V tomto seriálu předkládáme důkazy o tom, že v historii lidé věděli o skutečnosti reinkarnace a poznání o převtělování duše bylo součástí původního raného křesťanství » Ovšem nejlepší důkazy jsou ty ze života. Několik velmi dobře doložených už jsme si uvedli v předchozích dílech » Carol Bowmanová se podobně jako Ian Stevenson dlouhodobě věnuje případům dětí, které si spontánně, přirozeně vzpomněly na svůj předchozí život. Její kniha „Return from Heaven“ ukazuje případy analogické tomu, na který se podrobněji podíváme v tomto pokračování.
Z toho, co už víme z předchozích důkazů, lze učinit jednoznačný závěr, že život člověka smrtí těla nekončí. V duši zůstávají uchovány naše zkušenosti. Povědomí o nich se za určitých okolností může v raném dětství probudit…
Důkazy, které svědčí o skutečnosti reinkarnace v rámci jedné rodiny
Jako vůbec první autor, Carol Bowmanová, autorka knihy „Children’s Past Lives“, ve své nejnovější knize „Return from Heaven“ (Návrat z nebes), odhaluje skutečnost, že reinkarnace do stejné rodiny je docela běžná »
Další svědectví si ukážeme v tomto textu…
Chlapec je pravděpodobně svým vlastním dědečkem + video-rozhovor
Pro materialistu jde o nepřijatelné tvrzení, duchovní učitelé lidstvu ovšem už dlouho říkají o této škole duší, kde každý život je jakýmsi jedním ročníkem. Opakovaně nám sdělují i to, že duše se prožíváním učí různé role a to dokonce i v rámci jedné rodiny — např. matka může být dcerou své dceři v jiné době atp. V poslední době se nám do rukou konečně začínají dostávat i vědecky zdokumentované důkazy tohoto dění… mj. uvedená kniha „Return from Heaven“.
Malý chlapec, který je v případových studiích označován jako „Sam“, vyslovil přesvědčující důkazy, že by mohl být svůj vlastní převtělený dědeček. Sam se velmi rychle učil a vyvíjel a už v 18 měsících, když mu jeho otec měnil plenky, mu řekl: „Když jsem měl tolik co ty, měníval jsem plíny já tobě.“
Doktor Jim B. Tucker z katedry psychiatrie Univerzity Virginie objasňuje Samův příběh ve videu umístěném na webových stránkách univerzity. Tucker zkoumal 2 500 případů dětí, které se pamatovaly na své minulé životy.
Sam jednoduše věděl věci, které jako dítě nemohl znát, zato osoba, kterou byl v předchozím životě ano! Podívejte jak to Tucker popisuje:
Když mu byly čtyři roky, zemřela mu babička. Otec Sama pak přinesl domů staré foto album, které po babičce zbylo. Podle tvrzení rodičů hoch nikdy předtím fotografii svého dědečka neviděl.
- Při listování albem Sam ukázal na foto automobilu a pronesl: „To je moje auto.“ Jednalo se o první auto jeho dědečka, ke kterému byl hodně emocionálně připoután.
- Samova matka byla skeptická. Jako baptistka v reinkarnaci spíše nevěřila. Syna proto zkoušela… Dala mu např. foto jeho dědy jako malého chlapce spolu s ostatními kluky stejného věku a Sam ukázal na svého dědu: „Tam jsem.“ — Opravila ho, že je to jeho dědeček. — „Ne, to jsem já,“ odpověděl.
Doktor Tucker uvedl, že se na fotografie díval a nebyl by schopen říci, který z chlapců byl jeho dědou, i když ostatní fotky už znal.
- Jak ho zkoušela dále, Samova matka se ho zeptala, jestli si pamatoval cokoli jiného ze svého minulého života. Na to jí odpověděl, že někdo „proměnil jeho sestru v rybu“ (děti mívají ještě malou slovní zásobu). — „Kdo?“ zeptala se Samova matka. — Odpověděl: „Špatní lidé.“
Dědečkova sestra byla zavražděna a její tělo bylo hozeno do vody. Samův otec uvedl, že chlapec o této osudné rodinné tragédii nemohl nikdy předtím slyšet.
