Právě jsme vyprovodili do propadliště dějin další velmi nebezpečnou světovou krizí, podobnou té Kubánské v roce 1962. Kubánská krize vypukla v důsledku rozmístění sovětských raket středního doletu na Kubě, kterým SSSR odpověděl na umístění amerických raket v Turecku (viz odst. Rozšířená časová linka událostí) » Současná krize byla vyvolána rozmístěním raketových komplexů a vojsk bezprostředně při hranicích Ruské Federace a situaci v Sýrii » a napětí přetrvá nějakou dobu i po vítězství Donalda Trumpa. Ale bod zlomu napětí ve vojenské oblasti je zřejmě za námi a vedle zásadní role skupin mimozemských entit, o kterých jsem vás již dříve informoval, je tento posun na /pro nás již viditelnější/ rovině světového dění dán i výraznou změnou v rozložení sil mezi formacemi dvou skupin lidských „elit“ působících v zákulisí světové politiky.

Jde o rivalitu dvou elitních formací v zákulisí dění tohoto světa, které obě sledují satanskou vizi ovládnutí lidstva a Země ku vlastnímu prospěchu.

Je to souboj zájmů dvou elit, které si vzájemně konkurují ve snaze ovládnout myšlení a konání masy lidských bytostí ve světovém měřítku a jejichž konečným cílem z hlediska mého pohledu na svět, jak ho znáte, je konečné a definitivní uhašení božských jisker v srdci lidí.

Proč by to dělali, ptáte se?

Protože oni sami ji již nemají a nesnášejí ty, kdo ji mají!

Onen posun v rozložení sil ve světovém měřítku spočívá v tom, že se postupně od sebe vzdalují zájmy regionální čistě americké elity, která držela ve svých rukou otěže vlády nad planetou někdy od období dvacátých let minulého století, a mezi zájmy světové /globální/ elity. Po desítky let existující souznění těchto elit na bázi americké dominance ve světovém měřítku je minulostí a postupné stěhování moci světovou elitou na východ do Asie se těm mocným národním elitářům ve Spojených státech amerických zatraceně nelíbí.

Ale tato strana postupně ztrácí své pozice v souboji s onou globální „elitou“ a zvolení prezidenta Trumpa a neúspěch Clintonové je jen další ranou do vazu národní elity soustředěné zejména kolem Pentagonu a vojensko-průmyslového komplexu. Její pozice silně oslabily a ti, kteří stojí za eskalací napětí v posledních měsících, jsou donuceni ke stažení prstu z odpalovacího tlačítka k rozpoutání třetí světové války. Vláda věcí vezdejších se od národních elit USA odklání a americký Titanik po této poslední srážce začíná nabírat zřetelně vodu.

Je ovšem pravdou, že i od vítězící „globální elity“ se mnoho pochopení pro nás, prosté lidi tohoto světa, čekat nedá. Ale přesto v této chvíli je to tak trochu jako skočit z pod okapu do deště, jestli mi rozumíte.

Téma národních elit /a té americké zvláště/ a jejich vztahu ke globální elitě jako takové je dnes předmětem mnoha zpráv a komentářů, které můžete číst převážně v tzv. svobodných médiích. Ta oficiální média tomuto tématu vyhýbají stále ještě jako čert kříži, protože existence těchto elit a jejich neblahé působení na průběh lidských dějin bylo v minulosti tabu a stále ještě jsou zde tendence jejich vliv v realitě všedních dnů utajit, zpochybnit a dostat je do oblasti tolik mainstreamem opovrhovaných konspiračních teorií.

Cítím proto povinnost odpovědět na případné otázky, které aspoň ti zvídavější z vás, jak doufám, kladou sami sobě ve chvíli, kdy slyšíte termíny jako národní elita či globální elita. Nahlédněme proto spolu v této nové rubrice postupně do zákulisí dějů, o kterých běžný člověk obvykle nic neví a netuší proto nic o tom, jakou roli tyto elity sehrávají v lidských dějinách /a tudíž i v jejich životech/ dnes i dříve a kdo je v nich kdo.

Je nutné, abyste se o to začali zajímat. Ony totiž ve skrytu pracují proti vám, ty „elity“. Pracují proti vaší svobodě, proti vašim životním jistotám, jejich cílem je definitivně zlomit vaši vůli k odporu a zcela vás ovládnout.

