. Již výše zazněla citace z knihy bývalého vrchního velitele a pozdějšího prezidenta Spojených států Dwighta Davida Eisenhowera o tom, že prakticky od února 1945 se spojenecká vojska setkávala při postupu do Německa s minimálním odporem.

Winston Churchil spoléhal na to, že za této situace se spojeneckým vojskům západní provenience podaří dosáhnout Berlína, svrhnout tak vládu nacistické strany a s novou vládou uzavřít plánované protiruské dohody, A bylo to právě toto nebezpečí možné dohody mezi nějakou novou vládou prakticky již poraženého Německa a spojenci, které přimělo Stalina k tomu, aby i za cenu velkých ztrát lidí a techniky trval na co nejkratším termínu dobytí Berlína.

To, že sovětské vedení vědělo o britských válečných plánech proti Sovětskému svazu, nepřímo potvrzuje i přední odborník na historii sovětských ozbrojených sil, profesor Edinburghské university D. Erickson. Podle něj znalost Churchillova plánu pomáhá vysvětlit, „proč se maršál Žukov náhle rozhodl v červnu 1945 přeskupit své síly; dostal rozkaz z Moskvy, aby posílil obranu a detailně studoval rozmístění vojsk západních spojenců.“ Nyní jsou důvody jasné: je očividné, že o Churchillově plánu se v Moskvě dozvěděli včas a stalinský generální štáb přijal vhodná opatření.“

Dobytí Berlína, který byl pokládán z východu za prakticky nedobytný, ukázalo sílu sovětské armády a vojenští experti nepřítele se začali přiklánět k rozhodnutí SSSR nenapadnout. Avšak i po dobytí Berlína se plány na zrádný útok dále rozvíjely v plné rychlosti. Zastaveny byly až tehdy, když bylo zjištěno, že byly vyzrazeny a výpočty stratégů ukázaly, že bez nečekaného úderu by SSSR nemohl být zničen. Existoval ještě jeden důležitý důvod, proč Američané vznesli vůči Britům námitky proti realizaci tohoto plánu: potřebovali totiž SSSR, aby rozdrtil Kwantungskou armádu na Dálném východě, bez čehož by americké vítězství nad Japonskem bylo nejisté.

To byla zřejmě rozhodující událost, která otočila tok historie, a příkaz k útoku anglosaským vojskům nebyl vydán.

Stalin tedy nebyl schopen zabránit druhé světové válce, ale podařilo se mu předejít té třetí. Situace byla mimořádně vážná, ale SSSR opět zvítězil, nepoddal se. Nyní se na Západě snaží vysvětlovat plán Churchilla jako „odpověď“ na „sovětskou hrozbu“, na Stalinovy snahy zmocnit se celé Evropy. Jako vždy zloděj křičí „chyťte zloděje“.

Co dodat, z prasat prostě labutě nenaděláš… a ještě větší chybou ovšem je posílat tato prasata, aby za nás rozhodovala na vládní i mezinárodní úrovni… ve volbách nemáte koho volit, vím, je to všechno jedna sorta ukvičených bastardů s kopýtky až po svá tučná bachora v hnoji, jak jste se jistě o tom již sami mohli přesvědčit… co ale takhle dát se dohromady a příště nevolit vůbec? Ale ne jednotlivci, ale všichni dohromady! A strčit jim tak tu jejich oblbující hru na „demokracii“ přímo do těch vypasených drzých rypáků? …jsem zvědav, jak se pak budou počínaje prezidentem a konče posledním poslancem zaklínat legitimitou danou jim vašimi hlasy… oni to ale už tuší… už se v prasečích chlívech na malé Straně objevují hlasy, že by bylo dobré schválit zákon o tom, že volby jsou povinné… soudruzi Gottwald a Husák by z nich měli radost… 

---

Zdroje:

• http://military.wikia.com/wiki/Operation_Unthinkable
• https://en.wikipedia.org/wiki/Operation_Unthinkable
• https://zoommagazin.iprima.cz/valky/operace-nemyslitelne-po-porazce-hitlera-mel-byt-na-rade-stalin
• http://www.czechfreepress.cz/josef-vit/operace-nemyslitelne-unthinkable.html
• http://www.nwoo.org/2015/05/29/operace-nemyslitelne-spojenci-chovali-tajnou-zast/
• http://www.strategic-culture.org/news/2015/05/25/operation-unthinkable-allies-were-bearing-secret-malice.html

Books:

• https://www.amazon.com/Operation-Unthinkable-British-Attack-Soviet/dp/0752487183/
• (English) Jonathan Walker (2013). Operation Unthinkable: The Third World War. The History Press. pp. 192. ISBN 9780752487182.
• (English) David Reynolds (2006). From World War to Cold War: Churchill, Roosevelt, and the International History of the 1940s. Oxford: Oxford University Press. pp. 376. ISBN 978-0-19-928411-5.
• (English) Joel Clarke Gibbons (2009). The Empire Strikes a Match in a World Full of Oil. Bloomington, IN: Xlibris Corporation. pp. 352. ISBN 9781450008693.
• (English) Frank Costigliola (2011). Roosevelt’s Lost Alliances: How Personal Politics Helped Start the Cold War. Princeton University Press. pp. 544. ISBN 9780691121291.

Documents:

• (English) British War Cabinet, Joint Planning Staff, Public Record Office, CAB 120/691/109040 / 002 (11 August 1945). „Operation Unthinkable: ‚Russia: Threat to Western Civilization'“ (online photocopy). Department of History, Northeastern University. Archived from the original on 16 November 2010. http://web.archive.org/web/20101116160624/http://www.history.neu.edu/PRO2/. Retrieved 9 May 2006.