Skutečný Ježíš Kristus

Skutečný Ježíš Kristus — o jeho životě, o tom, jak to skutečně bylo. Původní Ježíšovo hnutí a jeho potlačení. 3

Navazujeme na předchozí část a pokračujeme spolu s historikem Gardnerem v osvětlování historických chyb » a mnohdy vědomě prováděných pokřivení v biblických textech s cílem prosadit falešné verze událostí, které vyhovovaly uzurpátorům světské moci.

Původní Ježíšovo hnutí — nazorejci, nazarenci, ebionité

Po fingovaném Ježíšově ukřižování » odešel Petr se svým kolegou Pavlem do Antiochu v Sýrii a odtud pak pokračovali do Říma. To oni založili hnutí, ze kterého následně vzniklo „křesťanství“ — nebo přesněji řečeno „římský katolicismus“.

Egerton 609: Gospels with the Epistle to Damasus. Decorated initials (B)eato and (N)ovum with interlace at the beginning of Jerome's letter to Pope Damasus, Parchment codex, 9th century.
Egerton 609: Gospels with the Epistle to Damasus.
Decorated initials (B)eato and (N)ovum with interlace at the beginning of Jerome’s letter to Pope Damasus, Parchment codex, 9th century.

Pozn. redakce: Na tomto místě je nutno dávat pozor na slovíčka resp. terminologii — protože slovo křesťanství je dnes obecně vnímáno jako synonymum pro Kristovo učení. Proto je třeba zdůraznit, že v minulém odstavci /a obecně/ Gardner používá slovo křesťanství jako označení jeho zfalšované římské verze. Pro zamezení nejasností je lépe nazývat tuto zfalšovanou verzi jako „římský katolicismus“, který nakonec ve 4. století zvítězil jako státní římská církev. I když protestanté vyřadili některé temné části katolicismu, přesto není jejich verze o mnoho lepší, jelikož staví na zfalšované Jeronýmově a Damasově kanonické = katolické Bibli »

Podle dalších kronik a zápisů Ježíš, jeho bratr Jakub, a s nimi i většina ostatních apoštolů, pokračovali v Nazarenské sektě a podařilo se jim rozšířit toto hnutí do Evropy…

Pozn. redakce: Úspěšnější v šíření hnutí byl ovšem Pavel, na jehož základech pak vznikla katolická církev, která ostatní směry převálcovala. Pavel zavedl některé nepříliš šťastné formulace — jako třeba třeba víru ve spasení skrze Kristovo ukřižování a jeho údajné zmrtvýchvstání. I když to evidentně myslel symbolicky, církvi se to podařilo důkladně překroutit v současný antikristovský katolicismus, který bohužel vládne světu dodnes…

Prvotní křesťané byli nazývaní jako Cesta

Pozn. redakce: Biblista J. D. Tabor ve svém důkladném výzkumu dokazuje, že prvotní křesťané byli označováni jako „Cesta“ nebo též Ebionité, Nazaretští, Nazorejci, případně Mesianisté:

Podle knihy Skutků apoštolských, která přichází na konci 1. století, Ježíšovi následovníci byli nazývaní, nebo si snad i sami říkali, „Cesta“ (Sk 9: 2; 19: 9, 23, 24:14, 22). Termín „křesťan“ nebo „křesťané“ je zmíněn dvakrát — ale — jako zbrusu nové označení, pocházející zřejmě z vnějšku, jak se hnutí se šířilo na sever do Antiochie Syrské (Sk 11:26; 26:28). Je jistě pro mnohé překvapivé si uvědomit, že pojem „křesťan“ se pak vyskytuje už jen jednou v celém Novém zákoně, v jednom z našich nejnovějších zdrojů (1. Petr 4:16). To je, nicméně, název, který se zřejmě rychle ujal, protože se objevuje v našich nejstarších římských zdrojích zmiňujících toto hnutí (Suetonius, Tacitus, Plinius mladší, Lucian a Galen). Jedná se o řecký název — nikoliv hebrejský ani aramejský — a bohužel anglický překlad „křesťan“ silně zkresluje to, co bylo pravděpodobně původním významem slova — daleko přesnější význam v angličtině je něco jako „Messianist“…