Konečným cílem je pak přeměna člověka, každého z vás, z božské multidimenzionální bytosti v otroka zbaveného svéprávnosti, v bytost zbavenou vlastní vůle. Konečným cílem je přehradit vám cestu vzhůru a vehnat vás, vaši duši, zpět do zajetí vašeho zvířecího ega, zpět do zajetí animálního strachu o vlastní přežití, přežití svých dětí. Do role biorobota, který již nikdy nebude schopen organizovaného odporu proti násilí, které na něm budou „elity“ vykonávat.

Jsem, jak možná víte, původně důlní technik a nejsem proto specialista na současnost a nedávné dějiny lidstva. Jsem tudíž nucen se opírat o dostupné podklady na internetu. Rozhodně jsem ale připraven vnést do následujících odstavců i svůj intuitivní díl vhledu do dané problematiky. Věřím, že vám pomohu k lepšímu pochopení konkrétních projevů nebezpečí působení těchto elit ve světě i u nás. A kdo je informován, dokáže se lépe bránit.

Téma elit v dějinách lidstva tématem velmi obsáhlým. Má /jako ostatně vše v tomto světě/ svou rovinu teoretickou i praktickou. Řekněme si proto, že v rozsahu, v jakém se vám toto téma chystám předložit, rozhodně nemůže jít o žádný ucelený výklad. Spíše si dovedu představit, že mých řádků můžete použít k vytvoření si základní představy o tom, co to „žere“ a pokud vám to bude připadat stravitelné a hodné vašeho zájmu, můžete začít problém elit hlouběji studovat a v reálné praxi rozpoznávat a hodnotit. Tak se do toho dejme.

Jak jsem již v dřívějších textech naznačil, i lidská společnost jako taková svým složením plně vyhovuje zákonu duality, který je v pozemské realitě zakotven. Lidská společnost tedy může být označena z duálního hlediska jako „davově-elitární“. Můžeme si rozvrstvení množiny členů této společnosti znázornit v podobě klasické pyramidy, jejíž spodní část, základna, je tvořena masou běžných lidí /davem/ a horní část /rozsahem podstatně menší/ směrem ke špičce pak představuje pozice elity. Jako v každém systému v duálním světě jsou zde dva základní póly, které v reálu stojí proti sobě a navzájem jsou si protichůdné, ale stejně tak jako všude, kde se duální princip projevuje, jedna bez druhé nemůže být. Popišme si současný stav:

Základ lidské společnosti tedy tvoří ta část národa, kterou můžeme nazvat „davem“. „Dav“ tedy tvoří velká většina těch, kteří na daném národu vyhrazeném území žijí, pracují, mají své rodiny, své zájmy a své koníčky a jejichž krédem je slušně žít svůj život vezdejší. Tato množina lidí vykonává produktivní činnost, pracuje a vytváří hodnoty a také tato hodnoty spotřebovává. Typické ovšem je to, že podíl této většiny na spotřebě vytvořené hodnoty tvoří jen poměrně nepatrnou část.

Nadstavba lidské společnosti je tvořena tzv. „střední“ elitou národa. První vrstvou této „střední“ elity, těsně spjatou s „davem“ pod ní, je její nejnižší vrstva, kterou můžeme označit jako technickou a vědeckou elitu. Tuto nejnižší vrstvu elity tvoří ti lidé, kteří jsou v rámci celku schopni postavit se do čela řízení společenských procesů v oblasti hospodářského pokroku, technického rozvoje, těžby nerostů, zpracování surovin i konečné výroby spotřebního zboží včetně potřebných inovací. Patří sem samozřejmě i lidé zastávající vedoucí posty v oblasti služeb a celém komplexu obslužných činnosti technického charakteru.

Charakteristické pro tuto vrstvu technicko-vědecké elity je to, že se neangažuje resp. velmi málo angažuje v tom, aby nám předkládala svůj výklad světa, či měla potřebu předávat nám hodnocení toho či onoho v oblasti politiky a vůbec – nedělá si nárok nějak ovlivňovat myšlení „davu“ vyjma té oblasti, která je ji vlastní.

Další vrstvou nástavby společnosti je ta, která je nejvíce na očích.  Je to ta část „střední“ elity, která bývá obvykle nazývána elitou „tvůrčí“. Do této elity dnes řadíme ty, kteří se starají o naplnění určité potřeby snížení společenského napětí tvorbou uměleckých děl, divadelními hrami, knihou, básní, filmem, sportem, komedianstvím či čímkoliv, co představuje obdobu někdejšího římského způsobu pro udržení lidu v klidu a míru pod heslem „chléb a hry“.

