Vznik křesťanství: Po stopách prvotních Ježíšových následovníků

Tento text vznikl jako výsledek pátrání autora, který chce vědět jak to bylo s Ježíšem doopravdy a jaké bylo originální Kristovské poselství. Církve nám tvrdí že mají „pravdu“… dokonce kvůli tomu samy sebe prohlašují za neomylné… ale právě tohle je soudnému člověku podezřelé! Tak došlo k rozhodnutí ověřit si věci sám.

Pokračujeme v našem detektivním pátrání po stopách Nového Zákona a Kristova poselství. Minulé díly najdete pohromadě v rubrice Tajnosti církve římské »

Ještě než se dostaneme k zlatému hřebu Taborova bádání, doplníme si informace o prvotním křesťanství z pohledu systematického vědce. Pro mne osobně bylo velkým zadostiučiněním, že jeho poctivá vědecká práce mi potvrdila to, co jsem už našel v minulých dílech na základě informací z jiných zdrojů.

James D. Tabor shrnuje výsledky svého výzkumu raného křesťanství:

Ebionité

Josephus opakovaně informuje o 3 hlavních sektách nebo školách judaismu: farizeů, saduceů a Essénů, (War 2: 119, Antiquities 13: 171, 18:11). V jedné pasáži se zmiňuje o „čtvrté“ filozofii, kterou nepojmenovává, zato ji spojuje s Jidášem Galilejským, a považuje ji za jakousi „podmnožinu“ farizeů (Antiquities 18:23). Jinde odkazuje na toto hnutí jako „Zealoty“, což se zdá být volné označení pro ty, kteří se podíleli na první vzpouře proti Římu (War 2: 651, 7: 268). Zmiňuje Jana Křtitele, Jakuba, bratra Ježíše i Ježíše samotného, ale nikdy tu skupinu / hnutí nepojmenuje…

Stejně jako autoři svitků od Mrtvého moře, zdá se, že nejstarší Ježíšovi následovníci, pro sebe neměli žádné dominantní označení — používali raději řadu popisných výrazů. Pavlovy dopisy jsou naše nejstarší prameny, datované okolo r. 50. a on nikdy „nejmenuje“ své následovníky nebo hnutí jako celek, ale používá fráze jako „věřící“, nebo ty „v Kristu“ (1. list Tesalonickým 1: 7, 2 : 10, 1. list Korintským 14:22, Římanům 16: 3, 7, 9, 1. list Tesalonickým 4:16)…

Prvotní křesťané byli označováni jako Cesta nebo též Ebionité a Nazaretští případně Mesianisté

Podle knihy Skutků apoštolských, která přichází na konci 1. století, Ježíšovi následovníci byli nazývaní, nebo si snad i sami říkali, „Cesta“ (Sk 9: 2; 19: 9, 23, 24:14, 22). Termín „křesťan“ nebo „křesťané“ je zmíněn dvakrát — ale — jako zbrusu nové označení, pocházející zřejmě z vnějšku, jak se hnutí se šířilo na sever do Antiochie Syrské (Sk 11:26; 26:28). Je jistě pro mnohé překvapivé si uvědomit, že pojem „křesťan“ se pak vyskytuje už jen jednou v celém Novém zákoně, v jednom z našich nejnovějších zdrojů (1. Petr 4:16). To je, nicméně, název, který se zřejmě rychle ujal, protože se objevuje v našich nejstarších římských zdrojích zmiňujících toto hnutí (Suetonius, Tacitus, Plinius mladší, Lucian a Galen). Jedná se o řecký název — nikoliv hebrejský ani aramejský — a bohužel anglický překlad „křesťan“ silně zkresluje to, co bylo pravděpodobně původním významem slova — daleko přesnější význam v angličtině je něco jako „Messianist“…

Toto hnutí Ebionité / Nazaretští / Nazorejci bylo tvořeno převážně z židovských následovníků Jana Křtitele a později Ježíše, soustředilo se v Palestině a okolních regionech a bylo vedeno Jakubem Spravedlivým (James the Just, nejstarší bratr Ježíše). Rostlo v letech 30—80 CE. Ne-Židé byli jistě jeho součástí, ale dominujícím duchem skupiny bylo lpění na tom, co Pavel nazývá »ioudaizein« tj. život podle židovského Zákona (Galatským 2:14). Byli horliví pro Tóru a pokračovali v dodržování »mitzvot« tj. přikázání…

Ebionité také tvrdili, že Ježíš se stal Synem Božím“ (což je termín používaný pro Davidovského Mesiáše) na svém křtu — což potvrdil „hlas z nebe“ (viz Evangelium Ebionitů v minulých dílech).