Doktor Michael Shermer, vydavatel Skeptic Magazínu, se na videu ptá: „Jak víme, že se tyto věci skutečně staly?“
Skeptik se snaží zkušenosti lidí znevěrohodnit nepodloženým tvrzením, že Samův případ a tisíce jemu podobných jsou založeny na povídačkách, které se dozvídáme od rodičů… a že události se někdy zkreslí, když je vypráví rozrušený rodič. Kromě toho mohou rodiče ovlivnit dítě nejrůznějšími způsoby.
Tucker vzal ale nadšení rodičů v potaz. Zaznamenal a analyzoval jejich prvotní přístup k dítěti a nenašel žádnou vzájemnou souvislost mezi jejich přístupem a tím, co děti následně řekly.
Některé děti podaly detailní zprávy o místech, kde žily ve svých minulých životech. Když tato místa posléze navštívili výzkumníci, ověřili, že tam dětmi zmiňovaní lidé skutečně nedávno žili a zemřeli a že jejich životy odpovídají popisu podanému dětmi.
Pozn. redakce: Skeptici a vůbec všichni fanatici materialismu se chytají stébla, jen aby se nemuseli vzdát svého materialistického náboženství. Jsou jednoduše směšní — ne jen z jednoho důvodu. Dobře dokumentovaných případů jsou tisíce… násobně více příkladů znají lidé v reálném životě — a často se o tom bojí mluvit právě proto, aby je materialističtí fanatici nezesměšňovali. Víme že u soudů jsou svědectví uznávána — proč by svědectví v těchto případech být uznána neměla? Díky kvantové fyzice už také víme, že hmota neexistuje, že jde jen o projev energie… a toto pojetí fyziky není v rozporu s existencí duše, kterou lze chápat rovněž jako entitu s energetickou podstatou — podobně jako lidské tělo. Jediný rozdíl je v tom, že našich 5 smyslů vnímá jen velmi úzké spektrum vibrací hmoty… a to je vlastně jediný důvod, proč této zkondenzované energii říkáme hmota, nikoliv energie 😉 Použil jsem mírnou nadsázku, ale je to v podstatě tak…
Zdroje:
Dr. Jim B. Tucker
Jim Tucker je lékařský ředitel na dětské psychiatrické klinice a docent psychiatrie a neurobehaviorálních věd na University of Virginia School of Medicine. Jeho hlavní výzkum se týká dětí, které tvrdí, že si pamatují předchozí životy, a zkoumá také porodní i prenatální vzpomínky.
Je autorem knihy Life Before Life: A Scientific Investigation of Children’s Memories of Previous Lives — ta obsahuje vědecká zkoumání dětských vzpomínek z minulých životů, předkládá přehled o více než čtyřech desetiletích výzkumu reinkarnace na oddělení pro studium vnímání.
Tucker je certifikovaný dětský psychiatr, který pracoval několik let na tomto výzkumu i s Ianem Stevensonem.
Jim B. Tucker & Ian Stevenson — kniha Life Before Life — Život před životem
Posledních čtyřicet let (psáno v roce 2005) lékaři z University of Virginia Medical Center prováděli výzkum vzpomínek malých dětí na minulé životy. Dr. Stevenson, zakladatel této práce, vždy psal jen pro vědecké publikum. To se teď změnilo — v této provokativní a fascinující knize, Dr. Tucker (dětský psychiatr, který v současné době řídí tento výzkum) sdílí tyto studie se širokou veřejností. Kniha Život před životem je přelomový bod jejich práce, který má potenciál absolutně zpochybnit a poté změnit naše materialistické chápání života a smrti.
Děti, které nahlásí své vzpomínky z minulých životů, obvykle začínají spontánně mluvit o minulém životě ve věku dva až tři roky. Některé mluví o životě zesnulého člena rodiny, zatímco jiné popisují život cizince. Mohou líčit podrobnosti o minulých rodinných příslušnících, události v předchozím životě, nebo způsob, jakým v něm zemřely. Děti vykazují silné emocionální prožívání vzpomínek — často plakají a chtějí zpět ke své předchozí rodině.