Úkolem tvůrčí elity je naplnit volný čas davu, dát mu prožít naplnění procítěním a prožitím do jisté míry fiktivních a falešných myšlenek a citů /viz tahavé infatilní seriály aj./. Ve své bombastické filmové, televizní, muzikálové podobě a jiné podobné variantě předkládá tato problematická „elita“ „davu“ typy masové zábavy, která má /ten dav/ v ideálním případě zabavit tak, aby ho ani nenapadlo přemýšlet například právě o úloze elit ve společnosti a třeba i o asymetrickém rozdělování jím vytvořeného bohatství. A samozřejmě i o dalších a dalších věcech, které mají být davu utajeny a „elity“ si je míní nechat pro sebe.

A pozor, současně je to právě ona tzv. „tvůrčí“ elita, jak ji velmi dobře znáte u nás, která je národní a globální elitou často využívána skrze masmédia k tomu, aby formovala svou nejen svou tvorbou, ale i přímými vystoupeními názor „davu“ tak, jak to těmto elitám, skutečným hybatelům národního, státního či světového dění vyhovuje. Řada těchto „tvůrčích“ elitářů nemá problém s tím /a dokonce si často osobuje nárok na to/, že mají právo vám dávat výklady k událostem u nás i doma a k čemukoliv, co je napadne. Hovoří bez zábran o událostech politiky, vědy a společenských vztahů a vystavují i /často nelichotivá/ vysvědčení k vašim životním postojům. K jejich často neblahému působení na společnost se později ještě vrátíme.

Poslední, tedy nejvyšší vrstvou /tedy špičkou pyramidy/ „střední“ elity je „elita“, která řídí a ovlivňuje náš každý krok v oblasti  ekonomie a financí. Tuto část „elit“ tvoří lidé, kteří se ve společnosti starají o ekonomickou stránku věci a disponují rozhodováním ve věci výběru, podpory a financování konkrétních kroků v jednotlivých oborech lidské činnosti podle kriterií jejich přínosu ve prospěch celku.

Tou nejvyšší elitou je tedy ekonomicko-finanční elita. To ona v podstatě určuje, jak prospěšná je naše práce pro společnost a stojí za jejím konkrétním ohodnocením. Jako občané jsme závislí na výplatě, na půjčkách, hypotékách, schopnosti nebo i neschopnosti bank a finančních orgánů vlády postarat se o pozitivní výsledky v oblasti financí a tohle vše ovlivňuje náš život velmi výrazným způsobem. Pro nás, živnostníky nebo běžné podnikatele, je schopnost banky dostát svým závazkům vůči živnostníkům, firmám i běžným občanům klíčový pro úspěch našeho konání. Právě z hlediska moci nad občanem, která je jí dána jejím postavením, ekonomicko-finanční a zejména finanční elita představuje nejvyšší vrstvu běžně vnímané elity. U této elity se rovněž setkáváte s nejrůznějšími pokusy o to říkat vám, co si máte myslet a dělat, mnohem méně než u elity tvůrčí.

Když sledujete můj výklad a promyslíte či procítíte výše napsané řádky o struktuře elit, vsadím se, že narazíte na strop svého chápání struktury vrstvení společnosti. Koho jsem vynechal? Církev? Ta je v našich podmínkách již téměř „zdechlinou“ bez reálné moci, která se změnila už jen ve firmu fungující na základě nám, těm „davům“ tady dole ukradených miliard v restitucích. I pokud byste pátrali třeba v pracech sociologů a „vědců“ dalších vědních oborů, kteří mají zkoumání společnosti a vztahů v ní v popisu práce, je obvykle jejich výklad zastropován výkladem funkce a vlivu finanční elity a jejich rozhodovacího procesu na vrstvy nižších elit a davu níže. Nic jiného neznáme, konstatují páni „vědci“.

Takže i ti tzv, „vědci“ ve společenských vědách dnes vkládají do našeho vědomí to, co vám tam po staletí a tisíciletí vkládali ti  Satanovi služebníci v šarlatových pláštích a sutanách se sídlem ve Vatikánu. A tím, co vám tam vložili, bylo a je přesvědčení, že nad vámi smrtelníky a těmi, kteří vás ovládají ze strany elit je již jen všemohoucí Bůh, jehož úradky musíme přijímat pokorně a nastavit druhou tvář, kdykoli dostaneme po té první. „Děj se vůle Páně“, říkají vám pámbíčkáři a podobně vám to připomínají i dnešní „vědci“, protože jsou zainteresováni na tom neříkat pravdu.