Komunita od Mrtvého moře na sebe vztahuje termín Ebionité

Uvědomme si prosím velmi pozorně důležitý fakt, že komunita od Mrtvého moře také používá tento termín Ebionité neboli „chudí“, když se odkazuje na své vlastní hnutí (CD 19: 9; 1QSb 05:21). Viz Kumránské svitky Pravidla Společenství (1QS), Damašský dokument (CD).

Toto hnutí, které Josephus a jiní označují jako Essénské, hnutí které vytvořilo Kumránskou knihovnu svitků od Mrtvého moře, to stejné hnutí propagovalo některé aspekty této „Cesty“ (tedy předchůdce křesťanství!) více než 150 let před narozením Ježíše (podrobněji viz Taborův článek na jeho blogu: “What Kind of a Jew was Jesus?”)

http://jamestabor.com/2012/07/07/ebionites-nazarenes-tracking-the-original-followers-of-jesus/

Co je to za Žida?

Tabor pečlivě analyzuje také souvislost křesťanství s Kumránskou esejskou skupinou:

Pokud si přečtete klasické zdroje, jmenovitě: Josephus, Antiquities of the Jews 13 & 18; Jewish War 2; Philo, Every Good Man is Free 75-91; Hypothetica 11; Pliny Natural History 5 — tak uvidíte, že paralely mezi kumránskými a esejci, jsou ohromující. Tabor se také přiklání k názoru, že řecké slovo „essaioi“ resp. „ossaioi“ = v hebrejštině „ossim“, což znamená anglicky „Doers“ — tedy že toto slovo odkazuje na „ossim HaTorah“ což je anglicky „Doers of the Torah“ tedy něco jako „služebníci Tóry nebo osoby žijící podle Tóry neboli Zákona“ (1QpHab 8:1). Je velmi zajímavé, že Pavel používá právě tento výraz v Římanům 2, stejně jako Jakub ve svém dopise, kapitola 2.

Kumránští považovali za odpadlíky od Zákona ty, které nazývali „hledače hladkých věcí“ (haChalqot), podle Daniela 11:32. Jinými slovy, ti, kdo „změkčují“ výklad Tóry — to byli zejména farizeové, a v některých případech i saduceové.

A co Ježíš a jeho následovníci?

Překvapivě stejně přísná pravidla jako u Kumránských ve věcech Tóry — úžasné paralely při porovnání základních koncepčních myšlenek obou hnutí.

Ježíšovské hnutí lze nejlépe popsat jako radikální, nacionalistické, anti-náboženské, mesiášské, apokalyptické, křtící, nové smlouvy… a to je přesně to samé jako u Kumránských.

Zde jsou hlavní paralely mezi oběma skupinami. Citace jsou z pravidla Společenství (1QS), Damašský dokument (CD), a některé fragmenty z jeskyně 4 (4Q):

  • 1) Apokalyptika: Jan i Ježíš, oba začali své kázání tím, že prohlásili, že „čas je na dosah ruky,“ a „Boží království se přiblížilo“ (Lukáš 3:7-9, Marek 1:14-15).
  • 2) Připravte cestu na poušti
  • 3) Naděje spasení
  • 4) Společenství Nového zákona
  • 5) Iniciace vodou jako symbolu pro duchovní očistu
  • 6) Duchovní chrám je Společenství: Ježíš citoval Ozeáše 6:6 častěji než jakýkoli jiný text proroků: „Toužím po milosrdenství a ne oběti“
  • 7) Společné sdílení majetku
  • 8) Společné jídlo s chlebem a vínem (moštem?)
  • 9) Zákaz rozvodu

Dalo by se poukázat na libovolný počet dalších paralel, tady a tamhle… Kumránská komunita byla ovládána radou dvanácti a Ježíš si samozřejmě a nepřekvapivě vybral Dvanáct apoštolů. Učitel z Kumránu měl vnitřní Radu tří — a znovu: Ježíš si vybral tři: Petra, Jakuba a Jana, jako nejbližší spolupracovníky…

Zdůrazněme, že nejde v žádném případě o okrajové detaily. A dále, pokud je nám známo, ani farizeové, ani saducejové nesdíleli ani jednu z těchto vlastností…

Na základě dostupných faktů můžeme říci, že na Ježíšovské hnutí se nejlépe hodí označení apokalyptický / mesiášský judaismus, který vidíme v Kumránských svitcích.

Ale to neznamená, že Ježíš a jeho následovníci byli esejci. Spíše si myslím, že ne.

K dispozici jsou také ostré a silné rozdíly. Esejci, alespoň tak jak je známe z Kumránu, by pravděpodobně považovali Ježíše za učitele „hladkých věcí.“

http://jamestabor.com/2012/06/25/what-kind-of-a-jew-was-jesus-2/

Tolik Tabor, poctivý historik a teolog v jedné osobě. Já za sebe zopakuji s čím jsem si už dost jistý — všechny ty střípky se mi skládají v obraz, který ukazuje pokročilou, řekněme elitní duchovní skupinu zasvěcenců, znalců Zákona (Tóry) kteří znali pravý význam tohoto Zákona — proto věděli, že důležitá není jeho litera, nýbrž vnitřní význam sloužící k pozvednutí duše lidí.