Toto hnutí Ebionité / Nazaretští / Nazorejci bylo tvořeno převážně z židovských následovníků Jana Křtitele a později Ježíše, soustředilo se v Palestině a okolních regionech a bylo vedeno Jakubem Spravedlivým (James the Just, nejstarší bratr Ježíše). Rostlo v letech 30—80 CE. Ne-Židé byli jistě jeho součástí, ale dominujícím duchem skupiny bylo lpění na tom, co Pavel nazývá »ioudaizein« tj. život podle židovského Zákona (Galatským 2:14). Byli horliví pro Tóru a pokračovali v dodržování »mitzvot« tj. přikázání… Ebionité také tvrdili, že Ježíš se stal „Synem Božím“ (což je termín používaný pro Davidovského Mesiáše) na svém křtu — což potvrdil „hlas z nebe“…

Z původního hnutí pak mimo jiného vznikla i Keltská církev. Nazarenské /nazorejské?/ hnutí je doloženo v keltských církevních záznamech jako Ježíšova církev v roce 37 tohoto letopočtu, asi čtyři roky po ukřižování. Římská církev vznikla o 300 let později poté, co byli křesťané Petra a Pavla tři století tvrdě pronásledováni.

Pozn.: Právě od onoho nazorejského hnutí a ze zdrojů originální skutečné Kristovy církve pochází nedávno nalezené Tomášovo evangelium… je proto mnohem původnější než ta biblická… sepsal je totiž sám bratr Ježíšův přímo v době jeho života » Jak s tímto evangeliem církev naložila, již víte…

Po mnoho staletí byla proto na nazarenském hnutí založená Keltská církev přímou opozicí církve Římské. Rozdíl byl zřejmý, nazarenská víra byla založená přímo na učení samotného Ježíše. Jádro jejího náboženství, morální zásady, způsob chování, sociální praktiky, zákony a justice vycházely sice z učení Starého Zákona, ale všechno bylo doplněno liberálním přístupem rovnosti.

Pozn.: Temným silám v Římě se nedařilo pravé Kristovo učení potlačit až do chvíle, kdy světská vláda v Římě rukou Konstantina I. podpořila zfalšovanou variantu a učinila z ní státní katolické náboženství… většina lidí tuto lest neprohlédla, přijala a dodnes příjímá zfalšovanou nefunkční napodobeninu originálu… originální pravé odnože Kristova hnutí pak státní katolická cézaro-papežská církev zatlačila postupně silou do pozadí… to byl mimochodem jeden z motivů, proč římská církev podpořila vznik islámu — jeden z úkolů, který mohamedáni dostali, byl zlikvidovat původní  pravé nekatolické křesťany na severu Afriky a v oblasti Středního Východu…

Podívejme se alespoň namátkově, jak byly celé části originálních evangelií církevníky pozměněny, nebo úplně vypuštěny. A další části k nim byly přidávány tak, aby to vyhovovalo zájmům církve. Většina těchto úprav a překrucování byla provedena ve čtvrtém století při „cenzorském“ Jeronýmově překladu textů z originálů v řečtině a semitských jazycích do latiny » Je také známo, že již v roce 195 udělal první změnu v textech evangelií biskup Klement z Alexandrie tím, že nechal vypustit podstatnou část z Markova evangelia sepsaného patrně asi sto let předtím.

Dochovalo se, že tento jistě křesťanskému bohu libý parchant svůj čin ospravedlnil velmi příznačně slovy: „…protože ne všechny pravdy se mohou říkat lidem“. A to je jen malý příklad cenzury. Klement měl štěstí, že Marek byl už dávno po smrti, jinak by mu bezpochyby nakopal do řiti. Ne autoři evangelií, ale biskupové rozhodovali, co bude v evangeliích napsáno. Část vypuštěná Klementem dodnes v Markově evangeliu chybí, doplněna byla naopak celá pasáž o vzkříšení, o níž v originále není jediná zmínka.

Pozn. redakce: Nezpochybnitelným důkazem falšování je mj. rozbor, ve kterém velmi poctivý biblista Tabor ukazuje, že konec Marka je falešným dodatkem, který má dokázat onu vymyšlenou pohádku o „zmrtvýchvstání“ »

Dnes je známo, že vše o událostech kolem a po ukřižování bylo doplněno biskupy, či vlastně na jejich povel písaři, někdy koncem čtvrtého století. Protože doklady o tom jsou ve vatikánských sklepních archivech, pro většinu lidí je velmi obtížné se k nim dostat. Pokud by se to někomu podařilo, musel by být vybaven perfektní znalostí staré řečtiny, ve které jsou doklady napsány. A to je moc těžký jazyk k porozumění.