Chceme-li pochopit úlohu a postavení „elit“ ve společnosti a podívat se do tváří těm, kdo si hrají na naše „bohy“, musíme se vrátit v historii o kus zpátky, do doby, kdy globalizace byla dalekou budoucností a jednotlivé rody, kmeny a později i státní celky se tehdy vyvíjely relativně samostatně, bez přemíry kontaktů a rušivých vnějších vlivů.

Vezměme si jako příklad indiánský kmen někdy v osmnáctém století, v dosud nedotčené krajině někde v Arizoně v dnešních Spojených státech dříve, než ho modrokabátníci zdecimovali a zavřeli /v rámci americkou vládou proklamovaných lidských práv/ do nehostinných rezervací a téměř vyhubili.

V indiánské vesnici, jak víme ze ságy o Vinnetouovi, vládla přísná a spravedlivá pravidla pro soužití v dané komunitě. Můžeme tam najít prostý „dav“, ženy, děti, staré muže, prosté bojovníky jako tu část populace, kterou můžeme označit v daných podmínkách jako „dav“. A byly tam i elity, které však ještě nebyly tolik rozvrstveny na nižší a vyšší. Např. lovy na bizony vedl nejlepší lovec mezi všemi, byl elitou mezi ostatními, byl vůdcem pro lov. Podobně nejlepší organizátor společného úsilí v době války vedl řady bojovníků do boje s nepříteli, byl elitním vůdcem pro válku. Těch vůdců mohlo být i více, nejsem si jist, ale možná byl i vůdce pro logistiku při pravidelných přesunech tábora, vůdce pro sběr lesních plodů a tak dále.

Tito vůdci byli nespornými autoritami ve svém oboru, respektováni kmenem a respektovali se obvykle i navzájem. Rozhodovali svými kvalitami o kvalitě života a o bytí a nebytí kmene a proto „dav“ musel vybírat dobře a podpořit na shromáždění vždy toho nejlepšího kandidáta. Indiánský vůdce byl něco jako ministr v dnešní vládě a Indiáni vedeni pudem sebezáchovy by si za vůdce nikdy nezvolili /na rozdíl od vás/ za vůdce neskutečné pitomce typu např. Dienstbiera a dalších, jeho předsedu partaje nevyjímaje… S takovou volbou by brzy dotyčný indiánský kmen vymřel jak po meči, tak i po přeslici i bez genocidy ze strany nejdemokratičtější světové společnosti ve Spojených státech amerických.

I v této /z dnešního pohledu/ primitivní společnosti však existovaly  témata a oblasti rozhodování, v nichž pravomoci těchto vůdců končily. Čili nad elitou vůdců na špici oné společenském pyramidy stál šaman. Post šamana, případně stařešiny rodu, jinak starého, obvykle světa znalého muže, který měl v pro kmen určitých zásadních záležitostech rozhodující slovo, které museli vzít vážně a uposlechnout i oni vůdcové.

Vůdcové se tedy ve vyhrazených oblastech obraceli na šamana, ten mumlá, tančí, vchází do extáze, případně pátrá ve zvířecích vnitřnostech nebo čte z rozhozených kůstek… a poté rozhodne. A jeho slovo je zákonem, protože on je v kmeni tím, kdo má kontakt /podle víry a přesvědčení všech/ tam „nahoře“ a proto všechno ví, vidí do toho, co bude a jeho názor je pro dav posvátný /a proto musí být i vůdci respektován/. Všichni se mu podřizují.

Šaman, kněz rozhoduje v důležitých otázkách, co bude. Šaman také určuje pro kmen koncepci života toho kmene, strategii, jak se budou realizovat vzájemné vztahy mezi lidmi v jemu svěřeném kmeni, to on kmeni říká, jak má reagovat na ty či ony výzvy prostředí v okolí kmene. Co a jak dělat, když jde o pro kmen závažné věci. A právě šamanova rozhodnutí vůdci pak uvádějí v život…

Na šamanech spočívá ještě jeden úkol. Musí reagovat na změny v okolním světě a vypracovat způsob chování společnosti v dané situaci. Šamani tedy vypracovávají platné schema, jak se jimi řízený kmen vyrovná s tím či oním. Šaman vyhodnocuje dostupné informace, trendy a určuje, co je pro bezpečnost kmene podstatné a co bezpečné není. Rozhoduje o tom, jak stávající vzorce chování pozměnit, jak do nich zapracovat nové podněty. To znamená, že šaman vykonává něco, co bychom dnes nazvali koncepčním řízením kmene. Je to tedy šaman, který v primitivních společnostech tahá za nitky rozhodovacího procesu elit i davu v pozadí a je tak umístěn zcela na špici oné rozhodovací pyramidy.