Proto se rozešli s hnutím ze kterého vzešli, jelikož ono většinově trvalo na doslovném lpění na liteře Tóry. Tito společně pracovali na vekém díle pozvednutí lidstva na vysší úroveň vědomí.

Nastupuje vláda draka z Janova Zjevení

Icon depicting the Emperor Constantine and the bishops of the First Council of Nicaea (325) holding the Niceno–Constantinopolitan Creed of 381.
Icon depicting the Emperor Constantine and the bishops of the First Council of Nicaea (325) holding the Niceno–Constantinopolitan Creed of 381.

Nyní se dostáváme k silně třaskavému materiálu. Pokud si připomenete cestu, kterou jsem prošel v tomto seriálu ve snaze nalézt důkazy pro autentičnost Kristova učení, tak zjistíte že existuje až překvapivě mnoho stop ukazujících zhruba následující dění:

Ježíš navázal na působení Jana Křtitele v Palestině v poušti u Bethabary mezi židy. Poté, co jeho následovníci vyšli mezi i mezi pohany tj. ne-židy a církev začala nabírat na síle, chopili se otěží ti, které nezajímalo ani tak duchovní poznání, jako hlavně vliv Kristova učení na masy lidí.

Dokonale a 100% se právě řečené projevilo v osobě Konstantina — a to je právě ten okamžik, kdy zmizely z církevní nauky významné části Kristovy pravdy. Zlomový okamžik je znám z učebnic jako tzv. Konstantinovský obrat a 1. Nikajský koncil — zde byla církev definitivně ustanovena nástrojem moci. Přednesl jsem už v minulých dílech spoustu usvědčujících indicií pro to, co se doopravdy stalo.

Nejpůvodnější následovníci Krista tj. žido-křesťané (ebionité, nazorejci) do Nikaje už vůbec nebyli přizváni — oni by samozřejmě nemohli souhlasit s významnou deformací Kristova učení.

Toto tvrzení se dnešnímu člověku zdá přitažené za vlasy, mj. proto že netuší téměř nic o tom, že nějací takoví křesťané existovali a že jejich učení se v mnoha bodech lišilo od dnešního cenzurovaného a pokrouceného křesťanství… prvotní následovníci Ježíše byli totiž cíleně vymazáni z historie, spolu s cenzurou původního křesťanství.

Naštěstí moderní výzkumy a nejnovější archeologické nálezy dovolily poněkud více osvítit zatemnělou část dějin a prostředí ze kterého Ježíš vyšel. A to je právě hlavním tématem práce Jamese D. Tabora. Více v dalším díle…


Poctivou, fakty pečlivě podloženou a přitom čtivou vědeckou práci Jamese D. Tabora můžete nalézt v knize The Jesus Dynasty: The Hidden History of Jesus, His Royal Family, and the Birth of Christianity.

Jesus Dynasty-book

https://itunes.apple.com/us/book/the-jesus-dynasty/id381507690?mt=11

http://www.amazon.com/Jesus-Dynasty-Hidden-History-Christianity/dp/074328724X/ref=sr_1_1/103-8322723-5710267?ie=UTF8&s=books&qid=1175907831&sr=8-1

Kniha Jamese D. Tabora: Ježíšova dynastie existuje i v češtině, je ovšem momentálně rozebraná… Musím dodat, že z nějakého důvodu anotace v českých obchodech obsahuje poměrně zásadní chyby. Nejvýznamnější z nich je především fakt, že ono „království boží na Zemi“ je míněno především v duchovním smyslu. Duchovní pozvednutí lidstva — to byl skutečný účel Ježíšovy mise. Chybná anotace nic nemění na tom, že kniha je skutečně excelentní vědeckou prací pro všechny, kdo konečně chtějí poznat pravdu o Ježíšovi.

James D. Tabor- Ježíšova dynastie

https://www.kosmas.cz/knihy/134537/jezisova-dynastie/

Kniha sice momentálně není k mání, ale Tabor naštěstí poměrně mnoho informací o svých výzkumech publikuje i na svém blogu. Některé jsou extrémně zajímavé a budu jim proto věnovat více dílů v našem detektivním pátrání po skutečném necenzurovaném Kristově poselství.


Tento článek je součástí série Tajnosti církve římské » o necenzurované historii církve: O tom, jak lidstvu bylo Kristovské poselství utajeno i o tom jaké bylo doopravdy. Text je rovněž doplňkem seriálu Dualita lidského bytí » který ono Kristovo poselství rozebírá prakticky.