Vraťme se ještě ke Klementovi. V oné části, kterou se rozhodl z Markova evangelia odstranit, byl popis Lazarova uzdravení, který uvádí celý dnes v Bibli prezentovaný příběh do úplně jiného světla. V originálním Markově textu byl Lazar uveden jako exkomunikovaný, tedy vyloučený z církve. Šlo tak v podstatě z pohledu víry o stav „duchovní smrti“, nikoliv smrti fyzické. V textu je popsáno, jak spolu Lazar s Ježíšem promlouvali, než byla „hrobka“ /duchovní stav, ve kterém se Lazar nacházel/ otevřena. To v dobovém podání neznamenalo nic jiného než chvíli, kdy se Lazar po rozmluvě s Kristem podvolil a Kristus mu jako „pomazaný“ kněz zrušil jeho exkomunikaci a Lazar se tak stal znovu „v duchu zrozeným“. To samozřejmě biskupům, kteří hodlali prezentovat vzkříšení Lazara jako zázrak, a ne jako pouhé zrušení exkomunikace, ani v nejmenším nepasovalo do krámu.

Je třeba přiznat, že se jim skutečná slova evangelia v tomto případě dokonale podařilo přepsat. Ale nic není náhoda! Je třeba přiznat, že alespoň některým z nich to opravdu myslelo. Oni si totiž touto změnou „znovuzrození“ ve „zmrtvýchvstání“ u Lazara šikovně připravili půdu pro pozdější vložení srdceryvného, ale nepravdivého příběhu zmrtvýchvstání Ježíše Krista po ukřižování.

V podání starých, neupravených textů evangelií je zcela zřejmé, že ona „pohádka“ o samotném Ježíšově ukřižování, jakož i jeho  vlastní následné „vzkříšení z duchovní smrti“ probíhalo na základě stejného třídenního pravidla jako v případě vzkříšení Lazara.

Z odstraněného vyprávění o Lazarovi je navíc také jednoznačně patrné, že Ježíš a Máří Magdaléna byli manželé. V původním Janově evangeliu Lazarův příběh obsahuje dost zvláštní vyprávění. Když Ježíš několik dní po „vzkříšení“ /samozřejmě duchovním“ přišel s učedníky k jeho domu, Marta vyšla Ježíše pozdravit, zatímco její sestra Marie Magdaléna zůstala uvnitř, dokud ji Ježíš nezavolal. Markovo evangelium naopak uvádí, že Marie Magdaléna vyšla z domu spolu s Martou. Byla však Ježíšovými učedníky pokárána a poslána zpět s ponaučením, aby čekala až na Ježíšovo zavolání.

Pro dnešního jedince je to podivné, ale v té době šlo o specifickou proceduru tehdejšího židovského práva, která upravovala vztah ženy k manželovi. Mimo Bibli existuje řada údajů potvrzujících, že Ježíš a Máří Magdaléna byli manželé. Náznaky lze ostatně najít i v dnešním znění evangelií. Tak například se v evangeliích nachází sedm seznamů žen trvale se pohybujících kolem Ježíše. Mezi nimi je samozřejmě i Ježíšova matka. V šesti z těchto sedmi seznamů je ale na prvním místě, tedy i před Ježíšovou matkou, uváděna Máří Magdaléna.

I v jiných seznamech z té doby, vztahujících se k hierarchické společnosti lze zjistit, že na prvním místě byla vždy uváděna „první dáma“. V Ježíšově případě manželka a Máří Magdaléna, navíc coby mesiášská královna, měla plný nárok být jmenována první! Což také byla.

Než z ní papeženci udělali děvku. Ježíš tam někde na „nebesích“ z toho má určitě „radost“. Ten má nervy, že té katolické chase ještě nenakopal zadek. Doufejme, že to jednou udělá.

 -pokračování-

Zdroj a další informace:

laurence-gardner-hidden-lineage-of-jesus-revealed-1