Když srovnáme toto dnes již zastaralé schema řízení na kmenové úrovni s řízením společnosti dnes, zjistíme, že obě verze mají společnou spodní část /dav/ a částečně i tzv. elity. V obou případech je tu řízený objekt, masa lidí, „dav“, a je tu subjekt řízení, řídící „elity“, i když v moderní době tato elita je mnohem rozsáhlejší a má samozřejmě vedle těch tradičních i mnohé jiné funkce.

Podobně jako u indiánského kmene byli vůdci na válku, lov, výcvik koní či něco jiného, tak naše společnost má příslušné ministry, vládu, parlament či senát. A národ /dav/ to, co vláda, ministři, parlament a senát zapracuje do svých zákonů a nařízení, realizuje a uskutečňuje. Pokud tvoří jeho elity třeba je jen zčásti idioti /jak se to pravidelně děje/, nemá to národ /dav/ lehké. Budiž mu v těchto případech útěchou, že kvalita elit je přímým odrazem úrovně národa.

Ale porovnáním obou schemat zjišťujeme, že vedle oné „střední elity“ /která je v moderní době složena z již výše zmíněných částí, tj. „technicko-vědecké“, „tvůrčí“ a ekonomicko-finanční“/ je přímo na špici pyramidy další „elita“, která vykonává ve velkém to, co kdysi vykonával v malém onen šaman. Nazvěme ji pro naše potřeby „národní“ šamanskou „elitou“. Tato národní /státní/ šamanská elita je v pozici skutečných vládců nad davem a tzv. „střední“ elitou a rozhodně není totožná s masou politiků ucházejících se pravidelně ve volbách o vaši přízeň.

Tou národní elitou je parta místních oligarchů bez zdánlivého politického vlivu, kteří však mají na výplatní pásce ty klíčové politiky, kterým svými penězi dopomohli k moci a kteří nejsou ničím jiným než marionetami v jejich rukách /viz aktuálně Sobotka-Bakala/. Skuteční vládcové nad národy resp. státními útvary se skrývají před veřejností v „jeskyních“ svých miliardových rezidencí obklopených ploty a ochrankou vybavenou nejmodernějšími zbraněmi a řídí ty na nižších stupních právě oněmi nastrčenými figurkami v podobě slouhů, tedy vůdců vybraných z úrovně „středních“ elit v parlamenti, senátu a vládě. Někteří zvláště nestydatí oligarchové se pokoušejí /a bohužel úspěšně/ vynechat i sféru slouhů a postavit se do čela společnosti přímo ze svých pozic „šamanské elity“.

To oni příslušníci „šamanských elit“ se starají o to, aby veškeré vedení společnosti šlo „správným“ směrem. Správným směrem, který vyhovuje národním zájmům a tedy i davu a „střední“ elitě, ale jen tehdy, pokud se zájmy národní elity nezačínají dostávat se zájmy národa /davu a středních elit/ do rozporu. Pak jdou proti vlastnímu národu, případně až do jeho konečného zničení.

To udělal Hitler, když včas nezastavil válku vedoucí k sebezničení německého národa, to dělají dnešní vlády evropských států včetně té naší v případě likvidace svébytných států na území Asie a Afriky a následného „sluníčkaření“ ve věci úmyslné podpory přívalu imigrantů z jihu a východu.

Logický dotaz zní: proč to dělají, pokud jsou údajnými národními „elitami“?

Stejně logická odpověď zní: tyto národní „elity“ jsou podřízeny ještě vyšší, celosvětové /globální/ „elitě“, jejíž vize vývoje globalizované planety přesahují hranice národní či hranice suverénních států a za nimiž stojí tak veliká ekonomicko-finanční síla, že národní elity jsou buď touto mocí korumpovány a koupeny, nebo silou zlomeny a donuceny k poslušnosti.

