Úvahy jednoho z mých klientů, souhrn zkušeností z jeho osobní transformace. Bylo by škoda je nevyužít pro poučení nás všech.

Mrkněte se tedy ve výtahu z jeho textů na to, jak tuto transformaci prožíval onen muž kolem čtyřicítky. Jen připomenu, že na počátku jsem ho poznal v jeho dlouhém období prožívání hluboké psychospirituální krize.

Té krize, která často bývá osudem lidí, kteří ve své snaze směřovat své pozemská bytí již za života zde směrem vzhůru mnohdy končí byť jen načas v nevlídných komnatách psychiatrických léčeben.

Zde jsou jednotlivé bloky postřehů z práce na sobě:

Dobrý večer, pane Karpeto. Tři dny makám na té lásce k sobě, jak jste mi poradil a dneska teď už víc než hodinu zažívám něco fantastického. Kdybych si nebyl jistej, že to já podle vašich pokynů pracuji na sobě, myslel bych si, že jsem se zbláznil.

Po tolika rocích  v blátě na dně prožívat ten krásný pocit sebevědomí, to je naprosto senzační. A to všecko proto, že jsem dal dohromady ty dva v sobě !

Je to neuvěřitelné a  ohromně mne to povznáší. Vnímám, že jsem někdo naprosto jiný, to spojení s tím druhým já mi dává moc a moc.

Cítím, jak obrovský duch je ve mně, a když ho přijmu a přesvědčím ho, aby neutíkal z toho světa, ale naplno tu zůstal s mým Pepanem, pak asi dokážu všechno na světě. Tak mi to aspoň teď připadá.

Začal jsem naplno cvičit ten prenatál, ten strach z nepřijetí tím světem. Představte si, že v tom vracení do prenatálu učím sám sebe  programovat si do podvědomí věci, které jsou pro mě úplně nové a o kterých jsem si nikdy nemyslel, že se takhle někdy budu moct cítit.

Jsou to fakt úplně nové věci a cítím, že se sice jakoby vracím do prenatálu, ale stejně tak se současně měním teď ve svých skoro čtyřiceti letech. Měl jste pravdu : tohle se fakt nedá pochopit jenom čtením vašich stránek. To se musí aspoň jednou jedenkrát prožít srdcem a bum : tím, že to člověk prožije, otevře se to v něm.

Vracím se do prenatálu na začátek samotného bytí v břiše matky a při tom se posouvám se úplně jinému prožívání světa teď. Jsem z toho v šoku, jak to funguje. Býval jsem řadu let v depresích a cítil jsem se vždycky jako ztroskotanec. Najednou prášky i deprese jsou pryč, všechno to odchází.

*******

Jinak si chráním si ty energie, jak jste mně to učil. Je mi úžasně a to vím, že to je jen počátek toho, co jste mi slíbil, že se sebou dokážu.

Vím už teď, cítím to, že pokud uplatním pomocí vašich metod to, co jsem se za ty roky už v duchovnu naučil, může to být taková akcelerace, že se tomu budu divit. Pochopil jsem, že ten zakopaný pes byl v tom, že ten druhý ve mně mi dříve nevěřil a nespolupracoval se mnou.

Od té doby, co se mu věnuju a neustále spolu kecáme a radíme se o všem, jde mi všechno dvakrát líp. Připadám si, že mám otevřený před sebou celý svět, který je tu pro mne, abych s ním udělal to nejlepší, co umím. A ne jako kdysi kopec hlíny, který mně má pohřbít. Děkuji moc.

*******

Ten pocit, co pořád cítím k sobě, je fakt láska. Láska k Pepanovi, tomu hmotnému vědomí, jak o tom píšete.

Té druhé bytosti ve mně, o které jsem dřív neměl šajn. Kolik roků jsem ho, to své ego,  nenáviděl a chtěl se ho zbavit ! Snažil jsem se ho zadusit v sobě, zahodit a byl jsem šílený z toho, že se mi to nedaří !

A dneska vidím, že přesně tolik roků mi bylo blbě a to až tak, že jsem si už připadal definitivně jak magor. A je to pryč ! Pepan mi odpustil a makáme spolu.

Já mu dám lásku a on mi umožní dělat všechno to, co vím a znám, tady na zemi. Už nikam nahoru neutíkám, jsem tu s ním, pro nás oba, pro náš lepší život.

Přes lásku k sobě vnímám proudit v sobě energii, co jsem v sobě už roky sice cítil, ale co byla pořád jako blokovaná. A najednou to jde a je to paráda. Vím, že konečně bude tak, jak jsem vždycky chtěl : budu tu jako plamínek a budu svítit těm, kteří o to stojí.

Nejdůležitější pro mě je, že to fakt funguje tak, že když se my dva s Pepanem milujeme, svět mně miluje též. To už jsem za tu chvílu mohl poznat.

A dobře vím, jak to bylo, když  jsme se rádi neměli ! To mně ani svět a lidi v něm neměli rádi. Jednoduché a úžasné !

*******