Je přirozené, že „národní“ elity malých a středních států svou mocí a dosahem svých „dlouhých prstů“ zaostávají za národními elitami států větších, lidnatějších, ekonomicky, politicky a vojensky silnějších…

Skutečnou sílu formovat světové dění, vyvolávat válku, měnit hranice, rozhodovat o životě a smrti svých obyvatel a lidí kdekoli na světě, mají dnes jen národní elity tří zemí… a to Spojených států, Ruska a Číny. Adepty na tuto pozici jsou dále Indie a Irán. Všechny tyto elity pracují s dostatečně velkým časovým předstihem a jejich působení má charakter lišící se utajovanými konečnými cíli, které si tyto „elity“ určily.

Zájmy a cíle jednotlivých národních „elit“ se krátkodobém i dlouhodobém horizontu střetávají a světové dění je pak výsledkem těchto střetů, ať již jde o střety politické, hospodářské či vojemské. V každém případě jsou zájmy národních elit vysoce nadřazeny zájmům vlastního „davu“, který může být kdykoli vhozen pro uspokojení nároků elit například do masomlýnku války, jak už se nejednou stalo…

Globální „elita“ zasahuje prakticky všechny státy světa, stojí nad oněmi špicemi „národních elit“ jako nástavba, která by měla být respektována. Její politické, hospodářské a vojenské cíle jsou formulovány ne na desetiletí, jako u elit národních, jsou formulovány na staletí až tisíciletí a jakoukoli entitu „národní elity“, která se ji pokusí postavit na odpor, rozbije a smete z povrchu zemského… Mezi způsoby práce globálních elit ovšem patří i podpora národních elit tam, kde to globální elitě z hlediska jejích dlohodobých plánů vyhovuje. Platí přitom, že zájmy globální elity mohou vést ke změnám v podpoře úsilí národních elit i v krátkodobém měřítku, pokud je to pro ně výhodné. Vyvolávají, nebo naopak tlumí světové konflikty a formují tak ve svém důsledku světové dění…

Pozn.: chtěl bych zdůraznit, že v dnešní době globalizace je již téměř před dovršením odstranění této moderní šamanské národní elity u většiny malých a středně velkých národů ve světovém měřítku… národní elita země, jako je Česká republika, již zcela vymizela, nejdříve pod tlakem Moskvy a nyní pod tlakem Washingtonu… jak už jsem výše zdůraznil, česká vláda, parlament a senát je množinou marionet voděných americkou ambasádou a Bruselem, která se občas staví v zájmu vlastního krytí naoko proti svým loutkovodičům, aby tajně za zády nás jako „davu“ a „středních“ elit vykonávala prasárny podle pokynů svých pánů tam nahoře — za jediné adepty na post připomínající svým působením členy již neexistující národní elity, je možno zde považovat s určitými výhradami Miloše Zemana a Václava Klause… s výhradami proto, že nejdříve zcela podlehli vábení zaoceánských a bruselských sirén a na prasárnách zapojení do Evropy způsobem, který známe, se podíleli, aby poté díky právě svým elitním schopnostem sebereflexe dokázali rozpoznat reálná rizika a vypracovali se /konečně/ v samostatně myslící a samostatně se rozhodující subjekty naší politické scény — právě proto po nich agenti cizích mocností u nás /vedeni tou mimozemskou obludou Shapirem/ jdou jak po uzeném… zejména po Miloši Zemanovi s ohledem na jeho stávající prezidentskou funkci — ostatní obvyklé národní elity, rekrutující se z předních politiků a lídrů z řad české oligarchie a dalších mocných osob v pozadí se rozpouštějí v evroském prostoru a národní suverenita a hrdost na český a moravský lid s jeho tisíciletými dějinami jsou jim totálně u prdele — možná bude mít Miloš Zeman štěstí… za lepších časů by se jistě americké národní elity nerozpakovaly tyto „vzbouřené“ představitele státu, který patří do jejich zóny působnosti, odstranit i pomocí najatých zabijáků… stačil by jeden dobře vyškolený odstřelovač a mají po starosti… tak se tomu ve stovkách případů již dříve stalo…   

K podrobnějšímu rozboru fungování těchto elit, kořenům jejich vzniku a způsobům, jak své záměry v současném světě prosazují, se vrátíme v příštím pokračování. Pro oživení suchého popisu se nyní budeme chvíli věnovat velmi zajímavému tématu, aktuálnímu dění v České republice. Již jsem zdůraznil obrovský rozdíl mezi uplatněním tzv. tvůrčích elit ve společnosti starého /kmenového/ typu a nového moderního typu.

Jak je zřejmé z popisu výše, společenská vrstva tzv. tvůrčích elit v moderní společnosti odděluje od sebe dav a technicko-vědecké elity, které mají k sobě blízko /jedni tvoří, druzí jejich myšlenky realizují/ od elit ekonomicko-finančních, které si osobují právo rozhodovat o tom, které projekty a jejich realizaci finančně podpoří a které nikoli. Tím mají tyto ekonomicko-finanční elity mnohem blíže k těm elitám na špici pyramidy, které si nazvěme šamanskými elitami.

Nic není náhoda. Tuto vrstvu tzv. tvůrčí elity, původních šašků, komediantů, minesongů a jim podobných individuí z dob dřívějších vyzvedly „šamanské elity“ zcela plánovitě z pozice na dně množiny  „davu“, kde se nacházela po celá tisíciletí, mezi „střední“ elity dneška. Učinily tak zcela vědomě, aby vrazily ve společnosti klín mezi ty dvě vrstvy produktivních „středních“ elit /vědecko-technickou a ekonomicko-finanční/. Sledovaly jediný cíl: aby se spolu tyto dvě skupiny lidí nedomluvily a nevytyčily si svou vlastní strategii vývoje. To zaprvé.

A zadruhé: tahle tzv. /rádoby/ kreativní vrstva těch, kteří z lidského hlediska jsou vlastně příživníky na těle společnosti, tedy především technicko-vědeckých elit a hodnoty vytvářejícího „davu“, plní dnes podobný úkol jako je plnily např. ve starém Římě, kdy byly mocnými vedeny a placeny za to, ža pomáhaly udržet „plebs“ v klidu pomocí hesla „hléb a hry“. Tito tzv. kreativci, umělci a nejrůznější „tvůrčí“ pracovníci vykukují na vás dnes z každé fotografie, z každé stránky novin, z každého televizoru a stali se mediální masáží součástí vašich životů.

Vzhlížíte k nim /k jejich barvotiskovým obrazům vypracovaným médii/, zbožňujete je a např. v případě bývalého dramatika Havla a třeba jistého nejmenovaného mnohonásobného slavíka zapomínáte na to, že svým založením jsou to jen šašci. kteří se prostě neuplatnili v normální produktivní práci pro společnost a proto také ničemu normálnímu ze života nerozumějí.

Pozn.: pro návod nemusely jít daleko, ty šamanské elity… příkladem jim byla římsko-katolická církev… ta vyzvedla Boha z vašich srdcí na nebesa a učinila sama sebe nepostradatelnou prostřednicí na cestě k němu… a jak jste dopadli po dvou tisících letech jejího šéfování, to vidíte sami… přesně tak v našem státě většina té tzv. tvůrčí elity /šašci, komedianti a spol./ odvádí vaši pozornost od vás samotných a vaší cesty „k sobě“ ke svým pidiskandálům, nacvičeným úsměvům, špatným filmových a divadelním scénářům a hudbě na plejbek… letíte na to ještě?… jen si vzpomeňte: Gott mlaskne něco o tom, že ho dalajláma nabil energií a je vymalováno… to musí být nádherný člověk, ten dalajláma, když takhle působí na našeho Mistra! … že jde o parchanta, agenta CIA, kamárádícího se se všemi válečnými štváči v USA, Bruselu, Havla s jeho „humanitárním“ bombardováním Jugoslávie a třeba Hermana s jeho podlézáním sudetsko-německému landsmanšaftu, to už vám uniká… myslíte, že si zasloužíte lepší osud, než vám ta hovada chystají?

Být šaškem, potulným zpěvákem či komediantem bylo vyhrazeno vždy v minulosti jen těm lidem, kteří nedokázali své komunitě, ve které žili či kterou právě procházeli, nabídnout nic produktivního, čím by si mohli vydělat na svůj chléb vezdejší a případně přispět k uspokojování potřeb celku. Věnovali se tedy nejméně ceněné, ale jistým způsobem tolerované činnosti, kdy pro produktivní obyvatelstvo v jeho mála volných chvilích parodovali, zpívali či hráli obvykle o běžných životních situacích a jejich lidských dramatech, traumatech nebo pak odlehčeně o běžných lidských radostech.

Těmto šaškům, dnes běžně braným jako tzv. tvůrčí elita, byla v historii věnována rozdílná pozornost, ale vždy žili na okraji společnosti a neměli své stálé místo v ní. I ti nejznámější v období středověku, například slavní malíři, byli jen zajímavými komedianty, kteří tvořili svá díla buď na objednávku mocných a bohatých lidí ze společnosti se vyčleňující šamanské vrstvy nebo jen tak pro obecnou potřebu a jejich dílo se stalo mnohdy slavným až dlouho po jejich smrti. Jako takoví neměli své stálé postavení ve společnosti a jejich vážnost z hlediska schopnosti nějak přispět k produktivitě komunity byl minimální.

Všimněte si, že dodnes pletí, že uspět v konkurenci příslušníků tzv. tvůrčích elit neznamená nic jiného, než že se musíte trefit do vkusu těch, kteří stojí v pozadí a financují vaši kariéru nejméně do doby, než média z vás stvoří osobnost. Tito lidé jsou až na vzácné výjimky velmi poddajní a manipulovatelní těmi v zákulisí a jsou zvyklí pracovat podle scénářů těch, kteří jim zajišťují chleba. Zejména herci jsou zvyklí pracovat přesně podle psaných scénářů a rozpouštějí svoji osobnost ve stovkách rolí, které hráli. Herectví, světla ramp a pomíjivá světská sláva je jim vším, takže často ve stáří a zapomnění končí tragicky.

Pochopte proto, že pokud se tito lidé pokoušejí jako v případě letošního 28. října a podle předpokladu i 17. listopadu, o sólové nebo kolektivní výstupy na veřejnosti a před kamerami, chtějí pouze svými /plánovitě kontroverzními/ názory a výzvami k dialogům na jevištích divadel strhnout na sebe vaši pozornost. Hrají pouze již tisíckrát obehranou hru na své vlastní zviditelnění a ke své potřebě zajištění si živobytí.

A co je důležité, přesně tak, jak jsou zvyklí, hrají i v těchto chvílích přesně své role, aby byl spokojen jejich pan režisér. Za tzv. totality vystupovali a podepisovali charty /režisér CIA/ a anticharty /režisér StB/, dnes je tu antizemanismus /opět režisér CIA/. Hrají jen své role, do nichž se dali obsadit svými sponzory, jak jsou na to celý život zvyklí. Je jim jedno, o čem to je, pokud z toho mají profit.

Všimněte si, že mezi těmi, kteří dnes mávají čevenými kartami a vyvěšují červené trenýrky nad hradem, je jen málo těch skutečně úspěšných. Ti tam chybí. Tuhle příležitost ke zviditelnění si ale nenechají ujít především ti „bývalí“, kteří už nezáří pod lampami ramp a tiše upadají do zapomnění. Tímto „angažovaným“ způsobem na základě odměn ze strany svého principála a jím sepsaného scénáře se znovu a znovu pokoušejí prorazit bariéru svého zapomnění a oživit na mediální scéně svou šanci vrátit se na výsluní pozornosti.

Pozn.: mezi ty, kteří i mezi nimi vyčnívají z řady svojí aktivitou, patří například slovenská bývalá herecká hvězda Magda Vašáryová… jako herečka neměla prsa v onom slavném filmu tehdejší doby nic moc a její mediálně podporovaná politická kariéra velvyslankyně skončila neslavně… a po několika štěcích na slovenské politické scéně se nám znovu objevuje mezi kandidáty na spolupracovníky skladatele, hudebníka, bývalého veksláka  a investicemi v hazardu zbohatlého údajně budoucího prezidenta České republiky… další kejklíř a komediant, který nikdy, zdůrazňuji, nikdy nepracoval a nic neví o potřebách a tužbách řadového člena „davu“, který všechny ty prý „kreativní“ tam nahoře svou prací živí — komedianta, který dokonce hodlá prezidentské volby vyhrát již v prvním kole…  osobně se mu nedivím, já mít sponzorskou smlouvu a mediální i zákulisní podporu americké ambasády, možná jdu do toho taky — a vezměte si prosím, tak známé a skandály provařené osobnosti jako jsou Bartoška, Žantovský, Kocáb a jiní, kteří se pokoušejí o restart své kariéry trochu jinak, než bývá v jejich kruzích obvyklé… podpoříte je?…

Pokoušejí se námi dnes manipulovat tím, že nám říkají, co je správné a co bychom měli dělat. Ovšem dát na jejich slova, to je to nejhorší, co můžeme udělat. Oni totiž i tyto tzv. poradní role pro společnost zásadně hrají obvykle podle šamany podstrčených scénářů…